Studie: Investice do odklonu od uhlí v Česku se v budoucnu vrátí
Česko podle ní může do roku 2030 splnit záměr EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Podle efektivního scénáře společnosti McKinsey by si to vyžádalo dodatečné investice ve výši 500 miliard korun, tj. zhruba jednoho procenta hrubého domácího produktu v příštích deseti letech.
"Nejdůležitějším krokem je přitom další výrazné omezení výroby elektřiny a tepla z uhlí. Kromě toho je třeba zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, podpořit přechod dopravy k alternativním palivům, zejména elektromobilitě, a pokračovat ve zvyšování energetické účinnosti budov. Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že české lesy se stávají významným zdrojem skleníkových plynů," uvedl partner pražské kanceláře McKinsey Viktor Hanzlík.
Pro dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 by pak Česko podle studie muselo investovat další čtyři biliony korun a nasadit nové technologie, které zatím ještě nejsou v dostatečném měřítku dostupné. Podle analýzy McKinsey se však velká část dodatečných investic do dekarbonizace v dlouhodobém horizontu vrátí.
"Za posledních 30 let došlo ke kompletní transformaci českého hospodářství. Nyní máme před sebou dalších 30 let, které přinášejí nutnost změny podobného rozsahu, a to dosáhnout nulových čistých emisí celé ekonomiky do roku 2050. Česko musí zůstat konkurenceschopné i ve světě, který rychle směřuje k nízkouhlíkovým technologiím, a co nejrychleji zajistit, aby pracovní místa, která zaniknou ve vysoce emisních sektorech, byla nahrazena v odvětvích nové, zelené ekonomiky," řekl vedoucí partner společnosti McKinsey & Company pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda.
Podle ekologického Hnutí Duha otevírá studie v české debatě důležité téma, navrhovaný scénář ale podle něj mimo jiné nepočítá s možným žádoucím růstem obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR ve 20. letech, tak jak činí například Komora OZE. "Varianta s pomalejším nástupem obnovitelných zdrojů a vyšším využitím plynu nahrává vysokému dovozu elektřiny z levných obnovitelných zdrojů v zahraničí," reagoval za hnutí Karel Polanecký.
Ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub označil za pozitivní závěr studie, že ČR může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na úroveň, kterou požaduje EU. "Nicméně metodika studie a rozdělení emisí po jednotlivých sektorech je diskutabilní a soustředí se téměř výhradně na stranu výroby. Přitom na straně spotřeby budovy emitují na 35 procent českých emisí, které je možné z velké části uspořit a budovy dekarbonizovat. K tomu z velké části vedou kvalitní energeticky úsporné renovace a využití místních obnovitelných zdrojů," uvedl.
S navýšením evropského klimatického cíle do roku 2030 bez znalosti dopadů, které by přinesl, podle dřívějšího vyjádření nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR. V případě, že by takovýto cíl byl na úrovni Evropské unie definitivně schválen, musí podle svazu Česko toto rozhodnutí podmínit tím, že jednotlivé členské státy budou moci samy určit jak vlastní energetický mix, tak zejména individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti.
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století shodli na konci října. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem. Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či Česka tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích. Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (41)
Jan Šimůnek
12.11.2020 11:54Experty by opravdu neměli dělat lidé, kteří nezvládají kupecké počty a trojčlenku.
Tomas Peltan
12.11.2020 12:38 Reaguje na Jan ŠimůnekViktor Šedivý
12.11.2020 14:37 Reaguje na Tomas PeltanOdstavování uhelných zdrojů je záležitost čistě ideologická, nemá nic společného s technikou ani ekonomikou provozu.
Pavel Hanzl
12.11.2020 14:43 Reaguje na Tomas PeltanVšude uláky zavírají ve velkém, uhlí je dnes už nejdražší elektřina.
Pavel Hanzl
12.11.2020 14:57 Reaguje na Emil NovákJádro stavíme už 12 let a ještě není ani vypsaný tendr, do OZE se vráží ročně snad 40 miliard a rozvoj je blízký nule. A stařičké uhláky melou z posledního, navíc je už vevyplácí vůbec provozovat.
Emil Novák
12.11.2020 15:05 Reaguje na Pavel HanzlMimochodem žádné jádro 12 let nestavíme a tendr bude vypsaný v nejbližších několika měsících.
Pavel Hanzl
12.11.2020 15:55 Reaguje na Emil NovákUhláky řachnou a my budeme elektřinu kupovat. Stejně se to pomalu zavírá samo:
"Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. "Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů," uvedl Starý.
Emil Novák
12.11.2020 16:07 Reaguje na Pavel HanzlPokud ano, pak by mě skutečně zajímalo, od koho si myslíte, že budeme dovážet, když Polsko, Rakousko i Slovensko mají také elektřiny nedostatek a Polsko a Německo jsou navíc další dvě země silně závislé na uhelných elektrárnách. To zkrachují jen u nás? Nebo máme ještě nějaké další sousedy s přebytky elektřiny?
Pavel Hanzl
12.11.2020 23:14 Reaguje na Emil NovákAle můj názor je takový: budeme se potácet stejně jak doposud, rozvoj se bude blížit nule a mezitím si hlavně Němci vybudují dost výrazné kapacity v OZE a budou nám prostě prodávat. Otázka je, jestli budeme mít za co kupovat, protože cu grunt jde většina našeho hospodářství,nejen energetika.
Emil Novák
13.11.2020 07:39 Reaguje na Pavel HanzlLogicky mohou uhelné elektrárny zbankrotovat jedině v tu chvíli, kdy za ně bude levnější náhrada. Pokud levnější náhrada do roku 2030 nebude, tak nezbankrotují, protože si mohou stanovit takovou cenu, aby se jejich provoz vyplatil.
Pavel Hanzl
15.11.2020 10:18 Reaguje na Emil NovákMy zase prodáváme když nefučí a nesvítí a tak uhláky používáme jako špičkové, na což stavěné nejsou. Ale s rozvijem akumulaví půjdou naše uhláky zákonitě do dža, pokud je stát nebude brutálně dotovat.
Vaclav Sobr
15.11.2020 11:20 Reaguje na Pavel HanzlPak se naopak stanou prakticky nejdražší produkcí.
Emil Novák
15.11.2020 11:26 Reaguje na Pavel Hanzl2) "Podle německého síťového regulátora se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu."
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl
Pouhým dělením tedy docházíme k tomu, že 26800 milionů Euro děleno 228 milionů MWh = 117,5 Euro průměrné dotace za jednu vyrobenou MWh. Tak přestaňte laskavě lhát.
3) U nás uhelné elektrárny rozhodně jako špičkové zdroje nevyužíváme, to je další z řady nesmyslů, které tu šíříte. Stačí se podívat např. na REMIT ČEZu. Nedělám si iluze, že byste vůbec tušil, co to je, ale třeba si to vygooglíte.
4) Až budete v tom googlení, zjistěte si také, co jsou to závěrné elektrárny a jak tvoří cenu na trhu.
Pavel Hanzl
16.11.2020 21:26 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
16.11.2020 21:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.11.2020 14:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJaké jádro máte na mysli? Toho mastodonta, který má nahradit polovinu Dukovan? A na kterého není za 12 let intenzivnímo "makání" ani vypsaný tendr?
Tolik času fakt nemáme, i kdybychom pálili 4 lopaty uhlí ročně.
Jan Šimůnek
13.11.2020 07:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
15.11.2020 10:20 Reaguje na Jan ŠimůnekVaclav Sobr
14.11.2020 21:44 Reaguje na Pavel Hanzlkrom toho - ve fosilní energetice kolem 40GW (18 elektrika a 22 topení) i pokud škrtneme export. Do toho vůbec nepočítáme jádro a existující OZE.
I kdyby jsme zcela škrtli 5GW co sem tam posíláme do Německa a Rakušákům (ikdyž ti si formálně platí vodní a větrnou elektřinu ve Skandinávii která k nim ale fyzicky nikdy nedoteče) a ještě udělali nějaká zateplení stáhneme to při nejlepším na 30GW.
To je 15 nových Temelínů... a nebo 30 těch vašich "mastodontů".
a nebo 60 000 x 2,5MW větrník, a záloha v kapacitách stovek GWH se schopností pojmout desítky MW výkonu každou sekundu. Plus k tomu dráty.
pokud by jsme chtěli plnit "žádná fosilní paliva" v roce 2040 musel by se takový větrník stavět v ČR jeden denně.
U solárních panelů by to bylo to samé s nějakou nutností mít jich 800km2... to by se denně muselo stavět nějakých 110 000 metrů čtverečních solárních panelů denně. (km2 má 1000x1000 metrů... milion metrů čtverečních) čisté plochy panelů... zcela bez nějakých mezer na mytí a údržbu... čili nějaké x3 jenom na pozemky.
Plus k tomu samozřejmě distribuce a zálohy.
Cheers :-) jestli myslíte že se tohle postaví rychleji než ten mastodont jste blázen. Ani nedisponujeme kvalifikovanou lidskou pracovní silou co by na to měla vzdělání.
Ono se totiž mladým progresivním zeleným chce jenom věčně plkat o tom jak má energetika vypadat, ale že by jí šli rukama někde stavět to absolutně nehrozí.
Vaclav Sobr
14.11.2020 21:46 Reaguje na Vaclav SobrMiroslav Vinkler
12.11.2020 13:00Co o sobě poradenské firma McKinsey píše ?
"...jsme součástí sítě kompetenčních center McKinsey složené z jedinečných a talentovaných kolegů. Naše týmy mají odborné znalosti a znalosti k řešení nejsložitějších problémů, kterým společnost čelí."
Tento výrok je absolutně nepravdivý a pouze dokládá účelovost celého článku, který mezi námi děvčaty je otřesný.
Jaroslav Studnička
12.11.2020 13:18 Reaguje na Miroslav VinklerProtože, to by pak bylo špatné, kdyby byl výsledek jiný, než byl záměr...
Jan Šimůnek
13.11.2020 07:35 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
12.11.2020 14:53Jakýkoliv posun může nastat použe se změnou vlády, v našem případě i režimu. Pokud bychom to zvládli už příští rok, máme ještě šanci. Ale vidím to dost černě.
Jaroslav Studnička
12.11.2020 14:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.11.2020 15:56 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
12.11.2020 15:57 Reaguje na Emil NovákJaroslav Studnička
12.11.2020 16:01 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
12.11.2020 16:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.11.2020 23:21 Reaguje na Emil NovákPoláci začli mudrovat o půl roku později a už mají nasmlouvané giga objemy ve fve i ve, (i naši solárníci dělají pro ně) už mají dohodu s Westinghouse na asi 6 bloků JE.
A naše komise zasedá a zasedá a soudruzi politici ještě pořád neví,koho vůbec pozvou do tendru na chcípáka v Dukovanech.
První tendr vypsala už Nečasova vláda někdy v roce 2011, to je ale švunk, co?
Emil Novák
13.11.2020 07:47 Reaguje na Pavel HanzlPro vaši informaci, Poláci stavbu jaderné elektrárny plánovali už několikrát, naposledy před deseti lety, měli dokonce konkrétní harmonogram, ve kterém byla naplánovaná betonáž jaderného ostrova na první polovinu roku 2020. Po deseti letech stále ještě oficiálně neoznámili, jaký reaktor budou stavět, kde ho budou stavět, která společnost ho bude stavět ani jak budou stavbu financovat.
Richard Vacek
12.11.2020 16:48Viktor Šedivý
12.11.2020 22:43 Reaguje na Richard Vacek-
Zažil jsem politická školení v socialistické armádě, myslel jsem si, že pitomější agitaci nemůžu potkat ... ale eurokecy už se tomu začínají blížit.
Pavel Hanzl
12.11.2020 23:24 Reaguje na Viktor ŠedivýJan Šimůnek
13.11.2020 07:37 Reaguje na Viktor ŠedivýPavel Hanzl
16.11.2020 21:46Pokud chcete vědět, kolik se dotují v Německu OZE, je potřeba se podívat do článku, kde se to píše.
Vytvořit si nějakou sumu podělením dvou údají a obviňovat mě ještě ze lži, je prostě nechutné. Tady máte informace, ze kterých vycházím:
"U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh" . Tohle je celková cena za MWH, na kterou se dotacemi dostanou.
Tohle je výše skutečné dotace, takže je jasné, že lžete vy.
"U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích".
https://oenergetice.cz/nemecko/vetrne-elektrarny-si-zari-nemecku-vysoutezily-nejvyssi-moznou-cenu-novinkou-byla-inovativni-aukce/
Emil Novák
16.11.2020 22:01 Reaguje na Pavel HanzlPokud chcete vědět, kolik se dotují v Německu OZE, tak je potřeba podívat se do článku, kde se to píše, a ne do článku, kde se to nepíše, což děláte vy. Vy totiž citujete článek, který uvádí, za kolik se vysoutěžily nové projekty, které ještě vůbec nestojí, takže je logicky nikdo nedotuje, protože dosud nevyrobily ani kilowatthodinu. Naopak je potřeba se podívat na účet EEG, ze kterého se dotace do aktuálně provozovaných OZE platí. Ten výpočet je velice jednoduchý, viz výše, a dává pro příští rok průměrnou dotaci 117,5 Euro za každou vyrobenou megawatthodinu.
Je to naprosto stejná lež jako tvrdit, že u nás se neplatí žádné dotace do OZE, přestože nás ročně stojí kolem 45 miliard Kč.