https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sumavsky-park-obnovil-diky-eu-13-mokradu-a-raselinist-ze-47-planovanych
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šumavský park obnovil díky EU 13 mokřadů a rašelinišť ze 47 plánovaných

31.8.2021 01:49 | MALÝ BOR U PRÁŠIL (ČTK)
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehradí prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné.
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehradí prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Bufková / NP Šumava
Obnovy 13 rašelinišť a pramenišť ze 47 plánovaných zatím dosáhl Národní park Šumava (NPŠ) za 2,5 roku fungování projektu LIFE for MIRES. Na obnově celkem 2059 hektarů ploch, z nichž čtyři lokality jsou v Bavorském lese, spolupracuje s bavorským národním parkem. Sedmiletý projekt za 150 milionů korun, který má vrátit vodu do krajiny, podpořila v programu LIFE Evropská unie, řekla ČTK vedoucí programu Iva Bufková z NPŠ. Projekt podpořilo i ministerstvo životního prostředí 40 miliony. Na území Šumavy, která je významnou zásobárnou vody, je odvodněno přes 50 procent mokřadů, a rašelinišť dokonce asi 70 procent.
 

Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření. V posledních letech vysychaly také kvůli počasí. V programu LIFE for MIRES bude celkem na české straně revitalizováno 1672 hektarů odvodněných mokřadů a obnovena budou dvě rašeliniště zničená průmyslovou těžbou. Projekt má skončit v prosinci 2024. Za tu dobu se počítá se zablokováním 80 kilometrů odvodňovacích kanálů, a naopak s obnovou 13 kilometrů potoků. "Hladina podzemní vody se zvýší na úroveň blízkou stavu před odvodněním," řekl Lukáš Linhart z NPŠ.

Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehradí prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Voda poté začne téct přirozenými koryty, která si po více než 200 letech znovu vytvoří. Do současné doby už bylo podle Linharta obnoveno 680 hektarů mokřadů a pět kilometrů horských potoků. Do těchto míst už se podle Bufkové vrací původní flóra a fauna. Sondy vědců Jihočeské univerzity na obnovených plochách potvrzují, že se zvyšuje hladina podzemní vody a ochlazuje se prostředí.

"V minulých dvou letech jsme revitalizovali 13 lokalit a letos jich dalších 15 přibude. Vybíráme místa, která jsou v kritickém stavu a kde bude mít zásah nejúčinnější dopad na krajinu," uvedla. Podle Bufkové zahrnují celé území Šumavy od Železné Rudy až k Lipnu. "Obnovujeme mokřady už přes 20 let. První dvě etapy hradil park a tuto třetí EU," řekla. "Voda je krev Šumavy. Zhruba 200 let jsme Šumavu měnili, odvodňovali ji, vysušovali. Teď je na čase, jí vodu vrátit," uvedl ředitel šumavského parku Pavel Hubený.

Oba parky, český i německý, budou usilovat o další dotace. Podle Bufkové není projekt jen o obnovení vodního režimu v krajině, tedy o terénních pracích, ale jeho důležitou součástí je poučení veřejnosti. Parky se také snaží, aby model převzali zemědělci a lesníci ve volné krajině. "Třeba tady v Malém Boru u Prášil, kde revitalizujeme 32hektarové prameniště, vidíme, že se třeba vyjme jen část pastviny a přizná se vodě, a na zbytku může zemědělec dále hospodařit. Ukazujeme to také Lesům ČR a Vojenským lesům a statkům," uvedla Bufková.

Plzeňský kraj chápe projekt jako dobrý příklad, podle něhož by měli postupovat další organizace hospodařící v krajině. "Máme projekt Zdravá krajina, který zmapuje celé území Plzeňského kraje. A chtěli bychom podobně postupovat ve volné krajině, která se buď obdělává, nebo jsou to volné lesy," řekl náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN).


reklama

 
Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

31.8.2021 06:17
Že by to zabránilo " lunaparkům " na mnoha místech Šumavy ? To těžko !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.8.2021 06:26 Reaguje na smějící se bestie
za Němců na Šumavě stačilo se nějak uživit a mít jakous živnost, ale dneska přece musíte mít spousty civilizačních výdobytků a přece co by to byl za život bez dovolený...dříve lidi byli podstatně méně nároční a ve městech se dalo žít celkem obstojný sociální život. Dnes každý běží domu čumět na tv a na počítač si zahrát online nudu. Sociální schopnosti lidí jsou v dnešní době tragický
Odpovědět
Sl

Slovan

31.8.2021 07:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nebyli méně nároční, jen neměli dnešní možnosti. Kdyby je měli, byli by úplně stejní jako lidé dnes.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.8.2021 07:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na Šumavě by měli mít přednost " domorodci "/starousedlíci, aby je uživila i bez těch " lunaparků ", pokud ji chceme jako čistou přírodu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.8.2021 17:26 Reaguje na smějící se bestie
Výstavbě některých „lunaparků“ zatím zabránili ochránci přírody a lidé s nimi sympatizující. Davy lidí se, podle mého mínění, soustředí hlavně na několik profláklých míst (např. v době dobrého sněhu to je na Zadově a v okolí Kvildy jako na Václaváku), na většině plochy NP jsou ale lidé rozptýleni tak, že to s jejich hustotou není tragické. V některých částech NP smějí turisté chodit jen po cestách a šumavská příroda tam postupně dostává volnou ruku na čím dál větším území. "Čistá příroda" se nevylučuje s udržitelným turismem, který si, předpokládám, starousedlíci a Správa NPŠ přeje.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.8.2021 07:59
Dobrá práce!

Takto by se mělo přistupovat ke všem pohořím a pahorkatinám... voda se má zadržovat přirozenou cestou právě na začátku jejího cyklu.... v prameništích a mokřadech.... a často stačí jen zrušit současné odvodnění krajiny.... ale ono se na tom nedá tak napakovat a korumpovat, jak na umělých regulacích a stavbách přehrad, tak na to vláda i ministerstva systémově kašle... maximálně tak MŽP podpoří jednu takovou akci na Šumavě, a pak nám budou tvrdit jak makají na zadržování vody.... o ničem....

Místo toho, aby MŽP tyto akce systematicky plánovalo a potom i realizovalo, tak jen přispěje.... není se pak čemu divit, že se v ČR nic zásadního nezlepšuje, když se všechno dělá jen na oko...
Odpovědět
va

vaber

31.8.2021 08:33
jen bych rád věděl jak se budou chovat mokřady až bude sucho,
nyní je tam vody dost,
v době sucha to vypadalo okolo Javoří Pily dost žalostně,
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.8.2021 18:00 Reaguje na vaber
V obdobi sucha jsou mokřady suché a kanálky nevadí. Mně se zasypávání kanálů za eu dotace nelíbí, protože po staletí odvádí vodu z podmáčených území. Toto je výroba močálů. Až bude vlhké období, budou ty kanálky naši potomci jednou muset obnovovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist