Státy EU smí nařídit omráčení zvířat před rituální porážkou, rozhodl soud
Rituální porážky praktikují přes odpor ochránců zvířat židé a muslimové. Jejich belgické organizace se obrátily na soud poté, co vlámská regionální vláda přijala v roce 2017 zákon na ochranu zvířat. Ten nařizuje omráčení zvířete před rituální porážkou, má to bránit jeho zbytečnému utrpení. Pravidla výroby košer, popřípadě halal masa ale omámení zvířete neumožňují.
Unijní právo podle soudního dvora sice ve výjimečných případech a ve smyslu náboženské svobody rituální porážky bez předchozího omráčení zvířete umožňuje, jednotlivé členské země ale mají přesto právo přijmout vlastní pravidla. Vlámský zákon podle soudu respektuje náboženskou svobodu, neboť nezakazuje rituální porážku jako takovou, ani prodej masa, které z ní pochází. Pokud židé a muslimové nechtějí za daných podmínek maso produkovat, mohou jej podle soudu na belgický trh stále dodávat jiné členské země EU i země mimo ni.
Soudci se v tomto případě neztotožnili s názorem advokáta Soudního dvora, který v zářijovém posudku uvedl, že je belgický předpis v rozporu s Listinou základních práv EU. Konstatoval tehdy, že listina zajišťuje svobodu vyznání a "právo projevovat náboženské vyznání nebo přesvědčení bohoslužbou, vyučováním, prováděním úkonů a zachováváním obřadů" a to "navzdory zbytečnému utrpení, které je způsobováno zvířatům v rámci rituální porážky bez předchozího omráčení".
Židovské a muslimské rituály zahrnují usmrcování zvířat ostrým nožem, když jsou při vědomí. Zatímco stoupenci této tradice tvrdí, že jsou zvířata takřka okamžitě mrtvá a netrpí, ochránci zvířat mají většinou opačný názor.
"Evropa již nechrání náboženské menšiny," reagoval dnes na rozhodnutí soudu Koordinační výbor židovských organizací v Belgii (CCOJB). Podle jeho předsedy Yohana Benizriho je verdikt "popřením demokracie". Rozhodnutí naopak přivítala řada organizací bojujících za práva zvířat, například Nadace Brigitte Bardotové.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Zbyněk Šeděnka
18.12.2020 02:18Jan Šimůnek
18.12.2020 09:06 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
18.12.2020 11:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.12.2020 14:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
18.12.2020 18:30 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.12.2020 09:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMajka Kletečková
18.12.2020 10:32Od začátku příchodu migrantů a přistěhovalců do EU se mělo důsledně dbát na dodržování evropských hodnot a zákonů.
Petr Blažek
18.12.2020 17:34A co lov zvěře tam se také bude vyžadovat nejdříve omráčení.
Břetislav Machaček
18.12.2020 20:51rozhodnutí nechal na jednotlivých státech. Tam to dopadne podle dosavadní
praxe. Země s početnými jmenovanými komunitami rituální porážky povolí
a budou zvířata porážet i pro ty země, které to nedovolí. V některých
kauzách jsou nekompromisní i za cenu poškození práv občanů EU a zde se
zachoval jako Chytrá Horákyně. Já nic, ať si to řeší státy po svém.
Celé EU je spolek slabochů se kterými mávají lobbisté a jiné velmoci.
Když někdo pískne, tak splní i sankce, které je připraví o trhy a
nebo je připraví o lepší a levnější technologie z ideologických důvodů.
U nás taky podobní Hujeři předem vyřadí z ideologických důvodů firmy
bez posouzení kvalitativních a finančních parametrů. Po revoluci jsem
čekal politiku nestrannosti, vzájemné výhodnosti a otevřenosti.
Dočkal jsem se jednostranné politiky, zpolitizovaným obchodům a tajení neověřitelných informací o agentech a jiných pochybných věcech. Opět
tak přišla doba jediné pravdy, o nepříteli i v obchodě a o pohádkách
o říši dobra a říši zla. Pokud si to lidé nechají líbit, tak se časem
EU dostane do izolace nového velkého trhu bez podobných předsudků
fungujícího na zásadách vzájemné tolerance a vzájemné výhodnosti.
Ti půjdou vpřed a my se dostaneme do útlumu, který setsakra někomu
vyhovuje a chce nás do něho dotlačit jakýmkoliv způsobem.
Petr Blažek
20.12.2020 18:12 Reaguje na Břetislav MachačekTady už se vůbec nejedná o nějaké migranty, tady se jedná o nějaké jednoduché právo jednat sám za sebe bez právního předpisu.
Vždyť takové utahování práva dožene jednoho dne každého z nás. Za chvilku si bez právního předpisu nedojdete ani na záchod.
Jan Šimůnek
21.12.2020 09:55 Reaguje na Petr BlažekFaktem také je, že příslušné zákazy z uvedeného zákona plynoucí, prakticky zlikvidovaly nezávislý akademický výzkum na zvířatech a výzkum malých a středních firem (ty velké svůj výzkum outsourcovaly do zemí, kde podobné zákony buď nemají, nebo nejsou dodržovány, a aktivisté, "osvobozující" laboratorní či kožešinová zvířata, jsou nemilosrdně po vstupu na soukromý pozemek zajišťováni, případně stříleni).
Likvidace akademického výzkumu a výzkumu malých a středních firem znamenala oligopolizaci vývoje nových léků (mj.), což jednak drasticky zvýšilo jejich cenu, jednak prodloužilo cyklus střídání jejich generací. V dřívějších dobách visel nad velkými firmami Damoklův meč toho, že další generace léku XY (účinnější a s méně negativními vedlejšími účinky), kterou už mají vyvinutou a strčenou do trezoru, bude vyvinuta menší firmou, nebo bude dokonce publikována z akademického výzkumu (což by znemožnilo její patentování). Dnes se toho nemusejí bát a drží nové generace léků "u ledu", dokud mohou ekonomicky vytěžovat ty předchozí, byť méně kvalitní a méně účinné.
Tohle, pochopitelně, vede k tomu, že se řada chorob léčí méně účinnými léky, případně, že zdravotní pojišťovny řady zemí na některé existující léky prostě nemají, protože jsou příliš drahé. Obojí vede ke zbytečným úmrtím pacientů, jejichž počty, jednak kumulativně, jednak progresívně, narůstají od doby, kdy byl příslušný zákon přijat. V dnešní době se dá pro ČR odhadnout, že počet takových zbytečných úmrtí dosahuje kolem tisícovky (plus mínus pár stovek) pacientů ročně.
Výjimka z tohoto zákona (a jeho zahraničních obdob), zaplaceného reálně množstvím lidských životů, pro provozovatele nějakých bezcenných pověr, se mi vždy zdála silně nemravnou. Právě proto, že tyto bezcenné pověry povyšuje nad lidské životy.
Břetislav Machaček
22.12.2020 10:24 Reaguje na Petr Blažekzvířete, pokud to nebude evidentně zbytečné prodlužování
utrpení před samotnou smrtí. Mi vadí pouze to, že soud
umí někdy bez diskusí zaujmout jednotné rozhodnutí platné
pro všechny země a jindy se zbaběle schová za rozhodnutí
v jednotlivých zemích. Utrpení zvířat narůstá o tu přepravu
do zemí, které rituální porážky povolí a zpět se budou
dovážet polotovary pod značkou košér či halal. Pamatuji
na přepravu ovcí z Polska v létě bez vody na dva či tři
patra v kamiónech na porážku do Turecka a koní do Itálie
mnohdy poraněnými při nakládkách neurvalci do kamiónů
a přepravovaných ve stresu i dva dny bez napojení. Vše
pouze proto, že bylo požadováno živé zvíře pro zabití
po jejich způsobu a nebo pouze z hlediska ekonomiky.
Mne vždy předkové učili, že se mám i k hospodářskému
zvířeti chovat slušně a to i když přijde jeho chvíle.
Ta má být co nejkratší a co nejméně stresující. Sám
jsem zabil nespočet zvířat k jídlu, ale nikdy jen tak
bez důvodu a nebo natahoval jejich smrt. Smrt je součást
života, ale nemusí to být týrání, pokud je možné to
zvíře třeba omráčit. Ovce jsme stříleli jako vepře jateční pistolí a drůbeži jsem utínal hlavy sekerou. Vše se dělo rychle a v rámci možného. Takže mi jde pouze o to, že to jejich rozhodnutí je takové nerozhodnutí. Byl bych pro,
aby řekli, že takové porážky buď zakáží všude a nebo to
nedovolí zakazovat v některých pseudohumanitních zemích,
které tu porážku přesunou pouze za hranice i s týráním
při dopravě zvířat za porážkou stovky kilometrů. Je to
stejné jako s chovy kožešinových zvířat či nosnic
v klecových chovech. Buď všichni a nebo nedovolit omezit
pouze někoho, když si tu hrajeme na jednotný trh.
Jeden je Hujer a je papežštější než papež a druhý se
směje jeho hlouposti se kterou vyklidil trh. Od toho
tu má být ten soud, aby nastavil všem stejné podmínky
a hájil občany i před jejich parlamenty v hujerských
rozhodnutích. To je to, co soudu vytýkám a považuji ho
za naprosto zbytečný, když nerozhodl pro jednotnost.