https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sucho-prichazi-nepravidelne-jedno-z-nejhorsich-bylo-v-roce-1947
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sucho přichází nepravidelně, jedno z nejhorších bylo v roce 1947

30.4.2020 00:32 | PRAHA (ČTK)
Česko zažívá sucha již několik let v řadě. / Ilustrační foto
Česko zažívá sucha již několik let v řadě. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Multimediální knihovna Evropské komise / Multimediální knihovna Evropské komise
Podle portálu InterSucho, který sucho v Česku monitoruje, dochází "v nejobecnějším slova smyslu k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období, v Česku v řádu týdnů až měsíců." Sucho se dle dominujících projevů obvykle dělí do čtyř typů - meteorologické (záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období), zemědělské (nedostatek vláhy pro plodiny), hydrologické (významné snížení hladin vodních toků) a socioekonomické (dopady sucha na kvalitu života).
 

Česko zažívá sucha již několik let v řadě. Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je podle údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho nejhorší za posledních 500 let. Průměrný deficit srážek se za pět let od roku 2015 pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů. Aby však byla vodní bilance stejná jako v období 1961 až 2000, byl by jich potřeba dvojnásobek.

Podle knihy Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost, která vznikla díky spolupráci několika vědeckých týmů v čele s profesory Rudolfem Brázdilem a Miroslavem Trnkou, se sucha nepravidelně objevují po celou historii. Autoři sucha monitorovali na základě údajů získaných z přístrojů, z dokumentárních pramenů i například z dendrochronologie dubu.

V roce 2016 Trnka řekl České televizi, že zatímco v minulosti byla sucha vyvolána především nedostatkem srážek, nyní je "taženo spíše nárůstem teplot než tím, že by nám dramaticky klesaly srážky". Díky nárůstu teploty dle Trnky v posledních desetiletích narůstá spotřeba vody v krajině.

Kniha Sucho v českých zemích uvádí jako vybrané extrémní suché epizody z období přístrojových pozorování roky 1808, 1809, 1811, 1826, 1834, 1842, 1863, 1868, 1904, 1911, 1917, 1921, 1947, 1953/54, 1959, 1992, 2000, 2003 a 2007.

Z těchto je jednou z nejextrémnějších epizoda sucha z dubna až října 1947. Hydrologické sucho roku 1947 bylo "podle velikosti chybějícího množství vody na většině toků jednoznačně největší, přičemž z hlediska trvání se řadí většinou na první až třetí místo", uvádí publikace. Úporné sucho a teplo způsobilo zemědělcům velké škody a podle tehdejších meteorologů se vystupňovalo v živelní pohromu prvního řádu.

Současná suchá epizoda podle klimatologické vodní bilance, tedy rozdílu mezi úhrnem srážek a výparem, nejhůře vychází v nejsušších oblastech Česka - na jižní Moravě a v severozápadních Čechách. Při porovnání této bilance s dlouhodobým průměrem mezi lety 1961 až 2000 podle týmu InterSucho voda posledních pět let chybí v tomto srovnání především v horských a podhorských oblastech, přestože v horách je vodní bilance stále pozitivní.

Včera řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), že zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je podle něj katastrofická.

V červenci 2015 vláda schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Loni v listopadu uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), že v Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla, výjimkou je pouze program Dešťovka. Ministerstva zemědělství a životního prostředí v reakci uvedla, že se závěry kontroly nesouhlasí.

MŽP například oznámilo, že uskutečňuje tisíce opatření. "Od roku 2014 jsme investovali do více než 14.000 projektů zaměřených na sucho téměř 11 miliard korun. Založili jsme také Národní koalici boje proti suchu, kde všechny naše stávající i navrhované programy konzultujeme se špičkovými experty z akademické sféry i z praxe," sdělil ministr Brabec. Včera MŽP uvedlo, že loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun, aktuálně jsou otevřené výzvy za 2,5 miliardy korun. Úřad jedná s ministerstvem financí o navýšení investic do boje se suchem o 3,5 miliardy.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MG

Milan G

30.4.2020 10:38
Jestli je pravda to co říká Brabec, že od roku 2014 do 2020/dnešek/ stát investoval 11 miliard a dnes nám říká, že je sucho a že to je katastrofa, tak je něco špatně. V čem se utopily ty miliardy? Něco mi říká, že ve vodě ne. Chápu, že je to běh na dlouhou trať, ale po šesti letech by se určitě mělo něco, někde objevit. Navíc když se preferovali projekty s rychlou účinností. Ale nikde nic. Byly ty projekty smysluplné? Je kontrolní činnost nad našimi penězi dostatečná?
A dodatek, podle Tomana vydalo MZe na opatření proti suchu a nedostatku vody 29 miliard. Suma sumárum 40 miliard korun a sucho a nedostatek vody narůstá.
Odpovědět
ig

30.4.2020 10:58 Reaguje na Milan G
Možná je to tím, že i kdyby investovali třeba bilión podle doporučení těch nejváženějších odborníků, že by se suchem stejně nic nenadělali.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.4.2020 15:48 Reaguje na Milan G
Máte pravdu, 40 miliard ve pryču a efekt nikde, ale je také pravda, že žádné miliardy, zvláště ty,co jsou v něčích kapsách, ještě déště nepřivolali. A větrníky a solární panely také ne. Nikdy a nikde!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.4.2020 16:37 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě k tomu roku 1947, bylo mně tehdy 14 leta dobře sito pamatuji. Rzdíl mezi dnešním suchem a tehdejšímbyl ten, že zima byla s tehdy normální sněhovou pokrývkou, to je, že jsme celou zimu mohli lyžovat i v podhůří Vysočiny, takže spodní voda byla, studny nevysýchaly.
Odpovědět
va

vaber

30.4.2020 17:03 Reaguje na Jiří Daneš
dnes všichni vše přepočítávají na peníze, jsou a vždy budou situace, kde žádné peníze nepomohou ,to ale mnozí nevidí a ani nechtějí vidět, občas je možné se takovým situacím vyhnout, správným chováním ,ale když se rozhoduje zdali se správně chovat nebo získat peníze ,co dostane přednost?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 07:08 Reaguje na Milan G
Problém je tom, že tahle vláda se tu chová jak na dobytém území a zcela normálně a běžně lže. A účelně vyložené peníze se počítají jen ty, které skončí v kapse nevlastníka Agrofertu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

1.5.2020 11:36 Reaguje na Milan G
Vláda - a min. Brabec zvláště - ráda mlží, aby si vylepšila svůj obraz před veřejností. Proto jsou prostředky vynaložené na "boj se suchem" uváděny vždycky jako suma. Jenže je důležité rozlišit výdaje na:
1/ Kompenzaci škod = nové vrty pro obce (oddálení problému), nový vodojem, propojení vodovodu, nová vodárna a nejlíp taky nové přehrady a jejich příprava
2/ Opatření proti suchu přímo = dělení zemědělských lánů, odstranění systematického odvodnění, zlepšování půdní struktury, podpora zasakování, hospodaření se srážkovou vodou ve městech a obcích.
Překvapivě je naprostá většina prostředků vynaložena na záplatování škod a nikoli na předcházení těm škodám. Jasně, dešťovka je, ale to je strašně málo.
Hovoří se o cca 10 mld Kč a vláda to prezentuje jako úžasnou věc. S koronáčem to vypadá na 300 mld a to ještě nejsme na konci. Přitom sucho je daleko horší a vážnější problém, což uvidíme už velmi brzy. Ty stovky mld Kč už do opatření proti suchu mělo dávno padnout a byli bychom dneska jinde. Zatím jsme od keců nikam moc dál nepokročili...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.5.2020 14:51 Reaguje na Jindřich Duras
Přesně tak.... nejvíc peněz šlo do budování dalších zdrojů pro obce a podobné... to jsou vyloženě aktivity, kterými se kupují hloupé voliče.... když mám jednu sklenici vody, tak mi asi nepomůže, že jí nabídnu ještě dalším lidem.... ano, na získání voličů to smysl dává, ale jinak vůbec.....

Nejen, že vláda většinu peněz dá na takové účely.... ona totiž hlavně neřekne to, že ještě víc peněz jde do aktivního odvodňování krajiny.... o "odstranění systematického odvodnění" jak píšete nemůže být ani řeč.... i na ekolistu se dočtete, že meliorace jsou skvělé.... tak co chcete..... v ČR je to marné.... s Babišem a jeho bandou hovad to jde s ČR ještě víc do pekla než kdykoliv předtím....




Odpovědět
MM

Milan Milan

30.4.2020 20:54
Panika není na místě. To že nemáme zdroje jako v letech 1961-2000 neznamená vůbec nic. Prostě máme míň spodních vod,ale to neznamená, že zahyneme žízní. Mimochodem uváděné roky sucha korespondují s mým pozorováním, že suché a mokré roky se střídají zhruba v 5ti-7mi letých cyklech. Příští rok by se to mělo opět zlomit. Ale celkově hospodaření s vodou je myslím v česku snad bez přehánění na "katastrofální" úrovni. Nenasycenost především spodních vod není ani tak množstvím srážek jako bezprecedentním odváděním vod všech druhů!!!!! mimo letitá vsakoviště, případně došlo k likvidaci staletých míst vsaků. Výsledky za peníze, které vyhazuje MŽP v této oblasti nikde nevidím. Od roku 1948 do roku 1989,tj.v vlády období špatných hospodářů se na základě katastrofálních suchých let 19747-48 podařilo zvýšit zásoby povrchových vod 500x. A to bylo vody i srážek. Ptám se o kolik se zvýšili zásoby vody období 1990-2020??? Házet mld. nic nevyřeší pokud není dobrá koncepce provázaná se všemi odvětvími...... a není to bohužel jen o vodě. A bohužel u nás pravděpodbně to nenío koncepci,ale spíše o snůšce nápadů politiků od voleb do voleb.A vše měřeno penězi, řešeno novelami novel, nesmyslnými kontrolami, pokutami... a skutek utek.
Odpovědět
ab

ales basta

1.5.2020 06:57 Reaguje na Milan Milan
pane mate naprostou pravdu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 07:22 Reaguje na Milan Milan
Dobře, za komára se nastavěly přehrady, což považuji za převážně dobrý počin.
Ale třeba Nové mlýny, které zničily velmi cennou lokalitu lužních lesů, se měly spíš nahradit sítí rybníků od Vysočiny až po Jižní Moravu tak, jak to historicky většinou bývalo.
Další přehrady by se musely budovat na řekách, jejichž údolí bývají poslední cenné enklávy minimálně poškozené přírody, přitom sama přehrada moc vody krajině nepřidá.
Řešením je právě to, co se omílá stále dokola, mokřady, rybníky, remízky atd. atd. prostě zachytit tu kapku hned, jak dopadne na zem.
I za cenu, že ubyde orné plochy, nebudeme prostě tolik pěstovat řepku.
Odpovědět
va

vaber

1.5.2020 08:43 Reaguje na Milan Milan
vždy bylo vody dost protože víc pršelo a s vodou si nikdo nedělal starosti tedy nebylo třeba s vodou nějak šetřit ,za poslední tři měsíce byly srážky: únor 69mm, březen 30mm ,duben 31mm, nevím co uvádí CHMI a většina vody co spadla v březnu a dubnu se velice rychle vypařila, protože je vymetená obloha od rána do večera, hospodaření s vodou je špatné, ale srážky nejsou a už vůbec ne takové které by dostaly vodu až do spodních vod, samozřejmě že počasí se mění a někdy se zdá že se chová cylicky,ale je nejhorší stav za 500let a víc než pětset let nikdo není schopen správně posoudit, protože když se někde najde záznam že bylo velké sucho, srovnává to autor zprávy s tím co zná, neředpokládá že může být mnohem mnohem hůř, eskymák bude považovat 10°C za velké vedro a v Africe to budou považovat za velikou zimu, hospodaření s vodou nemá nic společného s politikou ale neochotou lidí měnit svoje zvyky a pokud se něco stalo v minulosti není žádná záruka že se to bude stejně opakovat i v budoucnosti
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 09:41 Reaguje na vaber
Myslím si, že sucho do historicky 500 let dokážou vědci zjistit poměrně objektivně, nejen z hladových kamenů v Labi a jiných průtoků řek, ale i z vývrtů starých stromů a dalších proxydat. Zcela normálně máme zachované i historické mlýny na potocích, které jsou dnes jen čůrek a s žádným kolem by nemohly pohnout.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.5.2020 16:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono totiž tam kde je ten čůrek, byly v minulosti obvykle nad mlýnem akumulační rybníky a další infrastruktura, kde se voda shromažďovala a potom pouštěla do mlýnu v potřebném velkém množství. Odpovídající příslušnému výkonu mlýnského kola a vantroků, respektive spádu na mlýnském kole . V praxi, co jsem viděl tak výkonu od 0.5 - 1 kilowatu do 2 - 3 kilowatt, víc běžný mlýn nevyužíval. Průtoku tak 100 - 300 litrů za sekundu a spádu tak od cca půl do takových 3 metrů.
Tehdy totiž stačilo, respektive muselo stačit, když mlýn mohl běžet naplno pár hodin denně.
Ty vodní díla patřící k mlýnu bud dnes už dávno nejsou, byly zrušeny, zarostly, rozpadly se a ta plocha je využita jinak. Maximálně zůstaly jen mlýnské strouhy s nějakou troškou vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 20:30 Reaguje na Radim Polášek
Samozřejmě se i s tím počítá, ale mlýny potřebovaly vodu hlavně po žních, kdy bývá normálně sucho. Ale čůrky typu Bílý potok do Bitýšky nebo Kadovský atd. by dnes nedaly nic ani se zimní vodou, ty mlýny byla si fakt bohaté. Prostě bývalo více vody.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

1.5.2020 11:44 Reaguje na Milan Milan
Hezky řečeno. Za sebe bych jen doplnil k té snůšce nápadů politiků ještě velmi důležitý faktor - tlak různých lobby prahnoucích po státních penězích, jimž (těm lobby) je prospěch státu docela ukradený. Tím myslím například lobby průmyslových velkozemědělců, betonářů, stavitelů kanálů a splavňování všeho druhu a tak...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.5.2020 15:03 Reaguje na Jindřich Duras
Přesně tak... výdělek jednoho ještě snad nikdy neškodil takovým masám jako dnes.... ale co chcete v zemi, kde si vláda dělá co chce a je jí úplně jedno jaká je situace a že na ní všichni tlačí, aby dělali co mají.... tomu se říká arogance moci....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.5.2020 16:07
Uvidíme, jak dopadne květen. Pokud nezaprší, tak teprve v květnu bude pořádné sucho, zatím sucho nijak zvlášť nebylo.
Původně, když jsem viděl předpověď na tyto dny, byl jsem optimistický, ale dnes už tady mělo dva dny pršet a zatím spadl dohromady tak milimetr, dva. A v předpovědích na následující dny intenzita deště z 5 - 10 milimetrů postupně spadla tak na 1 - 2 milimetry.
Snad se to zlepší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.5.2020 19:32 Reaguje na Radim Polášek
U nás 12 mm, tudíž zemědělské sucho se zatím nekoná. Je dobré sledovat meteogramy, ale je fakt, že se aktualizují 3x denně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 09:50
U nás se hovoří o nejhorším suchu za 500 let, to samé hlásí Němci i Poláci.
To není samozřejmě náhoda, to není nějaký cyklický jev, to je už důsledek změny klimatu. Problém ale je, že to nejspíše neodezní stejně, jako všechny předchozí sucha a bude se to stále jen zhoršovat.
Ta představa je děsivá a samozřejmě není stoprocentí, ale tento vývoj je velmi pravděpodobný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2020 11:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych byl s podobnými soudy dost opatrný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 11:17 Reaguje na pavel peregrin
To přece není žádný soud. To je odhad dalšího vývoje, na to jsou stovky studií, prognóz atd. atd. a nikdo nic stoprocentně neví. Ale já jen uvádám logiku celého vývoje, nic jiného.
A ta logika říká, že když největší klimaalarmisté minulosti měli pravdu, je velká pravděpodobnost, že ji budou mít i nadále. Především proto, že se nerýsuje vůbec žádná změna podmínek, na kterých je to celé postaveno.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2020 20:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže oni ji nemají.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 22:45 Reaguje na pavel peregrin
Bohužel mají. Asi žádnou takovou teorii neznáte, třeba ty ze 60. let se publikovaly i u nás, mě to zajímalo a byl jsem zvědavý, jestli se vyplní. Bohužel vyplnily, jenže tohle počasí předpovídaly až po roce 2030 a dál už autoři nepsali nic.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.5.2020 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
V 60. letech hlásali brzký příhod doby ledové. To se nějak nesplnilo, takže hlásají oteplování.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist