https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-nove-nastaveni-zemedelskych-dotaci-negativne-ovlivni-2000-velkych-firem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Nové nastavení zemědělských dotací negativně ovlivní 2000 velkých firem

13.9.2022 10:50 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat. Kvůli přesunu větší části dotací směrem k menším farmářům může dojít u velkých firem ke snižování konkurenceschopnosti a produkce, zpomalení inovací a v dlouhodobém výhledu i k poklesu počtu firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG pro Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR, které rozdělení dotací dlouhodobě kritizují.
 

Největší změna v nastavení zemědělských dotací se týká takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Vláda letos v lednu rozhodla, že další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou menší farmáři. Rozhodnutí kabinetu od počátku kritizuje právě Agrární komora i Zemědělský svaz.

Proti kritice komory i svazu se už dříve vymezila Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje hlavně menší farmáře. Dlouhodobě upozorňuje na to, že podpora v zemědělství je v Česku nastavena mnohem víc ve prospěch velkých firem.

Klasifikace EU rozděluje zemědělské podniky rozděluje do 14 tříd podle ekonomické velikosti. Studie uvádí, že změny v dotační politice nejvíce ovlivní podniky, které spadají do tříd deset až 14, které jsou brány jako velké podniky. Do desáté kategorie spadají firmy s roční produkcí nad 500.000 eur, nejvyšší třída jsou podniky s produkcí nejméně tři miliony eur.

Kvůli přesunu peněz k menším farmářům se podle KPMG sníží celková částka na základní platby, které dostávají zemědělci na hektar půdy. Studie uvádí, že proti původnímu návrhu plánu dotací je to o 16 procent méně, celkem tak na přímé platby půjde 31,5 procenta z celkem 4,16 miliardy eur na celé pětileté období.

"Smyslem redistributivní platby je dorovnávat ekonomické nevýhody malých zemědělců, jelikož ti nemohou využívat takových úspor z rozsahu jako větší podniky. V našich podmínkách je však zvolených 23 procent překvapivě vysoké číslo, které příliš neodpovídá struktuře českého zemědělství. Těžištěm zemědělské produkce jsou zde totiž na rozdíl od západní Evropy relativně větší podniky," uvedl Radek Chaloupka z KPMG ČR.

Součástí studie je také model, podle kterého nastavení dotací zvětšuje rozptyl průměrné platby na hektar mezi malými a většími podniky. Podpora oproti původnímu plánu dotací klesá zhruba od 500 hektarů obhospodařované půdy. Farmář, která má 100 hektarů dostane o 1457 korun na hektar více, firma s 800 hektary půdy podle o 334 korun méně. Podnik s 1600 hektary podle nového nastavení dostane o 570 korun. Pro podnik s 3200 hektary je rozdíl 688 korun.

Porovnání platby na hektar podle původního a nového návrhu dotací

Rozloha [ha] 25 50 100 200 400 800 1600 3200
Původní plán nastavení dotací (Kč/ha) 4802 4802 4542 3894 3311 3019 2873 2800
Současný plán dotací (Kč/ha) 5999 5999 5999 4979 3450 2685 2303 2112

Zdroj: KPMG ČR


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

13.9.2022 16:15
Tuším, že vláda systém změnila v rámci akce antibabiš. To, že u nás tím vymizí chov zvířat a budeme více závislí na dovozu, je vedlejší.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.9.2022 17:42 Reaguje na Richard Vacek
tlak na zmenšení výměr a pestrost výsadby...když to jde v Rakousku, jde to i u nás. Pokud to nejde volně, tak to musí být pod tlakem.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

14.9.2022 00:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jiří S

14.9.2022 09:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Až na to, že v Rakousku se to pomalým tempem snaží přiblížit k našim výměrám.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

14.9.2022 09:14 Reaguje na Richard Vacek
Ono ANTIBABIŠ znamená logicky i lepší způsob hospodaření: víc se starat o udržitelnost a míň dojit státní kasu, ne?
Odpovědět
JS

Jiří S

14.9.2022 09:44 Reaguje na Jindřich Duras
Lepší způsob hospodaření? Byl jste někdy na nějaké farmě agroholdingu? O takovém pokrokovém hospodaření si soukromníček může nechat jen zdát.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.9.2022 17:40
asi by bylo lepší, kdyby z těch 2000 firem vzniklo 4000 firem
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

