Švédská firma dál staví větrné elektrárny ze dřeva, díky tomu mohou být vyšší
Standardním materiálem pro stavbu sloupů pro větrníky je ocel, pokud by ale stožáry měly být vyšší, byl by to problém zejména vzhledem k logistice. Stožáry se totiž staví z obrovských dílů, které je potřeba na místo nějak dostat, a to není kvůli rozměrům tunelů, silnic a mostů už nyní nijak jednoduché. Kdyby měly být díly ještě rozměrnější, bylo by to prakticky nemožné.
Technologie stavby z prefabrikovaných dřevěných dílů je jednodušší zejména v tom, že lze stavět z menších částí, které se snadno převážejí. Díly se vyrábějí až ze 144 vrstev dýhovaného dřeva, desky jsou pak extrémně odolné, ale i flexibilní. "Je to náš tajný recept... A protože dřevo je lehčí (než ocel), je možné stavět vyšší turbíny s použitím menšího množství materiálu," tvrdí David Olivegren, jeden se spoluzakladatelů firmy Modvion.
Mezi investory ve firmě Modvion je i jeden z největších výrobců větrných turbín na světě, dánská společnost Vestas. "Připadá nám to zajímavé i vzhledem k tomu, že jde o ekonomicky životaschopné řešení, které je odpovědí na problémy s dopravou a zároveň je udržitelné," uvedl její zástupce Jan Hagen.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Franta Frantíků
29.12.2023 16:42Třeba tohle je perla:
"Technologie stavby z prefabrikovaných dřevěných dílů je jednodušší zejména v tom, že lze stavět z menších částí, které se snadno převážejí."
Takže problém současných technologií VTE (železo + beton) je v tom, že nejsme schopni díly vyrábět dostatečně malé? Vždyt tomu nemůže uvěřit nikdo, jehož IQ je vyšší než dnešní datum! Připomíná to barona Zeppelina z DJC. Ten také zamýšlel vyrábět prostředky proti početí, ale výrobky z jeho továrny byly příliš velké a nehodily se proto k ničemu jinému, než ku létání...
Realita je taková, že problém při transportu představují listy rotoru. A to tento úžasný projekt nijak neřeší. Celé je to totiž samozřejmě jen podvod na ivestory...
Lukas B.
2.1.2024 12:19 Reaguje na Franta Frantíkůu ocelových konstrukcí montážní styky dílců, ať již in situ svařované nebo šroubované nepředstavují žádné oslabení, pouze konstrukci prodražují. u dřevěných konstrukcí je každý montážní spoj oslabením a rizikovým místem vzniku poruchy.
Slavomil Vinkler
29.12.2023 17:37Pavla Žídková
29.12.2023 22:56 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
30.12.2023 19:21 Reaguje na Pavla Žídkovákarel krasensky
29.12.2023 17:52Břetislav Machaček
1.1.2024 12:13 Reaguje na karel krasenskyže u nich vyrábajů drevené vozně, len kolesá sů dubové. Tak nějak
vidím i ty EKO stavby, kdy slepí kousky dřeva chemickými sajrajty
a pak je prohlásí jako nebezpečný odpad možný likvidovat pouze ve
spalovnách se složitou technologií. Kdysi, když hořela dřevěná
budova, tak šlo "opékat klobásy" a dnes když hoří dřevostavba,
tak ji hasí hasiči v plynových maskách a v okolních domech si
mají zavřít okna a nevycházet ven. Takovým EKOlogickým stavebním
materiálem je dnes dřevo!!!
Jiří Svoboda
30.12.2023 09:19Jiří Svoboda
1.1.2024 10:44 Reaguje naPříhradová konstrukce by mohla být pěkně rozčapená - mnohem lepší statika.
Lukas B.
2.1.2024 11:15 Reaguje na Jiří Svobodanení problém něco navrhnout staticky (ať už na první nebo druhý mezní stav, laicky tedy na únosnost a na deformace), notabene když se statika jako pochopení fungování konstrukce často posouvá do situace, kdy cvičená opice něco láduje do černé skříňky (to by bylo na dlouhou ohnivou diskusi, ale obecně, nejde-li o něco fakt speciálního, třeba stabilitní problémy skořepiny, tak konstrukce musí snést výpočet na lístku od tramvaje) a černá skříňka to tupě porovnává s normami a často násobně předimenzovává proti kvalifikovanému "inženýrsko-konstruktérskému" řešení. problém je vyřešit detaily dostatečně spolehlivě a komplexně tak, aby při rozumně očekávatelné kontrole a údržbě (tedy podfinancované, blbě organizované, flákané a prováděné nekvalifikovanými lemply) konstrukce vydržela po celou návrhodou životnost bez zásadních poruch. u dřevěných (a ostatně i u ocelových) konstrukcí to znamená minimalizace a naprosté zjednodušení povrchu vystaveného povětrnosti. a styčníky dřevěných konstrukcí (analogicky styčníkům ocelových nýtovaných konstrukcí) jsou místa, kudy do konstrukce vniká vlhkost, kudy se jí nechce ven, a nad kterými se usazuje prach a bordel. dřevěné konstrukce určené ven na vítr a déšť tedy má smysl dělat co nejkompaktnější, s minimalizací povrchu, a s omezením nechráněných ploch jiných než svislých či převislých, a výhodou je maximální možné omezení montážních styků (protože kvalita práce v dílně je vždy vyšší než in situ).
pozn.: nevím jak Vy, ale já bych si nad KVH hranoly lepenými PVAc disperzí opékal klobásy stejně neochotně, jako nad zapálenou překližkou. čili lepené konstrukce jsou lepeny iodentickým "sajrajtem" bez ohledu na to, jedná-li se o profily nebo plošné prvky.
