Sucho přichází nepravidelně, jedno z nejhorších bylo v roce 1947

Česko zažívá sucha již několik let v řadě. / Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Multimediální knihovna Evropské komise / Multimediální knihovna Evropské komise

Česko zažívá sucha již několik let v řadě. Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je podle údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho nejhorší za posledních 500 let. Průměrný deficit srážek se za pět let od roku 2015 pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů. Aby však byla vodní bilance stejná jako v období 1961 až 2000, byl by jich potřeba dvojnásobek.

Podle knihy Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost, která vznikla díky spolupráci několika vědeckých týmů v čele s profesory Rudolfem Brázdilem a Miroslavem Trnkou, se sucha nepravidelně objevují po celou historii. Autoři sucha monitorovali na základě údajů získaných z přístrojů, z dokumentárních pramenů i například z dendrochronologie dubu.

V roce 2016 Trnka řekl České televizi, že zatímco v minulosti byla sucha vyvolána především nedostatkem srážek, nyní je "taženo spíše nárůstem teplot než tím, že by nám dramaticky klesaly srážky". Díky nárůstu teploty dle Trnky v posledních desetiletích narůstá spotřeba vody v krajině.

Kniha Sucho v českých zemích uvádí jako vybrané extrémní suché epizody z období přístrojových pozorování roky 1808, 1809, 1811, 1826, 1834, 1842, 1863, 1868, 1904, 1911, 1917, 1921, 1947, 1953/54, 1959, 1992, 2000, 2003 a 2007.

Z těchto je jednou z nejextrémnějších epizoda sucha z dubna až října 1947. Hydrologické sucho roku 1947 bylo "podle velikosti chybějícího množství vody na většině toků jednoznačně největší, přičemž z hlediska trvání se řadí většinou na první až třetí místo", uvádí publikace. Úporné sucho a teplo způsobilo zemědělcům velké škody a podle tehdejších meteorologů se vystupňovalo v živelní pohromu prvního řádu.

Současná suchá epizoda podle klimatologické vodní bilance, tedy rozdílu mezi úhrnem srážek a výparem, nejhůře vychází v nejsušších oblastech Česka - na jižní Moravě a v severozápadních Čechách. Při porovnání této bilance s dlouhodobým průměrem mezi lety 1961 až 2000 podle týmu InterSucho voda posledních pět let chybí v tomto srovnání především v horských a podhorských oblastech, přestože v horách je vodní bilance stále pozitivní.

Včera řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), že zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je podle něj katastrofická.

V červenci 2015 vláda schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Loni v listopadu uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), že v Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla, výjimkou je pouze program Dešťovka. Ministerstva zemědělství a životního prostředí v reakci uvedla, že se závěry kontroly nesouhlasí.

MŽP například oznámilo, že uskutečňuje tisíce opatření. "Od roku 2014 jsme investovali do více než 14.000 projektů zaměřených na sucho téměř 11 miliard korun. Založili jsme také Národní koalici boje proti suchu, kde všechny naše stávající i navrhované programy konzultujeme se špičkovými experty z akademické sféry i z praxe," sdělil ministr Brabec. Včera MŽP uvedlo, že loni podpořilo 4606 projektů s náklady přes dvě miliardy korun, aktuálně jsou otevřené výzvy za 2,5 miliardy korun. Úřad jedná s ministerstvem financí o navýšení investic do boje se suchem o 3,5 miliardy.