Šumavský národní park připravuje na letošek projekt s názvem Rok tlejícího dřeva
18.2.2024 01:35 | VIMPERK
( ČTK)
Šumavský národní park připravuje na letošek projekt s názvem Rok tlejícího dřeva. Chce tím upozornit na význam ponechávání popadaných stromů v lese. Šumavský národní park ponechává tlející dřevo na 44 procentech rozlohy území, řekl mluvčí parku Jan Dvořák.
"Smrt je v přírodě stejně důležitá jako život. Odumřelé stromy v lesích mají mnoho nenahraditelných funkcí, od navracení živin do ekosystému přes poskytnutí životního prostoru pro širokou škálu živočichů hub a rostlin až po zadržování vody v přírodě. A právě tyto jedinečné funkce budeme veřejnosti představovat letos v rámci tematického Roku tlejícího dřeva," řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Park proto na sezonu chystá speciální komentované vycházky do lokalit s přirozeným vývojem. Dále veřejnosti představí tematické výstavy nebo speciální fotobody, na nichž budou moci návštěvníci sledovat přirozený vývoj šumavských lesů dlouhodobě. "Věřím, že pak návštěvníci budou na tlející dřevo nahlížet trochu jinak a procento těch smutných se zásadně sníží," řekl Hubený.
Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Jenom aby to náhodou nekončilo, jak v tom NP na severu - požárem.
Odpovědět
Tlející dřevo samozřejmě v NP neškodí. Nicméně nově vznikající velké plochy víceméně stejnověkého a stejnodruhového lesa už tak dobré nejsou.
Odpovědět
Proto je nutné význam těchto blahodárných opatření ukazovat lidem, aby se i široká veřejnost, lesníci s tím seznámili a nezavírat park kvůli ochraně přírody veřejnosti. Zároveň ale i mohou vidět zničující činnost kůrovce u stejnověkého a stejnodruhového lesa, jak píše p. Vinkler, pokud proti němu nic neuděláme (podobně jako by to bylo v případě požáru)
Odpovědět
Podle foto tam v podstatě žádný les není, snad tak akorát zapsaný jako údaj v katastru. Hospodaření, že by jeden zaplakal. Tam se snad ani těm broukům několik let nebude líbit.
Odpovědět
Mozna by vedci mohli zacit vzdelavat verejnost pomoci dalsich, podobne koncipovanych ekologicko osvetovych akci. Rok hnijiciho obili, brambor apod.
Odpovědět
Tlení dřeva - cesta k dekarbonozaci atmosféry.
Odpovědět
Takže teď bude jako všeobecný trend nechat prostě lesy "zdechnout" a pak hýkat nadšením, že tam něco vyroste? To nemůže nikdo myslet vážně. Být majitel takového lesa, tak takový správce-hospodář by okamžitě skončil a nikdy by již nic neřídil. A tady to ještě někteří hlasitě podporují? Takový šlendrián s budoucností našich lesů a nejen lesů......
Odpovědět
Ale tohle je přirozené fungování lesa - stromy spadnou rozloží se a naroste nový les. Jak myslíte, že na Šumavě vypadal les před pár stovkami let, když tam skoro nikdo nežil? V hospodářském lese to asi není nejlepší nápad, ale mrtvé dřevo je pro les něco jako hnůj pro pole.
Odpovědět
Přirozeně může fungovat les v přirozených podmínkách. No a přirozené přírodní podmínky už ve střední Evropě mnoho století nejsou.
Odpovědět
Máš pravdu, Jarine. Nejsou tu přirozené podmínky. Když strom v lese padne a nechá se ležet, určitě tam neproběhne žádný přirozený proces, protože přirozené procesy tu už stovky let neprobíhají.
Já normálně začnu chlastat. Drtivá většina zdejších diskuzí nejde zvládat s nepoškozeným mozkem.
No, i když... možná by stálo za to ty příspěvky z nich sbírat, analyzovat, a použít je k vyvolání diskuze o obecném zákazu internetových "diskuzí" a zrušení všeobecného volebního práva XD
Odpovědět
Ale staré dřevo je potravou pro houby a zdrojem živin pro nové stromy pořád stejně.
Odpovědět
Nakonec i v produkčním lese by se mělo nějaké dřevo nechat a o to víc v národním parku. To, co říká ředitel o mrtvém dřevě je pravda, v lese má řadu funkcí.
Odpovědět
Otázkou je, kde na té Šumavě na těch kalamitních kůrovcových "hřbitovech" vezmete to dřevo k zetlení za takových 20, 30 let? Tedy až zetlí ty nynější souše. To tam nebude již to tlející dřevo potřeba?
Odpovědět
Taky nikde není napsáno, že tam musí být neustále mrtvé dřevo do výše kolen.
Odpovědět
No ale za sto let tam zas bude. Bohužel on ten les je stejnověký a stejnodruhový(smrk). To by měli lidi rozházet výsadbou kotlíků jiných druhů, tam kde to má smysl a taky tam kde to má smysl pastvou, co sežere a proředí ty mladé stromy, aby později narostly jiné.
Odpovědět
V různých fázích “života” lesa se i mění podíl mrtvého dřeva v něm, ale nikdy v něm nebude chybět. Ne v lese, který funguje v režimu přirozeného vývoje jaký vidíme třeba na té Šumavě.
Odpovědět
Asi by mělo platit obecné pravidlo až na vzácné výjimky. Kvalitní dřevo, co je rentabilní vytěžit, to vytěžit a využít, a zbytek v lese ponechat.
Odpovědět
ale co budou ty ekologické velkospalovny biomasy spalovat
a dnes už jsou dotace na kotel pro spalování biomasy pro každý domeček,
co se bude za pár let asi spalovat,nebo chceme aby stromy usychaly tempem jak se děje dnes,
Odpovědět
včera jsem se prošel lesem,zase se dost vykácelo a byly tem čerstvé pařezy, samozřejmě vše rozryto
jeden pařez jsem si prohlédl, asi smrk, největší, měl v mítě uříznutí tak 70cm , napočítal jsem přes 60 letoktuhů a věřte nebo ne letokruhy byly silné tak 5mm, žádné místo kde by byly letokruhy husté ,jsem nenašel,
vedle byly vyvrácené suché javory ,ale těch si dřevorubci vůbec nevšímali
Odpovědět
Máte alespoň možnost mít levné palivové dříví. Pokud vám vlastník
(správce) dovolí samotěžbu potěžebních zbytků a souší jasanů, tak
máte možnost topit za pár korun. U nás v městských lesích to musí
zetlít i když se jinde musejí kácet zdravé perspektivní stromy
na palivové dříví. Co já bych za to dal, kdyby neblbli a mohli
bychom ty souše z lesa(džungle) odstranit. I zvěř už ty lesy s
padlinami prorostlé buření obloukem míjí a ta tam je doba, když
jsem tam chodil na houby. Dnes je to "prales", který raději
obejdu, než se přes něho prodírat jako tropickou džunglí.
Odpovědět
|
|