IPR Praha: Jak probíhal boj za lepší podmínky pro stromy ve městě?

Umísťování stromů a stromořadí v ulicích českých měst je komplikováno trubkami a kabely. Ty jsou pod povrch ukládány bezkoncepčně, zabírají spoustu místa a prakticky tak znemožňují výsadbu stromů. Vlastníci a správci sítí jsou přesvědčeni, že stromy mohou být jen tam, kde zbylo místo, a sítě mají vždy přednost. IPR Praha se v roce 2015 zapojil do revize normy ČSN 73 6005 - prostorové uspořádání vedení technického vybavení a pokusil se vymezit stromům právoplatné místo v ulici. Nová norma začala platit od listopadu 2020.

Temný svět pod chodníkem

Strom je součástí modrozelené infrastruktury, která je pro zdravý rozvoj města stejně důležitá, jako je infrastruktura technická nebo dopravní. Zdá se, že toto prohlášení dělí Česko na dva izolované světy. Ve světě pod chodníkem žijí vlastníci a správci sítí, kteří podzemí ovládají a tvrdí, že proti stromům sice nic nemají, ale že do jejich normy kořeny stromů nepatří. Ve světě nad chodníkem žije většina veřejnosti a politiků, ti milují přívětivá veřejná prostranství a říkají, že strom chladí ulice a přispívá k jejich obyvatelnosti. Přejí si obnovu či výsadbu stromů, ale nevědí, že kvůli špatnému hospodaření s prostorem v podzemí je to prakticky nemožné.

Snaha IPR Praha

Cílem IPR Praha bylo tyto dva světy propojit, zrovnoprávnit stromy s ostatní technickou infrastrukturou a dosáhnout toho, aby je norma uznala jako rovnocenný prvek městského prostoru. Záměrem bylo přenastavit vzájemné vztahy tak, aby nedocházelo k poškozování stromů a jejich vytlačování z ulic a zároveň otevřít diskuzi a zpochybnit zaběhnutou praxi, že strom musí vždy ustoupit sítím. Proto IPR Praha mimo jiné v textu usilovali o vymezení společného prokořenitelného prostoru, ve kterém se připouští koexistence sítí i kořenů stromů a stanovují se podmínky vzájemné ochrany.

Proces aktualizace normy

O podobě normy rozhoduje šestnáctičlenná Technická normalizační komise TNK 66 – inženýrské sítě (TNK 66), která je součástí České agentury pro standardizaci (ČAS) zřizovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO). TNK 66 se skládá výhradně ze zástupců správců a vlastníků sítí a podobné složení má i širší připomínkovací skupina (cca 120 osob), která funguje jako její odborný poradní orgán. IPR Praha se v roce 2015 stal členem této širší připomínkovací skupiny a jako jediný účastník začal aktivně lobbovat za stromy. Snažil se o změnu textu a spolu s ostatními se na setkáních vyjadřoval k jednotlivým verzím ČSN 73 6005.

Dílčí úspěch

Proces aktualizace normy byl ze strany síťařů plný mocenských her, příslibů a zvratů. Zpočátku se zdálo, že jednání povedou ke shodě, v prosinci 2018 ale nastal zásadní zlom. TNK 66 zrušila dohodu o projednání textu, který zohledňoval potřeby stromů i obavy síťařů. Následovala oficiální stížnost IPR Praha a podstoupení textu dotčeným ministerstvům ČR. Následně vznikla „kompromisní varianta“ podporována MŽP, MMR, SZKT, IPR Praha, Nadací Partnerství i SMOČR, která byla předložena k projednání v širší připomínkovací skupině. Zde po velké bouři nedošlo k potřebnému konsenzu a dokončení textu bylo svěřeno do rukou TNK 66, která za zavřenými dveřmi výrazně zredukovala většinu opatření pro stromy. Za úspěch lze považovat, že byl vypuštěn článek o nadřazenosti sítí a celkové vyznění normy bude vůči modrozelené infrastruktuře neutrální.

Blýská se na časy

Ač nebyl naplněn vytčený cíl, snaha přinesla své ovoce. Problém zrovnoprávnění stromů byl úspěšně medializován, v kruzích odborné veřejnosti došlo k prolomení určité naivity a podařilo se iniciovat spolupráci důležitých aktérů na celorepublikové úrovni. Norma je neutrální vůči stromům a IPR Praha, SZKT a Nadace Partnerství s podporou MŽP a SMOČR jednají o společném postupu při zajištění životních podmínek stromů. Vedle řešení konkrétních praktických problémů je nutné usilovat i o změny v předpisech a legislativě. V tomto smyslu bude třeba podpořit aktivitu Pracovní skupiny hlavního města Prahy, která hledá optimální postupy pro zakládání a péči o uliční stromořadív Praze nebo úpravu normy ČSN 83 9051, standardů AOPK či zakotvení pojmů modrozelené infrastruktury v českém právu.

POZNÁMKY:

1 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu ukládá: „Stanovit urbanistické požadavky na ochranu před městskými ostrovy tepla a navrhnout postup (příp. nástroje) na jejich zohlednění v rámci územního plánování a podmínek prostorového uspořádání sítí technického vybavení.“ Úkol má být řešen primárně prostřednictvím stromů a hospodaření s dešťovou vodou (Úkol SC14. 1.1).

2 Neřešený prostorový vztah sítí a zeleno-modré infrastruktury přitom může v budoucnu zkomplikovat úkoly strategických dokumentů Vlády ČR jako je Digitální ekonomika a společnost, Národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí nové generace, Implementace ekosystému mobilních sítí 5G, Dotační politika státu do rozvoje vysokorychlostního přístupu k internetu atd.

Text původně vyšel v Bulletinu ČKA, 3/20.

---

reklama

---