https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-evropane-podcenuji-vliv-zemedelstvi-na-znecisteni-vzduchu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropané podceňují vliv zemědělství na znečištění vzduchu

26.1.2021 01:31 | ŘÍM (ČTK)
"Aktivity v zemědělství a velkochovech jsou při tom hlavními zdroji emisí čpavku, jež se ve vzduchu mění na amonnou sůl, která je hlavní složkou jemných prachů PM2,5," upozornil Sandro Fuzzi, jeden z autorů studie.
"Aktivity v zemědělství a velkochovech jsou při tom hlavními zdroji emisí čpavku, jež se ve vzduchu mění na amonnou sůl, která je hlavní složkou jemných prachů PM2,5," upozornil Sandro Fuzzi, jeden z autorů studie.
Obyvatelé evropských zemí výrazně podceňují vliv zemědělství na znečištění ovzduší. Tvrdí to výsledky průzkumu realizovaného v sedmi evropských zemích, na který tento týden upozornila italská agentura ANSA. Na druhé straně lidé v Evropě přeceňují dopad průmyslu a dopravy.
 

"Naše studie ukazuje, že obyvatelé sedmi evropských zemí, kde se průzkum uskutečnil, mají jen malé ponětí o největších zdrojích znečištění ovzduší," tvrdí vědci z italské Národní rady pro výzkum (CNR) a z univerzit v italském Urbinu a ve Vídni.

V průzkumu, kterého se zúčastnilo 16 000 osob v Belgii, Británii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku a ve Švédsku, drtivá většina respondentů mezi hlavní zdroje znečištění počítala průmysl a dopravu. Naopak zemědělství označilo za významný zdroj znečištění jen méně než deset procent dotazovaných. Respondenti měli dále na výběr také lokální topeniště či likvidaci odpadů.

"Aktivity v zemědělství a velkochovech jsou při tom hlavními zdroji emisí čpavku, jež se ve vzduchu mění na amonnou sůl, která je hlavní složkou jemných prachů PM2,5," upozornil Sandro Fuzzi, jeden z autorů studie. Dodal, že právě jemný prach způsobuje "nejzávažnější dopady znečištění vzduchu na zdraví". Podle studie je zemědělství hlavním zdrojem znečištění ve většině zkoumaných zemí.

Studie také ukázala, že hodnocení zdrojů znečištění se výrazně neliší v souvislosti se vzděláním, příjmem či místem bydliště respondentů.

Autoři studie se domnívají, že za nepřesným vnímáním vlivu jednotlivých zdrojů znečištění stojí nedostatečná informovanost obyvatelstva. V případě zemědělství pak omyl v hodnocení podle vědců umocňuje stereotypní vnímání venkova jako místa, kde je, na rozdíl od města, "čistý vzduch".


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

26.1.2021 03:03
Amoniak v ovzduší má spíš kladný vliv, neutralizuje totiž toxické oxidy dusíku i další kyselé složky smogu. Příslušné amonné soli pak způsobují hydroskopičnost polétavých prachů v ovzduší, tím jejich ztěžknutí a výrazně rychlejší usazování - samočištění vzduchu při srážkách nebo při zvýšení relativní vzdušné vlhkosti například ochlazením vzduchu v noci..
Mnohem podstanější pro čistotu ovzduší na venkově tak jsou za posledních 30 - 50 let zničené, vysušené a zasypané drobné vodní plochy, všelijaké tůňky a mokřiny,které udržovaly výpar vody i v suchém období. Kdy krajina bez jejich vlivu je už několik dnů po dešti suchá a vzniká tak dopravou i jinými aktivitami vysoké primární i sekundární emise prachu do ovzduší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2021 07:10 Reaguje na Radim Polášek
Dobrý, voda v krajině v drobných prvcích je nutná z několika zásadních důvodů. Jenže není a začít budovat by se musel zásadně změnit systém zemědělství, což průmysloví jézéďáci (Babiš, Toman) nikdy nepřipustí.
Odpovědět

Jirka Černý

26.1.2021 06:51
Copak? Je snad potřeba nasměrovat nenávist snadno ovlivnitelných jedinců novým směrem?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2021 07:44
Pisálkům bych doporučil, ať se raději věnují místům svého trvalého pobytu, neb i tam se tvoří čpík. Stálo by za to spočítat, kolik prasečáků taková megapole "nahradí".
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.1.2021 08:38 Reaguje na Karel Zvářal
A to se vším všudy
Odpovědět
ig

26.1.2021 08:01
Krasny priklad ekologie v praxi. Vedci si hledaji svoji niku, kde by mohli luxovat granty a zkouseji jednu blbost za druhou. Bud se to chytne a udrzi nebo to vyhuci do ztracena a vadna populace vymizi :D
Odpovědět
MG

Milan G

26.1.2021 09:49 Reaguje na
Souhlas, jedná se jen o peníze o nic jiného, neboť i Sandro Fuzzi musí platit poplatky :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2021 08:11
Dovoluji si zpochybnit "největší škodlivost částic PM2,5. A to z toho důvodu, že jsou tak malé, takže se v plicích nedokáží zachytit a odejdou při výdechu. Daleko škodlivější jsou částice PM5 a PM10, jichž zůstane v plicích víc.

Ekologové prostě blábolí o něčem, o čem nemají ponětí, a předvádějí, že neznají středoškolskou látku (konkrétně Stokesův zákon, fyzika).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.1.2021 19:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Zlí jazykové tvrdí, že PM2.5 prostupují do krve.
Stokesův zákon v dynamických podmínkách pracujících plic asi taky nebude ten správný model.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.1.2021 10:07
Kdo tohle psal? Když se vědci ptají lidí, co je podle nich největším zdrojem znečištění ovzduší, respondenti budou zmiňovat to, s čím mají zkušenost. Očividně těch 16 tisíc respondentů opravdu považuje za největší problém dopravu a průmysl, a zemědělství v tomto směru pro ně nepředstavuje problém. Takže je třeba jim ten problém vnutit, vyrobit ho? Je třeba požadavek na likvidaci evropského zemědělství za každou cenu podporovat i uměle vyrobenými "problémy"? Tohle je ostudný příklad manipulace s veřejným míněním.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2021 10:26
Nechci kritizovat úroveň vzdělání, ale hlavně enormní nárůst "vědců".
Školy chrlí milióny vysokoškolsky vzdělaných lidí a společnost se ukájí
zvyšující se vzdělaností. Je přitom dokázáno, že každý nemůže být po
absolvování VŠ vědec, protože na to nemá předpoklady. On sám si to ale
nepřipouští a nějaké to místo se pro něho vytvoří. Tam si vypíchne
nějakou kravinu a tu léta "zkoumá". Aby dokázal, že se nefláká, tak
napíše nějaký ten článek do časopisu(kdo více publikuje je lepší) a
požádá o nějaký ten grant na další "vědeckou" činnost. Po pár létech
strčí jeho práci do archívu, nebo skartovačky a zkoumá něco nového.
Často až při odchodu do důchodu se zjistí, že nic přínosného za celý
život nevyzkoumal, ale byl "vědec". To vše je umožněno díky tomu, že
vzniká dostatečná nadhodnota, za kterou lze takovou "vědu" provozovat.
Vážím si všech, kteří zkoumají skutečné problémy a navrhují řešení.
Naopak si nevážím těch pouhých kritiků bez návrhů řešení. Kritika
bez řešení je jako rozumovat v hospodě o politice a nejít ani volit.
Jinak kráva je kráva a produkce čpavku bude téměř stejná u té z
velkochovu a nebo u té z málochovu. Záleží na místní koncentraci
a na okolní zástavbě. I málochov uprostřed vesnice bude hodnocen
negativně a o velkochovu kilometr daleko mnozí nebudou ani vědět.
Podobně to bude s dopravou. Ve městě s obchvatem bude vzduch lepší
než ve vesnici, kterou prochází tranzitní tepna, přes kterou nelze
ani přejít. Ptát se respondentů z různých lokalit je jako tahat
z klobouku králíky. Je to kouzlení se statistickými údaji, které
pak představuje autor rovnou za fakta. Děkuji za podobné pohádky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2021 11:49
Proč se každý naváží do Evropanů? Copak je Evropa jediný cárek, kde se chovají krávy? Podívejme se třeba na Indii. Tam jsou krávy posvátné a tudíž není dovoleno je zabíjet. Takže praxe je tam taková, že když má zemědělec starou krávu, která už nedojí, místo aby ji porazil, vyhodí ji na ulici a pořídí si novou. Díky tomu se po Indii motají mraky bezprizorních krav, které ožírají na polích úrodu, v městech vykrádají stánky se zbožím nebo soukromé zahrádky a nikdo s tím nic nedělá. A kolik jich je? Možná statisíce, možná milióny. Evidenci nikdo nevede. Ale s tím se nic nedělá, protože jednodušší je napadat evropského zemědělce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.1.2021 12:36 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A co by byly - Argentina, USA, bez svého hovězího !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2021 13:02 Reaguje na smějící se bestie
Tam se ten dobytek chová cíleně na kšeft a ne jako v Indii, kde krávy dožívají bez užitku a jen se čeká, až chcípnou. Navíc ty krávy na pastvinách žerou trávu a zároveň ty pastviny hnojí, takže je ten chov vlastně ekologický.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.1.2021 16:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jo, ale podle těch zelenejch spasitelů světa i v Bruseli, jich tam maj moc.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2021 16:27 Reaguje na smějící se bestie
Krav v EU moc není, ale těch volů je nadbytek a
nejen v Bruselu. Taky to vše podle toho vypadá.
Od vstupu do EU se už fakt řeší jenom voloviny.
.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2021 17:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Jste mi připomněl jeden fór, který vykládal nebožtík Slávek Šimek Zuzaně Bubílkové. Prý pro ni má dvě zprávy - špatnou a dobrou. Ta špatná je, že se v parlamentě objevila nemoc šílených krav a ta dobrá je, že se musí vybít celé stádů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist