Švédsko a Finsko vyzvaly EK, aby neoslabovala systém emisních povolenek

Švédský a finský premiér vyzvali Evropskou komisi, aby neoslabovala systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Ulf Kristersson a Petteri Orpo to uvedli v dopise adresovaném šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, do kterého ČTK nahlédla. Evropa podle Švédska a Finska potřebuje stabilní, ambiciózní a předvídatelný systém EU ETS s jasně stanoveným a předvídatelných vývojem cen emisních povolenek. Oslabení systému by vyslalo velmi špatný signál, dodali. Komise by měla v pátek představit revizi systému emisních povolenek. Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadují změnu systému ETS. Nastavení předvídatelného a stabilního systému je podle obou premiérů "nezbytné pro udržení a mobilizaci obrovských investic potřebných pro klimatickou transformaci a dekarbonizaci našich ekonomik". "Evropské podniky investovaly miliardy eur na základě již zavedeného politického rámce. Oslabení tohoto základu by poškodilo ty, kteří začali investovat jako první, a vyslalo by investorům i průmyslu velmi nešťastný a škodlivý signál," stojí v dopise.

Systém EU ETS musí podle Švédska a Finska i nadále zůstat jedním z hlavních pilířů pro dosažení unijního klimatického cíle, kterým je snížit do roku 2040 emise o 90 procent proti roku 1990. "Každou tunu CO2, kterou se nepodaří snížit prostřednictvím systému EU ETS, bude nutné kompenzovat jinými způsoby, buď prostřednictvím národních opatření, jako je ESR či LULUCF, případně využitím mezinárodních uhlíkových kreditů," říkají premiéři. Dodávají přitom, že každá z těchto alternativ přináší významné politické a ekonomické výzvy.

Nařízení o sdílení úsilí (ESR) stanovuje závazné cíle pro snižování emisí v sektorech, které nespadají do systému EU ETS, jako jsou doprava, budovy, zemědělství a odpady. Nařízení LULUCF zajišťuje, že emise a pohlcování skleníkových plynů z půdy a lesů jsou započítávány do klimatických cílů. Mezinárodní uhlíkové kredity pak umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

V závěru dopisu pak Kristersson a Orpo opětovně zdůrazňují, že nejúčinnějším nástrojem pro snižování emisí je právě dostatečně ambiciózní systém EU ETS. Jde podle nich zároveň o nejdůvěryhodnější a ekonomicky nejefektivnější cestu k naplnění klimatických cílů EU.

Předsedkyně EK již dříve uvedla, že systém ETS zůstává "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

Podle informací ČTK komise nejspíš v pátek navrhne, aby byl systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 pro průmyslové podniky flexibilnější. Firmy by podle návrhu mohly získat více bezplatných emisních povolenek výměnou za investice do dekarbonizace, uvedl před několika dny nejmenovaný unijní představitel.

Systém EU pro obchodování s emisními povolenkami funguje na principu "znečišťovatel platí". Elektrárny, průmyslové podniky a další podniky v systému musí na každou tunu vypuštěného CO2 odevzdat jednu emisní povolenku. Většinu povolenek členské státy prodávají v aukcích, zatímco část energeticky náročných odvětví je stále dostává zdarma, aby se omezilo riziko přesunu výroby mimo EU.

Výnosy z aukcí plynou do rozpočtů členských států, které je mají využívat především na opatření v oblasti klimatu a energetiky, například na modernizaci energetiky, podporu obnovitelných zdrojů nebo snižování emisí. Evropská komise nyní podle unijního zdroje rovněž navrhne, aby větší část těchto prostředků směřovala přímo na podporu dekarbonizace evropského průmyslu.

Podle unijního zdroje by komise chtěla, aby systém ETS 1 fungoval jako nástroj motivující firmy k investicím do dekarbonizace. Znamená to, že by už neměl firmy jen nutit kupovat dražší povolenky, ale má jim dát dlouhodobou jistotu, že se vyplatí investovat do nízkoemisních technologií. Revize by v této souvislosti měla přinést více bezplatných povolenek výměnou za investice, pomalejší zpřísňování systému a rovněž by měla vzniknou takzvaná Průmyslová dekarbonizační banka, tedy nový evropský investiční program s rozpočtem 100 miliard eur.

Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Podle českého premiéra Andreje Babiše je změna systému emisních povolenek nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu. Babiš to uvedl během červnového summitu EU.

Systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku. Připravovaný systém ETS 2 počítá s rozšířením na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028.

---

reklama

---