https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stredozemni-more-se-zasadne-otepluje-fauna-a-flora-je-obeti-podmorskeho-pozaru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Středozemní moře se zásadně otepluje, fauna a flóra je obětí "podmořského požáru"

2.8.2022 11:39 (ČTK)
Prvními oběťmi stále se zrychlujících dopadů globálního oteplování jsou kolonie korálů a posidonií, zelených trav rostoucích na písečném mořském dně. Tyto rostliny slouží jako útočiště před predátory pro mladé ryby a také pohltily 11 až 42 procent oxidu uhličitého, který lidé vyprodukovali od průmyslové revoluce.
Prvními oběťmi stále se zrychlujících dopadů globálního oteplování jsou kolonie korálů a posidonií, zelených trav rostoucích na písečném mořském dně. Tyto rostliny slouží jako útočiště před predátory pro mladé ryby a také pohltily 11 až 42 procent oxidu uhličitého, který lidé vyprodukovali od průmyslové revoluce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ve Středozemním moři je letos obzvlášť horko, teplota vody u pobřeží Španělska, Itálie a Francie je až 6,5 stupně Celsia nad normálem. Mořští koráli i rostliny kvůli tomu ve velkém vymírají, což ryby a korýše nutí k migraci. Vědci se dokonce obávají, že by extrémní horko mohlo mít nezvratné následky pro podmořský život, píše francouzský deník Le Monde.
 

Moře mezi Evropou a Afrikou vykazuje "velmi významné teplotní anomálie" už od května, více než 70 dní v řadě, upozorňuje Samuel Somot, specialista na vlny veder z francouzské meteorologické služby Météo-France.

Nejhorší je situace na francouzském Azurovém pobřeží, okolo Baleárských ostrovů, Korsiky, Sardinie a podél italského pobřeží. Naopak relativně ušetřené letos zůstalo pobřeží na severu Afriky; v Řecku a v Egyptě je letos dokonce chladnější moře než obvykle.

U Marseille mívá moře touto dobou okolo 21,5 stupně Celsia, letos je tam 28 stupňů Celsia. U korsického města Bastia opakovaně naměřili teplotu vody okolo 30 stupňů Celsia. Od roku 1993 stoupla teplota Středozemního moře prakticky o jeden stupeň Celsia, vyplývá z údajů evropského systému Copernicus.

"Tyto mořské vlny veder vznikají, když jsou dlouhodobě vysoké teploty, stabilní podmínky, jasné nebe bez mraků a mírný vítr. Voda na povrchu moře je nehybná a studená voda z hlubin nemá šanci dostat se na povrch. Tím velmi trpí koráli, korýši i ryby," vysvětluje Rubén del Campo, mluvčí španělské Národní meteorologické agentury.

Moře obvykle funguje jako regulátor okolní teploty, v zimě voda vzduch otepluje, v létě naopak ochlazuje .Tato jeho funkce ale letos v létě přestává fungovat, zejména pak během letních nocí, varuje del Campo.

"Aktuální dění v západním Středomoří patří mezi nejvíce výjimečné za poslední roky. Lze to vysvětlit tím, že z tropické Afriky postupně přicházejí dvě anticyklony, které přinášejí velmi horké větry, jež ohřívají atmosféru a při bezvětří pak zvyšují teplotu moře. Zvýšení četnosti těchto vln veder však souvisí s globálním oteplováním," říká Ronan McAdam, výzkumný pracovník v Evropsko-středomořském centru pro změnu klimatu v italské Bologni.

Pro velkou část podmořské fauny a flóry jsou současné teploty vody předzvěstí vyhynutí. Podle studie provedené v 11 zemích kolem Středozemního moře v letech 2015 až 2019, jejíž výsledky začátkem července zveřejnil časopis Global Change Biology, dochází k "masivnímu úhynu" přibližně 50 druhů od Gibraltarského průlivu až po Blízký východ. Vlny mořských veder teď budou spíše normou, než výjimkou, uvádí studie.

Prvními oběťmi stále se zrychlujících dopadů globálního oteplování jsou kolonie korálů a posidonií, zelených trav rostoucích na písečném mořském dně. Tyto rostliny slouží jako útočiště před predátory pro mladé ryby a také pohltily 11 až 42 procent oxidu uhličitého, který lidé vyprodukovali od průmyslové revoluce, píše Le Monde s odkazem na údaje Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).

Mořská vedra ohrožují i další tvory, kteří jsou pilíři pro podmořský život dalších organismů. Teplo teď dopadá i na kyjovku šupinatou (pinna nobilis), která filtruje nečistoty rozpuštěné ve vodě a slouží jako biotop pro přibližně 150 druhů. David Diaz, výzkumný pracovník Španělského oceánografického institutu v Palma de Mallorca, přirovnává dění v moři k "podvodním požárům, při nichž fauna a flóra umírá, jako by byla vypálena". Koráli a posidonie dosud tvořili města, nyní se ale smrskávají na vesnice a nutí tak živočichy, kteří jsou toho schopní, k odchodu.

WWF už před rokem varovalo před "tropikalizací" Středomoří, kde oteplování postupuje o 20 procent rychleji než v jiných mořích a oceánech. Se stoupající teplotou do moře přicházejí nové druhy živočichů, kteří decimují původní vegetaci. Vědci jich zatím zaznamenali téměř 1000, z toho 126 ryb. Nové druhy ryb, jež zde dříve nežily, se živí larvami původních ryb a korýšů. Dochází tak ke komplexní proměně podmořské fauny Středozemí.