Jiří Svoboda
2.1.2024 20:23 Reaguje na Lukas B.Každopádně dřevěné rozhledny nejsou zdaleka ojedinělé.
Beru, že do spoje může zatékat, ale to by se mohlo začít intenzivně zkoumat, jak maximalizovat trvanlivost spoje na povětrnosti.
Ten stožár by byl na životnost VE tedy 30 let. To by mělo drěvo na povětrnosti s nějakým ošetřením na začátku vydržet.
Lukas B.
3.1.2024 08:44 Reaguje na Jiří Svobodane tak nějaká stometrová obluda, navíc dynamicky namáhaná, plná drahé technologie, stavěná za účelem dosažení zisku. jenom ta kontrola je úkol pro specialistu (aby se tam nahoru zvenku vůbec dostal), a případná demontáž má nároky na mechanizaci a přístupy stejné jako montáž, to jest jeřáb jak prase, který potřebuje příjezdovou komunikaci ve slušném stavu (což leckdy jde jen v létě). a při představě, že taková obluda je v havarijním stavu, a čeká na demontáž, a okolních ohrožených šest hektarů je obehnáno páskou se zákazem vstupu, mi nahání husí kůži.
ostatně, podívejte se do libovolného alpského střediska, jestli je tam někde lanovka s dřevěnými podpěrnými sloupy (myslím trvalá lanovka na vození lidí, ne dočasná lanovka pro přibližování dřeva).
Jiří Svoboda
3.1.2024 10:25 Reaguje na Lukas B.Když to shrnu, nepovažuji dřevo za vhodný konstrukční materiál pro věže VE.
Honza Honza
30.12.2023 11:13další takový příklad je řešení FV nějakou chemickou baterií- ž á d n á taková baterie nemůže zadržovat teravathodiny postřebné elektřiny. Musí to být nějaké mechanické úložiště, tíhové v dolech, úložiště energie v písku, přečerpávající elektrárny. Budou realizovatelné? Jinak rozšiřování FV nemá smysl! Že se o tom taky nemluví!
Jiří Svoboda
30.12.2023 16:32 Reaguje na Honza Honza1) podporovat současný "zvrhlý" ekologický přístup spojený s obrovskými toky veřejných financí a jen žádat jeho zintenzivnění nebo
2) vzdát svůj boj za ekologii a nechávat dění volný průběh.
Podporou 1) pomáhají politikům s hraním divadla na ekologii a ochranu klimatu, což jim zaručuje jakous takous existenci. Pokud by žádali radikální změnu v přístupu, stanou se nepřáteli vrchnosti a přijdou o obživu.
Ad baterie: nevyhazuje se proto, že by lidé chtěli mít vše nové a lesklé, ale proto, že přestane fungovat a neví se jak to udělat, aby vydržela déle.
Viktor Šedivý
1.1.2024 12:06 Reaguje na Honza HonzaTak zkuste chvíli počítat. To je tak "řídké" uložení energie, že s výjimkou velkých přečerpávacích elektráren vůbec nedává smysl. A i ty přečerpávačky jsou spíš rychlý špičkový zdroj, žádné dlouhodobé úložiště.
Břetislav Machaček
1.1.2024 12:49 Reaguje na Honza Honzaza prodanou uloženou energii. Pokud něco ukládám krátkodobě bez
velkých ztrát, tak mohu dosáhnou slušného zisku, ale pokud to budu
mít uložené tak dlouho, že většina energie skončí ve ztrátách, tak
jsem v mínusu. Toto je případ většiny úložišť vyjma těch vámi
vzpomínaných gravitačních v důlních jámách. Tam je ale problém ten, že lana a převodové části schopné udržet tu zátěž jsou nákladná
a efekt nemusí ani pokrýt náklady na pořízení. Navíc důlní díla
se raději zasypávají, než ty jámy udržovat čerpáním vod a taky
udržovat výztuhy stěn jam. Ty pokusy vidím poněkud úsměvně, když
vidím stav těch opuštěných šachet v mém okolí. Navíc konstrukce
gravitačního mechanismu potřebuje opravdu stabilní a únosné
podloží, kterým není oblast po těžbě uhlí. Ten tlak zátěže by
tak mohl dopadnout tak, že se zaboří zařízení do poddolovaného
okolí jámy a bude po drahém akumulačním vehiklu. A pokud tam
budu spouštět pár tun, tak ten efekt bude minimální. Máte plně
pravdu v tom, že OZE bez možnosti okamžitého využití nemají bez
efektivních akumulací význam a ty akumulace by ale musely PLNĚ
pokrýt doby výpadku produkce z OZE. Každé pohotovostní zálohy
vyplňující dobu nečinnosti OZE si za to nechají nekřesťansky
platit, protože údržba bez produkce není zadarmo, potřebnost
na dobu výpadků OZE je nenahraditelná a tudíž může cena jejich
produkce být doslova vyděračská. Mohou si doslova nadiktovat
jakoukoliv cenu, když budou nepostradatelní a vynahradí si tím
dobu pohotovostní odstávky. No a navíc když ty paroplyny spustí
na plný výkon, tak doslova vycucnou z plynovodů plyn, koupí ho
za jakoukoliv momentální cenu a tu započtou do ceny proudu. Trh
tak nebude stabilní nejen co do množství, ale ani co do ceny
a v sítích se to projeví přetoky a skoky. Řítíme se s množstvím
OZE do stále větší rizik a problémů a bohužel i ke stále dražším
energiím.
Lovatý Čávo
8.2.2024 12:00Při čtení návrhu reaktoru z akátového nebo habrového dřeva jsem uronil slzičku, díky za to.