Stromy v ulicích se mohly stát součástí infrastruktury měst. Jak to dopadlo?

Loni v říjnu se stromy mohly stát součástí infrastruktury měst. Namísto toho se ale staly centrem sporu dvou pohledů na město. Jeden zdůrazňuje nutnost bezpečné organizace inženýrských sítí a druhý potřebnost zeleně pro zdraví a kvalitu života ve městě. Tyto pohledy se střetly nad revizí normy o prostorovém ukládání sítí technické infrastruktury.

Institut plánování a rozvoje (IPR) Praha prosazoval, aby byla s technickou infrastrukturou zrovnoprávněna infrastruktura tzv. modro-zelená, do níž stromy patří. V textu normy chtěl například vymezit tzv. prokořenitelný prostor, který by připustil koexistenci sítí i kořenů stromů.

Samotný nápad „vložit stromy“ do technické normy se setkal s rozporuplnými názory. „Podle mého názoru strom není technická infrastruktura a do uvedené technické normy tedy výsadbový pás nepatří,“ uvedl v rozhovoru pro Ekolist projektant Karel Kříž. Naopak většina krajinářských architektů tento pokus podpořila.

Stromy a výsadbové pásy by podle něj měly být součástí územně plánovací dokumentace. „Tam se zelený pás vymezí a všichni počítají s tím, že to bude prostor čistě na výsadbu zeleně, do kterého nemá nic zasahovat,“ dodal projektant.

Revize normy se ale stala příležitostí prosadit změnu přístupu ke stromům ve městě, a pražský IPR využil možnosti poslat k její podobě připomínky.

O podobě normy ale rozhoduje především Technická normalizační komise TNK 66 – inženýrské sítě, ve které jsou zastoupeni správci a vlastníci sítí. Ti mají k umísťování stromů do ulic výhrady, protože pro ně představují komplikaci.

Stromy ztěžují a někdy i znemožňují stavební práce a jejich kořeny jsou schopné proniknout mezi kabely a potrubí a narušit jejich vedení. Kořenové systémy jsou schopné roztáhnout se i do pěti metrů. Takový prostor je v ulici velmi vzácný.

Správci sítí chtějí zajistit bezproblémovost svých dodávek a občané bezchybné služby očekávají. Sítě navíc vlastní a spravují různé společnosti, a zákonné možnosti pro jejich spolupráci jsou už teď komplikované.

IPR Praha ale upozorňuje na to, že kabely a trubky jsou pod zem ukládány často velmi nekoncepčně a proto zabírají více místa, než musí. To podle městské organizace není dostatečný důvod k tomu, aby se nenašel prostor pro stromy.

Správci sítí ale usoudili, že by je návrh poškodil. Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) k navrženým změnám například napsal: „Po důkladném prostudování návrhu IPR jej odmítáme jako celek, a navrhujeme se vrátit o krok zpět k verzi před návrhem této organizace... Prosazení návrhu má potenciál značně poškodit rozvoj sítí v malých obcích, zdražení výstavby faktickým znemožněním výstavby buďto mimo zpevněné plochy, nebo vůbec.“ Výbor nezávislého ICT průmyslu je spolek telekomunikačních firem, mezi něž patří například UPC, Dial Telecom, ISP Alliance nebo Český telekomunikační klastr.

Ze spojení těchto dvou rozdílných pohledů vyšla nová norma s mírně změněným názvem Prostorové uspořádání vedení technického vybavení. Změny týkající se stromů v ní jsou malé, ale naznačují větší rovnoprávnost stromů a sítí.

„Za úspěch lze považovat, že byl vypuštěn článek o nadřazenosti sítí a celkové vyznění normy je vůči modrozelené infrastruktuře neutralní,“ popsal za IPR Praha výsledek architekt Zdeněk Ent.

Odkazuje tím na to, že z nové normy byla vypuštěna věta, že „při vysazování stromů je třeba dát přednost potřebám podzemních sítí a povrchových zařízení“.

V nové normě platné od listopadu 2020 se doporučuje ukládání vedení technického vybavení do sdružených tras, čímž může dojít k uvolnění prostoru například pro vysazení uličního stromořadí.

Dalším příkladem je, že namísto zákazové formulace, že „ukládat podzemní sítě pod stromy není dovoleno“ uvádí nová norma doporučení: „Ukládat vedení technického vybavení v podzemní trase pod stromy se nedoporučuje“.

Stromy ale bylo možné vysazovat i podle staré normy, upozorňuje Karel Kříž. „Osobně nesouhlasím s obecným názorem, že by ČSN 73 6005 – ať před listopadem 2020 nebo po něm – znemožňovala výsadbu stromů. V předchozích letech i aktuálně řešíme projekty doplňování stromů do uličních prostor, aniž bychom byli s normou v rozporu,“ říká Kříž. „Pro projektanty to ale není tak ‚pohodlné‘ a je to mnohem náročnější také na projednávání, ať s vlastníky a správci sítí, komunikací, tak i obyvateli.“

Karel Kříž, který se ve své práci zaměřuje právě na rekonstrukce uličních prostorů a veřejných prostranství, upozorňuje, že není v možnostech jedné normy řešit technické podmínky souběhu stromů a vedení technického vybavení tam, kde není možné zajistit dostatečnou vzájemnou vzdálenost. Což jsou často právě úzké uliční prostory.

O lepší možnosti existence stromů v ulicích měst se ale neusiluje pouze ve formulacích jedné technické normy. Zásadní je spolupráce projektantů s arboristy a krajinnými architekty, a do budoucna snad i se správci sítí. Střet nad normou ČSN 73 6005 měl ale výrazný dopad v tom, že otevřel téma veřejnosti.

---

reklama

---