Třetina dětí na světě má rizikovou hladinu olova v těle
"Jednoznačný závěr našeho výzkumu je ten, že děti na celém světě čelí otravě olovem v masovém a dosud nevídaném rozsahu," varují autoři studie. Výzkumníci došli k závěru, že u třetiny dětí do 19 let dosahuje obsah olova v těle hladiny pět mikrogramů na decilitr krve nebo ji překračuje. Hodnotu pět mikrogramů přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) považuje za hraniční.
Všudypřítomné olovo, které se vyskytuje například v emisích z hutí, autobateriích, starých odlupujících se nátěrech, starém vodovodním potrubí, na skládkách elektroodpadu, a dokonce v některých kosmetických přípravcích, představuje podle autorů výzkumu obrovské a podceňované riziko pro fyzický i mentální rozvoj celé generace dětí. Za hlavní příčinu olověné otravy studie označuje neodborné a neregulované recyklování olova z autobaterií, k němuž často dochází v rozvojovém světě.
Drtivá většina zasažených dětí žije v chudých zemích, "kde jsou olovu vystavovány nejrůznějšími způsoby," konstatuje studie. Většina dětí z USA a mnoha dalších vyspělých zemí má podle výzkumu hodnoty olova v krvi znatelně pod kritickou hodnotou, i když v některých oblastech byly naměřené hodnoty také "nebezpečně vysoké".
Expozice olovu je spojená se zhoršením IQ a schopnosti udržet pozornost. Autoři studie připomínají, že má vliv také na duševní zdraví a bývá dávána do souvislosti s nárůstem násilného a kriminálního chování. Největší riziko doživotních následků hrozí u dětí v prenatálním stádiu a do pěti let věku. Výzkumníci také tvrdí, že vystavení olovu zapříčiní celosvětově předčasnou smrt téměř jednoho milionu dospělých.
reklama
Dále čtěte |
Jihočeští hygienici evidovali nejvíce případů lymeské boreliózy za poslední léta
V zemědělské krajině se šíří velké množství pesticidů. I těch zakázaných, zjistili brněnští vědci
Klimatické změny zvyšují riziko smrti u starších osobOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Krejcar Stanislav
1.8.2020 16:37 Reaguje naJiří Daneš
1.8.2020 19:52V historii používání olova lidmi, se lze dočíst i takovýchto zpáv : Octan olovnatý, Pb(CH3COO)2, je dobře rozpustný ve vodě a má sladkou chuť, proto "starověcí Římané ho používali jako sladidlo a vyráběli ho vařením vinného moštu v olověných nádobách. Vzniklý sirup se nazýval defrutum a byl koncentrován na výsledný sirup zvaný sapa.
Ve středověku na počátku novověku se v silných dávkách (řádově gramy) používal k léčbě pohlavních chorob a déletrvajících průjmů. To vedlo v řadě případů k chronickým otravám olovem u pacientů, ovšem často až po předchozím zlepšení a po tak dlouhé době, že si jej tehdejší lékaři a léčitelé nedokázali s těmito příznaky spojit. Ještě poměrně nedávno se používal k léčbě průjmu ve veterinární praxi u dobytka."
My, jako děti jsme si z olova odlévali na př. skautsé znaky z přezky od opasku a nepamatuji, že by někdo z mých vrstevníků, v důsledku toho, trpěl sníženým IQ, většina se uplatnila v životě docela dobře a mnozí vystudovali s červenými diplomy v dobách, kdy se studovaly převážně technické obory, dnes považované za velmi náročné na intelektuální schopnosti (a matematiku) a proto dnes nepříliš oblíbené.