14.9.2022 09:11
Negativně ovlivní 2000 velkých firem ...které negativně ovlivňují poměry v celé ČR a spotřebují na dotacích spoustu finančních prostředků, které vytvářejí jiné sektory hospodářství...
Ve článku - a nejspíš i v analýze chybí údaje např. o tom:
jak velké půdní bloky ty firmy mají
kolik tun erozních splachů mají z každého hektaru
kolik půdního humusu obsahují půdy, na nichž hospodaří
Jak to vypadá s retenční schopnosti půd pro vodu pod jejich péčí
jak se jinak starají o naši "kulturní krajinu"...
Doteď to byly právě největší firmy, AK atd., které si určovaly na MZE všechno. Proč to tlačily směrem do háje místo kupředu? Tak teď asi bude čas platit dluhy - sice z peněz nás všech, jako vždycky, ale aspoň se na tom nějak podílet...
Nejvyšší čas!
Odpovědět
JB

Jan Bača

17.9.2022 11:52 Reaguje na Jindřich Duras
Celá zmiňovaná studie (lze najít na zscr.cz) je nedokonalá, např. se mluví o závbaslosti u výroby některých komodit a poklesu u ŽV, ale žádná ŽV komodita není analyzována. Také porovnání s jinými státy EU nemá potřebnou vypovídací schopnost, porovnávat jen průměrnou výši přímých plateb nic neříká o ceně práce, půdy a kapitálu, nehledě chybí porovnání HZP/ha, a produktivitě na ha nebo AWU (přepočtený praovník). Rakousko na průměrnou výměru podniku 20 ha a soběstačnost přes 99 %. Že by se postupně slučovaly farmy na výměru v ČR, to snad až v příštím století. A co soběstačnost nad 150 % u postkomunistých zemí (Maďarsko, Bulharsko, a v Polsku, tam nebyla socializace vesnice nikdy v takovém rozsahu jako u nás, vždy tam byly soukromí zemědělci.) A včil mudruj.
Odpovědět
iJ

ing Jiří Lenc

23.9.2022 21:51
Devastace půdy ,zničená přirozená úrodnost ,naprostá ignorance zásad péče o půdu ,okradení více jak 400 000 občanů o majetkové podíly v hodnotách desítek miliard ,čerpání 90 % dotací pro velkoprůmyslové kolchoznické podniky ,soustředěná průmyslová živočišná výroba v dříve postavených společných zemědělských podnicích kdy již tehdá byl katastrofální problém s kejdou ,a to je i dnes , samotná kejda je neschopná "uživit" bioplynku .Proto se musí živit z 80 % kukuřicí atd .Nic udržitelného zde neexistuje .
Odpovědět
iJ

ing Jiří Lenc

23.9.2022 21:51
Devastace půdy ,zničená přirozená úrodnost ,naprostá ignorance zásad péče o půdu ,okradení více jak 400 000 občanů o majetkové podíly v hodnotách desítek miliard ,čerpání 90 % dotací pro velkoprůmyslové kolchoznické podniky ,soustředěná průmyslová živočišná výroba v dříve postavených společných zemědělských podnicích kdy již tehdá byl katastrofální problém s kejdou ,a to je i dnes , samotná kejda je neschopná "uživit" bioplynku .Proto se musí živit z 80 % kukuřicí atd .Nic udržitelného zde neexistuje .
Odpovědět
iJ

ing Jiří Lenc

23.9.2022 21:52
Devastace půdy ,zničená přirozená úrodnost ,naprostá ignorance zásad péče o půdu ,okradení více jak 400 000 občanů o majetkové podíly v hodnotách desítek miliard ,čerpání 90 % dotací pro velkoprůmyslové kolchoznické podniky ,soustředěná průmyslová živočišná výroba v dříve postavených společných zemědělských podnicích kdy již tehdá byl katastrofální problém s kejdou ,a to je i dnes , samotná kejda je neschopná "uživit" bioplynku .Proto se musí živit z 80 % kukuřicí atd .Nic udržitelného zde neexistuje .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist