Stovky zvědavců se i přes výzvy úřadů přišly podívat na erupci islandské sopky

Podle islandského meteorologického ústavu délka trhliny ve čtvrtek činila zhruba 360 metrů a proudy lávy stoupaly do výšky deseti až 15 metrů. Nedlouho po začátku erupce láva ze země proudila odhadovanou rychlostí 32 kubíků za sekundu, uvedli na základě měření odborníci z islandského Institutu přírodních věd. Je to asi čtyřikrát až pětkrát víc, než naměřili při loňském výbuchu stejného vulkánu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Berserkur / Wikimedia Commons

Místo erupce, které je od nejbližší silnice chůzí vzdálené hodinu a půl, už v první den po otevření trhliny vidělo přes 1800 návštěvníků, uvádí islandské úřady. Ty včera varování zmírnily i přes nebezpečné plyny vyvěrající z trhliny: postačí prý, když se k vulkánu nebudou přibližovat malé děti.

We had a great day at the #Fagradalsfjall #eruption site today! 🌋❤ @egill_arni @epseibl pic.twitter.com/xwBxNTNo0C

— Dr. Thorbjorg Agustsdottir (@fencingtobba) August 4, 2022

Podle islandského meteorologického ústavu délka trhliny ve čtvrtek činila zhruba 360 metrů a proudy lávy stoupaly do výšky deseti až 15 metrů. Nedlouho po začátku erupce láva ze země proudila odhadovanou rychlostí 32 kubíků za sekundu, uvedli na základě měření odborníci z islandského Institutu přírodních věd. Je to asi čtyřikrát až pětkrát víc, než naměřili při loňském výbuchu stejného vulkánu.

"Současná erupce je tedy mnohem silnější," napsali na facebooku experti, podle kterých láva od středy pokryla území 74 000 metrů čtverečních.

Sopka Fagradalsfjall leží na jihozápadě Islandu na poloostrově Reykjanes, zhruba 40 kilometrů od Rekyjavíku a 20 kilometrů od mezinárodního letiště Keflavík. To bylo i včera bez omezení, uvedlo v prohlášení islandské ministerstvo zahraničí. Ke zklamání turistů, kteří se chtějí na lávu podívat z vrtulníku, je ale uzavřený vzdušný prostor nad samotnou trhlinou, napsala agentura DPA.

Erupce rovněž islandské sopky Eyjafjallajökull na jaře 2010 vyvrhla do atmosféry sopečný popel do výše několika kilometrů, což vedlo k ochromení letecké dopravy nejen v Evropě. Výluka tehdy zasáhla 29 procent celosvětové letecké dopravy.

Vulkán Fagradalsfjall začal chrlit lávu také loni v březnu, proud se pak nezastavil šest měsíců. I tehdy proudy rozžhavených hornin přitáhly na severoevropský ostrov davy turistů - až 435 000. Někteří z nich si přišli podívanou užít znovu.

"Je to obrovské. Miluji to. Líbila se mi i loňská erupce, obzvlášť na začátku. Ale tahle je výjimečná, jak uprostřed vyvěrají obrovské fontány lávy," uvedla Němka žijící na Islandu Anita Sauckelová.

"Musela jsem se posadit a trochu si poplakat, protože je to tak krásné, tak dojemné, jako čistá síla naší planety," uvedla americká turistka Heather Hoffová, pro kterou bylo spatřit lávu "životním cílem". Tryskající lávu vulkánu Fagradalsfjall lze letos sledovat i živě.

Magazín National Geographic upozornil, že sopečná turistika může přinést rizika. Při erupci se do ovzduší kromě dostanou i jedovaté plyny, jako například oxid siřičitý, jenž se vyskytuje i u sopky Fagradalsfjall a který může poškodit plíce. Mezi lety 2010 a 2020 zahynulo při vulkanických explozích nejméně 1143 lidí. Přes dvě desítky turistů zahynuly při výbuchu novozélandské sopky Whakaari/White Island v prosinci 2019.

Přečtěte si také |

Co všechno víme o erupci nové sopky Fagradalsfjall?

Na Islandu je momentálně aktivních 32 sopečných systémů, píše AFP. Erupce ostrovní stát, který protíná středoatlantský hřbet - hranice litosférických desek, zažívá v průměru každých pět let. Než sopka Fagradalsfjall loni vybuchla, poloostrov Reykjanes byl 800 let klidný. Podle expertů může nová erupce pro oblast znamenat nové, aktivní období.