Přílepek k invazní novele může ohrozit stromy ve městech. Dnes o něm mají jednat poslanci

V poslanecké sněmovně se má dnes projednávat novela zákona o ochraně přírody a krajiny (tzv. invazní novela), ke které byly připojeny kontroverzní pozměňovací návrhy. Tyto takzvané přílepky předložil v zemědělském výboru poslanec Josef Kott. Jeden z nich by umožnil kácení stromů v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez vydání povolení orgánu ochrany přírody, pouze na tzv. oznámení.

Proti tomu se postavila například Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která uvedla, že by schválením tohoto návrhu došlo k výraznému oslabení ochrany 80–90 % veškerých uličních stromořadí ve městech a obcích. Pokud by se správci vodovodů a kanalizací rozhodli stromy rostoucí v blízkosti potrubí vykácet, nemuseli by ani sázet nové stromy. Za takové kácení se totiž neukládá tzv. náhradní výsadba. Množství stromů v ulicích obcí by se tak mohlo výrazně snížit.

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu se proto obrátila otevřených dopisem na ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby se proti tomuto návrhu postavil. Ministr Brabec ve své odpovědi vyjádřil k návrhu poslance Kotta odmítavé stanovisko a uvedl, že o odmítnutí návrhu požádá i poslance.

Josef Kott vysvětlil smysl svého pozměňovacího návrhu pro Ekolist tím, že odstraňuje nerovnoprávné a neodůvodněné postavení jednotlivých síťových odvětví. „Neexistuje žádný racionální argument, který jednomu odvětví umožňuje provádět zásahy do zeleně v případě potřeby bez povolení orgánu ochrany přírody a jinému odvětví nikoliv,“ uvedl Kott. Odkazuje tím pravděpodobně na to, že do ochranného pásma silnoproudu se dřeviny vysazovat nesmí.

„Nezřídka se totiž stává, že při mimořádných událostech musí provozovatel infrastruktury nejdříve požádat orgán životního prostředí o povolení upravit terén, například kácením stromů, aby mohl provést opravu. Pokud se jedná o událost nesoucí prvky havárie, musí jednat ihned i za cenu sankce,“ dodal poslanec.

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) upozorňuje na to, že Kottův návrh je v přímém rozporu s proklamovanou adaptací měst na změnu klimatu. V rámci zvyšování odolnosti měst ke klimatickým změnám se počítá se vzrostlými vitálními stromy, které mají schopnost ochlazovat a zvlhčovat své okolí. Zároveň SZKT upozorňuje na protichůdnost tohoto záměru k projektům jako Sázíme budoucnost, které se snaží v rámci vytváření klimaticky odolné krajiny naopak stromy vysazovat.

„Z komunikace s vodárenskými společnostmi vím, že nemají nejmenší zájem o plošné kácení. Navíc odstraňování náletových dřevin dle zákona provádí v době vegetačního klidu. Za to ale potřebují mít možnost v co nejkratším čase od zjištění poruchy zasáhnout,“ uvádí Josef Kott.

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu zmapovala příklady stromů rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací. Nejedná se o náletové dřeviny, ale o stromy vysazené a často staré desítky let.

Zajímavostí na celém návrhu je, že loni v říjnu se jednalo naopak o tom, aby se stromy staly součástí infrastruktury měst a měly své pevné místo vedle sítí technického vybavení, k nimž patří i vodovody a kanalizace.

Institut plánování a rozvoje (IPR) Praha tehdy prosazoval, aby byla s technickou infrastrukturou zrovnoprávněna infrastruktura tzv. modro-zelená. V textu normy o prostorovém ukládání sítí technické infrastruktury chtěl například vymezit tzv. prokořenitelný prostor, který by umožnil koexistenci sítí i kořenů stromů vedle sebe.

Proti tomu se však postavili vlastníci a provozovatelé sítí technického vybavené, kterým stromy ztěžují a někdy i znemožňují stavební práce. Revize normy proto byla pro stromy úspěšná jen částečně.

„Za úspěch lze považovat, že byl vypuštěn článek o nadřazenosti sítí a celkové vyznění normy je vůči modrozelené infrastruktuře neutrální,“ popsal pro EKolist.cz výsledek architekt Zdeněk Ent z IPR Praha.

Současný návrh poslance Kotta tak pokračuje ve sporu o prostor pod povrchem měst, v němž se proti sobě staví bezpečné dodávky vody, odvádění vody odpadní nebo zajištění elektrické energie či plynu na jedné straně, a stromy zajišťující obyvatelnost venkovního prostoru měst a odolnost prostředí před přehříváním.

Ředitel SZKT Ondřej Feit navíc upozorňuje, že návrh umožnit snadnější kácení v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací se v poslanecké sněmovně neobjevuje poprvé. „Jde o tentýž návrh, který Legislativní rada vlády v lednu 2020 i díky naší intervenci z návrhu vyškrtla,“ říká Feit.

Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny byla do sněmovny předložena s dalším kontroverzním přílepkem, rovněž podaným poslancem Kottem, který umožňuje vyškrtnout silně ohrožené druhy živočichů z ochrany při aplikaci rodenticidů a jiných opatření na ochranu zemědělských plodin. Proti tomu se také postavila řada odborných společností a ochránců přírody.

---

reklama

---