Státy EU se shodly na podmínkách klimatické neutrality
Ministři diskutovali i o zpřísnění emisních limitů k roku 2030, definitivní slovo ale v této věci budou mít političtí vůdci unijních zemí na prosincovém summitu.
Plán dosažení klimatické neutrality počítá s tím, že EU nebude v polovině století produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je dokáže vykompenzovat například výsadbou stromů. Ačkoli se na tomto cíli již loni shodli lídři všech zemí vyjma Polska, jejich představy o cestě k této metě jsou různé.
Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či Česka tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích. Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.
Ministři odsouhlasili společný přístup států k normě, která stanovuje základní parametry přechodu k neutralitě. Schválený návrh německého předsednictví počítá mimo jiné s tím, že neutrální by měla být EU jako celek, nikoli všechny členské země, jak požadují europoslanci. Pro se vyslovili všichni ministři až na zástupce bulharské vlády, který se zdržel hlasování.
"Po intenzivní diskusi jsme byli schopni dojít ke shodě, která je významným milníkem v návrhu evropského klimatického zákona," řekla po jednání německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Posledním krokem podle ní zůstává schválení nových emisních závazků pro rok 2030, které bude v prosinci na unijních lídrech.
Ti by měli rozhodnout, zda členské země podpoří návrh na omezení zplodin skleníkových plynů do deseti let o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Dosud platný závazek byl přitom 40 procent, avšak podle propočtů EU nestačil ke splnění požadavků pařížské dohody o klimatu. Státy nový limit v principu podporují, avšak jako závazek pro celou unii, který se až později rozpočítá na jednotlivé země. Tomu by měla předcházet podrobná analýza dopadu na jejich hospodářství.
Státy budou muset konečnou podobu klimatického plánu dohodnout s Evropským parlamentem, který má v řadě bodů jiné názory. Europoslanci například požadují, aby limitem k roku 2030 bylo nikoli 55, ale 60 procent.
Ministři rovněž schválili plán ochrany rozmanitosti přírodních druhů pro nejbližších deset let. Počítá mimo jiné s tím, že by se až 30 procent přírodních ploch na souši i v moři mělo stát chráněnými územími.
"Pandemie covidu-19 nám znovu ukázala zásadní význam ekosystémů a biodiverzity pro naše zdraví a ekonomickou a sociální stabilitu," řekla ministryně Schulzeová, podle níž je druhová rozmanitost pro lidstvo "životní pojistkou".
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Miroslav Vinkler
24.10.2020 12:28Naopak plně podporuji :
" Plán ochrany rozmanitosti přírodních druhů pro nejbližších deset let.
Druhová rozmanitost/biodiverzita/ je skutečně pro lidstvo "životní pojistkou".
Pavel Hanzl
24.10.2020 17:02 Reaguje na Miroslav VinklerMě tam hlavně schází informace, z jaké hodnoty vycházíme, kolk jsme my emitovali v roce 1990 a kolik dnes, co to pro nás vůbec znamená.
Radim Polášek
24.10.2020 22:54 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
24.10.2020 19:25Ale tohle jo, to je dobrý ... "Schválený návrh německého předsednictví počítá mimo jiné s tím, že neutrální by měla být EU jako celek, nikoli všechny členské země, jak požadují europoslanci."
Takže pokud se nesplní, tak za to prostě mohou ti druzí. To jo, s tím se dá pracovat:-))).
Karel Potoček
25.10.2020 07:42Doufám /pro cenzora/, že to není porušení pravidel příspěvku!?
Jan Šimůnek
25.10.2020 08:43 Reaguje na Karel Potočekvaber
25.10.2020 08:53už jsou dva termíny uhlíková neutralita a klimatická neutralita,
možná by se mohlo podařit udělat výrobu elektřiny uhlíkově neutrální ,ale co další ,doprava, letectví, lodě,
znamenalo by to zastavit jakékoliv spalování uhlíku a to platí i pro zemní plyn
zdá se mi ,že ti lidé neví co říkají