https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stromy-u-trati-jsou-nebezpecne-tvrdi-strojvudci.loni-spadlo-612
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stromy u tratí jsou nebezpečné, tvrdí strojvůdci. Loni spadlo 612 stromů

6.11.2019 00:20 (ČTK)
Stromy v blízkém okolí železničních tratí přímo ohrožují bezpečnost vlakového provozu, tvrdí to Federace strojvůdců ČR. / Ilustrační foto
Stromy v blízkém okolí železničních tratí přímo ohrožují bezpečnost vlakového provozu, tvrdí to Federace strojvůdců ČR. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Stromy v blízkém okolí železničních tratí přímo ohrožují bezpečnost vlakového provozu. Nebezpečné jsou podle strojvůdců přitom i zdravé stromy. Tvrdí to Federace strojvůdců ČR, která kritizuje snahu senátorů zamezit kácení zachovalých stromů v ochranném pásmu železnic. Správa železnic loni evidovala 612 případů pádů stromů nebo jejich částí na trať, které způsobily 75 mimořádných událostí na trati.
 

Senát se minulý týden postavil proti úpravě novely zákona o drahách, podle které stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy by byly stromy, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdu dráhy. Senátoři se obávají, že by kolem železnic mohly vzniknout pásy, v nichž nebudou žádné stromy.

Podle strojvůdců však v blízkém okolí železnice nemají stromy, a to ani ty zdravé, co dělat. "Nikdy tam neměly ani růst," zdůraznil prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) podle něj potřebuje volný prostor k realizaci účinných opatření, které v co nejkratším trase zamezí dalším rizikům, která by podle něj mohly ohrozit nejen provoz, ale i zdraví drážních zaměstnanců a cestujících.

Federace se na pasáži, kterou chtějí senátoři z novely vyškrtnout, podle Vondrovice přímo podílela, přičemž strojvůdci přitom zúročili své zkušenosti z provozu.

S názorem senátorů nesouhlasil ani ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Řekl, že na koleje často padají i zdravé stromy. Proti ochraně životního prostředí stojí v tomto případě zájem na ochraně životů, uvedl.

Kácení nebezpečných stromů u tratí má na starosti SŽDC. Přistupuje k němu zejména v období tzv. vegetačního klidu, vždy od listopadu do konce března. Na přelomu loňského a letošního roku SŽDC pokácela v okolí železnic přes 320.000 stromů. Statistiky ovšem zahrnují další keře a porosty, které jsou v určitém množství počítány jako stromy. Loni správa železnic na údržbu zeleně, kam patří právě i kácení stromů, vynaložila téměř 190 milionů korun. Při kácení organizace postupuje podle pravidel, které vycházejí ze zákonů o ochraně přírody, o lesích a o drahách. Kácení je nyní možné u stromů, které bezprostředně ohrožují život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu a svou výškou mohou při pádu zasahovat do trati.

Novela zákona o drahách, jejíž součástí jsou i úpravy kolem jednotné jízdenky, se nyní vrací zpět do Poslanecké sněmovny.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

6.11.2019 07:22
Senátoři "sockou na kolejích" nejezdí (leda jako šmé před zraky novinářů), tudíž mají bezpečnost tratí u koncové části trávícího ústrojí.

Většina stromů podél tratí jsou náletové exempláře invazních druhů, jako je akát nebo pajasan, které je třeba v naší přírodě spíš redukovat. Ochranu by tyto stromy mít neměly, spíš naopak.

Článek zapomíná ještě na jeden důležitý aspekt: Narušení náspů kořeny stromů.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

6.11.2019 10:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Existuje velmi jednoduché řešení - a to tedy že strom u trati může být tak vysoký jako je vzdálenost od trati mínus 2 metry

což by umožnilo snando mít kolem železnice perfektně zvladatelné keře s tím že dál od ní by se realizovali vyšší stromy.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.11.2019 21:40 Reaguje na Vaclav Sobr
Kromě toho by se mělo zohlednit, zda se jedná o porost nad tratí (na výkopu) nebo pod tratí (na náspu). Pod tratí může být porost i vyšší než je vzdálenost od trati.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.11.2019 09:30
ono je potřeba si uvědomit poměrně zásadní rozdíl mezi drážní a pozemní (silniční) dopravou, který se stromy docela souvisí. na pozemní komunikaci se jezdí veřejně a může na ní být cokoli, tudíž řidič je povinen jet pouze takovou rychlostí, aby měl "rozhled pro zastavení" - v principu proto, aby mohl zastavit, bude-li za zatáčkou či za horizontem stát třeba náklaďák, nebo se válet padlý strom, a když před překážkou bezpečně zastaví, tak ji může opatrně objet nebo otočit se a objet to jinudy. na železnici je provoz řízený (zabezpečený), a v kolejovém úseku má mašinfíra jistotu, že tam žádný jiný vlak není, tudíž může (smí, musí) se řítit do zatáček do kterých nevidí, a když už tedy šťastnou souhrou náhod bezpečně zastaví, tak to neobjede. padlý strom tedy znamená pro železnici událost výrazně nebezpečnější a více ochromující.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.11.2019 12:37
Zajímavé, ČEZ předloni vykácel tisíce stromů pod "drátama", někdy až myslím zbytečně,ale každý z nás vlastníků pozemků to pochopil. Stromy kolem kolejí, a zvláště kolem kolejí s trakcí, musí být v bezpečné vzdálenosti, to přece každý trochu přemýšlející pochopí. V období páry to mohlo být volnější, ale dnes je vše trochu jinak.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.11.2019 15:48 Reaguje na Milan Milan
To je fakt. Jen v zimě by dojet do vedlejší vesnice třeba k doktorovinebo pro housky, byl asi trošku problém. Hmmmm. Lítat na Měsíc by jsme chtěli, ale udržet provozuschopnou trať je zřejmě myšlenkový problém. Že uschlo 60% jehličnanů problém zřejmě taky není. To se svede na nějakou asi vyšší moc,i když já to vidím spíše jako státní a lesohospodářský šlendrián a totální selhání odpovědných orgánů státu při nakládání se svěřeným majetkem.....
Odpovědět

Jan Škrdla

6.11.2019 21:50 Reaguje na Milan Milan
S tím obdobím páry je to naopak. Kvůli riziku požáru od jiskry z parní lokomotivy se železniční pozemky pravidelně kosily (tenkrát na to bylo více lidí). Se zavedením motorových lokomotiv a elektrifikací tento problém z valné části odpadl. Teď může být problémem nedopalek vyhozený z okna (což je proti přepravním předpisům).

To že vlastníci pozemků v ochranném pásmu el. vedení s kácení souhlasí není tak jednoznačné. Totiž nic moc jiného jim nezbývá. Kdyby měli vlastnící nadzemních vedení vyplácet majitelům pozemků každý rok kompenzaci (např. újmu při hospodaření v lese), nebo tyto pozemky vykoupit za tržní ceny, tak by ty dráty možná zakopali do země .
Odpovědět
ig

6.11.2019 12:55
Kdyby se železniční tratě přestavěly na cyklostezky, tento problém odpadne. Při tom je to tak jednoduché. Spodek je hotový, štěrkové lože je připravené, stačí vytrhat koleje (pár kolejí má 160 kg na metr a nejvyšší výkupní cenu ve šrotu) a položit asfalt.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.11.2019 14:47 Reaguje na
ano, jakkoli to jistě bylo míněno žertem, některé regionální trati si nic jiného nezaslouží (ekonomicky). tuzemská železniční síť je relikt z doby, kdy technika neuměla postavit motor menší než chalupa (= parní stroj se zásobou uhlí) a dopravní obslužnost sestávala z železnice a hipomobility. dneska smysl mají tratě příměstské (velmi vytížené vlaky v dvacetiminutovém taktu) a trati rychlíkové (luxusní rychlá přeprava na střední trati, kdy už se vyplatí ta pruda nedojet přímo do cíle jako autem a použít taxi/místní dopravu, ale ještě se nevyplatí ta pruda s letištěm) plus trati významné nákladní. zbytek je tak nějak k ničemu. znáte snad někdo někoho, kdo jezdí (dejmetomustonožka) vlakem z liberce do prahy (a nemá režijku)?
Odpovědět

Jan Škrdla

6.11.2019 21:38
Nadpis článku je trochu zavádějící, v článku se píše, že na trať spadlo 612 stromů nebo jejich částí. Znamená to, že ve většině případů to byly větve, otázkou jak velké.

Tvrdit, že v okolí železnice nemají stromy ani zdravé co dělat, nesouhlasím. Podle tohoto schématu bychom mohli také vykácet všechny stromy na v uličních stromořadích a veřejných prostranstvích. Přikláněl bych se k zachování průjezdného profilu s rezervou a ponechání keřů v blízkosti a vitálních a zdravých výmladků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.11.2019 06:27 Reaguje na Jan Škrdla
Faktem je, že když na vás spadne na ulici větev od "ekologického" stromu, tak si na nikom nic nevezmete (ani tehdy, když přežijete).
Odpovědět

Jan Škrdla

7.11.2019 18:13 Reaguje na Jan Šimůnek
To není pravda. Za každý strom ručí jeho majitel. Majitelem stromu je majitel pozemku, na kterém strom roste.
Takže pokud na vás náhodou větev spadne, tak můžete vymáhat škodu po majiteli stromu. Pak se bude prokazovat, na čí straně je vina, jestli majitel o strom pečoval, jestli provedl nezbytně nutná opatření k zamezení selhání stromu (např. jestli provedl ořez nebo jej nechal provést odbornou firmou)), popř. jestli je vina i na vaší straně (např. pokud jste se vydal do ulice za extrémně větrného počasí, kdy se dá očekávat, že budou padat nejen větve).
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.11.2019 08:19 Reaguje na Jan Škrdla
Spolužákovi se něco podobného stalo a dostal ee.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.11.2019 13:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Uvedl jsem, jak je to platné legisltativy. Je to podobné, jako by vás pokousal volně pobíhající pes. Akorát u toho stromu můžete snadněji dohledat majitele (stačí se podívat do katastru).

Neznám podrobnosti, jak se to stalo vašemu spolužákovi, čí byl ten strom, v jakém byl stavu, a jaké byly další okolnosti, takže se nelze dobrat nějakého rozumného závěru.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist