Starosty na Vysočině zákon k úložišti zklamal, za optimální ho nemá ani kraj

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | SÚRAO

Sněmovnou schválený zákon nezavádí možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území. Nepočítá ani s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor.

Podle vyjádření Kraje Vysočina ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ještě v lednu avizovalo, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i obou komor Parlamentu. Hejtman Vítězslav Schrek (ODS a STO) uvedl, že krajské vedení považovalo původně avizovaný návrh za vhodný kompromis. "Musím bohužel konstatovat, že finální změna znění návrhu zákona nebyla s obcemi, kterých se má týkat, ani s námi jako zástupci samosprávy Kraje Vysočina ze strany MPO komunikována," uvedl.

Podle hejtmana to neprospěje několik měsíců budované důvěře zástupců obcí v celý legislativní proces. Nevyváží to ani fakt, že byla do návrhu zapracovaná změna v povinnosti vlády vypořádat připomínky obcí. "Uvidíme v tuto chvíli, jak tento návrh posoudí Senát, ale nepochybuji o tom, že naše obce i kraj senátorům zpětnou vazbu na dosavadní průběh poskytnou," uvedl Schrek. Zástupci kraje a 17 obcí podepsali v lednu memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě úložiště.

"Velké zklamání. Je to plivnutí obcím do očí, protože obce se na tom nějak podílet chtěly, když dostanou ta práva," řekl Souček k rozhodnutí Sněmovny. Řekl, že se bude zajímat také o to, jak hlasovali poslanci z Vysočiny.

Podle starosty Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeňka Dvořáka (nestraník) chtěly obce právo veta, aby bylo zřejmé, že je stát nutně potřebuje. Za ústupek označil požadavek, aby pro rozhodnutí o úložišti byl potřebný souhlas parlamentních komor, ani ten neprošel. "Teď je vidět, že nás stát nechce a de facto se s námi nechce bavit. Proto tam není ani to potvrzení souhlasu Parlamentem," uvedl Dvořák. Dolní Cerekev patří do území nazývaného Hrádek.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) požádala koncem února ministerstvo životního prostředí (MŽP) o možnost provedení geologických průzkumů ve čtyřech lokalitách. Kromě Hrádku a Horky na Vysočině to jsou Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Jednání vyvolaná MŽP v tomto správním řízení byla v pondělí v Dolní Cerekvi a dnes ve Velkém Meziříčí. Obce v obou lokalitách na Vysočině na nich vznesly námitku možné podjatosti kvůli spolupráci České geologické služby (ČGS) spadající pod stejné ministerstvo se Správou úložišť radioaktivních odpadů.

"Úlohou ČGS je sbírat a zpracovávat údaje o geologickém složení státního území a předávat je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování," uvedla mluvčí ministerstva Lucie Ješátková na dotaz ČTK.

Jedna finální lokalita pro hlubinné úložiště a jedna záložní by podle SÚRAO měly být vybrané v roce 2028. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Státy spoléhající na jadernou energetiku v Evropě ho mají mít od roku 2050.