Středozemní moře se zásadně otepluje, fauna a flóra je obětí "podmořského požáru"
Moře mezi Evropou a Afrikou vykazuje "velmi významné teplotní anomálie" už od května, více než 70 dní v řadě, upozorňuje Samuel Somot, specialista na vlny veder z francouzské meteorologické služby Météo-France.
Nejhorší je situace na francouzském Azurovém pobřeží, okolo Baleárských ostrovů, Korsiky, Sardinie a podél italského pobřeží. Naopak relativně ušetřené letos zůstalo pobřeží na severu Afriky; v Řecku a v Egyptě je letos dokonce chladnější moře než obvykle.
U Marseille mívá moře touto dobou okolo 21,5 stupně Celsia, letos je tam 28 stupňů Celsia. U korsického města Bastia opakovaně naměřili teplotu vody okolo 30 stupňů Celsia. Od roku 1993 stoupla teplota Středozemního moře prakticky o jeden stupeň Celsia, vyplývá z údajů evropského systému Copernicus.
"Tyto mořské vlny veder vznikají, když jsou dlouhodobě vysoké teploty, stabilní podmínky, jasné nebe bez mraků a mírný vítr. Voda na povrchu moře je nehybná a studená voda z hlubin nemá šanci dostat se na povrch. Tím velmi trpí koráli, korýši i ryby," vysvětluje Rubén del Campo, mluvčí španělské Národní meteorologické agentury.
Moře obvykle funguje jako regulátor okolní teploty, v zimě voda vzduch otepluje, v létě naopak ochlazuje .Tato jeho funkce ale letos v létě přestává fungovat, zejména pak během letních nocí, varuje del Campo.
"Aktuální dění v západním Středomoří patří mezi nejvíce výjimečné za poslední roky. Lze to vysvětlit tím, že z tropické Afriky postupně přicházejí dvě anticyklony, které přinášejí velmi horké větry, jež ohřívají atmosféru a při bezvětří pak zvyšují teplotu moře. Zvýšení četnosti těchto vln veder však souvisí s globálním oteplováním," říká Ronan McAdam, výzkumný pracovník v Evropsko-středomořském centru pro změnu klimatu v italské Bologni.
Pro velkou část podmořské fauny a flóry jsou současné teploty vody předzvěstí vyhynutí. Podle studie provedené v 11 zemích kolem Středozemního moře v letech 2015 až 2019, jejíž výsledky začátkem července zveřejnil časopis Global Change Biology, dochází k "masivnímu úhynu" přibližně 50 druhů od Gibraltarského průlivu až po Blízký východ. Vlny mořských veder teď budou spíše normou, než výjimkou, uvádí studie.
Prvními oběťmi stále se zrychlujících dopadů globálního oteplování jsou kolonie korálů a posidonií, zelených trav rostoucích na písečném mořském dně. Tyto rostliny slouží jako útočiště před predátory pro mladé ryby a také pohltily 11 až 42 procent oxidu uhličitého, který lidé vyprodukovali od průmyslové revoluce, píše Le Monde s odkazem na údaje Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).
Mořská vedra ohrožují i další tvory, kteří jsou pilíři pro podmořský život dalších organismů. Teplo teď dopadá i na kyjovku šupinatou (pinna nobilis), která filtruje nečistoty rozpuštěné ve vodě a slouží jako biotop pro přibližně 150 druhů. David Diaz, výzkumný pracovník Španělského oceánografického institutu v Palma de Mallorca, přirovnává dění v moři k "podvodním požárům, při nichž fauna a flóra umírá, jako by byla vypálena". Koráli a posidonie dosud tvořili města, nyní se ale smrskávají na vesnice a nutí tak živočichy, kteří jsou toho schopní, k odchodu.
WWF už před rokem varovalo před "tropikalizací" Středomoří, kde oteplování postupuje o 20 procent rychleji než v jiných mořích a oceánech. Se stoupající teplotou do moře přicházejí nové druhy živočichů, kteří decimují původní vegetaci. Vědci jich zatím zaznamenali téměř 1000, z toho 126 ryb. Nové druhy ryb, jež zde dříve nežily, se živí larvami původních ryb a korýšů. Dochází tak ke komplexní proměně podmořské fauny Středozemí.
Všichni vědci se přinejmenším v jednom shodují: současná revoluce ve Středozemním moři se vymkla kontrole, uzavírá Le Monde.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Miloš Zahradník
2.8.2022 12:30Roku 2074 Stredizemnoje morje vpolne vysochnet!
Proc? Vedci zjistili, ze teplota Stredizemnogo morja stoupla v prumeru o jeden stupen za poslednich nekolik let. Nyni (psano to bylo v roce 2000) ma v lete 26 stupnu...
A bez zertu, zajdete se podivat v Marseille do muzea tohoto more. Ktere
v poslednich nekolika milionech letech skutecne zcela vyschlo! Svedci o tom mohutne sedimenty soli. stridane vrstvami blata a pisku, na dne more v hloubkach i 1 km a vetsich.
Nemluvim samozrejme o tom poslednim, jiz pomerne mirnem (z geologickych duvodu se teprve pomerne nedavno prohloubil Gibraltar, rozumim li spravne) vyschnuti pred posledni potopou sveta tedy zhruba pred cca 15 - 20 000 lety kdy si Homo Sapiens zijici u Marseiile hovel v jeskynich, jejichz vchod se dnes nachazi 50 metru pod hladinou more a ktere jsou nyni oblibenym cilem archeologu potapecu
Lukas B.
2.8.2022 18:56 Reaguje na Miloš Zahradníkfakta: někdy před cca 15-20 tis lety protekl Gibratar a pár (stovek? tisíc?) let tam byla peřej. pak později to samé nastalo na Bospor/Dardanely (peřej tam byla ještě zachycená v kolektivním vědomí antiky).
do jaké míry je přirozené, že (obrovská, ale s atlantikem naprosto maličká) masa vody se otepluje jen proto, že holt se uzavřela mezi pevninami a přestala být dotovaná studenou vodou atlantiku?
Miloš Zahradník
2.8.2022 20:54 Reaguje na Lukas B.Miloš Zahradník
2.8.2022 21:00 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
2.8.2022 21:05 Reaguje na Miloš ZahradníkPavel Hanzl
3.8.2022 06:56 Reaguje na Miloš ZahradníkVladimir Mertan
3.8.2022 19:37 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
2.8.2022 15:21moře holt se musí taky adaptovat, jak ta adaptace asi dopadne ,bez pomocné moudré ruky člověka