Svět čelí nevratnému vyčerpání vodních zásob, varují vědci OSN
22.1.2026 01:19
(ČTK)
"V mnoha regionech žijí lidé nad poměry svých hydrologických možností a řada klíčových vodních systémů je již zcela vyčerpána," uvedl hlavní autor studie Káve Madaní. "Tím, že si přiznáme realitu neudržitelného čerpání vody, můžeme konečně učinit těžká rozhodnutí, která ochrání lidi, ekonomiky i ekosystémy," dodal ředitel Ústavu pro vodu, životní prostředí a zdraví Univerzity OSN (UNU-INWEH).
Tři miliardy lidí a více než polovina světové produkce potravin se soustředí v oblastech, které již dnes čelí nestabilní nebo klesající úrovni vodních zásob. Zvýšila se také salinita půdy, která podle vědců znehodnotila už více než 100 milionů hektarů orné půdy.
Více než 170 milionů hektarů orné půdy je vystaveno "vysokému" nebo "velmi vysokému" nedostatku vody. Ekonomické škody, které způsobuje degradace půdy, vyčerpání podzemních vod a změna klimatu, přesahují celosvětově 300 miliard dolarů (6,2 bilionu korun) ročně.
Výzkumníci napsali, že současný přístup k řešení problémů s vodou již není vhodný a prioritou není návrat k normálnímu stavu, ale nová globální vodní agenda navržená tak, aby alespoň minimalizovala škody.
Geolog z Royal Holloway při londýnské univerzitě Jonathan Paul však uvedl, že zpráva se nezabývá jedním z hlavních faktorů krize. "Zásadním problémem, který je ve zprávě zmíněn pouze jednou, je vliv masivního růstu populace na většinu projevů vodního bankrotu," dodal Paul.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Symbolické hodiny nově ukazují jen 85 sekund do možné zkázy světa. Rizikem jsou jaderné zbraně, umělá inteligence i změna klimatu
V roce 2024 zabito 146 ekologických aktivistů, nejvíce v Latinské Americe
Každý čtvrtý člověk na světě nemá podle OSN bezpečný přístup k pitné voděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Karel Zvářal
22.1.2026 08:24"Zásadním problémem, který je ve zprávě zmíněn pouze jednou, je vliv masivního růstu populace na většinu projevů vodního bankrotu," dodal Paul. 1.) Hurá!, pokrok - nemlčíme si do kapsy.
2.) "V mnoha regionech žijí lidé nad poměry svých hydrologických možností a řada klíčových vodních systémů je již zcela vyčerpána,"... sousloví "artézké studně" není zmíněno ani jednou, lidé své "věčné zdroje" ani ne tak vypili, jako spíše vylili v závlahách na písečná pole (genitální nápad-/
Takže ano, tvor z nejmoudřejších se chová jak hejno sarančat - dokud je kde brát, bere plnými hrstmi, zítřek je ještě daleko...
Odpovědět
2.) "V mnoha regionech žijí lidé nad poměry svých hydrologických možností a řada klíčových vodních systémů je již zcela vyčerpána,"... sousloví "artézké studně" není zmíněno ani jednou, lidé své "věčné zdroje" ani ne tak vypili, jako spíše vylili v závlahách na písečná pole (genitální nápad-/
Takže ano, tvor z nejmoudřejších se chová jak hejno sarančat - dokud je kde brát, bere plnými hrstmi, zítřek je ještě daleko...
JB
Jakub Brenn
22.1.2026 08:50 Reaguje na Karel ZvářalN člověk se chová jako bakterie v misce s agarem. Jakmile si vyžerou všechny živiny, populace bakterií zkolabuje. Čím větší je populace a její růst, tím dřív živiny vyžerou a zkolabují. Totéž lidé.
Ke kolapsu dříve nebo později dojde, a spíše bych viděl tu variantu dříve.
Odpovědět
Ke kolapsu dříve nebo později dojde, a spíše bych viděl tu variantu dříve.
TS
Tonda Selektoda
23.1.2026 12:12 Reaguje na Jakub BrennI ne, tak to přece v lidském světě nefunguje! Lidstvo od živé přírody odkoukalo věčný boj biologických druhů, o přírodní zdroje a o životní prostor, pro sebe i pro své potomstvo. A tyto poznatky, ho vedly k vynalezení války. Války se nevedou jen o princezny, ale především o nerostné bohatství. Předmětem války nemusí být jen ropa, ale třeba i ta pitná voda.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.1.2026 14:25 Reaguje na Tonda SelektodaTo jste ovšem špatně pochopil (spíše záměr, že...)! Tady jde o spotřebu zdrojů na VLASTNÍM území - kde tam chcete válčit - s původním obyvatelstvem???
Statistici pláčí, že mladí v Česku se nechtějí množit, máme nejnižší historickou porodnost! Tak ať, přicházejí přece imigranti!
Pointa spočívala v narážce na odmítače přehrad (jako technického řešení pro akumulaci rychlých a vydatných srážek), ale tam jste ani omylem nezabloudil...
Odpovědět
Statistici pláčí, že mladí v Česku se nechtějí množit, máme nejnižší historickou porodnost! Tak ať, přicházejí přece imigranti!
Pointa spočívala v narážce na odmítače přehrad (jako technického řešení pro akumulaci rychlých a vydatných srážek), ale tam jste ani omylem nezabloudil...
TS
Tonda Selektoda
23.1.2026 21:32 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal, v článku je to popisováno, jako globální problém, nikoliv vlastní území, jak píšete. Ano, národy a státy mívají svá vlastní území, kde žijí. Ale když na něm spotřebují zdroje, musí se poohlédnout, jak a kde by je získaly. Když to pak nejde po dobrém, často nastupuje hrozba násilím, i válka. Však se podívejte co se děje kolem nás. Proč do ještě nedávno vyspělé a bohaté Evropy, migrovaly miliony lidí ze zemí, kde je bída? A nemají se k odchodu! Proč se tak často bojuje, nebo jsou prováděny státní převraty, barevné revoluce, právě v zemích, bohatých třeba na ropu, na průmyslové a drahé kovy… Proč dochází ke konfliktům kvůli úpravám na hraničních tocích, nebo zřizování přehrad na nich, omezení odtoku vody z nich, atd.
A co se týče kritiky, nebo poukazování na přemnožení lidstva, tedy obecně „populace“, opakující se v některých příspěvcích na Ekolistu: ať chceme, nebo ne, všichni jsme členy nějaké populace. Co tedy kritizujeme – že nás naši rodiče počali, zplodili, zajistili nám životní podmínky, prostor, a potřebné zdroje k životu? Co nás vlastně opravňuje kritizovat vyšší míru lidské reprodukce v jiných a většinou i chudších regionech?
Ano, měl jste pravdu, předešlou odpověď, jsem původně pojal spíše jako nadsázku...
Odpovědět
A co se týče kritiky, nebo poukazování na přemnožení lidstva, tedy obecně „populace“, opakující se v některých příspěvcích na Ekolistu: ať chceme, nebo ne, všichni jsme členy nějaké populace. Co tedy kritizujeme – že nás naši rodiče počali, zplodili, zajistili nám životní podmínky, prostor, a potřebné zdroje k životu? Co nás vlastně opravňuje kritizovat vyšší míru lidské reprodukce v jiných a většinou i chudších regionech?
Ano, měl jste pravdu, předešlou odpověď, jsem původně pojal spíše jako nadsázku...
JS
Jiří Svoboda
22.1.2026 09:31Sladká voda je přece obnovitelný zdroj. Máme jí tolik, kolik jí vypadne z atmosféry přírodními cykly. S tím holt musíme vyjít. Předně musíme přemýšlet, jak tam, kde je vody málo, jí co nejméně odpařovat a nechovat se lokálně sobecky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.1.2026 10:16Problém je spíš v zemích, kde se to děje, jejich populacích a jejich státnímu zřízení a panující ideologii.
V Evropě se vždy na budoucnost myslelo, a tam, kde nevládnou progresivisté a liberálové, i myslí.
Odpovědět
V Evropě se vždy na budoucnost myslelo, a tam, kde nevládnou progresivisté a liberálové, i myslí.
va
vaber
22.1.2026 10:51Nedoatatek vody je jen nalá část celkového problému.
Nesmyslný růst lidské populace má negativní vliv na vše v přírodě. Jediné kde má růst populace pozitivní růst, je dnešní počítání ekonomických ukazatelů . Čím více lidí tím větší ekonomický rozvoj, ovšem za cenu likvidace životního prostředí.
Snížení populace by způsobilo ekonomickou krizi ,takže je jasné kam se bude svět ubírat a kam dojde.
Odpovědět
Nesmyslný růst lidské populace má negativní vliv na vše v přírodě. Jediné kde má růst populace pozitivní růst, je dnešní počítání ekonomických ukazatelů . Čím více lidí tím větší ekonomický rozvoj, ovšem za cenu likvidace životního prostředí.
Snížení populace by způsobilo ekonomickou krizi ,takže je jasné kam se bude svět ubírat a kam dojde.
TS
Tonda Selektoda
23.1.2026 12:25 Reaguje na vaberA teď si pane představte, že jste též jedním ze členů té lidské populace. A ještě k tomu, že též spotřebováváte přírodní zdroje a tedy máte svůj podíl na Vámi uvedený negativní vliv na vše v přírodě. Co s tím uděláte?
Odpovědět
va
vaber
24.1.2026 09:46 Reaguje na Tonda SelektodaJá kritizoval vždy Evropu ,má jednu z nejvyšších hustot obyvatel na km2. Evropané se rozlezli po celém světě ,likvidovali původní obyvatelstvo a ukradli jim zem a tam se dál množili. To jsou fakta.
Jde o politiku vlád, která podporuje množení lidí a považuje se to za záchranu. To se vtlouká do hlav plebsu. Opak je pravdou, je to cesta do neřešitelných problémů.
Před 120lety zde byla miliarda lidí ,dnes je zde 10miliard.
Už jste videl ty stašidelné články ,protože se v Česku prý narodilo málo dětí?
Odpovědět
Jde o politiku vlád, která podporuje množení lidí a považuje se to za záchranu. To se vtlouká do hlav plebsu. Opak je pravdou, je to cesta do neřešitelných problémů.
Před 120lety zde byla miliarda lidí ,dnes je zde 10miliard.
Už jste videl ty stašidelné články ,protože se v Česku prý narodilo málo dětí?
BM
Břetislav Machaček
22.1.2026 14:46Lidé by měli odebírat pouze část samovolně vytékající spodní pramenné vody,
aby spodní vody zůstaly trvale naplněné a prameny potoků a řek nevysychaly
neúměrným odběrem. Měli bychom jít cestou velkých nádrží zachycujících
přívalové srážky, které odtékají nejen bez užitku, ale ještě škodí při
povodních. Bohužel ekologismus je proti takovým nádržím a paradoxně mlčí
při čerpání spodních vod ze stále větší hloubek a klade důraz na zásak,
který ale nedoplní nadměrné čerpání. V celém světě se čerpání stalo levnější alternativou proti stavbě nádrží a úpravě povrchových vod a
tak se pouze čerpá a čerpá, až se jednou dočerpá a na doplnění se bude
čekat roky a desetiletí. To přijde dříve, než se poučí a postaví ty
nádrže. Buďme rádi za prozřetelnost našich předků, kteří u nás ty
nádrže budovali a vezměme si je jako příklad dobrých hospodářů, kteří
mysleli na budoucnost na rozdíl od těch, co čerpají nadměrně vodu
z podzemí a je jim fuk, že brzo dočerpají poslední zbytky.
Odpovědět
aby spodní vody zůstaly trvale naplněné a prameny potoků a řek nevysychaly
neúměrným odběrem. Měli bychom jít cestou velkých nádrží zachycujících
přívalové srážky, které odtékají nejen bez užitku, ale ještě škodí při
povodních. Bohužel ekologismus je proti takovým nádržím a paradoxně mlčí
při čerpání spodních vod ze stále větší hloubek a klade důraz na zásak,
který ale nedoplní nadměrné čerpání. V celém světě se čerpání stalo levnější alternativou proti stavbě nádrží a úpravě povrchových vod a
tak se pouze čerpá a čerpá, až se jednou dočerpá a na doplnění se bude
čekat roky a desetiletí. To přijde dříve, než se poučí a postaví ty
nádrže. Buďme rádi za prozřetelnost našich předků, kteří u nás ty
nádrže budovali a vezměme si je jako příklad dobrých hospodářů, kteří
mysleli na budoucnost na rozdíl od těch, co čerpají nadměrně vodu
z podzemí a je jim fuk, že brzo dočerpají poslední zbytky.
Karel Zvářal
22.1.2026 16:32 Reaguje na Břetislav MachačekOpakovaně jsem uváděl ("hypotézu"), že čerpání podzemní vody je JEDNOU z (nikde neuváděných) příčin globálního oteplování. Tedy nejen artézké studny vycucnuté pro závlahy polo/pouštních polí, kde dnes stojí města duchů z 70.-80., ale všechny v novověku vrtané studny do hloubek, o kterých se lidem dříve ani nesnilo... Přijeli odborníci a pomohli (boomu).
Méně vody pod povrchem - více nahřátá půda - více ohřívaný vzduch. Co potom pomůže budovat mokřádky ("k ochlazování"), když téměř všechny původní byly (zejména v Evropě) vysušeny. Takže ano, nezbývá, než budovat umělé nádrže (zejména v sušších oblastech světa), které budou plněny nerovnoměrně, podle toho, kde zrovna budou abnormální srážky. Odpor k těmto dílům je projevem mdlého ducha, který z dlouhé chvíle života v blahobytu nemá nic jiného na "práci"...
Odpovědět
Méně vody pod povrchem - více nahřátá půda - více ohřívaný vzduch. Co potom pomůže budovat mokřádky ("k ochlazování"), když téměř všechny původní byly (zejména v Evropě) vysušeny. Takže ano, nezbývá, než budovat umělé nádrže (zejména v sušších oblastech světa), které budou plněny nerovnoměrně, podle toho, kde zrovna budou abnormální srážky. Odpor k těmto dílům je projevem mdlého ducha, který z dlouhé chvíle života v blahobytu nemá nic jiného na "práci"...
BM
Břetislav Machaček
22.1.2026 19:04 Reaguje na Karel ZvářalBohužel naše "selské" palice mají svůj rozum a zkušenosti z
praxe, která schází teoretikům bez praktických zkušeností.
Navíc vyschlé podzemí se chová jako houba při sušení, která
se scvrkává a místy se tak půda propadá. Zvedne se ještě po
doplnění vody a nebo zůstane ta voda na povrchu propadliny?
U nás na Karvinsku to vidím v praxi po vytěžení uhlí, když
nastává propad a propadliny naplní povrchová voda. A není
to pouze vytěžením materiálu, ale taky souběžným čerpáním
důlních vod a vysycháním okolní hlušiny. Nyní se mají doly
zaplavit, uhlí trvale znehodnotit záparem , ale to už to
propadaní nezastaví a nevrátí do původního stavu.
Odpovědět
praxe, která schází teoretikům bez praktických zkušeností.
Navíc vyschlé podzemí se chová jako houba při sušení, která
se scvrkává a místy se tak půda propadá. Zvedne se ještě po
doplnění vody a nebo zůstane ta voda na povrchu propadliny?
U nás na Karvinsku to vidím v praxi po vytěžení uhlí, když
nastává propad a propadliny naplní povrchová voda. A není
to pouze vytěžením materiálu, ale taky souběžným čerpáním
důlních vod a vysycháním okolní hlušiny. Nyní se mají doly
zaplavit, uhlí trvale znehodnotit záparem , ale to už to
propadaní nezastaví a nevrátí do původního stavu.
Karel Zvářal
22.1.2026 19:53 Reaguje na Břetislav MachačekV starším dokumentu (r. 10?) ze Středozápadu po vyčerpání artézkých zvodní se zemský povrch snížil o 8-10 m. I ropné vrty jim dávno vyschly, a nepotrvá zřejmě dlouho, budou stavět nová vodní díla namísto nedávno zbouraných přehrad. Ještěže jsou obklopeni oceány, k uvaření polévky nebudou muset mořskou vodu ani odsolovat:-)
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
22.1.2026 21:03 Reaguje na Karel ZvářalJinými slovy jsme v krajině rozes.ali co se dalo, dovedli jsme krajinu do krajní stavu. Krajní stav si žádá krajní řešení/třeba budování přehrad x namísto uchování zdravé krajiny(ano, a to je z říše fantasie při současném technokratickém přístupu k přírodě).
Doufám, že se tedy alespoň nyní ve Středomoří při mimořádně vydatných srážkách doplní hladina tamějších přehrad a v létě bude u nich z čeho čerpat.
Odpovědět
Doufám, že se tedy alespoň nyní ve Středomoří při mimořádně vydatných srážkách doplní hladina tamějších přehrad a v létě bude u nich z čeho čerpat.
Karel Zvářal
23.1.2026 08:39 Reaguje na Jakub BrennAno, ono celé to lidské konání je někdy tak trochu "na hlavu". Např největší producent prasat v eu patří k nejsušším částem E. Také tam ochotně budují golfová hřiště pro teplomilnou movitou klientelu. Fota z obnažených/oraných= vysoušených slencem) olivových plantáží jsem též ukazoval... výsledkem je názorná ukázka, "jak se to nemá dělat" - tedy hospodaření s vodou. Prostě jak praví klasik: čím blbější (nápad), tím lepší... Aspoň si při těch apokalyptických povodních snad uvědomí, že "chybička se (někde) vloudila.
Ano, mentální úroveň jednobuněčného tvora, kam se hrabou na Ai.
Odpovědět
Ano, mentální úroveň jednobuněčného tvora, kam se hrabou na Ai.
JB
Jakub Brenn
24.1.2026 09:45 Reaguje na Karel ZvářalTakových příkladů nesmyslného chování by bylo mraky.
Dal byste mi odkaz na ty rozoraný olivový plantáže?
Největší producent prasat v EU je Španělsko nebo?
Golfová hříště, pravděpodobně zrovna také zavlažována z vrtů, symbol zbytečné marnivosti a být panem Macháčkem,tak bych svou pozornost obrátil tam apod. namísto k "ekologistům".
Odpovědět
Dal byste mi odkaz na ty rozoraný olivový plantáže?
Největší producent prasat v EU je Španělsko nebo?
Golfová hříště, pravděpodobně zrovna také zavlažována z vrtů, symbol zbytečné marnivosti a být panem Macháčkem,tak bych svou pozornost obrátil tam apod. namísto k "ekologistům".
Karel Zvářal
24.1.2026 11:28 Reaguje na Jakub BrennMěl jsem názorné foto v předposledním článku : https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pan-millan-millan-a-land-use-jako-druha-biofyzikalni-noha-globalniho-oteplovani
Když zabrousíte do map v ony končiny (ano, E, nejteplejší, proto největší producent prasat - nemusí topit, zato spotřeba vody v prasečáku je jako u menšího města), např 37.9665789N, 4.5631397W , jasně patrný rozdíl v barvě země, kde je pole, nesečený/neoraný sad a udržovaný podmítačem (i jinak strojově, to by růčo nedal...). Bylo to i několikrát v dokumentech při letmých záběrech, asi na to mají dotace...
A kde není rosa, nemohou se tvořit dostatečně mraky pro MVC - a když jim z té naakumulované W cákne, stojí to pak za to...
Prostě kontraproduktivní "údržba" krajiny. Ale "vypadá to hezky"...
Odpovědět
Když zabrousíte do map v ony končiny (ano, E, nejteplejší, proto největší producent prasat - nemusí topit, zato spotřeba vody v prasečáku je jako u menšího města), např 37.9665789N, 4.5631397W , jasně patrný rozdíl v barvě země, kde je pole, nesečený/neoraný sad a udržovaný podmítačem (i jinak strojově, to by růčo nedal...). Bylo to i několikrát v dokumentech při letmých záběrech, asi na to mají dotace...
A kde není rosa, nemohou se tvořit dostatečně mraky pro MVC - a když jim z té naakumulované W cákne, stojí to pak za to...
Prostě kontraproduktivní "údržba" krajiny. Ale "vypadá to hezky"...
JB
Jakub Brenn
26.1.2026 12:19 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji za odkaz, pěkně a obsáhle to tam máte shrnutý!
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
24.1.2026 09:52 Reaguje na Břetislav MachačekTak zavlažování z vrtů je zářivým případem lidské nevědomosti a krátkozrakosti. A dělá to i mnoho obyčejných zahrádkářů mající vrt na zahradě. Ta voda se ale rychle odpaří a bude scházet v podzemí stromům. Ale já budu happy...
V našem pidi KV kraji jsem napočítal 9 přehrad, je to snad málo?
Odpovědět
V našem pidi KV kraji jsem napočítal 9 přehrad, je to snad málo?