Všichni vědci se přinejmenším v jednom shodují: současná revoluce ve Středozemním moři se vymkla kontrole, uzavírá Le Monde.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 12:30
Vzpominam na nesmrtelny vtip, ktery jsem si precetl nekdy pred 20 lety na jednom ruskem serveru o pocasi. Titulek clanku hlasal:

Roku 2074 Stredizemnoje morje vpolne vysochnet!

Proc? Vedci zjistili, ze teplota Stredizemnogo morja stoupla v prumeru o jeden stupen za poslednich nekolik let. Nyni (psano to bylo v roce 2000) ma v lete 26 stupnu...

A bez zertu, zajdete se podivat v Marseille do muzea tohoto more. Ktere
v poslednich nekolika milionech letech skutecne zcela vyschlo! Svedci o tom mohutne sedimenty soli. stridane vrstvami blata a pisku, na dne more v hloubkach i 1 km a vetsich.

Nemluvim samozrejme o tom poslednim, jiz pomerne mirnem (z geologickych duvodu se teprve pomerne nedavno prohloubil Gibraltar, rozumim li spravne) vyschnuti pred posledni potopou sveta tedy zhruba pred cca 15 - 20 000 lety kdy si Homo Sapiens zijici u Marseiile hovel v jeskynich, jejichz vchod se dnes nachazi 50 metru pod hladinou more a ktere jsou nyni oblibenym cilem archeologu potapecu
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.8.2022 18:56 Reaguje na Miloš Zahradník
hele vůbec tomu nerozumím, poučte mě, nesmějte se:
fakta: někdy před cca 15-20 tis lety protekl Gibratar a pár (stovek? tisíc?) let tam byla peřej. pak později to samé nastalo na Bospor/Dardanely (peřej tam byla ještě zachycená v kolektivním vědomí antiky).

do jaké míry je přirozené, že (obrovská, ale s atlantikem naprosto maličká) masa vody se otepluje jen proto, že holt se uzavřela mezi pevninami a přestala být dotovaná studenou vodou atlantiku?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 20:54 Reaguje na Lukas B.
Same dulezite otazky - klade je jiz bible - a odpovedi nejiste. Ba zda se, ze to nikoho z klimatologu ani moc nezajima na rozdil od straseni nadchazejici klimatickou zmenou. S Gibraltarem neznam podrobnosti (jedno je jiste kdyby nebyl Gbraltar tak Gunaj, Rhona, Nil, Pad, Dnepr a dalsi jiz spis pidiricky na vykrmeni toho bazenu nestaci a on brzo vyschne. Rekneme tempem pulmetr za rok ci nejak tak Co mi prijde vice zvlastni je to vyschnuti Cerneho more. OK Dnepr byl za ledove doby temer vyschly ale co Dunaj? Tekouci pod tou ohromnou masou alpskeho ledovce? Ze by i on mel tak malo vody? Plus geneze Bosporu je asi taky velmi zajimava a malo prozkoumana
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 21:00 Reaguje na Miloš Zahradník
Tady v tech otazkach nejde tak o teploty vody (ty resi ten vtip :) ale o vypar versus srazky (v jizni a vychodni Evrope). Pri ubytku hladiny rekneme o pul metru rocne (kdyby nebyl Gibraltar a kdyby ve Stredozemi ani v zime prilis neprselo) Vam Stredozemni more vyschne - rekneme o pul kilometru - za geologickou chvilicku
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 21:05 Reaguje na Miloš Zahradník
A jeste oprava. V mem textu nahore ma byt "o jeden stupen za rok v prubehu poslednich let". A pak uz je jen ta aritmetika 26 + 74 = 100 :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2022 06:56 Reaguje na Miloš Zahradník
Od konce poslední doby ledové (cca 12 tisíc let) stouply hladiny moří o 20 - 40 metrů díky táním ledovců. Ten proces se dnes ještě zrychluje, takže stoupání hladin se bude počítat v metrech. Středozemní moře bude přirozeně vysychat, ale Gibraltarem bude přitékat víc vody, prostě jen tam zesílí proud.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.8.2022 19:37 Reaguje na Pavel Hanzl
V dobe ľadovej boli moria o 130 m nižšie ako sú dnes. "Na konci poslednej doby ľadovej, pred asi 14 tisícmi rokmi, sa rozsiahle kontinentálne ľadovce vraj roztápali tak rýchlo, že hladina svetového oceánu stúpla za 300 rokov o 15 metrov. Aj pred 6 800 rokmi hladina rapídne stúpala – v priemere o 1,3 metre za storočie." https://www.osel.cz/4360-nech-robime-co-robime-predchadzajuca-doba-medzi-adova-bola-extremnejsia.html?typ=odpoved&id_prispevku=105327
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2022 11:19 Reaguje na Miloš Zahradník
Vše se jen opakuje
Odpovědět
va

vaber

2.8.2022 15:21
na druhou stranu teplé Středozemní moře zachranuje srážky v části Evropy, ze západu , z oceánu, již žádné srážky nepřicházejí,
moře holt se musí taky adaptovat, jak ta adaptace asi dopadne ,bez pomocné moudré ruky člověka
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.8.2022 10:21 Reaguje na vaber
Taky mi to přijde, že ze západu už žádné fronty s dešti nepřicházejí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2022 11:25 Reaguje na Jakub Brenn
Odklon teplého Golfského proudu ? Nebude to mít ve střední Evropě následek více studených zim a suchých? Některé oblasti severu můžou zledovatět. Vzhledem k tomu, že Balt je nejméně slané moře může zamrzat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.8.2022 11:39 Reaguje na vaber
Zdroj informací o žádných srážkách ze západu by byl?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist