Summit: Jak ven z chudoby - zrušit dotace, poskytnout léky
Podle Mbekiho je tato situace "globálním apartheidem" mezi bohatými a chudými, který je nutné odstranit. Sám Mbeki se však na konferenci dostavil obklopen kordóny policistů, hlídán ostřelovači na střechách a oddělen od potenciálních protestů obyvatel rozrůstajících se slumů.
Jedním z proklamovaných cílů konference je právě nalézt cestu, jak pomoci z chudoby milionům lidí a neohrožovat přitom životní prostředí. Z toho důvodu probíhají také jednání v oblasti obchodu a financí. John Ashe, předseda klíčových rozhovorů o obchodu a financích, řekl, že kompromisní výsledný text by měl poprvé zabudovat environmentální hlediska do obchodní politiky, a odmítl, že by text odrážel pouze přání rozvinutých zemí.
Podle Asheho je klíčovým návrhem textu pasáž "omezit nebo úplně zrušit dotace, jako životnímu prostředí škodlivé a obchod deformující". Dotace znemožňují farmářům z chudších zemí vyvážet do zemí, jako jsou USA nebo do EU. Zatímco jedni označují Asheho návrh za "dobrý základ k diskusi" (Catherine Day z Evropské komise) a "velmi pozitivní krok" (John Turner, asistent pro mezinárodní environmentální otázky ministra zahraničí USA), zástupci chudých zemí i ekologičtí aktivisté jsou kritičtí. "Tento návrh se rovná obchodní agendě bohatých zemí po odečtení některých důležitých environmentálních prvků," tvrdí David Waskow z hnutí Friends of the Earth (Přátelé Země).
Další, neméně ožehavá část Asheho návrhu, se dotýká příspěvků bohatých zemí těm chudším. Ačkoliv Organizace spojených národů určila za cíl už v roce 1970, aby rozvinuté země dávaly 0,7 procenta ze svého hrubého domácího produktu, tento cíl splnilo v roce 2000 pouze Dánsko, Nizozemí, Norsko a Švédsko. Rozvinutý svět dnes třetím zemím věnuje v průměru 0,22 procenta HDP ročně, oproti 0,33 procentům před deseti lety.
Faktu, že hned první den konference byly na programu otázky zdravotní péče, využili také aktivisté Pan-afrického hnutí za přístup k léčbě HIV/AIDS, aby vyvinuli nátlak na nadnárodní korporace, například na Coca-Colu, která je jedním z největších zaměstnavatelů v Africe, ale také na velké důlní společnosti. Chtějí dosáhnout, aby tyto společnosti poskytovaly léky proti HIV a lékařskou péči svým zaměstnancům po celé Africe, nikoli pouze v Jihoafrické republice, kde jsou k tomu nuceni zákonem.
Mezi klíčovými protestujícími hnutími je i "Akce za léčení Jižní Afriky", která slavila vítězství v sérii významných soudních procesů proti politice prezidenta Thabo Mbekiho. Spory vyvrcholily u ústavního soudu, který stanovil, že vláda Jihoafrické republiky musí dodávat léky těhotným ženám, aby se nepřenesl virus z HIV pozitivní matky na novorozence.
V Africe je virem HIV nakaženo přibližně 28 milionů obyvatel, v Jihoafrické republice každý devátý člověk. Většina je v produktivním věku.
reklama
