Středočeský kraj zjistil při kontrole v milovické rezervaci závažná pochybení
13.6.2023 01:15
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Společnost má podle kraje využívat zvířata pro spásání travin kvůli zachování druhové rozmanitosti místní vegetace. Pravidelné kontroly měly opakovaně prokázat porušování podmínek nájemní smlouvy, a to v ochraně životního prostředí i majetkoprávní rovině. Porušení smlouvy měla prokázat i poslední kontrola minulý týden.
"Tyto kontroly jsou prováděny podle smlouvy a jejich termíny jsou s nájemcem vždy předem dohodnuté. Jedná se tedy o standardní kontrolu pronajatých pozemků. V rámci této kontroly bylo bohužel zjištěno hned několik porušení podmínek smlouvy, včetně načerno prováděných zemních prací. Nutno podotknout, že právě v jednom z výkopů, který byl po dešti plný bahna, uhynulo v letošním roce mládě samičky zubra," uvedl krajský radní pro investice Libor Lesák (ODS).
Podle společnosti Česká krajina mladá zubří samička v dubnu uhynula kvůli nedostatku vody. Společnost minulý týden zveřejnila petici, kde upozorňuje na vleklý postup úřadu, který má dát souhlas se vznikem napajedla. "Jeho vznik blokuje jediný úředník. Voda je přitom pro desítky velkých kopytníků v rezervaci nezbytná," uvádí petice, kterou doposud podepsalo přes 3000 lidí. Kontrolu minulý týden podle Dostála nařídil úředník, který dva a půl roku zřízení napajedla blokuje. "Neuvádíme, který úředník jakého úřadu blokuje vybudování napajedel. Snažíme se věc řešit jednáním," uvedl Dostál.
Dostál uvedl, že kontroly byly dosud dvě. "První nekonstatovala žádné porušení smlouvy, alespoň v zápise, který jsem spolupodepisoval. Měla pouze podněty nad rámec smlouvy, které jsme provedli. Ze druhé kontroly zatím nemám žádný finální závěr. Kontrola skončila s tím, že bude všem účastníkům zaslán zápis k připomínkám a doplnění," uvedl Dostál. Zubří samička podle něj neuhynula ve výkopu, ale v tůni, která byla součástí pozemků ještě před jejich připojením k rezervaci.
Závěry kontrol a dalším postupem se budou tento týden zabývat i krajští radní. Kraj chce ověřit například počty zvířat, která v rezervaci žijí. "Ale také se zabýváme skutečností, že v jednom z výkopů, který nebyl prováděn se souhlasem vlastníka, zahynulo mládě zubra. Při kontrole jsme v areálu našli navíc další tělo uhynulého hříběte, proto zvažujeme podání podnětu také Státní veterinární správě," doplnil Lesák.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Plzeňský kraj udělil první ekoznačku Zdravá krajina. Dostala ji firma podporující Janovský mokřad 
V NP Podyjí přibude další pastvina pro divoké koně, tentokrát převážně v lese
Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlkOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (168)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.6.2023 05:30A jak bude potrestán úředník, který dva a půl roku blokuje výstavbu napajedla?
Odpovědět
ss
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 06:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo nebude, úředník jen úřaduje. Nic nerozhoduje, za nic neodpovídá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 07:21 Reaguje na Slavomil VinklerKarierní postup úředníka je metodou perpetum mobile. Neb kdo nic nedělá nic nepokazí, kdo nic nepokazí je pochválen, kdo je pochválen je povýšen, kdo je povýšen nic nedělá...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.6.2023 09:19 Reaguje na Slavomil VinklerNa vyřízení žádosti je doba do 30 dní, při složitějších případech 60 dní. Dva a půl roku na vyřízení povolení napajedla by bylo moc i na Rusko. Podal bych na úředníka trestní oznámení.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.6.2023 11:24 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaono to může být i jinak. úředník nemusí být zloduch ani lempl, ale je prostě pečlivým úředníkem na svém místě.
třeba byla podána žádost, a úředník zjistil, že nekompletní. vrátil k doplnění, přerušil vyřizování do doby doplnění, byla doplněna pozdě a blbě, opět vráceno....
jako jo, lidsky to chápu, neřeknu přece veřejně "jsem debil kterej ani neumí podat žádost a za dva roky jsem ji nedovedl doplnit", ale "úředník to zavinil.
Odpovědět
třeba byla podána žádost, a úředník zjistil, že nekompletní. vrátil k doplnění, přerušil vyřizování do doby doplnění, byla doplněna pozdě a blbě, opět vráceno....
jako jo, lidsky to chápu, neřeknu přece veřejně "jsem debil kterej ani neumí podat žádost a za dva roky jsem ji nedovedl doplnit", ale "úředník to zavinil.
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 11:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJste přesvědčen, že za to opravdu může úředník? Já vím, že pan Dostál povídal...... No on povídal i jiné věci. Například, cituji: " rezervace již dva a půl roku marně čeká na souhlas se zřízením vrtu a napajedla pro desítky velkých kopytníků" a
"nejde o složité stavební povolení ani vodoprávní řízení, ale skutečně jen o formální souhlas se vznikem napajedla".
Jste opravdu přesvědčen a s vámi všichni kdo nadávají na úředníka, že k vrtu stačí pouhý formální souhlas?
Najdete i jiné věci k zamyšlení. Například v článku je uvedeno, že kontroly byly dvě. Jinde pan Dostál píše, že " Když před několika lety požádala o pomoc při dokončení rezervace, následovalo na dvacet kontrol během jediného roku. Ty měly za cíl neziskovou organizaci finančně zlikvidovat". Kraj, co jsem četl, dal na tento projekt mimo bezplatné zapujčky pozemků kolem 6 miliónů Kč. Tak vypadá finanční likvidace? Atd.
Odpovědět
"nejde o složité stavební povolení ani vodoprávní řízení, ale skutečně jen o formální souhlas se vznikem napajedla".
Jste opravdu přesvědčen a s vámi všichni kdo nadávají na úředníka, že k vrtu stačí pouhý formální souhlas?
Najdete i jiné věci k zamyšlení. Například v článku je uvedeno, že kontroly byly dvě. Jinde pan Dostál píše, že " Když před několika lety požádala o pomoc při dokončení rezervace, následovalo na dvacet kontrol během jediného roku. Ty měly za cíl neziskovou organizaci finančně zlikvidovat". Kraj, co jsem četl, dal na tento projekt mimo bezplatné zapujčky pozemků kolem 6 miliónů Kč. Tak vypadá finanční likvidace? Atd.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.6.2023 14:14 Reaguje na Jarek SchindlerA máte zaručeno že za tím nestojí finanční motivace konkrétního úředníka, který má zájem na tom, aby celý projekt zkrachoval? Případně několika úředníků? Pokud by ta lavina kontrol dopadla katastrofálně, určitě by už celý projekt skončil a dneska by na místě rezervace stavěli domy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 15:33 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA máte zaručeno, že si pan Dostál nevymýšlí. Zatím čtu buď o tom jak jsou dobří + číslo účtu, nebo jak jim všichni házejí klacky pod nohy a kolik kvůli uředníkům budou muset utratit zvířat+ číslo účtu. Pokud nějakému majiteli zdechne zvíře může za to majitel. Jen zde je to nepřející úředník. Další ze zamotaných věcí je třeba nynější tvrzení, že zvíře nezdechlo v uměle vytvořeném výkopu ale ve starém napajedle. Ještě nedávno se pan Dostál chválil jak, cituji : vodu z intenzivních dešťů minulých dní pomohly v okolí Benátek nad Jizerou zadržet tůně v rezervaci velkých kopytníků. Ty na pastvině v bývalém vojenském prostoru Milovice vytvořili ochránci přírody v minulých letech. Slouží nejen jako napajedla pro zubry a divoké koně, jako biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní, ale pomáhají také zachycovat intenzivní dešťové srážky. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny. No a nyní se pravděpodobně jedna z těch tůní , co vytvořili ochránci přírody stala pastí. A může za to uředník. Pamatuje si jaké bylo v dubnu počasí? Podle pana Dostála kvůli teplému a slunečnému počasí tůň vyschla. U nás tedy byla spíš zima a pršelo. Že by u vás byly tropy aby všechno vysychalo?
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.6.2023 22:59 Reaguje na Jarek SchindlerZas tak moc to nesleduji, ale ty tůně, pokud je ochránci vytvořili, vznikli před uzavřením smlouvy a nebo až po?
A pokud to mládě uhynulo začátkem května, tak obávám se, že v některých regionech už v první polovině květnu bylo sucho.
Ale přiznávám, že neznám oblast tohoto území.
Odpovědět
A pokud to mládě uhynulo začátkem května, tak obávám se, že v některých regionech už v první polovině květnu bylo sucho.
Ale přiznávám, že neznám oblast tohoto území.
JS
Jarek Schindler
16.6.2023 06:27 Reaguje na Pavel JeřábekByl článek kde se vybudováním těchto tůni sami chlubili. Mám to hledat? Podívejte se třeba na e-Počasí do archivu. Tak studený a deštivý duben již dlouho nebyl.
Odpovědět
DA
DAG
15.6.2023 08:56 Reaguje na Jarek SchindlerMám zkušenost, že když si pořád někdo na všechny stěžuje, tak je většinou chyba na jeho straně.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2023 05:45Taková obora má svoje zákonitosti. A pokud se má bezchybně provozovat, je k tomu třeba mít znalosti a taky je třeba pracovat. Žádné amatérské neználkovské aktivistické nadšení k tomu nestačí.
Odpovědět
ss
Sl
Slovan
13.6.2023 06:34 Reaguje na Radim PolášekMohl byste tu svojí vskutku moudrou myšlenku rozvést? Vy amatérsko neználkovský aktivisto? :-D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 11:56 Reaguje na SlovanTřeba vysvětlíte pane Slovane jak stačí k vrtu pouze formální souhlas. Jak v jiných případech podle pana Dostála byl tento formální souhlas vyřízen během pár dní. Tím by se asi měla zabývat minimálně policie a stavební a vodoprávní úřad.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.6.2023 12:20 Reaguje na Jarek Schindlerzřejmě je na mysli obvyklý postup - a to tzv. "průzkumný vrt" (jehož povolení je opravdu snadné). průzkumný vrt ovšem, jak již z pojmenování plyne, neslouží k odběru vody, ale k průzkumu. do dvou let je nutno jej zlikvidovat, anebo legalizovat - a tedy papírově přeměnit na vodní dílo, tedy vrtanou studnu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 13:44 Reaguje na Lukas B.I pro ten průzkumný vrt musíte doložit pár povolení. Určitě to není o nějakém formálním souhlasu vyřízeném za tři dny jak to píše pan Dostál. Proč to nezadali specializované firmě co by to provedla od A do Z?
Odpovědět
SV
Sl
Slovan
13.6.2023 15:04 Reaguje na Jarek SchindlerPředpokládám, že kromě toho jednoho povolení mají již nějakou dobu vše vyřízeno. Přijde mi fakt neskutečné, že v místě, kde je povolena podobná rezervace, může vznik !!napajedla!! blokovat takovou dobu jeden jediný úředník. Největší vtip je v tom, že dle slov pana Dostála byl tento úředníček na té kontrole, ačkoli bylo požádáno, aby se toho účastnil raději někdo jiný (což vhápu).
“O rozlehlé území bývalého vojenského prostoru se dlouhodobě zajímají developerské společnosti i spekulanti s pozemky. Přes některé úředníky se pak prostřednictvím kontrol snaží rezervaci zastrašovat nebo ji dostat do neřešitelných problémů. Pro ochranářskou společnost není současná situace novinkou. Když před několika lety požádala o pomoc při dokončení rezervace, následovalo na dvacet kontrol během jediného roku. Ty měly za cíl neziskovou organizaci finančně zlikvidovat. Díky pomoci veřejnosti a firemních dárců se tehdy podařilo rezervaci ekonomicky zachránit.”
Vám přijde 20 kontrol za rok normálních? Jestli vám to nesmrdí, pak mě ano a to docela dost.
A abyste mě neobviňoval z nadržování ochranářům, tak za mě je jedno, zda se jedná o tuto rezervaci nebo třeba o nějakou mysliveckou oboru. Tohle je prostě špatně.
Odpovědět
“O rozlehlé území bývalého vojenského prostoru se dlouhodobě zajímají developerské společnosti i spekulanti s pozemky. Přes některé úředníky se pak prostřednictvím kontrol snaží rezervaci zastrašovat nebo ji dostat do neřešitelných problémů. Pro ochranářskou společnost není současná situace novinkou. Když před několika lety požádala o pomoc při dokončení rezervace, následovalo na dvacet kontrol během jediného roku. Ty měly za cíl neziskovou organizaci finančně zlikvidovat. Díky pomoci veřejnosti a firemních dárců se tehdy podařilo rezervaci ekonomicky zachránit.”
Vám přijde 20 kontrol za rok normálních? Jestli vám to nesmrdí, pak mě ano a to docela dost.
A abyste mě neobviňoval z nadržování ochranářům, tak za mě je jedno, zda se jedná o tuto rezervaci nebo třeba o nějakou mysliveckou oboru. Tohle je prostě špatně.
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 15:57 Reaguje na SlovanČerpám z toho co kde pan Dostál řekl. No a zopakuji to ještě jednou, řekl že " nejde o složité stavební povolení ani vodoprávní řízení, ale skutečně jen o formální souhlas se vznikem napajedla". Že by si k nějakému formálnímu souhlasu vyřizoval všechna povolení k tomu potřebná? Tomu snad neveříte ani Vy. Navíc když jinde to vyřídí za tři dny. Specializovaná firma by to asi měla do půl roku vyřízené a realizované. O dvaceti kontrolách jsem také četl. V článku se ale píše o dvou kontrolách. Nebudu znovu psát vše co jsem napsal v reakci na pana Šeděnku. Opravdu tam byly pouze staré napajedla. Dřív mluvil pan Dostál o něčem jiném . Atd. Jinak každý uředník má nějaké termíny a hlavně svého nadřízeného.
Ještě jedna zajímavost. V jiném článku si pan Dostál stěžuje jak zvýšení cen PHM zdražilo dovoz zvířat ze zahraničí............. K čemu potřenují zvířata ze zahraničí. Že by na osvěžení krve. Nepsal náhodou pan Dostál celkem nedávno o tom, že nebudou zvířata nad unosnou míru množit?
Odpovědět
Ještě jedna zajímavost. V jiném článku si pan Dostál stěžuje jak zvýšení cen PHM zdražilo dovoz zvířat ze zahraničí............. K čemu potřenují zvířata ze zahraničí. Že by na osvěžení krve. Nepsal náhodou pan Dostál celkem nedávno o tom, že nebudou zvířata nad unosnou míru množit?
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 16:00 Reaguje na SlovanAbych nezapomněl. Neměla být plocha přístupná veřejnosti? Když už jste zmínil obory do kterých si mnozí nárokují volnost vstupu i když leží na soukromém pozemku tak tady je to na pozemku města a kraje. Je tam volný vstup?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 21:15 Reaguje na Jarek SchindlerJasně, pro sebevrahy vašeho ražení za příplatek.
V oborách s jeleny je to o něčem jiném. Jak jistě víte.
Odpovědět
V oborách s jeleny je to o něčem jiném. Jak jistě víte.
RP
Radim Polášek
14.6.2023 17:37 Reaguje na Slavomil VinklerV době říje může být pro člověka nebezpečný i jelen.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.6.2023 21:25 Reaguje na Slavomil VinklerOpravdu. V čem je to jiné, No a podle smlouvy snad vstupné vybírat nemohou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 06:56 Reaguje na Radim PolášekA vy o dění v parku něco víte, pane Polášku?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2023 16:40 Reaguje na Slavomil VinklerJedná se o oficiální vyjádření místního správního úřadu, který převzalo ČTK a zřejmě z něho rozšiřuje víc internetových a možná i papírových médií. Tudíž se dá předpokládat, že tam žádné zjevné nepravdy nejsou, protože by byly snadno žalovatelné.
A to, že někde někdo v uzavřené oblasti už několik let chová zvířata a to v poměrně značném počtu a přitom tam ani není patřičný zdroj vody je minimálně skandál. Ne li rovnou týrání zvířat. Úplně by stačilo, kdyby přes ty ohrady vedl nějaký čistý vodní tok s kapacitou aspoň v době sucha jednotek litrů za sekundu. Ale jak nyní z článku vyplynulo, nic takového tam není.
Odpovědět
A to, že někde někdo v uzavřené oblasti už několik let chová zvířata a to v poměrně značném počtu a přitom tam ani není patřičný zdroj vody je minimálně skandál. Ne li rovnou týrání zvířat. Úplně by stačilo, kdyby přes ty ohrady vedl nějaký čistý vodní tok s kapacitou aspoň v době sucha jednotek litrů za sekundu. Ale jak nyní z článku vyplynulo, nic takového tam není.
AJ
Aleš Johanovský
21.6.2023 09:34 Reaguje na Radim PolášekTo tam zcela jistě nehrozí, je to docela suché návrší. https://mapy.cz/s/muhozeruno
Předpokládám že je to tato severnější lokalita .. ještě maji jednu dole u letiště, ale typově je to stejná savana. Co dělali ty dva roky, brali vodu z jiřického vodovodu, než jim to obec zatrhla?
Odpovědět
Předpokládám že je to tato severnější lokalita .. ještě maji jednu dole u letiště, ale typově je to stejná savana. Co dělali ty dva roky, brali vodu z jiřického vodovodu, než jim to obec zatrhla?
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.6.2023 11:17 Reaguje na Radim Polášekmě jen udivuje, že někdo potřebuje mít razítko na něco tak samozřejmého, aby se zvířata napila, když se jedná o rezervaci, tedy specifickou lokalitu k tomu určenou
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 12:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMě zas udivuje, že k zásobování vodou se tam používá veřejný vodovod. To že se jedná o rezervaci snad znamená, že tam zákony neplatí? Asi nevíte co vše potřebujete k povolení vrtu? Formální souhlas určitě stačit nebude.
Odpovědět
AJ
Aleš Johanovský
21.6.2023 09:35 Reaguje na Jarek SchindlerSice tomu sami říkají "rezervace", ale funkčně a legislativně je to spíš obora .. jinak mam podobný pocit, že si mysleji že když to tak nazvou, tak pro ně zákony neplatí ..
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.6.2023 21:44 Reaguje na Aleš JohanovskýV oboře se za cenu devastace území produkuje maso a paroží, cílem rezervace je pestrá mozaika vhodná pro ohrožené motýly a opylovače. Proto se „Milovice“ nazývají rezervací a ne oborou.
Odpovědět
Miloš Lesák
13.6.2023 16:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyž jsme začínali s ovcemi před 25lety brali jsme vodu ze studny která byla na pozemku kde byly, po 8mi letech nějaký ouřada vymyslel že potřebujeme extra povolení pro odběr vody, šel jsem tedy podat žádost a na můj dotaz jestli je možné že povolení nedostaneme mi úředník odpověděl že i to se může stát takže nám hrozila "úřední" likvidace po osmi letech chovu, a investic, potom po mě k povolení chtěli měřicí zařízení prý aby mohli kontrolovat kolik vody odeberu (vodu tahám ze studny kbelíkem na provaze a mohl bych údajně překročit bezplatný limit x tisíc m3 za měsíc) od toho upustili až poté když jsem je požádal ať mi tedy takové měřicí zařízení na ten kbelík seženou, povolení jsme nakonec dostali až po roce a půl od podání žádosti tak to jen pro ilustraci jak tu "fungují" zdejší úřady ....
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.6.2023 18:35 Reaguje na Miloš LesákA to jste měl štěstí v tom, že si na vaše pozemky nebrousily zuby developerské společnosti a spekulanti s pozemky, kteří mají dlouhodobý zálusk na území milovické rezervace.
Odpovědět
Miloš Lesák
13.6.2023 22:47 Reaguje na Majka KletečkováOd spekulantů chodí dnes nabídky všem majitelům pozemků v republice minimálně každé 3 měsíce a od malochovatelů jako jsme my je brzo asi i dostanou díky vlkům kteří nás poslední "šílence" kteří to stále ještě stále děláme postupně zlikvidujou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.6.2023 07:53 Reaguje na Miloš LesákJJ, zařídí si rosšířený přístup do katastru nemovitostí, a pak v regionech, kde tu půdu chtějí, rozesílají hromadné dopisy. Mně chodí nabídky taky pomalu každý měsíc.
Chovatelům bych poradil, ať prostě pastviny zalesní a hotovo. Získají tak na pár desítek let čas. Ta zvůle zelených aktivistů s vlky podle mne už v blízkých následujících desetiletích vyvrcholí a zlomí se, a potom budou vlci plošnými odstřely zredukováni tak, že bude možné ty lesy opět přeměnit na pastviny a nerušeně je využívat k produkci.
Ostatně podobnou budoucnost má podle mne i toto extempore se zubry a pratury v Milovicích. Extrémy časem zmizí a brzo se to ustálí, podle mne v takových hustě obydlených regionech, jako jsou Milovice budou ty vzácné biotopy vytvářeny a udržovány řízenou pastvou hospodářského skotu.
Zubři zůstanou maximálně v nějakých rozsáhlých neudržovaných oblastech, jako jsou národní parky typu Šumavy a pratuři už jsou úplný nesmysl, protože to jsou uměle zpětně vyšlechtná zvířata na takový vzhled, jak si nějaká hrstka lidí myslí, že takhle kdysi ti pratuří vypadali. Jako kuriozita pěkné, jako doklad původního našeho zazvěření velmi pochybné.
Odpovědět
Chovatelům bych poradil, ať prostě pastviny zalesní a hotovo. Získají tak na pár desítek let čas. Ta zvůle zelených aktivistů s vlky podle mne už v blízkých následujících desetiletích vyvrcholí a zlomí se, a potom budou vlci plošnými odstřely zredukováni tak, že bude možné ty lesy opět přeměnit na pastviny a nerušeně je využívat k produkci.
Ostatně podobnou budoucnost má podle mne i toto extempore se zubry a pratury v Milovicích. Extrémy časem zmizí a brzo se to ustálí, podle mne v takových hustě obydlených regionech, jako jsou Milovice budou ty vzácné biotopy vytvářeny a udržovány řízenou pastvou hospodářského skotu.
Zubři zůstanou maximálně v nějakých rozsáhlých neudržovaných oblastech, jako jsou národní parky typu Šumavy a pratuři už jsou úplný nesmysl, protože to jsou uměle zpětně vyšlechtná zvířata na takový vzhled, jak si nějaká hrstka lidí myslí, že takhle kdysi ti pratuří vypadali. Jako kuriozita pěkné, jako doklad původního našeho zazvěření velmi pochybné.
MZ
Miloš Zahradník
13.6.2023 07:33Byli jsme tam pred tydnem na exkursi
https://photos.app.goo.gl/HmsTwdEDYQM5qvSFA
https://photos.app.goo.gl/6iCBdEsg3meVfFis8
https://photos.app.goo.gl/gGe7UUhCJcdjtpFj8
Muj pocit z exkurse byl velmi dobry, i z poutaveho vykladu pana Dostala (a to jsem vuci "ekologum" obecne vetsinou dost kriticky :) a tak by mne zajimalo podrobneji, jake zajmy se na tom uzemi stretavaji. Zajimalo by mne tedy vyjadreni a argumenty vsech stran tohoto sporu. Nebo proste jen nekdo mocny ma taky zalusk na tohle rozsahle uzemi? Kde chtel Kocab stavet pred 30 lety nejvetsi letiste ve stredni Evrope a kde se pred 80 lety natacel propagacni film o wehrmachtu a deni na vychodni fronte (tenhle stripek z vykladu pana Dostala mi utkvel hodne v pameti a rad bych ten film nekdy shlednul :)
Odpovědět
https://photos.app.goo.gl/HmsTwdEDYQM5qvSFA
https://photos.app.goo.gl/6iCBdEsg3meVfFis8
https://photos.app.goo.gl/gGe7UUhCJcdjtpFj8
Muj pocit z exkurse byl velmi dobry, i z poutaveho vykladu pana Dostala (a to jsem vuci "ekologum" obecne vetsinou dost kriticky :) a tak by mne zajimalo podrobneji, jake zajmy se na tom uzemi stretavaji. Zajimalo by mne tedy vyjadreni a argumenty vsech stran tohoto sporu. Nebo proste jen nekdo mocny ma taky zalusk na tohle rozsahle uzemi? Kde chtel Kocab stavet pred 30 lety nejvetsi letiste ve stredni Evrope a kde se pred 80 lety natacel propagacni film o wehrmachtu a deni na vychodni fronte (tenhle stripek z vykladu pana Dostala mi utkvel hodne v pameti a rad bych ten film nekdy shlednul :)
SV
pa
pavel
13.6.2023 09:57 Reaguje na Miloš Zahradníkaha tak to jste z té party co tam každou chvíli vidím jak se projíždí autama mezi zvířaty a mladým nadrženým samičkám v elestákách ukazujete jací jste prezenti nebo když jsem byl svědkem odlovu ročního býčka které bylo pojato jako rodinná šou včetně malých dětí a holandský řidič co tam čekal na náklad jenom kroutil hlavou a divil se co je to za mamlasy - TAKŽE ANO VY JSTE MĚL URČITĚ POCIT Z EXKURZE DOBRÝ KLASICKÝ NAMYŠLENÝ PAPALÁŠ jinak za takové fotky bych se styděl klasický lempl s telefonem
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
13.6.2023 10:36 Reaguje na pavelZda jsem "klasicky namysleny papalas" Vam vyvracet nebudu, byl jsem tam poprve v zivote na pozvani osob blizkych, kteri tu exkursi (ano, autem) dostali jako podekovani za netrivialni podporu, kterou rezervaci poskytli. A upresnuji ze jsem nemel s sebou telefon nybrz bezzrcadlovku s teleobjektivem ekv. ohniska 75 -300 mm to byste z tech fotek mohl poznat
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.6.2023 10:59 Reaguje na pavelPro Vaši informaci:
V té rezervaci žijí kromě exmoorských koní i pratuři a zubři. To jsou zvířata, která dokáží člověka bez jakýchkoliv problémů zabít. Proto předpokládám, že pohyb lidí v autě je tam předepsaný standart. Třeba i Dan Bárta, který točil pro Českou televizi dokument o této rezervaci, musel k zubrům jet autem, přičemž průvodce pohyb pěšky vysloveně nedoporučoval.
Odpovědět
V té rezervaci žijí kromě exmoorských koní i pratuři a zubři. To jsou zvířata, která dokáží člověka bez jakýchkoliv problémů zabít. Proto předpokládám, že pohyb lidí v autě je tam předepsaný standart. Třeba i Dan Bárta, který točil pro Českou televizi dokument o této rezervaci, musel k zubrům jet autem, přičemž průvodce pohyb pěšky vysloveně nedoporučoval.
RP
Radim Polášek
13.6.2023 17:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je pravda, kdesi jsem zachytil, že bezpečná vzdálenost člověka od zubra je 100 metrů a blíž se pěšky k takovým zvířatům nedoporučuje vůbec přibližovat.
Ani v autě bych si nebyl moc jistý, pokud by zrovna bylo období páření zubrů. S praturem to bude nejspíš podobné.
Naskýtá se otázka, jestli by prakticky stejný výsledek neměla střídavá pastva třeba obyčejného hospodářského zvířectva - hovězího dobytka. Využít takhle třeba skomírající naši původní krávu červenku, která možná vzhledem k malému počtu nyní chovaných kusů úplně zanikne. A tím připomenout práci mnoha našich předchozích generací chovatelů a šlechtitelů by mělo podle mne mnohem větší smysl než tady otrocky rozšiřovat zubry a uměle vyšlechtěné divoké pratury.
Odpovědět
Ani v autě bych si nebyl moc jistý, pokud by zrovna bylo období páření zubrů. S praturem to bude nejspíš podobné.
Naskýtá se otázka, jestli by prakticky stejný výsledek neměla střídavá pastva třeba obyčejného hospodářského zvířectva - hovězího dobytka. Využít takhle třeba skomírající naši původní krávu červenku, která možná vzhledem k malému počtu nyní chovaných kusů úplně zanikne. A tím připomenout práci mnoha našich předchozích generací chovatelů a šlechtitelů by mělo podle mne mnohem větší smysl než tady otrocky rozšiřovat zubry a uměle vyšlechtěné divoké pratury.
Karel Zvářal
13.6.2023 18:01 Reaguje na Radim Polášek1* Tu červinku by mohl doplnit nenáročný hucul a udělali by tu samou práci, tj spásání, přitom by se na ně hledělo jako na hospodářská zvířata, tudíž s možností zužitkovat nadpočetné kusy. Česká červinka je opravdu už dnes v minimálních počtech, ona moc nedojila, ale asi byla odolná a použitelná i v tahu. To by mohl být směr využívání spásačů na vybraných lokalitách. Než nebezpečná divoká zvířata, raději ovladatelná domestikovaná. A i to by ve vzdělávání lidí pomohlo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.6.2023 17:49 Reaguje na Karel ZvářalNo, zas tak moc odolná nebyla, například přes zimu potřebuje ustájení, i když stačí nevytápěné. Jenom tam nesmí foukat a musí být přiměřeně tepelně izolované, pak si ho vytopí samy. I když příběhy, kdy krávy utekly a několik let fungovaly volně v přírodě ukazují, že asi většina vydrží i přes zimu i ve sněhu.
Co se týká ovladatelnosti, je to hovězí dobytek. Ovladatelná ta zvířata určitě jsou, ale kráva se může splašit nebo pokud je nějaká povahově vadná, i schválně přimáčknout a to při váze krávy pár stovek kilo může pro člověka snadno dopadnout špatně. O býcích ani nemluvím, ti mohou přimáčknout a zabít člověka i jenom z rozmaru. Zubr je mnohem nebezpečnější a méně ovladatelnější, ale i kráva může udělat svoje.
Odpovědět
Co se týká ovladatelnosti, je to hovězí dobytek. Ovladatelná ta zvířata určitě jsou, ale kráva se může splašit nebo pokud je nějaká povahově vadná, i schválně přimáčknout a to při váze krávy pár stovek kilo může pro člověka snadno dopadnout špatně. O býcích ani nemluvím, ti mohou přimáčknout a zabít člověka i jenom z rozmaru. Zubr je mnohem nebezpečnější a méně ovladatelnější, ale i kráva může udělat svoje.
Karel Zvářal
14.6.2023 18:02 Reaguje na Radim PolášekSkot vydrží, podobně jako husa, velmi extrémní teploty, i mínus 50 ! Dokonce novorozená telata jsme dávali do venkovních boxů, běžně při mínus dvaceti, kdy nám ženské spílaly do pitomců. Ale tehdy byl takový trend, jako prevece proti stájovým nákazám. To tele spíše onemocní z nadbytku čpavku (plus patogeny), se kterými si mráz hravě poradí.
Takže to byl ryzí antropomorfismus, ona jim vyhřívala i vedlejší místnosti, aby tolik nemuseli topit. A je vidět, že jste u skotu nepracoval, stačí zvednout ruce, a už se bere. To nebezpečnější je baran, k němu jedině v přílbě.-)
Odpovědět
Takže to byl ryzí antropomorfismus, ona jim vyhřívala i vedlejší místnosti, aby tolik nemuseli topit. A je vidět, že jste u skotu nepracoval, stačí zvednout ruce, a už se bere. To nebezpečnější je baran, k němu jedině v přílbě.-)
RP
Radim Polášek
15.6.2023 07:59 Reaguje na Karel ZvářalSáhl jste si někdy na krávu červenku? Viděl jste, jakou má na tělě srst? Já si to z dětství pamatuji a proto je mně jasné, že zrovna tato kráva v těch minus 50 moc nevydrží. I v minus dvaceti. Krávy, co u nás utekly a přežívaly zimu se sněhem a mrazem zřejmě dokázaly někde v lese najít nějakou úžlabinu hustě zarostlou smrčky a v závětří plus myslivcům vyžraly všechny okolní krmelce se senem. A nevíme o těch kravách, co to třeba nepřežily.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.6.2023 08:16 Reaguje na Radim PolášekPsal jsem o TELATECH holštýnů, kteří též tu srst mají kraťounkou. Mínus pade u nás nikdy nebude, to je jen údaj z pokusů. Dyť vy ani nekoukáte na zprávy, kde jsou jen pod přístřeškem, vystaveny větru a mrazu. VŠECHNA e plemena pocházejí z pratura, který naše zimy snášel stejně dobře, jako zubr či tarpan. Proto uvidím raději huculy, než dovážené exmory. Něco napíšete, a pak se sám popíráte:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2023 18:28 Reaguje na Radim PolášekIndové mají skotu plná města, když si kráva lehne, musí ji objet. Zjistěte si, kolik tam bylo napadení lidí skotem. To je - vzhledem k velikosti, jedno z nejmírulovnějších zvířat, a proto také byl mezi prvními domestikovanými.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.6.2023 18:42 Reaguje na Karel ZvářalZáleží na plemeni i způsobu chovu. Viděl jsem kdysi dokument o býcích chovaných kdesi v Skotsku na maso (byli to býci a ne volci) a to byla naprosto mírumilovná zvířata, jejichž hmotnost se skoro blížila tuně. Na druhé straně kdž chtěl můj strýc vyvést z chléva asi ročního býčka, tak ten cvičil třemi chlapy.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2023 18:48 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDyť jo. Agresivní kusy se vždy z chovu vyřazovaly, psy počínajíc. Krávy, když zdivočí po útěku z ohrady, tak je těžké se k nim přiblížit na dostřel, ne tak ji nasadit ohlávku. A ten býček byl zvyklý na pána, a pokud k němu přijde banda opilců, tak čuje něco nekalého. Zvířata nejsou tak hloupá, jak si myslíme.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.6.2023 19:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKrávy když mají na pastvině s sebou býka, vůbec nejsou agresivní, naopak, naprosto v pohodě. Zvláštní, ta příroda, že?
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.6.2023 19:01 Reaguje na Karel ZvářalP. Zvářale a Polášku, super vlákno. Už při článku o nosorožcích v Čechách mě napadlo, proč není stejná péče o krávy - nenáročná milá neinvazivní užitečná zvířata, známá z obrázků ze starého Egypta nebo v Indii uctívaná, ale v Evropě v současnosti ohrožená šílenci, kteří propagují přírodu proti člověku.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2023 19:13 Reaguje na Jarka O.To víte, to musí být něco ex, aby to na masy zapůsobilo. A jak se říká, čím blbější (nápad), tím lepší. Člověka už nebaví to dokola omílat, ale předkové nebyli žádní blbci. Ale asi je in negovat vše staré a vymýšlet nové "čtyřúhelníky". Aspoň je o čem debatit, nu ni?-)
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2023 19:17 Reaguje na Jarka O.A jinak díky za ohlas, ale ono to vpodstatě běží, už kolik příkladů s pastvou ovcí a koz v intravilánech i na nepřístupných pozemcích. Jenže ono to není tak novinářsky zajímavé, tak se to mihne pár vteřin ve zprávách...
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
16.6.2023 11:27 Reaguje na Jarka O.Podle pana Jurečky, současného ministra práce a sociálních věci, je péče o hospodářská zvířata u nás podstatně více propracovaná, než péče o důchodce. Jako bývalý ministr zemědělství může srovnávat. Péče o krávy je u nás na světové úrovni. A jestli mají krávy ve stádě býka nebo nemají, nemá na případnou agresi vliv. Stádu skotu nevelí býk, ale stará zkušená kráva. Býk se stará o početí potomstva a případnou ochranu svých partnerek před oplodněním jiným samcem (což může vést i k tomu, že si smlsne na neopatrném zvědavci, který si přes pastvinu zkrátí cestu). Agresivní jsou krávy především v době, kdy jsou ve stádě malá telata, protože je matky chrání. To platí pro stáda s býkem i bez býka.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.6.2023 14:10 Reaguje na Marcela JezberováTak by starý zkušený p. Jurečka mohl taky začít rozdíly vyrovnávat.
Díky za vysvětlení, s těmi býky jsem to slyšela, jsem laik. Přes otevřené pastviny, kde s pásly krávy s býkem, jsem chodila na jaře v Chorvatsku (po ofciálních stezkách) a šlo to v klidu. Napadení kravami byly případy z Rakouska nebo Bavorska .., a tam bývají většinou býci oddělení. Nejsem moc ráda, když stezky vedou přes pastviny, ale holt je to tak. Od příště budu při procházení pastvinou pozorovat nejstarší krávu :)
Odpovědět
Díky za vysvětlení, s těmi býky jsem to slyšela, jsem laik. Přes otevřené pastviny, kde s pásly krávy s býkem, jsem chodila na jaře v Chorvatsku (po ofciálních stezkách) a šlo to v klidu. Napadení kravami byly případy z Rakouska nebo Bavorska .., a tam bývají většinou býci oddělení. Nejsem moc ráda, když stezky vedou přes pastviny, ale holt je to tak. Od příště budu při procházení pastvinou pozorovat nejstarší krávu :)
RP
Radim Polášek
15.6.2023 08:14 Reaguje na Karel ZvářalTady ale nejsme v Indii.
Kráva je mírumilovné zvíře, dá se snadno ovládat, ale taky je poněkud psychicky labilní. Nesmí se splašit, potom už vůbec není mírumilovná. A býci mají v přirozenosti soutěžit o vedoucí úlohu ve stádu a vyhrávat nad ostatními býky a chránit stádo. Proto mohou poměně snadno zaútočit, pokud člověka považují za konkurenta nebo nepřítele a pokud se mají člověku podvolit a poslouchat ho. Ostatně proto se taky v minulosti z býků dělali voli.
Stačí si najít statistiky z doby, kdy skot ještě nebyl soustředěn v družstevních kravínech, kolik tehdy bylo úrazů a úmrtí způsobených býky a kravami.
Odpovědět
Kráva je mírumilovné zvíře, dá se snadno ovládat, ale taky je poněkud psychicky labilní. Nesmí se splašit, potom už vůbec není mírumilovná. A býci mají v přirozenosti soutěžit o vedoucí úlohu ve stádu a vyhrávat nad ostatními býky a chránit stádo. Proto mohou poměně snadno zaútočit, pokud člověka považují za konkurenta nebo nepřítele a pokud se mají člověku podvolit a poslouchat ho. Ostatně proto se taky v minulosti z býků dělali voli.
Stačí si najít statistiky z doby, kdy skot ještě nebyl soustředěn v družstevních kravínech, kolik tehdy bylo úrazů a úmrtí způsobených býky a kravami.
Karel Zvářal
15.6.2023 08:22 Reaguje na Radim PolášekŘekl bych, že z těch statistik úrazů a smrťáků by vyšel vítězně rod Homo, který každou neděli naslouchal, jak se má chovat, ale stejně toho Nedbal.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.6.2023 19:04 Reaguje na Radim PolášekKromě řady jiných vidím u velkých milovických kopytníků výhodu v tom, že nevyžadují tolik lidské péče a veterinární prevence jako domácí krávy a koně. To má dopad i na místní přírodu např. na některý hmyz.
Kdyby se tam pásly červenky, tak by zase jiní namítali, proč tam nejsou plemena krav s lepším ekonomickým využitím. Takže já fandím exmoorským koníkům, praturům a zubrům, které jsou ze stávajících žijících kopytníků nejpodobnější těm druhům, které by tu žili, kdyby je člověk nevyhubil. A zároveň fandím i ovcím šumavka, které pomáhají utvářet krajinu u Vimperka, nebo kravám červenkám, které spásají louku na území Prahy.
Odpovědět
Kdyby se tam pásly červenky, tak by zase jiní namítali, proč tam nejsou plemena krav s lepším ekonomickým využitím. Takže já fandím exmoorským koníkům, praturům a zubrům, které jsou ze stávajících žijících kopytníků nejpodobnější těm druhům, které by tu žili, kdyby je člověk nevyhubil. A zároveň fandím i ovcím šumavka, které pomáhají utvářet krajinu u Vimperka, nebo kravám červenkám, které spásají louku na území Prahy.
Karel Zvářal
13.6.2023 19:46 Reaguje na Majka KletečkováVysokoužitkové těžko, je by bylo nutné třikrát denně dojit, aby nechytly zánět (mastitidu). Lidé dřív nepotřebovali 30 l mléka pro rodinu, jim stačila desetina, včetně výroby másla, neb červinka měla vysokou tučnost mléka. A vysokužitkové pořebují i úplně jinou krmnou dávku, než jen luční seno.
Uvedená plemena jsou odolná, veterinární péči nepotřebovala a nepotřebují, a pokud, tak zcela minimální. Ale to i ta divoká, neb i ona hynou na parazity, zauzlení střev a pod.
Divoká zvířata mají být v zooparcích, kde si je lidé prohlídnou zblízka, tady to kvůli divokosti nejde. Tím nevolám po změně, projekt se mi líbí, a je přínosný i v tom, že v průběhu času ukazuje, jak je těžké dnes chránit přírodu, protože zdaleka ne všichni tomu fandí. Kdyby se tam pásli daňci a mufloni, odpadla by spousta nesmyslných komentářů.
Odpovědět
Uvedená plemena jsou odolná, veterinární péči nepotřebovala a nepotřebují, a pokud, tak zcela minimální. Ale to i ta divoká, neb i ona hynou na parazity, zauzlení střev a pod.
Divoká zvířata mají být v zooparcích, kde si je lidé prohlídnou zblízka, tady to kvůli divokosti nejde. Tím nevolám po změně, projekt se mi líbí, a je přínosný i v tom, že v průběhu času ukazuje, jak je těžké dnes chránit přírodu, protože zdaleka ne všichni tomu fandí. Kdyby se tam pásli daňci a mufloni, odpadla by spousta nesmyslných komentářů.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.6.2023 06:13 Reaguje na Karel ZvářalTen projekt má smysl, protože chrání uvedené kopytníky před přílišnou lidskou pozorností. Ŕada návštěvníků zoo a zooparků je nucena touhou si nějaké zvířátko nakrmit. I když jsou návštěvníci upozorňováni, že je to zakázáno, nepomáhá to a po každém návštěvním dnu mohou ošetřovatelé léčit přežraná zvířata, kterým tupí jedinci cpali pečivo, sladkosti a podobně. Ani automaty s granulemi tuto problematiku moc neřeší, protože tupci nehodlají vyhazovat peníze za nějaké granule. Když může ten bonbón naše dítě, tak ta opice nebo slon to sní taky. Takže kde je omezen pohyb lidí, příroda trpí méně.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.6.2023 19:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaChrání kopytníky před lidskou pozorností? Vždyť Česká krajina je jak komerční safari, podle všeho závislá na pozornosti lidí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.6.2023 08:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak je pravda že v zOo a zooparcích jsou ty vystavená zvířata často chudáci. A v té hordě lidí na té volné straně ohrady se vždy najde nějaký d...l, který "ví nejlíp" , jak se k těm zvířatům chovat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 20:55 Reaguje na Karel ZvářalNo i ve Švýcarsku zabily krávy turisty. A to byly krávy.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2023 21:45 Reaguje na Slavomil VinklerAle jó, je to velké zvíře s rohama, tak nevím, proč mezi ně turisti lezli, asi selfíčkáři. I u nás byla spousta smrťáků, zejména v chovu býků. Tam prostě jeden člověk by neměl dělat, vždy aspoň dvá, aby mohl druhý zasáhnout. Jak někoho přimáčkne ke zdi, a ten ho dřív traumatizoval popichováním vidlema, tak mu to vrátí i s úroky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.6.2023 08:21 Reaguje na Karel ZvářalTo máte pravdu. V tom Švýcarsku, co si pamatuji, to byl konflikt mezi turisty a mezi tamními zemědělci.
Nějaká turistická trasa vedla přes pastvinu, kde se ty krávy pásly a jakási lidská k....a z města měla s sebou svého psíka a neměla ani ponětí, jak se v blízkosti takových krav chovat.
Odpovědět
Nějaká turistická trasa vedla přes pastvinu, kde se ty krávy pásly a jakási lidská k....a z města měla s sebou svého psíka a neměla ani ponětí, jak se v blízkosti takových krav chovat.
Karel Zvářal
15.6.2023 08:33 Reaguje na Radim PolášekTo nebyla k-a, ale t****a, která si myslí, že v demokracii může všechno. Kráva, která brání tele (které si zajisté pohladit), zažene/nabere i medvěda, ne tak hloupou nánu. A ke všemu cizí pes - vás by to nena*ralo?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.6.2023 18:31 Reaguje na Karel ZvářalAha. Já si o tom pamatuji to, že nechala kolem krav pobíhat svého jakéhosi městského miničokla, který asi krávu nikdy předtím v životě neviděl a spoléhal na paničku, že ho vytáhne z každého průšvihu. A tak na ty krávy běžel a štěkal na ně. Ovšem proti 8x těžší krávě člověk nemá šanci.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.6.2023 20:06 Reaguje na Radim Polášekhttps://www.youtube.com/watch?v=jtnZ2vFR9Hc
Zvířata se chovají k lidem tak, jak oni k nim. Domestikovat lze i obludu.
Odpovědět
Zvířata se chovají k lidem tak, jak oni k nim. Domestikovat lze i obludu.
Sl
MK
RJ
Robert Jirman
13.6.2023 08:26pravděpodobně rezervace leží v zájmu jistých vlivných skupin, kteří dané pozemky prostě potřebují k jinému účelu, očekávám další podpásovky a flusance, hnus toto
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.6.2023 09:16 Reaguje na Robert JirmanDevelopeři mají tyto pozemky v merku už delší dobu a aktivity pana Dotála jsou jim trnem v oku. Proto ty průtahy při povolování napajedla.
Odpovědět
ss
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 12:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno, developeři mají pozemky v merku a kraj prodloužil bezplatnou zápujčku pozemků o dalších deset roků. Žvatláte nesmysly.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.6.2023 14:18 Reaguje na Jarek SchindlerCo by se stalo, kdyby celý projekt zkrachoval? Myslíte si, že by kraj nakonec nepodlehl tlaku developerů a nerozhodl se místo zkrachovalé rezervace prodat či pronajmout pozemky a získat nemalé finanční protředky?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 16:09 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCoby kdyby opravdu neřeším pane Šeděnko. Ona by tam nakonec nebyla jen zkrachovalá pastevní rezervace ale i v roce 2005 vyhlášena Přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem. No a je tam i nově vyhlášená PP Mladá. To se developerům již asi dost těžko zastavuje.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 16:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMůžete mi říci kolik v posledních letech u nás developeři zastavěli PR A PP. Já jen abych se od vás poučil o tom developerském tlaku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 19:49 Reaguje na Jarek SchindlerVěřím že žádný. Nejprve se zainteresovaní dohodnou kdo, komu a co za co. Formální postup je pak opačný, nejprve se rezervace z dobrého důvodu zruší. No a pak se řeší otázka co s územím.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.6.2023 21:32 Reaguje na Slavomil VinklerKolik se u nás zrušilo rezervací?
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
13.6.2023 08:39Úředník by měl být stíhán za týrání zvířat. Není snad povinnosti každého zajistit zvířatům dostatek vody a krmení? Kontrolovat a šikanovat to oni umí. Ale přiložit ruku k dílů to po nich přece nemůže nikdo chtít. Na pracující lid platí jen bič, no disciplína musí být. Ještě zapomněla na pokuty to oni také umí. Když se odmítáte platit pro jistotu Vám pošlou seznam Vašeho nemovitého majetku aby jste si uvědomili, o co Vás mohou připravit (mafiánské praktiky). To jsou naši úředníci. Osobní zkušenost je nad zlato.
Odpovědět
JV
Jakub Vávra
13.6.2023 16:12 Reaguje na Alena LyskovaZa týrání zvířat by měla být stíhána společnost Česká krajina, která tuhle srandu provozuje. Ochranářská společnost, která neví, že zvířata potřebují pít (a jíst) a tak tam nasadí stádo velkých býložravců a pak teprve řeší povolení na zbudování studny. Společnost, která ví, že ta zvířata strádají žížní (až tak, že došlo k úhynu) a přesto není schopna zajistit vodu náhradním způsobem. Je to stejná společnost, která svými výhrůžkami o vybíjení stáda a hraním na city stále žebrá o peníze na něco... Nebo co byste řekla famáři, který by takto hospodařil? Že za jeho špatné hospodaření a plánování mohou úředníci? Asi těžko.
Odpovědět
RP
MK
Majka Kletečková
13.6.2023 19:12 Reaguje na Jakub VávraMyslím, že spekulanti s pozemky a developeři toužící už dlouho po území milovické rezervace se snaží právě tímto dostat k milovickým pozemkům. Je to možná jejich poslední šance, která jim zbývá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 09:08No a jednoznačná výhoda NP je, že nepodléhají krajskému úředníkovi. (Jinak o jiných výhodách nevím.) I to stojí za to se snažit o národní park. A vůbec nejlepší by bylo koupit pozemky, nikoli pronajmout, protože se vyměnila garnitura kraje a určitě ta má určitě lepší návrhy, než rezervaci.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 12:07 Reaguje na Slavomil VinklerAha, že by kvůli těm "lepším návrhům" nyní prodloužili s Českou krajinou nájem o dalších deset let?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 14:03 Reaguje na Jarek SchindlerA vy toho Dostála teda vůbec nemusíte co?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.6.2023 14:23 Reaguje na Jarek SchindlerVy se pořád oháníte těmi deseti roky. Zkuste vzít v úvahu, že něco jiného je oficiální postoj krajských intitucí a něco jiného je ekonomický zájem jednoho či několika konkrétních úředníků. A věřte mi, že vím, o čem hovořím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 14:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJasně, i krajské instituce potřebují zelený PíáR.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.6.2023 16:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVětšina uředníků má své nadřízené a žádný uředník nemá moc něco donekonečna blokovat. Tady bohužel asi probíhá spiknutí proti České krajině. Na co zdechlo to hříbě co našla až kontrola?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2023 16:52 Reaguje na Slavomil VinklerTak jestli mají ty pozemky jenom pronajmuté, tak to je další nesmysl. Jestli tam má ta obora být funkční i z hlediska vytváření těch biotopů a podobně, tak to má smysl jenom když to je na hodně desítek let. Padesát let nebo tak nějak.
Jestli to má trvat jenom těch pár let, co to už trvá plus dalších 10 let, tak to je prakticky k ničemu. Ty biotopy s těmi vzácnými rostlinami a živočichy, pokud se to bude provozovat správně, se tam budou nejméně 15 let vytvářet a stabilizovat a množit a teprve za těch 15 nebo víc let bude takové chráněné území plně plnit svou funkci. Mít na svém území dostatečně stabilizovanou a dostatečně namnoženou populaci vzácných rostlin a vzácných živočichů v takové míře, že tam vznikne určitý přetlak, takže se ty rostliny a živožčichové budou schopny šířit do okolí všude, kde s epro jejich existenci taky objeví vhodné podmínky a kde se mohou taky uchytit.
Pokud bude muset to území každých 10 let bojovat o svou holou existenci, moc smysl to nemá.
Odpovědět
Jestli to má trvat jenom těch pár let, co to už trvá plus dalších 10 let, tak to je prakticky k ničemu. Ty biotopy s těmi vzácnými rostlinami a živočichy, pokud se to bude provozovat správně, se tam budou nejméně 15 let vytvářet a stabilizovat a množit a teprve za těch 15 nebo víc let bude takové chráněné území plně plnit svou funkci. Mít na svém území dostatečně stabilizovanou a dostatečně namnoženou populaci vzácných rostlin a vzácných živočichů v takové míře, že tam vznikne určitý přetlak, takže se ty rostliny a živožčichové budou schopny šířit do okolí všude, kde s epro jejich existenci taky objeví vhodné podmínky a kde se mohou taky uchytit.
Pokud bude muset to území každých 10 let bojovat o svou holou existenci, moc smysl to nemá.
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 19:54 Reaguje na Radim PolášekNo pravda, ale co dělat, když jim nechtějí smlouvu dát na delší dobu?
No a nesouvisí tato kauza nějak s kauzou zvanou Eternit (asbest)?
Odpovědět
No a nesouvisí tato kauza nějak s kauzou zvanou Eternit (asbest)?
JV
Jaroslav Vozáb
13.6.2023 18:26V loni jsem dokolaudoval 40 let starou spolkovou studnu... mému předchůdci se povedla před 15 lety jen 1/2 procesu.... na dílo, které 40 let nikomu nevadilo jsem musel nechat vyhotovit posudek hydrologa atd.... asi tak.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.6.2023 18:33 Reaguje na Jaroslav Vozába je to proto, že zákony jsou spletité a nesmyslné, nebo proto, že Váš předchůdce se tenkrát zachoval jako lempl?
Odpovědět
JV
MJ
Marcela Jezberová
13.6.2023 19:48Po pravdě řečeno, vůbec se nedivím, že se o milovickou rezervaci zajímají úřady. Co víme o té uhynulé zubří “samičce”?
Byla to prý dvouletá jalovice, žádné slabé, roztomilé telátko. Zubři údajně pohlavně dospívají ve třech letech. Byla to tedy jalovice těsně před způsobilostí k zahuštění. Mohla mít odhadem kolem 300 kg. Na to, aby takové zvíře uhynulo v bahně, muselo být buď slabé (podvyživené, nemocné, zraněné) nebo v tom bahně muselo trčet aspoň dva dny, jestli ne déle. Otázka zní, jak je možné, že si toho nikdo z “ochránců” nevšiml?
Podle informací z tisku provozovatelé rezervace nahnali zvířata do nějaké nové části, kde nebyl zdroj vody. Proč to udělali? Jestliže ta plocha nesplňovala podmínky pro zajištění životních potřeb zvířat, neměla tam ta zvířata co dělat. Každý chovatel má povinnost zajistit zvířatům přístup k dostatku vody, i kdyby ji měl tahat v kbelících. Provozovatelé milovické rezervace jsou také chovatelé a vůči zvířatům mají stejné povinnosti, jako zemědělci. Udělat tohle zemědělec, má na krku podezření z týrání zvířat. Pokud tito “ochranáři” nejsou ochotní plnit své povinnosti, musejí nést sami zodpovědnost. Ne ji svalovat na nějakého úředníka.
Odpovědět
Byla to prý dvouletá jalovice, žádné slabé, roztomilé telátko. Zubři údajně pohlavně dospívají ve třech letech. Byla to tedy jalovice těsně před způsobilostí k zahuštění. Mohla mít odhadem kolem 300 kg. Na to, aby takové zvíře uhynulo v bahně, muselo být buď slabé (podvyživené, nemocné, zraněné) nebo v tom bahně muselo trčet aspoň dva dny, jestli ne déle. Otázka zní, jak je možné, že si toho nikdo z “ochránců” nevšiml?
Podle informací z tisku provozovatelé rezervace nahnali zvířata do nějaké nové části, kde nebyl zdroj vody. Proč to udělali? Jestliže ta plocha nesplňovala podmínky pro zajištění životních potřeb zvířat, neměla tam ta zvířata co dělat. Každý chovatel má povinnost zajistit zvířatům přístup k dostatku vody, i kdyby ji měl tahat v kbelících. Provozovatelé milovické rezervace jsou také chovatelé a vůči zvířatům mají stejné povinnosti, jako zemědělci. Udělat tohle zemědělec, má na krku podezření z týrání zvířat. Pokud tito “ochranáři” nejsou ochotní plnit své povinnosti, musejí nést sami zodpovědnost. Ne ji svalovat na nějakého úředníka.
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 20:04 Reaguje na Marcela JezberováNo já sice nevím jak to bylo, ale tahat zubra z bahna? Já bych odvahu nenašel.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.6.2023 20:10 Reaguje na Slavomil VinklerProblém je v tom, že by ho stádo bránilo, tj útočilo na ochranáře. Já v tom úhynu problém nevidím, je to přirozený jev, odpadá problém s "kam s dalšími?". Ale fakt je, že tu vodu si měli zajistit, třeba denně vozit kanystry do koryta.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 21:18 Reaguje na Karel ZvářalÚhyn - toho kusu je škoda, ale není to žádná katastrofa. Jen ti supi chybí.
Myslím ptáky, ne developery, těch je neurekom.
Odpovědět
Myslím ptáky, ne developery, těch je neurekom.
Karel Zvářal
13.6.2023 21:29 Reaguje na Slavomil VinklerDíky takovým přírodním pastem se nám dochovaly mnohé zachovalé kusy z prehistorických dob, viz např mamutí mládě Ljuba.
Pan Dostál jistě ví, že Psi štěkají, ale karavana jde dál:-)
Odpovědět
Pan Dostál jistě ví, že Psi štěkají, ale karavana jde dál:-)
RP
Radim Polášek
14.6.2023 18:04 Reaguje na Slavomil VinklerChybí tady solidní popis toho, jak se nejméně jedno staletí ti zubři křížili a rozmnožovalo jenom v poměrně malé skupině zvířat. Jednu dobu po druhé světové válce jich snad zbylo jeno 20 nebo kolik. A po první jich taky zbylo málo.
Tudíž dnes budou asi dost příbuzensky zdenerovaní. Tudíž po hodně dlouhou dobu se budou v populaci vyskytovat z různých důvodů předčasné úhyny hodě slabých jedinců coby přírodní selekce. Dokud se nenamnoží na nějaký bezpečný minimální počet kusů. Přirozeně při současném rozdělení na množství menších stád žijících na různých vzájemně izolovaných místech bude třeba taky v jejich chovech dodržovat správnou příbuzenskou politiku.
Odpovědět
Tudíž dnes budou asi dost příbuzensky zdenerovaní. Tudíž po hodně dlouhou dobu se budou v populaci vyskytovat z různých důvodů předčasné úhyny hodě slabých jedinců coby přírodní selekce. Dokud se nenamnoží na nějaký bezpečný minimální počet kusů. Přirozeně při současném rozdělení na množství menších stád žijících na různých vzájemně izolovaných místech bude třeba taky v jejich chovech dodržovat správnou příbuzenskou politiku.
Karel Zvářal
14.6.2023 18:13 Reaguje na Radim PolášekTo už jsme tu řešili několikrát. Medvědů (SK) hnědých bylo po válce kolem dvaceti, dnes jich je minimálně stokrát více, bez viditelných důsledku inbreedingu. Vemte si, jak početná byla skupina při vzniku druhu! Byli to zprvu jednotlivci, zpříznění příbuzensky. Až později se ta genetická různorodost rozvinula.
Takoví krtci ve městě - bez možností přílivu nových genů, tzn desetiletí i století rodinných vztahů... Dělá se z toho někdy moc velká věda, příroda slabé kusy "nenápadně" odstraní.
Odpovědět
Takoví krtci ve městě - bez možností přílivu nových genů, tzn desetiletí i století rodinných vztahů... Dělá se z toho někdy moc velká věda, příroda slabé kusy "nenápadně" odstraní.
MK
Majka Kletečková
14.6.2023 22:28 Reaguje na Karel ZvářalPoté, co došlo k vyhnání z ráje Adama a Evy, tak muselo také docházet k inbreedingu. A jak jsme se dokázali my lidé přemnožit a být geneticky různorodí - z pouhých dvou kusů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 20:12 Reaguje na Radim PolášekO co vám jde. I lidé prošli hrdlem lahve (prý jich bylo asi 500). No a? Zubří, převaláci, kozy bezoárové, mufloni, sobi a mnohá další zvěř je zdivočelé kdysi domácí plemeno. To je ale nedělá méněcenné. Jsou to opět pěkně divoká zvířata (zejména jakejsi ten Homo) .
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.6.2023 08:41 Reaguje na Slavomil VinklerJde mně o to, že než se populace zase rozmnoží a ta genetická diverzita zase vytvoří, dojde k silnému negativnímu výběru jedinců poškozených právě příbuzenskou degenerací, která se v přírodě projeví právě množstvím předčasných úhynů slabších jedinců. Ideálně ještě před tím, že se ten jedine stihne rozmnožit.
A to úzké hrdlo dnešních lidí nebylo 500 ale podle genetických rozborů asi 10 tisíc jedinců. Ostatní někdy před 70 tisíci lety v Africe vyhynuli díky výbuchu indonézského supervulkánu tuším Tambora a následné kontamimaci atmosféry sopečným popelem a mnohaleté klimatické změně. A dneska vůbec nevíme, jestli díky tomu tehdy nějak nestoupla dětská úmrtnost nebo úmrtnost tehdejších lidí v mladém věku.
Ostatně jak se dnes tvoří nové rasy chovaných zvířat nebo fixují u zvířat geneticky náhodně vytvožené žádoucí mutace? Přesně takovým způsobem, vytvořením úzké málo početné populace rozmnožováním z geneticky příbuzných rodičů, kdy se ty žádané geny v populaci udrží. A potom negativním výběrem, rozmnožováním jenom jedinců s žádanými geny a současně jedinců dostatečně životaschopných, kterých může být třeba jenom pár procent narozených mláďat, ostatní jsou z chovu vyřazeni. V chovech člověk vyřazené jednince přirozeně na něco využije , ale v přírodě výběrem vyřazení jedinci umírají.
Odpovědět
A to úzké hrdlo dnešních lidí nebylo 500 ale podle genetických rozborů asi 10 tisíc jedinců. Ostatní někdy před 70 tisíci lety v Africe vyhynuli díky výbuchu indonézského supervulkánu tuším Tambora a následné kontamimaci atmosféry sopečným popelem a mnohaleté klimatické změně. A dneska vůbec nevíme, jestli díky tomu tehdy nějak nestoupla dětská úmrtnost nebo úmrtnost tehdejších lidí v mladém věku.
Ostatně jak se dnes tvoří nové rasy chovaných zvířat nebo fixují u zvířat geneticky náhodně vytvožené žádoucí mutace? Přesně takovým způsobem, vytvořením úzké málo početné populace rozmnožováním z geneticky příbuzných rodičů, kdy se ty žádané geny v populaci udrží. A potom negativním výběrem, rozmnožováním jenom jedinců s žádanými geny a současně jedinců dostatečně životaschopných, kterých může být třeba jenom pár procent narozených mláďat, ostatní jsou z chovu vyřazeni. V chovech člověk vyřazené jednince přirozeně na něco využije , ale v přírodě výběrem vyřazení jedinci umírají.
Karel Zvářal
15.6.2023 08:53 Reaguje na Radim PolášekJenže těch 10 tis nežilo v megapoli, ale roztroušeno na stovkách či tisících míst. Ale v tu dobu pravděpodobně docházelo spíše k únosům než výměně manželek a dívek - a to ne díky znalostem genetiky, ale touze po něčem, co nemám.
Vědci dodnes netuší, k čemu jsou volné sekvence DNA, které "nemají žádnou úlohu". Tipnul bych si, že to může být jakási pojistka proti podobným událostem, jako je příbuzenská plemenitba.
Odpovědět
Vědci dodnes netuší, k čemu jsou volné sekvence DNA, které "nemají žádnou úlohu". Tipnul bych si, že to může být jakási pojistka proti podobným událostem, jako je příbuzenská plemenitba.
RP
Radim Polášek
15.6.2023 18:50 Reaguje na Karel ZvářalNebylo to tak černé. Lidé tehdy nejspíš přežili po tlupách. Kde tlupa měla ve svém revíru takové zdroje, které to přežívání během těch pár let ochlazení klimatu usnadnily plus měla ve svých řadách chytré přizpůsobivé jedince nebo využívala o něco lepší technologie získání potravy a bydlení než konkurenční tlupy. Maximálně ty tlupy ztratily nejcitlivější jedince, hodně staré a hodně mladé. A ani s tím roztroušením jedinců na velké ploše to nebylo tak špatné. Dneska je pro většinu lidí námaha ujít denně rychlejší chůzí kilometr, tehdy zdraví a pobytem v přírodě vycvičení "dvojnožci" mohli denně na pomezí chůze a běhu urazit mnoho desítek kilometrů. Mohli tak každoročně kočovat stovky kilometrů daleko a tím defakto příbuzenskou plemenitbu řešit.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.6.2023 21:32 Reaguje na Marcela JezberováK vlastnímu rozšiřování rezervace došlo na přelomu zimy a jara roku 2021. Vybudování napajedel mělo být podle původních plánů jeho součástí, ale kvůli chybějícímu souhlasu se nemohlo uskutečnit. Velcí kopytníci začali novou část rezervace spásat od června roku 2021, k napájení ale museli využívat letité, dosluhující napajedlo ve staré části. To v roce 2022 opakovaně přestalo fungovat a v rezervaci bylo potřeba dočasně instalovat provizorní napajedlo a nejnutnější opravu realizovat za provozu.
Letos v zimě se potřeba vybudování stabilních napajedel ukázala ještě akutnější. Kvůli opravě vodovodu, který zajišťuje napájení centrálního vodojemu v obci Jiřice, bylo nutné starou část rezervace s jediným funkčním napajedlem na několik týdnů uzavřít. „Naší podmínkou bylo, že do doby zahájení prací musí v nové části rezervace vzniknout napajedlo, tak, aby zvířata nezůstala bez vody. Vodohospodářská společnost přislíbila projednat na příslušném úřadě vyřízení naší žádosti. Výsledkem bylo, že souhlasu nic nebrání a během několika dní by měla být naše žádost schválena,“ popsal Dalibor Dostál vývoj událostí. Ani po několika měsících ale souhlas vydán nebyl. „Nechtěli jsme ohrozit zásobování stovek obyvatel pitnou vodou tím, že bychom zablokovali opravu páteřního vodovodu. Mohlo by to působit dojmem, že se snažíme situaci zneužít a řešit náš vlastní problém s vodou pro zvířata tím, že připravíme o vodu lidi. Proto jsme se s vodohospodáři domluvili, že opravu vodovodu umožníme a najedeme na nouzové zásobování rezervace vodou z přistavené cisterny. Znovu jsme ale požádali o schválení naší žádosti o zřízení napajedel a upozornili jsme úřad, že zásobování tak rozsáhlé rezervace s tolika zvířaty tímto způsobem představuje riziko.
Oproti stabilnímu napajedlu mají provizorní zdroje velkou nevýhodu. Přivážení vody a její přečerpávání vytváří v okolí napajedel na poměrně dlouhou dobu ruch, na který nejsou plachá zvířata zvyklá. Právě to se stalo mladé zubří samici osudné. „Patrně vyšla směrem k napajedlu, ale kvůli pohybu lidí v jeho okolí v souvislosti s převozem vody, změnila směr a chtěla se napít z nejbližší tůně. Ta však kvůli teplému a slunečnému počasí minulých dní vyschla, takže mládě uvázlo v bahně a v důsledku šoku zemřelo,“ popsal Dalibor Dostál. Souvislost s chybějícím napajedlem je podle něj zřejmá. „V rezervaci je zhruba deset tůní a v žádné z nich nikdy nedošlo k podobné nehodě. Pokud mají zvířata nerušený přístup k vodě v napajedle, nevyhledávají riskantnější zdroje v rozbahněných tůních v době, kdy vysychají,“ zmínil Dalibor Dostál.
Zdroj: https://www.ceska-krajina.cz/3485/nouzove-zasobovani-vodou-skoncilo-tragicky-mlade-zubra-uhynulo-ve-vysychajici-tuni/
Odpovědět
Letos v zimě se potřeba vybudování stabilních napajedel ukázala ještě akutnější. Kvůli opravě vodovodu, který zajišťuje napájení centrálního vodojemu v obci Jiřice, bylo nutné starou část rezervace s jediným funkčním napajedlem na několik týdnů uzavřít. „Naší podmínkou bylo, že do doby zahájení prací musí v nové části rezervace vzniknout napajedlo, tak, aby zvířata nezůstala bez vody. Vodohospodářská společnost přislíbila projednat na příslušném úřadě vyřízení naší žádosti. Výsledkem bylo, že souhlasu nic nebrání a během několika dní by měla být naše žádost schválena,“ popsal Dalibor Dostál vývoj událostí. Ani po několika měsících ale souhlas vydán nebyl. „Nechtěli jsme ohrozit zásobování stovek obyvatel pitnou vodou tím, že bychom zablokovali opravu páteřního vodovodu. Mohlo by to působit dojmem, že se snažíme situaci zneužít a řešit náš vlastní problém s vodou pro zvířata tím, že připravíme o vodu lidi. Proto jsme se s vodohospodáři domluvili, že opravu vodovodu umožníme a najedeme na nouzové zásobování rezervace vodou z přistavené cisterny. Znovu jsme ale požádali o schválení naší žádosti o zřízení napajedel a upozornili jsme úřad, že zásobování tak rozsáhlé rezervace s tolika zvířaty tímto způsobem představuje riziko.
Oproti stabilnímu napajedlu mají provizorní zdroje velkou nevýhodu. Přivážení vody a její přečerpávání vytváří v okolí napajedel na poměrně dlouhou dobu ruch, na který nejsou plachá zvířata zvyklá. Právě to se stalo mladé zubří samici osudné. „Patrně vyšla směrem k napajedlu, ale kvůli pohybu lidí v jeho okolí v souvislosti s převozem vody, změnila směr a chtěla se napít z nejbližší tůně. Ta však kvůli teplému a slunečnému počasí minulých dní vyschla, takže mládě uvázlo v bahně a v důsledku šoku zemřelo,“ popsal Dalibor Dostál. Souvislost s chybějícím napajedlem je podle něj zřejmá. „V rezervaci je zhruba deset tůní a v žádné z nich nikdy nedošlo k podobné nehodě. Pokud mají zvířata nerušený přístup k vodě v napajedle, nevyhledávají riskantnější zdroje v rozbahněných tůních v době, kdy vysychají,“ zmínil Dalibor Dostál.
Zdroj: https://www.ceska-krajina.cz/3485/nouzove-zasobovani-vodou-skoncilo-tragicky-mlade-zubra-uhynulo-ve-vysychajici-tuni/
MJ
Marcela Jezberová
14.6.2023 09:08 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, to všechno víme. Přesto tam není řečeno nic, co by omlouvalo nevhodné podmínky pro chov zvířat. Chovatel je povinen zajistit řádnou péči o zvířata, nikoliv úředník. Navíc, pokud jste vůbec četla článek, ke kterému vkládáte připomínky, společnost nedodržuje podmínky nájemní smlouvy a na pozemcích provádí úpravy v rozporu s legislativou. To, že někdo o sobě tvrdí, že zachraňuje svět, neznamená, že se na něj nevztahují legislativní požadavky a povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy. A pokud krajský úřad do toho projektu nalil pár milionů z veřejných zdrojů, je přímo povinen vyžadovat dodržování podmínek. Pan Dostál je přímo zodpovědný za vše, co se v Milovicích děje. On, ne nějaký krajský úředník, kterého, jak to vypadá, chce za každou cenu z kraje dostat pryč.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 20:33 Reaguje na Marcela JezberováMůže si lámat prst někde, voda tam nebude. Chovatel je povinen,... co má chov k realizaci podnikání za účelem zisku. To pak může např. omezit chov prodejem. Realizaci studny bez povolení jak zajistí a když tak za úplatek?
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
15.6.2023 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerAle v Milovicích přeci také omezují počty zvířat prodejem nebo třeba darováním do jiných lokalit. Mají úplně stejné možnosti regulace počtu chovaných zvířat jako každý jiný chovatel. Česká krajina je prostě chovatelem zvířat a tudíž je povinná zajistit jim vyhovující životní podmínky. Realizace studny bez povolení = studna prostě nebude. Takže buď nebudete chovat zvířata nebo zajistíte napájení náhradním způsobem. Rozhodně nenecháte zvířata trpět žízní a vymlouvat se na nějakého krajského úředníka. Prostému zemědělci takový přístup nikdo tolerovat nebude.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 20:35 Reaguje na Marcela JezberováA jinak jim odstavili vodovod. To jste četla taky?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.6.2023 21:40 Reaguje na Slavomil VinklerJo, pitnou vodou z věřejného vodovodu pro lidi napájejí zvářata.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.6.2023 19:52Zahájení jakéhokoliv chovu zvířat bez zdroje vody nemělo být ani nikdy
povoleno! Je tedy s podivem, že byl chov před léty zahájen a běží pouze
s pofiderními napajedly z nějakých zabahněných tůní neznámého původu (už
tam tůň byla před připojením pozemku k oboře). Zná někdo z obhájců jinou
oboru bez zdroje nezávadné vody pro chovanou zvěř? Já nikoliv! Připadá mi
to jako ušité horkou jehlou. Oplotíme to, navezeme zvířata a pak budeme
diktovat, že chceme zvětšit území množícím se zvířatům, oplocovat ho
a tím znepřístupnit krajinu pro ostatní zvěř a lidi, vynutit si vrty
a samozřejmě další a další dotace. Je to druh nátlaku soucitem s žízní
trpícími zvířaty s omezeným výběhem , který je třeba stále "nafukovat",
aby nebylo třeba zvířata utratit z důvodu omezené potravy na daném
území. Kdy se to zastaví a kam všude bude třeba zvířata vnutit, aby
neumíraly hladem a žízní bez regulace jejich počtu? Co tak zkusit v
obyčejné oboře přestat regulovat počet zvířat a žádat o další území
k oplocení, aby zvěř netrpěla? Je ta zvěř méně cenná, než ti velcí kopytnatci požívající totální ochrany a tudíž neustálého množení s
nároky na stále více prostoru? Pokud do klasické obory vysadím zubry,
tak budu mít tatáž práva jako Milovice? To znamená neregulovat počet
zvířat, stále je množit a žádat o další pozemky k rozšíření? Asi pak
bude lepší tu oboru přejmenovat na rezervaci a nebýt jen "obyčejnou" oborou! Príma návod pro soukromé obory, jak z důvodu bezpečnosti oboru
uzavřít kvůli zubrům jako tu "rezervaci" a žádat o další pozemky pro
zvětšující se populaci zubrů. Kdysi byli zubři ve slovenské oboře v
Topolčiankách a byli regulováni odstřelem, aby neumírali stářím a nebylo
je kam při namnožení umístit. V oboře byli regulovanou lovnou zvěří, ale
v "rezervaci" jsou nedotknutelnou stářím umírající ikonou "ochrany"
přírody.
Odpovědět
povoleno! Je tedy s podivem, že byl chov před léty zahájen a běží pouze
s pofiderními napajedly z nějakých zabahněných tůní neznámého původu (už
tam tůň byla před připojením pozemku k oboře). Zná někdo z obhájců jinou
oboru bez zdroje nezávadné vody pro chovanou zvěř? Já nikoliv! Připadá mi
to jako ušité horkou jehlou. Oplotíme to, navezeme zvířata a pak budeme
diktovat, že chceme zvětšit území množícím se zvířatům, oplocovat ho
a tím znepřístupnit krajinu pro ostatní zvěř a lidi, vynutit si vrty
a samozřejmě další a další dotace. Je to druh nátlaku soucitem s žízní
trpícími zvířaty s omezeným výběhem , který je třeba stále "nafukovat",
aby nebylo třeba zvířata utratit z důvodu omezené potravy na daném
území. Kdy se to zastaví a kam všude bude třeba zvířata vnutit, aby
neumíraly hladem a žízní bez regulace jejich počtu? Co tak zkusit v
obyčejné oboře přestat regulovat počet zvířat a žádat o další území
k oplocení, aby zvěř netrpěla? Je ta zvěř méně cenná, než ti velcí kopytnatci požívající totální ochrany a tudíž neustálého množení s
nároky na stále více prostoru? Pokud do klasické obory vysadím zubry,
tak budu mít tatáž práva jako Milovice? To znamená neregulovat počet
zvířat, stále je množit a žádat o další pozemky k rozšíření? Asi pak
bude lepší tu oboru přejmenovat na rezervaci a nebýt jen "obyčejnou" oborou! Príma návod pro soukromé obory, jak z důvodu bezpečnosti oboru
uzavřít kvůli zubrům jako tu "rezervaci" a žádat o další pozemky pro
zvětšující se populaci zubrů. Kdysi byli zubři ve slovenské oboře v
Topolčiankách a byli regulováni odstřelem, aby neumírali stářím a nebylo
je kam při namnožení umístit. V oboře byli regulovanou lovnou zvěří, ale
v "rezervaci" jsou nedotknutelnou stářím umírající ikonou "ochrany"
přírody.
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 20:01 Reaguje na Břetislav MachačekV Milovicích je plochy až až, i s přirozenými napajedly. No ale v současném suchu některé zdroje vysychají.
Vy toho Dostála taky nemusíte?
Odpovědět
Vy toho Dostála taky nemusíte?
BM
Břetislav Machaček
13.6.2023 21:23 Reaguje na Slavomil VinklerNemusím hlavně propagaci ikon, které se neobejdou bez plotů
a veškeré ploty považuji za to nejhorší zlo pro přírodu.
Přes klasickou ovčí ohradu přeskočí i spárkatá, ale přes
ty "zubří" ploty nikoliv. Naopak pro vlky budou hračkou
a pak tu bude pláč. Když bych chtěl takový prostor oplotit
a zdarma dostat k pronájmu pro chov masných plemen hovězího,
tak budu mít smůlu, ale pro "ikony" to není problém. O to
tu jde, že ikonizace a zviditelňování je dnes trendem celé
"ochrany" přírody. Víte co je skutečné sucho? To je když
usychá i tráva a nikoliv plytké tůně na propustné půdě
plněné pouze dešti. To se nenazývá napajedlem, ale kaluží
a nebo kalištěm pro vyválení zvířat v bahně jako ochrana
před savým hmyzem. Napajedlo nesmí vysychat ani za sucha
za které považujete měsíc bez deště? Osobně mi je p. Dostál
ukradený, ale jeho "rezervaci" nefandím stejně, jako každé
oplocené "přírodě". Oplocená příroda je pro přírodu a nebo
se oplocuje před přírodou samotnou? Prales Boubín za plotem,
rezervace Milovice za plotem a kdy se oplotí NP? Není to
matení pojmy prales a rezervace? Nemá to být botanická
zahrada a obora? Asi ne, ono by to neznělo "přírodně"!
Odpovědět
a veškeré ploty považuji za to nejhorší zlo pro přírodu.
Přes klasickou ovčí ohradu přeskočí i spárkatá, ale přes
ty "zubří" ploty nikoliv. Naopak pro vlky budou hračkou
a pak tu bude pláč. Když bych chtěl takový prostor oplotit
a zdarma dostat k pronájmu pro chov masných plemen hovězího,
tak budu mít smůlu, ale pro "ikony" to není problém. O to
tu jde, že ikonizace a zviditelňování je dnes trendem celé
"ochrany" přírody. Víte co je skutečné sucho? To je když
usychá i tráva a nikoliv plytké tůně na propustné půdě
plněné pouze dešti. To se nenazývá napajedlem, ale kaluží
a nebo kalištěm pro vyválení zvířat v bahně jako ochrana
před savým hmyzem. Napajedlo nesmí vysychat ani za sucha
za které považujete měsíc bez deště? Osobně mi je p. Dostál
ukradený, ale jeho "rezervaci" nefandím stejně, jako každé
oplocené "přírodě". Oplocená příroda je pro přírodu a nebo
se oplocuje před přírodou samotnou? Prales Boubín za plotem,
rezervace Milovice za plotem a kdy se oplotí NP? Není to
matení pojmy prales a rezervace? Nemá to být botanická
zahrada a obora? Asi ne, ono by to neznělo "přírodně"!
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 06:24 Reaguje na Břetislav MachačekVelcí spásači zvyšují biodiverzitu, jsou v rezervacích potřeba. Zubr a kráva žerou poněkud jiné rostliny.
Oplocený Boubín mi vadí. Oplocené obory s jeleny mi vadí. Oplocená obora se zubry je nutné zařízení kvůli bezpečnosti lidí. Nejsme v Indii, kde je společensky přijatelné, že tygři ročně sežerou 20 ženskejch.
Odpovědět
Oplocený Boubín mi vadí. Oplocené obory s jeleny mi vadí. Oplocená obora se zubry je nutné zařízení kvůli bezpečnosti lidí. Nejsme v Indii, kde je společensky přijatelné, že tygři ročně sežerou 20 ženskejch.
RP
Radim Polášek
14.6.2023 17:35 Reaguje na Slavomil VinklerZubr je turovitý stejně jako kráva a stejně jako kráva to je přežvýkavec. Rozdíly včetně potravních tak budou minimální.
Takže působení zubrů na přírodní biotopy se s největší pravděpodobností dá téměř úplně nahradit kravami.
Odpovědět
Takže působení zubrů na přírodní biotopy se s největší pravděpodobností dá téměř úplně nahradit kravami.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.6.2023 18:48 Reaguje na Radim PolášekV Milovicích žijí tři druhy kopytníků s tím, že každý z nich preferuje jiné potravní spektrum. Pokud byste tam vysadil pouze krávy, některé druhy zeleně by to nepostihlo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.6.2023 21:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVšichni jsou spásači. To znamená jedno potravní spektrum.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.6.2023 22:54 Reaguje na Jarek SchindlerDivocí koně se více věnují agresivním druhům trav, zubři a pratuři o něco málo více preferují křoviny a dřeviny. Přitom jak koně, tak tuři žerou i to, čemu se věnují jejich protějšky, ale v trochu jiném poměru. A už tento jemný rozdíl stačí k tomu, aby se krajina nevyvíjela tím nejlepším způsobem, pokud by v ní byli zastoupeni jen koně nebo jen divocí tuři. Právě kombinace divokých koní a divokých turů, tedy zubrů a praturů, výrazně zlepšuje pozitivní vliv pastvy na krajinu.
Odpovědět
RP
BM
Břetislav Machaček
16.6.2023 14:46 Reaguje na Majka KletečkováNechybí tam jako spásači i zvěř
spárkatá včetně například černé rozrývající drny s ponravami a hraboši? Je ten výčet zvířat patřících do přírody kompletní?
Obávám se, že nikoliv a ještě
mi tam scházejí vlci k regulaci
přestárlých a nemocných kusů
včetně telat a hříbat. To bude
teprve "rezervace" a ne obora!
Odpovědět
spárkatá včetně například černé rozrývající drny s ponravami a hraboši? Je ten výčet zvířat patřících do přírody kompletní?
Obávám se, že nikoliv a ještě
mi tam scházejí vlci k regulaci
přestárlých a nemocných kusů
včetně telat a hříbat. To bude
teprve "rezervace" a ne obora!
MK
Majka Kletečková
27.6.2023 21:50 Reaguje na Břetislav MachačekV oboře se za cenu devastace území produkuje maso a paroží, cílem rezervace je pestrá mozaika vhodná pro ohrožené motýly a opylovače. Proto se „Milovice“ nazývají rezervací a ne oborou.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
17.6.2023 08:32 Reaguje na Břetislav MachačekTráva usychá v lete bežne, pretože má plytké korene.
Sucho sa bude opakovať často, atkže napájadlo tam bude nutné.
Odpovědět
Sucho sa bude opakovať často, atkže napájadlo tam bude nutné.
JP
Jaroslav Pobeha
17.6.2023 09:02 Reaguje na Břetislav MachačekNapájadlo mali mať vyriešené už predtým, to máte pravdu. Mne ploty v biorezervciách nevadia, keďže všade naokolo máte hustú zástavbu. To územie by malo byť väčšie - tak tisíc hektárov.
Do malej obory sa zubri nehodia , to je pravda, ale malé polodivé kone - tam problém nevidím.
Kľudne by tam mohli byť aj mäsové kravy, čím menej postihnuté domestikáciou, tým lepšie. Ale potom by sa musel o ne niekto starať.
Odpovědět
Do malej obory sa zubri nehodia , to je pravda, ale malé polodivé kone - tam problém nevidím.
Kľudne by tam mohli byť aj mäsové kravy, čím menej postihnuté domestikáciou, tým lepšie. Ale potom by sa musel o ne niekto starať.
RV
Richard Vacek
13.6.2023 20:16Dejte zvířata do chléva. Tam se neutopí, budou pod pravidelnou veterinární kontrolou a budou si žít jak prase v žitě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 21:11 Reaguje na Richard VacekV chlévech máme koně, krávy, ovce, kozy a prasata jako užitkový ochočený dobytek. Co to melete? Viděl jste zubra v chlévě?.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.6.2023 21:20“ K nouzovému zásobování rezervace využívali doposud přistavené cisterny, což přinášelo mnohá rizika. Přivážení vody a její přečerpávání vytváří v okolí napajedel na poměrně dlouhou dobu ruch, na který nejsou plachá zvířata zvyklá. Právě to se stalo mladé zubří samici osudným.
„Patrně vyšla směrem k napajedlu, ale kvůli pohybu lidí v jeho okolí v souvislosti s převozem vody, změnila směr a chtěla se napít z nejbližší tůně. Ta však kvůli teplému a slunečnému počasí minulých dní vyschla, takže mládě uvázlo v bahně a v důsledku šoku zemřelo,“ popsal Dostál.”
https://www.obnovitelne.cz/clanek/2451/zbytecna-smrt-mlade-zubrice-v-milovicich-muze-za-to-lhostejnost-uradu-rikaji-ochranari
- Tolik k obviňováním místní úderky, že nebyla zajištěna voda. Ale tak hlavně, že si kopnou.
Odpovědět
„Patrně vyšla směrem k napajedlu, ale kvůli pohybu lidí v jeho okolí v souvislosti s převozem vody, změnila směr a chtěla se napít z nejbližší tůně. Ta však kvůli teplému a slunečnému počasí minulých dní vyschla, takže mládě uvázlo v bahně a v důsledku šoku zemřelo,“ popsal Dostál.”
https://www.obnovitelne.cz/clanek/2451/zbytecna-smrt-mlade-zubrice-v-milovicich-muze-za-to-lhostejnost-uradu-rikaji-ochranari
- Tolik k obviňováním místní úderky, že nebyla zajištěna voda. Ale tak hlavně, že si kopnou.
BM
Břetislav Machaček
13.6.2023 21:42 Reaguje na SlovanCo brání natáhnout hadice od cisteren z vně oplocení třeba 200 metrů
od plotu k napajedlu uvnitř obory? Tak daleko od plotu zvířata nic nebude rušit, ač běžně k plotu a lidem některá i chodí. To mládě
tam spíše následovalo matku, která se šla vyválet v bahně a stalo
se mu to bahno osudným. Každopádně dobrý hospodář kontroluje
zvířata a objeví kadavér dříve, než kontrola, která tam je dvakrát
do roka. To je safra náhoda, že se stal úhyn těsně před kontrolou.
To je podobné jako s eko a bio chovatelem dobytka, který si ani
nevšimnul na kost vyhublých zvířat a zdechlin na pastvině. Možná
by ta kontrola měla projít oboru celou a zjistit kolik zbytků
zvířat tam je. Už aby tam byli ti vlci a kadavéry uklízeli!
Odpovědět
od plotu k napajedlu uvnitř obory? Tak daleko od plotu zvířata nic nebude rušit, ač běžně k plotu a lidem některá i chodí. To mládě
tam spíše následovalo matku, která se šla vyválet v bahně a stalo
se mu to bahno osudným. Každopádně dobrý hospodář kontroluje
zvířata a objeví kadavér dříve, než kontrola, která tam je dvakrát
do roka. To je safra náhoda, že se stal úhyn těsně před kontrolou.
To je podobné jako s eko a bio chovatelem dobytka, který si ani
nevšimnul na kost vyhublých zvířat a zdechlin na pastvině. Možná
by ta kontrola měla projít oboru celou a zjistit kolik zbytků
zvířat tam je. Už aby tam byli ti vlci a kadavéry uklízeli!
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 06:04 Reaguje na Břetislav MachačekVy si představujete chování zubra jako chování domácí krávy. Nějak vám leží divočina v žaludku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.6.2023 09:12 Reaguje na Slavomil Vinkler"Divoké" zubry chovají běžně ZOO a v Topolčiankách
jsem kdysi byl a viděl je krmit oborníkem u krmelců.
Agresivní možná byli, ale k divoké plaché zvěři měli
daleko, jako jeleni v oborách a domácích chovech na
maso. Mimo říji lze i jelena krmit pomalu v oboře z
ruky, ale v říji vás přišpendlí k ohradě jako brouka entomolog. Divočina tu není minimálně 300 let a už
nikdy nebude. Pomatené ideály navracet do kulturní
krajiny divočinu časem zase narazí na zdravý rozum,
protože to není reálné. Koukejte dnes na největší
areál "divočiny" pro zubry v Bělověži. Politici ho
rozdělili plotem kvůli migraci a zasáhli tam lesníci
proti kůrovci. Okolní rolníci se potýkají s ničením
úrody "plachými" zubry údajně preferujícími podřadné rostliny k obživě, ale jim spásají obilniny a jiné
kulturní plodiny. To je divočina? Ano v Milovicích žerou i ty podřadné rostliny, ale z hladu vám i mlsná koza sežere poslední rostlinu na pozemku. Zdůvodnit se dá cokoliv, pokud oblbuji laiky, ale nezkoušejte to na lidi, kteří mají praktické zkušenosti. Ti vás vyvedou z vašich snů o velkých
spásačích ve volné přírodě, když už vadí i ti malí!
Odpovědět
jsem kdysi byl a viděl je krmit oborníkem u krmelců.
Agresivní možná byli, ale k divoké plaché zvěři měli
daleko, jako jeleni v oborách a domácích chovech na
maso. Mimo říji lze i jelena krmit pomalu v oboře z
ruky, ale v říji vás přišpendlí k ohradě jako brouka entomolog. Divočina tu není minimálně 300 let a už
nikdy nebude. Pomatené ideály navracet do kulturní
krajiny divočinu časem zase narazí na zdravý rozum,
protože to není reálné. Koukejte dnes na největší
areál "divočiny" pro zubry v Bělověži. Politici ho
rozdělili plotem kvůli migraci a zasáhli tam lesníci
proti kůrovci. Okolní rolníci se potýkají s ničením
úrody "plachými" zubry údajně preferujícími podřadné rostliny k obživě, ale jim spásají obilniny a jiné
kulturní plodiny. To je divočina? Ano v Milovicích žerou i ty podřadné rostliny, ale z hladu vám i mlsná koza sežere poslední rostlinu na pozemku. Zdůvodnit se dá cokoliv, pokud oblbuji laiky, ale nezkoušejte to na lidi, kteří mají praktické zkušenosti. Ti vás vyvedou z vašich snů o velkých
spásačích ve volné přírodě, když už vadí i ti malí!
Sl
Slovan
14.6.2023 14:34 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste zase mimo...
Samozřejmě víte, kam se ta voda vozí a jaká je tam vzdálenost. Víte, co se přesně stalo. Už vidím, jak si na tu hadici stoupne tunové zvíře. Atd.
No a v Bělověži že se zasáhlo proti kůrovci.. proto se kácel ve velkém buk... aha.
Odpovědět
Samozřejmě víte, kam se ta voda vozí a jaká je tam vzdálenost. Víte, co se přesně stalo. Už vidím, jak si na tu hadici stoupne tunové zvíře. Atd.
No a v Bělověži že se zasáhlo proti kůrovci.. proto se kácel ve velkém buk... aha.
BM
Břetislav Machaček
14.6.2023 20:48 Reaguje na SlovanExistují opanceřované (oplety)hadice, které
udrží tvar i pod kamionem a lze hadice i
zakopat plytce do země na což nepotřebujete
povolení( není to stavba z dikce zákona).
Když se chce, tak to jde, když ne, tak je
asi lépe brečet. Docházejí vám evidentně
argumenty vyvracející moji kritiku a tak se
tonoucí i stébla chytá. Píši o Bělověži,
že i ta už má k divočině sakra daleko a
je jedno, co tam káceli, ale není jedno,
že se v "divočině " vůbec kácí! Ukažte
mi v Evropě divočinu, kde funguje ta
samoregulace bez zásahů lidí. Divočina
mi tudíž neleží v žaludku, protože tu
nikde není!
Odpovědět
udrží tvar i pod kamionem a lze hadice i
zakopat plytce do země na což nepotřebujete
povolení( není to stavba z dikce zákona).
Když se chce, tak to jde, když ne, tak je
asi lépe brečet. Docházejí vám evidentně
argumenty vyvracející moji kritiku a tak se
tonoucí i stébla chytá. Píši o Bělověži,
že i ta už má k divočině sakra daleko a
je jedno, co tam káceli, ale není jedno,
že se v "divočině " vůbec kácí! Ukažte
mi v Evropě divočinu, kde funguje ta
samoregulace bez zásahů lidí. Divočina
mi tudíž neleží v žaludku, protože tu
nikde není!
Karel Zvářal
14.6.2023 20:56 Reaguje na Břetislav MachačekDíval jsem se do map. V Bělorusku je 90% parku, zbytek v Polsce. Toho lesa je tam vytěžené naprosté minimum, byla to jen bouře ve sklenici. To je bublina lidí a la lepiči k asfaltu - mnoho povyku pro nic.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.6.2023 10:44 Reaguje na Karel ZvářalJá jen narážel na to, že skutečná
divočina v Evropě už není. Ty malé
ostrůvky bezzásahu jsou součástí celku, který má i na ně vliv a bez
člověka už tu nemůže fungovat ta
utopická samoregulace. P. Vinkler
chce vše řešit megafaunou, ale jak,
když ji mimo lidí už nemá kdo
regulovat? Prostě utopické sny, které narážejí na realitu a odvádějí
pozornost od reálných řešení problémů. Přitom opravdu stačí málo a budou pastviny spásány jako v
minulosti domácími zvířaty a louky
koseny na seno. Chce to pouze dál
neházet chovatelům klacky pod nohy
šířením vlků a vymýšlením plotů
a jiných hovadin. V mém okolí se
nikdy mimo velkostatků nepásly
stáda zvířat, ale pouze jednotlivé
kusy na řetězu, či provazu pasáčka.
Děda na ně udělal pojízdnou ohradu a stačilo ji vždy pouze popotáhnout o kus dál. Dnes ale lidem zvířata i hnůj smrdí a tak tam, kde se pásla koza hučí hmyzomlýnek a místo hnojiště je bazén plný chemie. Je
to realita, kterou nezachrání ani
zubři končící v kafilerii někde,
kde nebyli 500 let. Mimochodem
zubr byl turem lesa na rozdíl od
bizona z plání(mimo lesních druhů
bizonů v Kanadě). Nevím, zda jsou
pro ně právě Milovice ideální. Z
nouze asi ano stejně, jako když
jsou zavřeni v ZOO a krmeni senem.
Odpovědět
divočina v Evropě už není. Ty malé
ostrůvky bezzásahu jsou součástí celku, který má i na ně vliv a bez
člověka už tu nemůže fungovat ta
utopická samoregulace. P. Vinkler
chce vše řešit megafaunou, ale jak,
když ji mimo lidí už nemá kdo
regulovat? Prostě utopické sny, které narážejí na realitu a odvádějí
pozornost od reálných řešení problémů. Přitom opravdu stačí málo a budou pastviny spásány jako v
minulosti domácími zvířaty a louky
koseny na seno. Chce to pouze dál
neházet chovatelům klacky pod nohy
šířením vlků a vymýšlením plotů
a jiných hovadin. V mém okolí se
nikdy mimo velkostatků nepásly
stáda zvířat, ale pouze jednotlivé
kusy na řetězu, či provazu pasáčka.
Děda na ně udělal pojízdnou ohradu a stačilo ji vždy pouze popotáhnout o kus dál. Dnes ale lidem zvířata i hnůj smrdí a tak tam, kde se pásla koza hučí hmyzomlýnek a místo hnojiště je bazén plný chemie. Je
to realita, kterou nezachrání ani
zubři končící v kafilerii někde,
kde nebyli 500 let. Mimochodem
zubr byl turem lesa na rozdíl od
bizona z plání(mimo lesních druhů
bizonů v Kanadě). Nevím, zda jsou
pro ně právě Milovice ideální. Z
nouze asi ano stejně, jako když
jsou zavřeni v ZOO a krmeni senem.
Karel Zvářal
15.6.2023 11:19 Reaguje na Břetislav MachačekPrávě ta někdejší mozaika spásaných a sečených plošek "za každú chalupú" byla tou pravou ekologií! Mě vždy rozesmějí řeči dnešních "managerů", kteří louku nechají rozšmelcovat sekačkami, s tím, že se "ptáci dostanou k velkému hmyzu":-)) Prostě ekologie v průmyslovém stylu.
Na poslední sedláky v dědině jsou věčné stížnosti (smrad, mouchy, kokrhání), opuštěná stavení obsadí náplava, a ta chce mít o víkendech klid - tak "jak býval na venkově vždycky". A v této době polopravd, lží a mýtů máte zůstat v klidu? Ano, protože ekologie je kukuřičné pole, že...
Odpovědět
Na poslední sedláky v dědině jsou věčné stížnosti (smrad, mouchy, kokrhání), opuštěná stavení obsadí náplava, a ta chce mít o víkendech klid - tak "jak býval na venkově vždycky". A v této době polopravd, lží a mýtů máte zůstat v klidu? Ano, protože ekologie je kukuřičné pole, že...
RP
Radim Polášek
15.6.2023 19:01 Reaguje na Karel ZvářalAle i velké jezeďácké pastviny za socialismu, dokud družstva ještě hospodařila po staru, ve stylu předešlých sedláků, byly slušně ekologické a rostlinstvo a z nich potom třeba hmyz byly slušně diverzifikované. Až teprve, u nás cca po roce 1975, když komunisté začali do družstevního zemědělství zavádět vědecké metody a do družstev začalo směřovat na pozice rostlinářů a zootechniků a dalších zemědělských specialistů plno absolventů z tehdejších zemědělských vysokých škol, se zavedlo plně intenzívní velkozemědělství. Teprve až toto dalo přírodě, hmyzu, ptákům, drobné lovné zvěři, vzácným rostlinám a diverzitě slušně na frak. Za cenu toho, že za vynaložení stejných prostředků vyprodukovalo pro lidi násobně víc potravin.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
17.6.2023 08:41 Reaguje na Břetislav MachačekAno, ráca so zvieratami ľuďom smrdí a nechcú ju robiť plus kuvikanie mestských pňakov so svojou pošahanou predstavou vidieku.
Preto sa zavádzajú na niektoré miesta divoké kopytníky.
Nie je to úplná divočina ale divočinu sa ani nemôže vytvoriť kým zvieratá chýbajú v krajine. Miest na zdivenie sa v europe obzvlášť východnej nájde dosť a omnoho väčšie ako Milovice. Existujú veľké rezervácie Askania Nova, Tarutino, Orenburg. Zubri nie sú zvieratá do hustých lesov, najviac im vyhovuje parková krajina - riedky les.
Odpovědět
Preto sa zavádzajú na niektoré miesta divoké kopytníky.
Nie je to úplná divočina ale divočinu sa ani nemôže vytvoriť kým zvieratá chýbajú v krajine. Miest na zdivenie sa v europe obzvlášť východnej nájde dosť a omnoho väčšie ako Milovice. Existujú veľké rezervácie Askania Nova, Tarutino, Orenburg. Zubri nie sú zvieratá do hustých lesov, najviac im vyhovuje parková krajina - riedky les.
JP
Jaroslav Pobeha
17.6.2023 08:56 Reaguje na Jaroslav PobehaÚplná samoregulace nebude fungovať pretože kopytníky potrebujú migrovať na veľkých plochách a regulátory musia tam byť šelmy a mrchožrúty.
Nevidím ale dôvod, prečo nevytvoriť aj v Europe niekoľko veľkých biorezervácií ako poistku proti vybíjaniu zvierat inde vo svete alebo kvôli rozšíreniu genofondu. Kľudne aj slonov a nosorožcov.
Aby zabránili vybítiu málopočetných druhov, ľudia vytvorili rezervácie aj na iných kontinentoch, niekedy tam žili ich príbuzné druhy. Zubri a bizony sú pôvodne euroázijské zvieratá, avšak tam vymreli alebo boli vylovené. Dnes je napríklad na sibíri je niekoľko stoviek kanadských bizonov, zatiaľ v obore.
Niektoré druhy sa môžu kľudne vypustiť do odľahlých miest v europe, čo sa aj robí vrámci rewildingu. Dnes už nemusí byť obývaná každá dolina ako v stredoveku, keď kráľ chcel ekonomicky využiť všetko územie.
Ľudia sa sťahujú do miest , dediny sa postupne vyľudňujú, má sa všetko opeustené územie nechať zarásť lesom ?
Odpovědět
Nevidím ale dôvod, prečo nevytvoriť aj v Europe niekoľko veľkých biorezervácií ako poistku proti vybíjaniu zvierat inde vo svete alebo kvôli rozšíreniu genofondu. Kľudne aj slonov a nosorožcov.
Aby zabránili vybítiu málopočetných druhov, ľudia vytvorili rezervácie aj na iných kontinentoch, niekedy tam žili ich príbuzné druhy. Zubri a bizony sú pôvodne euroázijské zvieratá, avšak tam vymreli alebo boli vylovené. Dnes je napríklad na sibíri je niekoľko stoviek kanadských bizonov, zatiaľ v obore.
Niektoré druhy sa môžu kľudne vypustiť do odľahlých miest v europe, čo sa aj robí vrámci rewildingu. Dnes už nemusí byť obývaná každá dolina ako v stredoveku, keď kráľ chcel ekonomicky využiť všetko územie.
Ľudia sa sťahujú do miest , dediny sa postupne vyľudňujú, má sa všetko opeustené územie nechať zarásť lesom ?
JS
Jarek Schindler
17.6.2023 17:27 Reaguje na Jaroslav PobehaOpuštěné území? Můžete jít na Slovensku příkladem když se vám tam dědiny vylidňují. Vylidněte bývalý středoslovenský kraj a máte divočiny až až. Jinak bizon byl vždy severoamerická záležitost. Se zubrem vedle sebe nikdy přirozeně nežili.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
17.6.2023 17:32 Reaguje na Jarek SchindlerVšak na východe sme niekoré dediny vyľudnili a zubry sú tam na voľno pustené.
Zubor je kríženec tura a stepného bizona, to ukázala analýza DNA.
Odpovědět
Zubor je kríženec tura a stepného bizona, to ukázala analýza DNA.
Sl
Slovan
15.6.2023 15:25 Reaguje na Břetislav MachačekAha, takže vlastně navrhujete pouze další porušení nájemní smlouvy? Panečku, tak to tleskám.
“ V rámci této kontroly bylo bohužel zjištěno hned několik porušení podmínek smlouvy, včetně načerno prováděných zemních prací.”
Pro každého je divočina něco jiného a dnes vlastně ani neexistuj jediná správná definice. Pro mě to opravdu nemusí být automaticky místo bez lidí nebo žádného lidského vlivu. I v divočině člověk žít může a nic zásadního nezměnit. V Evropě části Karpat, Skandinávie, Finska, Balkánu, Islandu nebo Ruska. Bělověžský prales je za mě divočina taky. Divočina se dá zároveň obnovit. Dají se navracet dříve vyhubené druhy a dají se “poskytnout” dostatečně velké plochy.
Odpovědět
“ V rámci této kontroly bylo bohužel zjištěno hned několik porušení podmínek smlouvy, včetně načerno prováděných zemních prací.”
Pro každého je divočina něco jiného a dnes vlastně ani neexistuj jediná správná definice. Pro mě to opravdu nemusí být automaticky místo bez lidí nebo žádného lidského vlivu. I v divočině člověk žít může a nic zásadního nezměnit. V Evropě části Karpat, Skandinávie, Finska, Balkánu, Islandu nebo Ruska. Bělověžský prales je za mě divočina taky. Divočina se dá zároveň obnovit. Dají se navracet dříve vyhubené druhy a dají se “poskytnout” dostatečně velké plochy.
RP
JP
Jaroslav Pobeha
17.6.2023 08:35 Reaguje na Břetislav MachačekTo sú aké podřadné rostliny ?
Kone na stepiach bežne žrali suchú trávu aj starinu, pretože stepi sezonne vysychajú. Kone sú na tie tvrdé podmienky geneticky prispôsobené a nikto s tým nemá žiaden problém. elená tráva sa tam stejne po pár mesiacoch vráti.
Odpovědět
Kone na stepiach bežne žrali suchú trávu aj starinu, pretože stepi sezonne vysychajú. Kone sú na tie tvrdé podmienky geneticky prispôsobené a nikto s tým nemá žiaden problém. elená tráva sa tam stejne po pár mesiacoch vráti.
MJ
Marcela Jezberová
14.6.2023 09:17 Reaguje na Slavomil VinklerTi zubři jsou prostě chovaná zvířata na pastvě. jelikož jsou přes zimu závislí na příkrmu a přes léto na dovezené vod. O nějaké divočině nemůže být řeč.
Odpovědět
Sl
Slovan
14.6.2023 14:24 Reaguje na Marcela JezberováNe, ta zvířata se přes zimu fakt nepřikrmují. Žijí z toho, co najdou. Taková základní informace a nevíte? No a vodu by vyřešilo to napajedlo... které blokuje jeden úředníček.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.6.2023 19:24 Reaguje na SlovanVe smlouvě mají přikrmování povoleno pouze ve vymezené části a jinak je povoleno předkládat krmení jako lákadlo do té vymezené časti.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.6.2023 18:53 Reaguje na Marcela JezberováPotvrzuji to, co napsal pan Slovan. A díky tomu, že ti kopytníci nejsou přikrmováni, v pohodě udržují pastvinu na stejné ploše a likvidují, mimo jiné, i náletové dřeviny. Ty zubry není třeba v zimě přikrmovat, protože si dokáží vyhrabat zpod sněhu suchou trávu, případně loupají kůru ze stromů a ožírají větvičky křovin.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.6.2023 08:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je jen otázka množství zvířat na jednotku plochy plus k tomu úživnost té plochy. A jestli to chtějí udržet bez přikrmpování, budou muset dříve nebo později počty těch zvířat nějak regulovat. Buď jejich odchytem a umístěním někde jinde nebo třeba odstřelem a do guláše, to už bude jedno. Ale pokud to regulovat nebudou, zreguluje to sama příroda. Buď degenerací z podvýživy a potom hladem a hromadnými úhyny. Neb rozšířením a přemnožením parazitů nebo rozšířením nemocí a zase hroamdnými úhyny.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
16.6.2023 11:36 Reaguje na SlovanJasně, aby lidé poslali další peníze rezervaci je třeba v nich vyvolat soucit. Pochybuji, že pan Dostál tu jalovici sledoval zrovna, když se rozhodla jít napít do té tůně. Zrovna tak tam mohlo jít celé stádo, protože se místě běžně pohybuje, kvůli nějakému zubřímu "nedorozumění" se začít trochu pošťuchovat a tu jaldu strčit, trochu přišlápnout do bahna a třeba jí tím zlomit nohu a bylo vymalováno. Ale to by nevzbudilo takovou ochotu platit a už vůbec to nemá potenciál donutit kraj, aby odvolal nepohodlného úředníka.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
13.6.2023 21:58Jako zásadní pochybení vidím, že se Česká krajina po nedodržení správní lhůty úřadu ( pravděpodobně vodoprávního) ihned neobrátila na nadřízený úřad s žádostí o rozhodnutí v dané věci z důvodu nečinnosti prvoinstančního úřadu.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
14.6.2023 09:15 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekJá spíš z dostupných informací cítím naprostou neochotu České krajiny se podřídit požadavkům legislativy a nájemní smlouvy. Přeci zachránci světa nebudou dodržovat takové prkotiny, jako jsou zákony a smlouvy, že? A udělat ze sebe oběť zločinného úřadu, to je dnes vcelku v módě.
Odpovědět
Hu
Hunter
14.6.2023 16:10 Reaguje na Marcela JezberováPřesně tak. Kdyby si zemědělec postavil kravín nebo prasečák a nastěhoval tam zvířata, aniž by měl zajištěné zásobování vodou, tak ho okamžitě aktivisti obviní z porušení zákona na týrání zvířat. Pan Dostál udělal přesně to samé. Neměl nic rozšiřovat, dokud neměl vyřešené základní podmínky pro chov zvířat. Vymlouvat se na úředníka je prostě pokus o vydírání. Nehledě na to, že nevěřím tomu, že ten úředník nemá nějaký důvod, proč rozhodnutí doposud nevydal. To se ovšem bez vyjádření druhé strany tady asi těžko dovíme.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.6.2023 19:18 Reaguje na HunterOno je to trošku jinak. Pan Dostál měl původně rezervaci na menší ploše. Pak se kraj rozhodl, že mu přidělí k užívání další hektary s tím, že měl i ten vodní zdroj přislíbený. A jak se rozrůstal počet kopytníků, narůstala i spotřeba vody, jenže co se týče vodního zdroje, evidentně zůstalo pouze u slibů. Asi to měl pan Dostál hnát výše a možná by ten problém tak nevygradoval. Ze své zkušenosti mohu říci, že pokud oni hovoří o celé řadě problémů, tak úředník vidí problém i tam kde není.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.6.2023 19:32 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTeď jsem jen zvědavý, jestli se to někam pohne, nebo ouřada bude i nadále zalezlý a dělat mrtvého brouka.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.6.2023 08:20 Reaguje na Karel ZvářalJak jsem již uváděl. Úředník dělající mrtvého brouka postupuje podle osvědčeného perpetua mobile úředníka. Neb kdo nic nedělá, nic nepokazí, kdo nic nepokazí, je pochválen. kdo je pochválen, je povýšen, kdo je povýšen, nic nedělá.....
Odpovědět
Karel Zvářal
15.6.2023 09:09 Reaguje na Slavomil VinklerMít to pod palcem, dám k plotu betonové koryto, za plotem jednou týdně obměňovanoá cisterna, a může mi ouřada víte co...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 20:40 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPane "Huntere" Pokud jsem dobře četl, odstavili jim tam bez náhrady vodovod, vybudovat vlastní nemají povolení.
Odpovědět
Hu
Hunter
15.6.2023 00:45 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPane Sedenka, koho zajímá co měl pan Dostal přislíbeno. Víte kolik mi toho v životě lidi naslibovali? Věc se má takto, vodu pro chov zajištěnou neměl, přesto rozšířil a navezl tam zvířata. Zásadní nezodpovednost. Navíc spočítat plánovanou spotřebu vody podle počtu chovaných kusů není nic složitého. Je tam vůbec?
Odpovědět
JO
JS
Jarek Schindler
16.6.2023 19:27 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekMám takový dojem že lhůta je 90 dní.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.6.2023 08:57Viděl jsem kousek televizní reportáže a v ní používané napajedlo. Uděat takové "napajedlo" zootechnik pro krávy, tak okamžitě letí obloukem a potom maximálně může od těch krav vyvážet tak hnůj. Obyčejná vybetonovná díra v zemi a možná ani to ne. "Ideální možnost", jak od jednoho zvířete skrz exkrementy ve vodě, nakazit parazity nebo nemocí celé stádo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.6.2023 09:56 Reaguje na Radim PolášekNo to máte pravdu. A nahoře jste si přečetl, že žádost o jiné je více jak dva roky blokována. pA roč tedy napadáte a proč asi je blokována? Navíc, jsou to zvířata (polo)divoká co se za normálních okolností napájí z přirozených napajedel. Hledáte vši proti (polo)divokému chovu (polo)divokých zvířat, jak si všímám.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.6.2023 19:21 Reaguje na Slavomil VinklerDivoká zvířata jsou náchylná na nemoci a parazity +- úplně stejně jako ta chovaná. A když se podíváte do přírody, jak se v přírodě tato zvířata napájí, tak zjistíte, že tam instinktivně se zvířata napájí obvykle v té části vodního toku nebo pramene, kde se dá předpokládat, že ta voda není zamořená, je čistá. Vodu ze stojaté kaluže pijí jenom v případě nouze, když širokodaleko jiná není.
A přesně takovou vodu jim tam udělali, stojatou, zkaženou a snadno zamořitelnou. Když se dá snadno inspirovat tím, co jiní už dávno vymysleli pro napájení hospodářských zvířat - klasické vyvýšené koryto.
A kromě toho si troufám odhadnout, že v přírodě se tato zvířata vyskytují v mnohem menší hustotě než se tady požaduje, aby ten biotop správně spásali, v té oboře. Kde v přírodě se nemoci a paraziti šíří jenom velmi málo, protože tomu po většinu doby brání malá hustota těch zvířat, tady v této oboře, pokud se tam ti paraziti něbo nemoci dostanou, vzhledem k výrazně vyšší hustotě zazvěření bude infekční tlak na všechna zvířata mnohem vyšší. Proto je třeba omezovat cokoliv, co by mohlo infekční tlak zvyšovat a proto je zapotřebí nenapájet ty zvířata špinavou vodou z z kaluže, ale čistou z napajedla z koryta.
Odpovědět
A přesně takovou vodu jim tam udělali, stojatou, zkaženou a snadno zamořitelnou. Když se dá snadno inspirovat tím, co jiní už dávno vymysleli pro napájení hospodářských zvířat - klasické vyvýšené koryto.
A kromě toho si troufám odhadnout, že v přírodě se tato zvířata vyskytují v mnohem menší hustotě než se tady požaduje, aby ten biotop správně spásali, v té oboře. Kde v přírodě se nemoci a paraziti šíří jenom velmi málo, protože tomu po většinu doby brání malá hustota těch zvířat, tady v této oboře, pokud se tam ti paraziti něbo nemoci dostanou, vzhledem k výrazně vyšší hustotě zazvěření bude infekční tlak na všechna zvířata mnohem vyšší. Proto je třeba omezovat cokoliv, co by mohlo infekční tlak zvyšovat a proto je zapotřebí nenapájet ty zvířata špinavou vodou z z kaluže, ale čistou z napajedla z koryta.
SV
Slavomil Vinkler
16.6.2023 07:36 Reaguje na Radim PolášekJasně, pastva polodivokými zvířaty je na h., obory s jeleny taky, všechni ti mají být ve stájích s elektrickými napáječkami.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
15.6.2023 15:00Obecny namet pro redaktory ekolistu. Tu a tam se stane, ze nejaky clanek je opravdu zajimavy nebo - a to spis - se pod nim vytvori zajimava a obsazna diskuse. Neni mi ale uplne jasne resp. mozna jsem neobratny vyhledavac jake moznosti nabizi zdejsi vyhledavajici system (mimochodem, to deleni do rubrik mi prijde leckdy dost neprehledne) a najit po case zajimavy clanek byva pro mne zdlouhavejsi, neni to otazka nekolika malo vterin. Skoda ze neexistuje na ekolistu rubrika "Hodne diskutovane clanky" kam by se davaly vsechny clanky s vice nez 100 reakcemi apod. (plus by se tam mohly dle volby redaktoru prihodit i dalsi clanky s podnetnou diskusi ale "mene nez 100" reakcemi kde by to hodnoceni podnetnosti bylo tedy uz na svevoli redaktora :) Pak by bylo rychlejsi treba i ponekolika mesicich vratit se k nejakem starsimu clanku ktery byl zajimavy treba v kontextu novych udalosti, ktere mezitim nastaly. Osvezit si pamet se se v ekolistu v minulem roce nejvic v diskusich probiralo atd.
Odpovědět
me
meluzína
19.6.2023 12:27Mě tedy přijde 2 roky na schválení obyčejné studny úřadem sakra dlouhá doba. SP na stavbu studně by mělo být orazítkované za 3 měsíce... žádost není žádný velký test inteligence, aby se a tom ze strany žadatele daly dělat chyby 2 roky.
Ohledně napajedla hádám, že v rezervaci potřebují něco z čeho budou moci kromě poníků a zubrů pít i drobní živočichové, hmyz a ptáci a co bude lehce protékat aby se to samočistilo, a nebudou se v tom topit ptáci apod. a také to nebude vůbec nikdy zamrzat, a z tohoto důvodu také nejde použít obyčejnou nezámrznou napaječkou (u dotykových a balonových bych také měla silné pochybnosti že se z toho velká polodivoká zvířata naučí pít, i u "domácích" je lepší mít ve stádě aspoň jednoho mazáka který už z toho umí pít).
Hádám, že právě proto potřebují nové napajedlo, že to staré je nevhodné a nestačí. Že schválení napajedla bude trvat 2 roky, to je něco, s čím opravdu nejde dopředu počítat, ale věřím, že kdyby to p. Dostál věděl, tak zažádal o nové napajedlo už před 5 nebo 10ti lety, aby měl nějakou časovou rezervu.
Odpovědět
Ohledně napajedla hádám, že v rezervaci potřebují něco z čeho budou moci kromě poníků a zubrů pít i drobní živočichové, hmyz a ptáci a co bude lehce protékat aby se to samočistilo, a nebudou se v tom topit ptáci apod. a také to nebude vůbec nikdy zamrzat, a z tohoto důvodu také nejde použít obyčejnou nezámrznou napaječkou (u dotykových a balonových bych také měla silné pochybnosti že se z toho velká polodivoká zvířata naučí pít, i u "domácích" je lepší mít ve stádě aspoň jednoho mazáka který už z toho umí pít).
Hádám, že právě proto potřebují nové napajedlo, že to staré je nevhodné a nestačí. Že schválení napajedla bude trvat 2 roky, to je něco, s čím opravdu nejde dopředu počítat, ale věřím, že kdyby to p. Dostál věděl, tak zažádal o nové napajedlo už před 5 nebo 10ti lety, aby měl nějakou časovou rezervu.
