Státy EU definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami Aktualizováno
EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.
Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování. Polský zástupce na jednání prohlásil, že celý balík "zavádí nerealistické cíle a ambice a významně zasahuje do energetického mixu členských států". Česko, které za svého předsednictví loni v prosinci dohodlo za členské státy podobu norem s europoslanci, souhlasilo se všemi dnešními návrhy.
Emisní trh, jehož prostřednictvím si znečišťovatelé kupují právo vypouštět do vzduchu určité množství zplodin, pokrývá v současnosti dvě pětiny veškerých emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných v unijních zemích. Od jeho zavedení v roce 2005 se dosud povedlo snížit objem zplodin o 41 procent. Cílem dnes schválené reformy je, aby to do konce desetiletí bylo 63 procent proti zmíněnému roku.
K tomu má pomoci mimo jiné postupné omezování celkového počtu prodaných povolenek, kterých bude v souladu s novými pravidly od příštího roku ubývat více než čtyři procenta za rok. Do roku 2034 má postupně končit vydávání bezplatných povolenek, z nichž v současnosti těží některá průmyslová odvětví. Letecká doprava o ně přijde již v roce 2026. Aby nebyli evropští výrobci cementu, železa, oceli, hnojiv a dalších produktů znevýhodněni oproti mimoevropské konkurenci, začne EU postupně od roku 2026 zavádět takzvané uhlíkové clo. To budou muset platit v závislosti na ceně emisí dovozci těchto produktů ze zemí mimo unii.
Zavedení emisních povolenek na pohonné hmoty bude podle generálního tajemníka sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře pro dopravce znamenat zdražení nafty o tři až šest korun na litr v závislosti na tom, jak se budou stanovovat ceny povolenek. To budou muset zaplatit objednatelé dopravy a nakonec spotřebitelé.
"Přispěje to k většímu přerozdělování velkých objemů peněz a my můžeme jen doufat, že s nimi bude naloženo rozumně. Chtěli bychom, aby se vybrané prostředky za povolenky vracely do sektoru silniční dopravy. Mohou z nich být například podporovány nákupy vozidel na alternativní pohony. Ale spíše se obávám, že se peníze ztratí v masivním dotačním bludišti Evropské unie, která se zatím tváří, že její ekonomika a obyvatelé unesou jakékoliv zvyšování nákladů," řekl ČTK Hromíř.
Obavy ze zdražení tepla či dopravy má podle EU částečně rozptýlit vznik sociálního fondu, v němž bude k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun).
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Miroslav Vinkler
25.4.2023 12:42O nic jiného nešlo , + 6 Kč/lt benzínu, + 1000 Kč/byt/rok a navýšení ceny zboží a služeb.
Hanzl a spol. mohou jásat , já bych spíše hledal alternativu k odchodu z ekofašistického konglomerátu pod názvem EU.
Michal Uhrovič
25.4.2023 13:27 Reaguje na Miroslav VinklerBez EU budeme za pár let na úrovni Modavska, žádnou jinou skupinu ve střední a východní evropě nevidím.
Jaroslav Řezáč
25.4.2023 16:22 Reaguje na Michal UhrovičJe to možná bájná záležitost ale měli by jsme se inspirovat Rakouskem-Uherskem, ne proto, že by to bylo stejné, protože dvakrát do stejné řeky vstoupit nelze ale jako platformu to použít jde, to co chtěl císař Karel jako poslední panovník monarchie nabídl Konfederaci
Pavel Hanzl
26.4.2023 17:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
25.4.2023 16:23 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
26.4.2023 18:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčViktor Šedivý
25.4.2023 22:36 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
26.4.2023 18:00 Reaguje na Viktor ŠedivýJiří Svoboda
25.4.2023 15:58 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
26.4.2023 17:53 Reaguje na Miroslav VinklerDAG
25.4.2023 12:47Jiří Svoboda
25.4.2023 16:04Jan Křížek
26.4.2023 13:06Jediné čeho se tím docílí, bude enormní drahota produktů EU, takže budeme raději dotovat ekonomiky Číny a pod.
Nic to nezmění, ani kdyby šel uskutečnit nulový uhlíkový efekt.
Vše se zdraží, tak všem přidají plat, aby každý vyšel na měsíc. Vše zaplatí koncový spotřebitel, ale okolí kolem EU se do toho emisního problému nezapojí.
Megaelktrifikace mění magnetickou indukci magnetického pole Země.
Magnetické póly jsou chladiči planety.
Birkelandovy proudy emitují z magnetických pólů během klidových období kationty v hodnotě asi 100 000 ampérů. Mají dostatečně vysoké energie (15 keV). Potvrzeno v 60. letech vesmírným satelitem Transit 5E-1
Při větších erupcích na Slunci je proud Birkelandových proudů až 1 MegaAmpér
Magnetické póly odpuzují kationty. Kationty nesou elektrický náboj a z fyzikálního hlediska jde o zákon elektrického proudu v plynech. Termoelektrický - Peltierův zákon vyjadřuje tento pohyb jako náboj s vyšší kinetickou energií, tj. prostředí se ochlazuje.
Nemusím být znalý kompletní klimatologie, abych věděl, že magnetické póly chladí.
Najdou se tací, kteří se mne budou chtít nachytat na nesouvisející klimatické jevy, ale je to jen o tom, že neumějí pochopit, že fyzice elektrotechniky rozumím natolik, abych chladící jev odvodil.
Já už se pravděpodobně těch emisních povolenek nedožiji, ale vy se v tom budete plácat a platit a platit, za paličatost klimatologů.
pepa knotek
26.4.2023 14:26 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
26.4.2023 14:52 Reaguje na pepa knotekCO2 se rozpouští ve vodě, tedy za dešťů.
Proto Joseph Priestley objevil svěžest sodové vody, když přeléval vodu ze sklenice do sklenice nad kvasícím pivem.
Rostliny budu mít vždy dostatečný přísun CO2.
Spíš je nefajn, když se dobelháte k autu z vyšetření na onkologii a máte vypuštěné pneumatiky, protože si klimatologové neumí dát dvě a dvě dohromady. Oč je horší, když klimatologové tvrdí, že za to nemohou. Mohou za to jen a právě klimatologové.
Pavel Hanzl
27.4.2023 09:59 Reaguje na Jan KřížekBřetislav Machaček
26.4.2023 18:37Neustálým navyšováním výrobních a životních nákladů a zbavením se levných
surovinových zdrojů si podepsala EU ortel svého brzkého konce. Realisté
snílky varovali, ale prohráli. Jsou ale realisté a jsou připraveni na
rozdíl od naivních snílků. Opět musím opakovat, že je pouze dobře to
opíjení se CO2, protože o to dříve dojde k vystřízlivění. Jen tak dál
a zdaňte i dýchání, prdění a už pouze to, že jsme se narodili a pak
pochopíte ten nesmysl bojovat s větrnými mlýny, jako ten bájný rytíř!
Pavel Hanzl
27.4.2023 09:57 Reaguje na Břetislav MachačekEvropa velmi elegantně odrazila nejhorší energetický útok historie, její ekonomika slušhě roste, zvýšila se integrace a schopnost držet pohromadě, což je naprosto nutný předpoklad. Rozjíždí čisté technologie a životní náklady stoupají úplně všude ve všech progresivních zemích.
A energie a suroviny? Evropa na tom byla vždycky špatně, většinu dovážela.
A jak si stojí země, které mají gigamega zdrojů a vyváží je do celého světa?
Venezuela, Rusko, Sýrie, Libye, Nigérie atd, jsou totálně propadlé státy, Arabské státy Středního vyýchodu mohutně zbohatly (jsou kamarády s USA), ale NIC sami neumí, vše tam postavili Amíci.
A státy kterám pánbíček nenadělil? Japonsko, Jižní Korea, Izrael, většina vyspělých států Evropy. Ale nejlepší případ je Švýcarsko: ti nemají VŮBEC NIC, ani přístup k moři. A jak si stojí?
Zkus vymudrovat, jak důležité je mít levné energie.