https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/helenan-erbanova-co-kdyby-nase-bydleni-predstavovalo-reseni-klimaticke-krize
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Helena Erbanová: Co kdyby naše bydlení představovalo řešení klimatické krize?

12.11.2020
V době koronavirové pandemie jsme nuceni přehodnotit nejeden aspekt našeho života. Tím možná nejintenzivnějším je náš vztah k našemu domovu, kde jsme nuceni trávit podstatnou část našich dní, izolovaní od našich přátel, vzdálenější rodiny a zbytku světa. Naše domovy se stávají našimi kancelářemi i školními třídami, jsou to naše bunkry pro přežití v období temné doby covidové. Stojí v centru diskuze o budoucnosti flexibilního zaměstnání. Ale co kdyby tu byl ještě jeden faktor, o kterém se tolik nehovoří? Co kdyby naše bydlení představovalo řešení klimatické krize?
 

Náš uhlíkový rozpočet pro docílení zachování oteplování planety pod 1,5 °C je již z 90 % vyčerpaný. To znamená, že máme všehovšudy deset let na to, abychom změnili kurz a docílili uhlíkové neutrality. Zatímco velká část politiků i bohatých mecenášů věří v technologická řešení, čas těmto plánům nehraje do karet. Je zde ale jeden sektor s obrovským, možná trochu přehlíženým potenciálem, kde jsou technická řešení již nyní k dispozici a především jsou ekonomicky realizovatelná. Ano, emise ve stavebnictví by klidně mohl být název té nejúčinnější ukolébavky na světě a předčítání tohoto textu dětem před spaním vám autorka vřele doporučuje. Oblast stavebnictví a existující zástavby přesto zasluhuje bližší zkoumání, protože nabízí nečekané možnosti na snížení emisí skleníkových plynů. Není to samozřejmě tak atraktivní téma jako lední medvědi, přesto by se možná právě naše domovy mohly stát symbolem klimatické krize – a jejího řešení.

Sektor stavebnictví v Evropě stojí za mnohem větší spotřebou energie než průmysl či doprava (má za následek až 50 % všech emisí skleníkových plynů, započítáme-li produkci konstrukčních materiálů) a na rozdíl od těchto dvou oblastí již známe způsoby, jak tuto energetickou spotřebu dostat na nulu. Mezi klíčová řešení patří opatření v energetické účinnosti, chytré technologie, decentralizovaná výroba a spotřeba energie a cirkularita, mající dopad na využití primárních materiálů a generaci odpadu. Co potřebujeme je kombinace vizionářských politických opatření a cílené investice. Nejde však jen o samotné snížení emisí. Přibližně 50 milionů evropských spotřebitelů má problémy dovolit si vytopit své domovy. Kromě snižování dopadů klimatické krize tak může naše aktivní ozelenění zástavby a stavebnictví pomoci s řešením bytové i energetické chudoby a nezaměstnanosti.

Zástavba je velmi specifická, protože na rozdíl od běžných spotřebitelských produktů má dlouhou životnost a tak lze předvídat, že přibližně dvě třetiny existujících budov tu budou i v roce 2050, což je rok, kdy bychom měli docílit klimatické neutrality. V současnosti je míra renovace existující zástavby přibližně 0,5-1 % za rok. I přesto je renovace pouze jednou stranou mince, která sice vede k navyšování energetické účinnosti a tedy ke snižování operačních emisí, na druhou stranu odvětví stavebnictví se potýká s opačným celosvětovým trendem a emise z produkce materiálů naopak narůstají. Stavebnictví je navíc pro Evropu poměrně klíčový ekonomický sektor generující zhruba 10 % HDP, 100 miliard euro ze zahraničního obchodu, dotýká se téměř 3 milionů firem, z nichž 90 % jsou malé a střední podniky, které zaměstnávají 20 milionů pracovníků. Environmentální dopady tohoto sektoru jsou však drtivé: kromě již zmíněné energetické intenzity produkuje 30 % CO2, konzumuje 50 % surovin, produkuje 33 % veškerého odpadu a využívá 33 % vody. Tato oblast je tak jedním ze žhavých kandidátů na přetavení v oběhové hospodářství, přičemž tento krok s sebou nese předpoklad vytvoření 6,5 milionů nových pracovních míst do roku 2030.

V centru debaty o cirkulární ekonomice stojí téma plýtvání. Rozumný, finančně gramotný spotřebitel se bude plýtvání vyhýbat jako čert kříži. Přesto podíváme-li se například na plýtvání jídlem, průměrně se 53 % veškerého plýtvání odehraje v našich domácnostech. I tak se ale tomuto tématu věnuje daleko větší pozornost než tématu plýtvání materiálem, který stejnou měrou přispívá k vyčerpávání našich planetárních zdrojů. Během příštích 100 let zmizí obrovské množství elementárních prvků. Slavná Mendělejevova tabulka se tak o dobrou třetinu ztenčí. Studenti chemie možná zajásají nad okrouhaným studijním materiálem, pro nás by ale tato informace měla být dalším vztyčeným varovným prstem. Jenomže o tématu se v mainstreamových zdrojích stěží dočteme, jednak proto, že jde o velmi komplexní téma, které je těžko uchopitelné na individuální spotřebitelské úrovni, jednak máme stále nedostatečný přístup k relevantním informacím. Je to ale jeden z důvodů, proč se čím dál tím víc skloňuje téma cirkulárního a uhlíkově neutrálního stavebnictví. Není to jednoduchá výzva: sektor je velmi fragmentovaný a obsahuje velké množství aktérů od producentů, dodavatelů, přepravců, developerů, investorů, architektů, designerů, stavařů, veřejné správy až po samotné uživatele. Jak oslovit jednoho každého z nich a motivovat ho k tomu, aby se zajímal o udržitelné stavby? A co to vlastně jsou ty udržitelné stavby?

I Evropská unie řadí stavebnictví k jednomu z nejdůležitějších pilířů klimatické akce nutné k dosažení našich závazků z Pařížské dohody a zmiňuje ho v několika klíčových legislativních dokumentech jako je Evropský právní rámec pro klima, Zelená dohoda pro Evropu a Nový akční plán pro oběhové hospodářství (trochu krkolomný český název cirkulární ekonomiky). Komise si navíc sama uvědomuje komplexnost úkolu před kterým stojí a tak hledá holistický přístup, jakým problematiku obsáhnout. Jedním zajímavým počinem je právě vznikající nástroj Level(s).

Jde o rámec, který má uchopit právě téma udržitelné stavby. Nabízí celému spektru aktérů, kteří figurují v životním cyklu stavby, jednotný jazyk a konsolidované informace, aby tomuto tématu rozuměli všichni stejným způsobem bez ohledu na profesní původ. Jde o informační nástroj, který vytváří sadu indikátorů udržitelnosti napříč celým životním cyklem stavby: jaká je její emisní intenzita, zda jsou využité materiály v souladu s cirkulární ekonomikou, jaká je spotřeba vody, zda podléhá normám zdraví a komfortu, zda je adaptabilní a odolná vůči klimatickým změnám a jaké jsou optimalizované výdaje. Rámec Level(s) vychází z cirkulárního modelu a má za cíl přispět ke snížení environmentálních dopadů budovy během celého jejího životního cyklu při zachování nízkých operačních výdajů, navýšené hodnoty nemovitosti, zajištění její adaptability na budoucí klimatické změny, využití recyklovaných materiálů a snížení využití primárních zdrojů.

Tento rámec byl vyvinut za široké spolupráce se zástupci průmyslu i veřejného sektoru, jimž bylo umožněno otestovat tento systém a vložit do něj svůj feedback (participanty testovací fáze byly například společnosti jako Skanska či Saint-Gobain). To samozřejmě přispělo i k transparentnosti a uživatelské přívětivosti tohoto rámce. Jeho největší přínosem je dozajista vytvoření jasné vize na to, co je to skutečně udržitelná budova a také překlenutí informační propasti mezi designérskou a investorskou úrovní. Ačkoliv si však Komise vymyslela i překrásný hashtag #BuildCircular, otázkou nadále zůstává, jak úspěšná bude v zapojení jednotlivých členských států do vytváření nové spotřebitelské kultury založené na zdravějších stavebních metodách. Level(s), který bude spuštěn během podzimu tohoto roku, je dobrovolný nástroj, dostupný všem z otevřeného zdroje.


reklama

 
foto - Erbanová Helena
Helena Erbanová
Autorka je politoložka věnující se tématu energie a klimatu. Trvale žije v Bruselu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MG

Milan G

12.11.2020 01:01
Měl bych jeden návrh co se týká vody, paní Erbanová. Vy jako politoložka určitě rozumíte stavebnictví víc než kdekterý stavitel. Ale zpátky k té vodě, divím se, že komise EU nenařídila stavět jen když naprší dostatek vody. Prostě používat na stavbách jen dešťovou vodu, dešťovku. Pokud naprší dost vody bude se stavět, když bude sucho stavět se nebude. Co vy na to? To je dobrý krok k udržitelným stavbám.
Jak dál k uhlíkově neutrálnímu stavebnictví? Nepoužívat směsi kde je cement. OK. Tvárnice slepíme k sobě, místo malty, použitím kobylinců namočených v dešťovce, co vy na to p. Erbanová? Místo betonových směsí, kde je také obsažen cement, použijeme mouku hladkou dvounulku smíchanou, jak jinak s dešťovkou. Výroba mouky tak nezatěžuje životní prostředí jako cement, no i když ten prach co vzniká, nevím.

Samozřejmě vám nezaručíme, že takhle postavený dům bude stát, ale dáme vám certifikát, že je to udržitelná stavba.

Upozorňuji, že celý text je zjednodušený a je to nadsázka a nedoporučuji nikomu takto stavět. Samotného by mně však vůbec nepřekvapilo, kdyby tohle začala komise eu vyžadovat jako normální stavební postup :-))))
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.11.2020 08:57 Reaguje na Milan G
Kobylince ne pane Milane, živočišná produkce tvoří CO2, ta půjde na řadu taky. Nicméně užitím kobylinců by to zase byla to cirkulační stavebnictví.

Dalším příkladem již fungujícího cirkulačního stavebnictví je využití energosádrovce z uhelných elektráren např. pro sádrokartonové desky. Hned vedle Počerad má fabriku Knauf. Na Slovensku např. je podobná fabrika u elektrárny Nováky.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.11.2020 09:55 Reaguje na Jaroslav Studnička
ano, v devadesátých letech proběhlo odsíření uhelných elektráren, a najednou bylo spousta sádrovce prakticky zadarmo, a tak se (v interiérech) komplet přešlo ze zedničiny na sádrokartonařinu a ze silikátových na sádrová pojiva. rovněž tak popílek je používán (směsné cementy). veškerá betonářská chemie je založena na palmovém oleji, respektive zbytcích nevyhovujících pro potravinářské a kosmetické využití. ocel využívaná ve stavebnictví, tam už je to skoro 150 let; secesní pražské ocelové konstrukce vykazují takové znečištění barevnými kovy (= nesou stopy výroby ze všeličím znečištěného železného šrotu), že se téměř blíží dnešním moderním patinujícím ocelím a prakticky nereznou. stavebnictví je jedno z mála odvětví, kde má smysl využívat směsné recyklované plasty, módním hitem je pěnové recyklované sklo jako tepelně izolační materiál. izolační desky z pazdeří nebo dřevovláknobetonové desky mají více než stoletou historii. oklepané cihly z bouračky, plechové střechy z rozvinutých dvouhektolitrových barelů a překlady z oježděných kolejnic jsou jen třešničkou na dortu.

Odpovědět
LS

Lukas Spitzer

12.11.2020 11:02 Reaguje na Lukas B.
Na problematiku sádrokartonu narážím již dlouho. Existuje nějaká jiná podobně robustní technologie, která v blízké budoucnosti nahradí sádrokarton? Po uzavření uhelných elektráren zmizí surovina potřebná pro jeho výrobu. Předpokládám, že stavebnictví najede na jiný "odpadní materiál", různ slepené drtě ze stavebních odpadů. S těmi ale už teď nemám dobré zkušenosti - třeba Cetris. Doufám, že z textu paní Erbanové nevyplývá, že budeme omítat OSB desky. To by rozhodně nebyl krok vpřed...
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.11.2020 11:31 Reaguje na Lukas Spitzer
za sádru v současné době náhrada není. ale nebál bych se toho, ono se něco laciného najde. nutno ovšem říci, že sádrokartonové interiéry ty hobrové a umakartové převyšují ve všech ohledech.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 14:57 Reaguje na Lukas Spitzer
Možná by to nebyl krok vpřed po technické stránce, zato by to byl závratný skok z pohledu ideologie.
(A o to přeci jde, ne?)
Odpovědět
MG

Milan G

12.11.2020 12:59 Reaguje na Jaroslav Studnička
Ten text je nadsázka, chtěl jsem jenom upozornit kam až se můžeme dostat pod vedením komise eu.

Protože jedna věc je jasná, to co tady napsala p. Erbanová je jen malá předzvěst co nás čeká ve stavebnictví pod gríndílem. A že se z toho všichni zblázníme to je víc než jisté. Stačí se podívat kam vedou ty nesmysly stran CO2 a oxidů při výrobě aut. Jednou přijdou s nesplnitelnými emisemi a výroba aut skončí, zůstanou jen elauta.
Emisní povolenky v energetice, jedna z největších sviňáren která existuje. My jsme tady jak kašpárkové, zasedá uhelná komise a dohadujou se o termínech, to je jen divadlo pro lidi. Až uměle vylítne cena emisních povolenek tak uhelné elektrárny skončí samy, bez ohledu na nějaký termín, jednoduše nebudou mít šanci. A těch podrazů je daleko, daleko víc.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.11.2020 13:20 Reaguje na Milan G
Já to pochopil, jen jsem ke svému příspěvku zapomněl doplnit " :-) "
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.11.2020 20:15 Reaguje na Milan G
Jde o neuvěřitelný blábol. Brigády socialistické práce, jejich závazky, stachanovština a další, to byla, oproti těmto blábolům paní Erbanové, přímo vědecká pojednání.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 01:03
Koukám, že trvalý pobyt v bruseli má za následek dost vážnou poruchu ve vyjadřování - závratná hora ekoaktivistického ptydepe, informace žádná.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.11.2020 07:10
Kdyby se v této zaprděné a zpátečnické zemi chtělo, tak by šlo úplně všechno, ale ono se nechce. V tom je ten problém.

U moci jsou teď megapoškozovatelé životního prostředí a zájem našeho státu je dnes těmito lidmi směřován k jejich osobnímu prospěchu a na obyvatele už nezbývají ani peníze, ani chuť něco řešit.... ubohá to země....
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 08:30 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Životní prostředí tu devastují akorát ekologové a nikdo jiný.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.11.2020 09:19 Reaguje na Jan Šimůnek
S prominutím. Vy jste hloupý až to bolí. :)
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 23:06 Reaguje na Petr Eliáš
Nojo, když ona je ta terminologie dost "posunutá", takže enviro aktivistům se až příliš často říká "ekolog".
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 08:14 Reaguje na Viktor Šedivý
Vědecká ekologie by se měla asi přejmenovat. Tedy, pokud něco takového ještě existuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 08:15 Reaguje na Viktor Šedivý
Mimochodem, my také raději učíme "prostřeďologii". Protože přednášíme vědecká fakta, ne ideologický sajrajt.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.11.2020 09:00 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Má to jedno řešení pane Kašpárku, sbalit čemodan a vyrazit směr Brusel. Vám by zmizel mindrák z ČR a nám by se ulevilo ze čtení vašich příspěvků.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.11.2020 14:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Na vás působí ta autorka, vypouštějící bezduché naučené fráze, důvěryhodně? Co když ten celý program Levels je stejně dobrý, jako autorka tohoto propagačního článku?
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 08:29
Snůška blábolů. Dost šílených a inkoherentních. Autorka operuje s naprosto nesmyslnými pojmy.

Do stavění se u nás nikdo nehrne, protože Brusel nařídil povinné "ekostavby", tedy šíleně drahé, přeizolované a nevětratelné haluzny, v nichž bují plísně a další škodlivé mikroorganismy. Každý potenciální stavebník si raději počká, až se ta bruselská žumpa propadne do pekel horoucích a budou se opět moci stavět normální domy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.11.2020 09:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Uf, odborník na vše (alias brouk Pytlík) se opět vyjádřil. Co vy byste bez té EU a ekologů dělal? Jak jinak vyste si ventiloval frustraci a zkur.... život. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 12:24 Reaguje na Petr Eliáš
Měl bych se dobře a nebyl bych frustrován totálními pitomci, krytými "shora".
Odpovědět
MG

Milan G

12.11.2020 12:46 Reaguje na Petr Eliáš
Sakra, proč myslíte, že kolega Šimůnek má zkurvený život?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.11.2020 14:36 Reaguje na Petr Eliáš
A vám se ten článek líbí?
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

20.11.2020 12:20 Reaguje na Petr Eliáš
Úžasný koment ... co jste si z toho článku odnesl vy? Jak nahradíte cement, ocel, sádru a další, energeticky náročné materiály?
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.11.2020 11:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Největší problém s plísněmi není v "povinných ekostavbách", ale v případech, kdy se sem tam něco přidá a neřeší se souvislosti (panelák s těsnými okny, ale bez vyřešeného větrání, s nalepeným polystyrénem, ale bez vyřešených tepelných mostů). Solidně plesniví i spousta "meet code" staveb, česky "navrch huj, vevnitř fuj" - a to z doby, kdy se o nějakých bruselských požadavcích ještě ani pořádně neuvažovalo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 12:27 Reaguje na Tomas Peltan
Jenže ty bruselské požadavky z toho v podstatě dělají normu. Včetně toho, že jakákoli větší přestavba domu, třeba i prvorepubliční nebo ještě starší zástavby musí vyústit do nějaké ekologické příšernosti, která povede leda k sežrání trámů houbou a zlikvidováním celé budovy. Byť ne hned, ale za nějakých 10 - 15 let. Pochopitelně, ta prvorepubliční a starší zástavba na hermetizaci stěn není projektovaná a šíleně zavlhne (protože projekt počítal s perspirací skrze zdi).
Odpovědět
ig

12.11.2020 09:33
Do dneška jsem měl za to, že celkem slušně rozumím psanému textu. Ale autorka mě vyvedla z omylu, vůbec jsem nepochopil co se snaží sdělit. Ani to cirkulární budování mi nějak nedošlo. To už se to lépe povedlo za socíku jednomu známému, zedníkovi, zcela nevzdělanému v politologii, nevěnujícímu se tématu energie ani za mák a trvale žijícímu v Olomouci, když koupil cihly z bouračky, jednu po druhé je ručně otloukl a postavil si domek, který, jak autorka připomíná, stále ještě stojí ač skandálně nemá energetický štítek a kdyby měl, bylo by to G--.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.11.2020 11:56 Reaguje na
I cihly z bouračky mohou být základem nosné konstrukce domu v kategorii A a lepší.

Že "cirkulární budování" fungovalo v minulosti naprosto běžně, je samozřejmé. Když musíte vystačit s málem, tak holt dlažba je připravena tak, že se po oježdění z jedné strany prostě otočí (protože dovézt kámen stojí praktick stejně jako ho nalámat a otesat - historické záznamy z Prahy 18./19. století), románské kvádříky z bouraných domů se použijí na sklepy levnějších činžáků...

Jen dneska bourá jedna parta (která dostane zaplaceno jen za bourání a odvoz na skládku), staví jiná parta - a práce je neuvěřitelně drahá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 12:28 Reaguje na Tomas Peltan
Výsledek EUrosocialismu.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.11.2020 20:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Euro ani socialismus s tím nemají nic společného, tohle je čistě kapitalismus/technologie v praxi.
Odpovědět
MG

Milan G

12.11.2020 12:44 Reaguje na Tomas Peltan
Vy argumentujete praktikami 200 let starými, ale za tu dobu šel přeci jenom pokrok ve stavebnictví kupředu, tehdy jste musel vystačit s málem to ano, ale dnes je takový výběr, že v podstatě nevíte co si vybrat.
Faktem je, že nás nemusí nikdo poučovat o cirkulárním stavebnictvím. Těch 40 let komunismu nás celkem dost vyškolilo a jak správně píše ig novou cihlu jste nekoupil, takže se sháněly z bouraček a oklepávalo se, používali se zpětně trámy, krokve, stavební řezivo atd. Ale dnes? Chápu, že to někdo dělá, ale důvod není protože ten stavební materiál nesehnal.
V čem máte pravdu je, že ta práce je někdy až nesmyslně drahá, ale stavebníků je dost takže stačí pořádně vybírat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 08:20 Reaguje na Milan G
Ano, problém téhle recyklace spočívá v šíleném nárůstu ceny lidské práce. Člověku, vychovanému "reálným socialismem", mnohdy až krvácí srdce nad tím plýtváním, ale když se udělá ekonomický propočet, tak se to prostě nevyplatí. Maximálně se to vyplatí z toho hlediska, že např. cihly z bouraček bývají výrazně kvalitnější než nové, protože byly "neekologicky" páleny delší dobu a při vyšší teplotě. Takže má cenu je použít např. pro vyzdívku neizolovaných sklepních prostor, kde by se nové cihly za pár let změnily v bláto.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.11.2020 14:41 Reaguje na Tomas Peltan
I když bude cihla z bouračky zadarmo, postavím nosnou konstrukci z cihelných bloků za poloviční cenu díky třetinové pracnosti. Co s tím???
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 23:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Co by se s tím dalo udělat, hm....
No třeba by vám někdo mohl nařídit, že půl materiálu na stavbu musíte mít z bouračky, přestože pak bude stavba pracnější, energeticky náročnější, prostě dražší.

A co uděláte?
Zatnete zuby a budete blbnout s recyklátem a starými cihlami, protože jinak by nebyla kolaudace.
Odpovědět
ig

13.11.2020 08:28 Reaguje na Viktor Šedivý
Zatnu zuby, nakoupím cihly z bouračky (na což dostanu certifikát od firmy s příslušnou státní licencí), objedu blok a zase je u té firmy za příslušný poplatek složím, že stavební odpad. Případně za mě za menší všimné to kolečko udělá ta firma sama. Papírům bude učiněno zadost a já budu vesele, čistě a rychle stavět z fungl nového Porothermu nebo Ytongu, dle mých preferencí. A u kolaudace předložím certifikát :D
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.11.2020 09:38 Reaguje na Viktor Šedivý
Pokud je cihla z bouračky kvalitní, dá se použít třeba na dláždění cestiček na zahrádce. Pokud je již drobivá, pak do nějakého recyklátu na zásypy nebo na antuku. Nějak to jde využít vždy, je to inertní materiál a volného času na zpracování je mezi nadšenci habaděj. Ale znovu z toho stavět není nejvhodnější návrh.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.11.2020 15:38 Reaguje na
Hurá, nejsem sám.

To je sbírka prázdných frází že by staré dobré RP zbledlo závistí.
Odpovědět
MG

Milan G

12.11.2020 20:43 Reaguje na Svatá Prostoto
To jste si všiml teprve teď? Všechno co vyleze z eu jsou floskule, že by Kojzar křepčil radostí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.11.2020 13:37 Reaguje na Milan G
Ale no tak, zase trochu uznání. A to si autorka opravdu zaslouží, protože i s ohledem na to, co správně píšete, lze tento článek označit skutečně za majstrštyk!

Komu čest, tomu čest ... vyprodukovat exkrement zvládne kdejaký trouba, ale takhle hezky jej zabalit do mašliček, to už chce talent a upřímné zaujetí.
Odpovědět
MG

Milan G

13.11.2020 14:49 Reaguje na Svatá Prostoto
No vzhledem k tomu, že autorka se jeví/na obrázku/ celkem sympaticky, tak by možná šlo leccos tolerovat.

Ale aby nás to nemrzelo :-)))
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 15:11
Mohu poprosit o nějaké to "Résumé"?
Máme začít stavět zemljanky? Nebo o nic nejde, pojedeme stále stejně dál, jen si připlatíme krvavou daň? Anebo je to příprava na nějakou hru na recyklaci, kdy se bude předstírat úspora při výrobě z odpadu?
Odpovědět

Jirka Černý

12.11.2020 17:18
Šlo by dávat to info kdo to psal, např politoložka z Bruselu, na začátek článku? Pokud ano moc děkuji, občas bych tím ušetřil dost času.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.11.2020 20:14
Jde o neuvěřitelný blábol. Brigády socialistické práce, jejich závazky, stachanovština a další, to byla, oproti těmto blábolům paní Erbanové, přímo vědecká pojednání.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

12.11.2020 21:32
Dobrý večer paní Erbanová,

snažil jsem se ve vašem textu usilovně objevit něco konkrétního, něco, co by mi rozšířilo obzory, v materiálech, technologiích,... Nenašel jsem ale nic kromě prázdných frází ve stylu "musíme dělat tak, aby to bylo dobře".

Jaké je poselství vašeho článku?

To, že - cituji:

Během příštích 100 let zmizí obrovské množství elementárních prvků. Slavná Mendělejevova tabulka se tak o dobrou třetinu ztenčí.

opravdu? A kam se ty prvky z Mendělejevovy tabulky podějou?

Jsem fanoušek nových, úsporných technologií. Jsem fanoušek ochrany přírody - je to i má práce. Mám vážné obavy o naši krajinu, její vodní režim, udržitelnost našeho hospodaření v krajině, apod. Pokud to máte stejně, a chcete k řešení těchto problémů nějak přispět, prosím, zamyslete se nad stylem svého projevu.

Ono se o problémech velmi krásně mluví v obecné rovině, horší je to v rovině konkrétní - která jediná je schopná problém někam posunout.

Konkrétní úroveň hovoru totiž vyžaduje konkrétní znalosti. Zde konkrétní znalosti stavebnictví. Máte je? POkud ano, ukažte to. Pokud ne, prosím, nechejte to raději druhým.
Odpovědět
MG

Milan G

12.11.2020 23:44 Reaguje na Ondřej Dočkal
Pane Dočkal, máte v mnohém pravdu, ale to gró vám uniklo. Paní Erbanová je jen taková hlásná trouba Komise eu a v tom případě nemusí mít konkrétní znalosti.
Tady se jedná o speciální symbiotický vztah, za povšimnutí určitě stojí jak p. Erbanová mluví o Komisi tak něžně jako v třeba zde...Ačkoliv si však Komise vymyslela i překrásný hashtag #BuildCircular...no není to rajcovní :-)))
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

13.11.2020 00:42 Reaguje na Milan G
No, pokud dělá "tiskovou mluvčí" nebo něco takového - ať už za prachy, nebo z přesvědčení, tím spíš by se myslím měla zamyslet nad způsobem, jakým prezentuje - nikoli teda sebe, ale EK, na které jí záleží.

ale třeba je to naopak - co my víme.. není to fanoušek EK, a tak dělá vše proto, aby ji lidem zprotivila... :)

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.11.2020 09:49
Ještě že tu máme ten Brusel, kam můžeme odkládat část vyprodukovaných polytologů.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

13.11.2020 11:49 Reaguje na Jiří Svoboda
No, ale ten bumerangovej efekt.

Již chápu Řeky a podobné, sice akceptují právní nesmysly z Bruseli, ale že by je dodržovaly, no to ani náhodou. Je to blbé, ale jinak to asi nejde.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.11.2020 13:41 Reaguje na Vladimír Hošek
To říkám furt ... prostě se držet starého dobrého ... hlavně že nám to řekli, zapomenout to můžeme vždycky ... a kašlat na to. Max usilovně předstírat snahu a kreativně vysvětlovat, proč to zrovna tentokrát nevyšlo, samozřejmě s tím, že příště to bude určitě lepší.

Otázkou je, co přijde až ta slavná EU prostě lehne komplet, bo možné scénáře moc radostné nejsou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.11.2020 14:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Stavět je opravdu třeba začít zgruntu jinak. Ale mělo by to být dobrovolně na základě volné soutěže, nikoliv na základě donucovacích prostředků.

Současné stavební trendy jsou opravdu zoufalé, lidé se stávají (snad i dobrolně) otroky svých obydlí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist