Svět loni přišel o 37 500 km čtverečních deštných pralesů, nejvíce v Brazílii
28.4.2022 13:40
(ČTK)
Svět v loňském roce přišel o zhruba 37 500 kilometrů čtverečních tropických deštných pralesů. To je zhruba polovina rozlohy České republiky. Největší úbytek připadá na Brazílii, následují Kongo a Bolívie, uvedla dnes agentura EFE s odkazem na studii amerického ústavu World Research Institute (WRI). Meziročně se ale úbytek plochy deštného pralesa snížil.
reklama
O zhruba 15 000 kilometrů čtverečních se snížila plocha deštného pralesa v Brazílii. To je zhruba půl procenta rozlohy deštného pralesa v zemi, který představuje zhruba třetinu tohoto druhu lesů na světě. Od roku 2016 tento latinskoamerický stát přichází nejméně o 10 000 kilometrů čtverečních pralesa ročně. Dalších 4990 kilometrů čtverečních bylo zničeno loni v Kongu a 2900 kilometrů čtverečních v Bolívii.
Meziročně se zničená plocha deštných pralesů snížila o 11 procent. Velkou zásluhu na tom má Indonésie, kde se zničená rozloha snížila meziročně o čtvrtinu. "Indonésie zaznamenala klesající míru zničeného lesu pátým rokem po sobě, což ukazuje, že opatření zavedená vládou a závazky soukromého sektoru začínají mít účinek," uvedl WRI.
Podle koordinátorky WRI v Brazílii Fabioly Zerbiniové je ochrana deštných pralesů celosvětově významná kvůli schopnosti těchto lesů zachytit oxid uhličitý a také proto, že v pralesích žije velký počet druhů zvířat. Podle odhadu WRI ničení deštného pralesu uvolnilo vloni do atmosféry na 2,5 gigatun oxidu uhličitého, což zhruba odpovídá ročním emisím ze spalování fosilních paliv v Indii. Celkově deštné pralesy zadržují zhruba 861 gigatun oxidu uhličitého.
Deštný prales čelí výraznému úbytku především na západě Brazílie. V loňském roce se země zavázala k větší ochraně těchto lesů. Vláda prezidenta Jaira Bolsonara ale čelí kritice, že ochranu nebere vážně a že její postoj usnadňuje ničení pralesů.
Rozlohu pralesů WRI vypočítává na základě satelitních snímků ve spolupráci s Marylandskou univerzitou.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Brazilská vláda zavedla ochrannou známku na produkty pocházející z Amazonie
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v AmazoniiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Sl
Slovan
28.4.2022 14:01Ta čísla z Brazílie jsou alarmující. Každý rok od nástupu Bolsonara se to číslo zvyšuje! Každý rok! Naštěstí Brazílii čekají letos volby - budou to nejdůležitější volby roku a já doufám, že Lula vyhraje. Jeho viceprezidentem by byl svého času jeho největší rival - Geraldo Alckmin. I to ukazuje, jak celkově vážná situace v té zemi je. Prohra Bolsonara pomůže i brazilským ekosystémům jako takovým... nejenom Amazonii.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
28.4.2022 14:50A o kolik za posledních 50let ?
A kam asi jde to dřevo z Amazonských pralesů, no !
Odpovědět
A kam asi jde to dřevo z Amazonských pralesů, no !
Sl
Miroslav Vinkler
28.4.2022 17:49 Reaguje na SlovanNení pravda, čile se s ním kšeftuje.
Podle Mezinárodní organizace pro tropické dřevo (ITTO) hodnota brazilského vývozu produktů na bázi dřeva (kromě buničiny a papíru) meziročně vzrostla o 76 % z 235,5 milionu USD v květnu 2020 na 414,8 milionu USD v roce května 2021.
Odpovědět
Podle Mezinárodní organizace pro tropické dřevo (ITTO) hodnota brazilského vývozu produktů na bázi dřeva (kromě buničiny a papíru) meziročně vzrostla o 76 % z 235,5 milionu USD v květnu 2020 na 414,8 milionu USD v roce května 2021.
ss
ss
Sl
Slovan
28.4.2022 18:47 Reaguje na Miroslav VinklerCož nic nemění na faktu, že hlavní důvod je získávání zemědělské půdy.
“ According to the Food and Agriculture Organisation of the United Nations (FAO), 80 % of forest loss in Brazil is directly or indirectly related to livestock farming. ”
Zdroj: https://www.iberdrola.com/sustainability/amazon-deforestation
Odpovědět
“ According to the Food and Agriculture Organisation of the United Nations (FAO), 80 % of forest loss in Brazil is directly or indirectly related to livestock farming. ”
Zdroj: https://www.iberdrola.com/sustainability/amazon-deforestation
Miroslav Vinkler
28.4.2022 19:41 Reaguje na SlovanA na té půdě naschvál stojí stromy, jaká náhoda!
Odpovědět
Pe
Pepa
28.4.2022 20:11 Reaguje na Miroslav VinklerTěžba cenného dřeva z pralesů je druhořadá, cenné dřevo se v největší míře tezi z uměle vysazenych lesů, je to proste efektivnější, prales se vypaluje za účelem nezákonného zabrání půdy na pastvu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.4.2022 21:35 Reaguje na PepaNepovídejte. Je sice pravda, že podstatně vzácnější stromy s podstatně dražším dřevem se vyskytují spíš v Indonesii , Nepálu, Indii ale i v jižní Americe jsou stromy které stojí víc než váš barák. No a je dřevo co se prodává na kila. Kubík to je potom víc než 100 miliónů korun.
Odpovědět
Jakub Graňák
29.4.2022 07:31 Reaguje na Jarek SchindlerNa místě je spíš otázka, kdo takové dřevo kupuje? "Ekologové" to zřejmě nebudou, že ano?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.4.2022 08:32 Reaguje na Jakub GraňákEkologové? Děláte si srandu? Kupuje ho asi ten co za vyjímečné dřevo je schopen dát vyjímečnou cenu a dřevo upotřebit a dále zpeněžit. Pochybuji o tom, že by se ekologo povětšině zabývali nějakou uměleckou výrobou, vonnými silicemi či oleji......
Já reagoval na tvrzení , že těžba cenného dřeva je druhořadou záležitostí a to se navíc pěstuje uměle. Začal se uměle pěstovat Santalovník bílý ale cenu to zatím moc nesnížilo. U dřeva chvíli trvá než doroste.
Odpovědět
Já reagoval na tvrzení , že těžba cenného dřeva je druhořadou záležitostí a to se navíc pěstuje uměle. Začal se uměle pěstovat Santalovník bílý ale cenu to zatím moc nesnížilo. U dřeva chvíli trvá než doroste.
Jakub Graňák
29.4.2022 08:43 Reaguje na Jarek SchindlerTo byla ironie:-)
Jinak si myslím, že se mýlíte, drtivá většina těchto drahých dřev končí jako obložení interiérů všech těch superjachet různých multimiliardářů, na hudební nástroje, či umělecké předměty bude jeho spotřeba významně nižší. Co se týče santalu - to jistě není příběh jihoamerických pralesů.
Odpovědět
Jinak si myslím, že se mýlíte, drtivá většina těchto drahých dřev končí jako obložení interiérů všech těch superjachet různých multimiliardářů, na hudební nástroje, či umělecké předměty bude jeho spotřeba významně nižší. Co se týče santalu - to jistě není příběh jihoamerických pralesů.
BM
Břetislav Machaček
29.4.2022 10:16 Reaguje na Jakub GraňákZa socíku byl u nás sklad
jižního ovoce, které bylo tehdy baleno bedýnkách
z latí různých dřev. Po dozrání a přetřídění ty
bedny byly jako palivo
prodávány zaměstnancům.
Kamarád jich přes svoji
tchýni přivezl dvě auta
a co by kutil roztřídil
a zpracoval. Laťky pak
podlepil sololitem a má
z nich exkluzivní obklad stěn a stropů v domku.
Práce pro kutila na dva
roky, ale výsledek je
ten, že jeden stolař sedl na pozadí, jakým dřevem jsou obloženy stěny a strop. Nebýt to odpad, tak se kamarád nedoplatí.
Dnes to chodí v plastu
a tím už nikdo neobloží
asi nic.
Odpovědět
jižního ovoce, které bylo tehdy baleno bedýnkách
z latí různých dřev. Po dozrání a přetřídění ty
bedny byly jako palivo
prodávány zaměstnancům.
Kamarád jich přes svoji
tchýni přivezl dvě auta
a co by kutil roztřídil
a zpracoval. Laťky pak
podlepil sololitem a má
z nich exkluzivní obklad stěn a stropů v domku.
Práce pro kutila na dva
roky, ale výsledek je
ten, že jeden stolař sedl na pozadí, jakým dřevem jsou obloženy stěny a strop. Nebýt to odpad, tak se kamarád nedoplatí.
Dnes to chodí v plastu
a tím už nikdo neobloží
asi nic.
Jakub Graňák
29.4.2022 14:35 Reaguje na Břetislav MachačekCož o to..., ale řekl bych, že se jedná o zpracované drobnější odřezky, které nebylo možno jinak využít
Odpovědět
Jakub Graňák
29.4.2022 18:59 Reaguje na Břetislav MachačekMyslíte sklad v Polance nad Odrou? Ten je tam furt, pokud se nemýlím
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.4.2022 20:44 Reaguje na Jakub GraňákByl to sklad v Bohumíně
u nádraží. Mimochodem v té době nejmodernější a po privatizaci používán pouze jako sklad nápojů.
Odpovědět
u nádraží. Mimochodem v té době nejmodernější a po privatizaci používán pouze jako sklad nápojů.
Jakub Graňák
30.4.2022 07:44 Reaguje na Břetislav MachačekTo mi něco říká, nebyla tam v areálu rozestavěná nikdy nedokončená skladovací hala?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.4.2022 09:41 Reaguje na Jakub GraňákMožná měl provoz nějaké
problémy, ale byla tam
třídírna a dozrávací hala. Na pár let jim konkuroval sklad v areálu
statku Nerad dnešní firmy
NETIS, který zkrachoval.
Ono láce nájmu nemusí být pro jižní ovoce ideální, když v hale statku mrzlo
a běhali po ni potkani.
Jinak zaměstnanci pálili
prima mandarinkovici,
pomerančovici a zkoušeli
i jiné tropické ovoce.
Odpovědět
problémy, ale byla tam
třídírna a dozrávací hala. Na pár let jim konkuroval sklad v areálu
statku Nerad dnešní firmy
NETIS, který zkrachoval.
Ono láce nájmu nemusí být pro jižní ovoce ideální, když v hale statku mrzlo
a běhali po ni potkani.
Jinak zaměstnanci pálili
prima mandarinkovici,
pomerančovici a zkoušeli
i jiné tropické ovoce.
Jakub Graňák
30.4.2022 10:44 Reaguje na Břetislav MachačekMám dojem, že jsme tam s otcem někdy kolem roku 2000 něco řešili v rámci tzv. zbytkového statku, ale můžu se plést, už je to dávno.
Jinak pro ovoce, nejen to jižní, je optimální skladování se řízenou atmosférou, tzv. ULO což je zkratka pro ultra low oxygen - nízká hladina kyslíku, aby to ovoce moc nedýchalo
Odpovědět
Jinak pro ovoce, nejen to jižní, je optimální skladování se řízenou atmosférou, tzv. ULO což je zkratka pro ultra low oxygen - nízká hladina kyslíku, aby to ovoce moc nedýchalo
JS
Jarek Schindler
29.4.2022 12:10 Reaguje na Jakub GraňákVýše píši, že nejdražší nejsou z Amazonie. To se samozřejmě týká toho santalu který se již uměle pěstuje. No ale máte tam jiné stromy i když ne tak drahé, pořád je to balík. Jihoamerická Dalbergia nigra, nepravý eben, nebo stromy rodu Peltogyne.
No a asi nejdražší z jižní Ameriky (Venezuela, Rio Negro) a nejtvrdší dřevo na světě je ze stronu Lignum vitae,
Stromu života.
No a nejdražší jsou právě dřeva s obsahem vzácných silic a olejů. Zbývá jich totiž již hodně málo. S tou vzácností roste cena.
Odpovědět
No a asi nejdražší z jižní Ameriky (Venezuela, Rio Negro) a nejtvrdší dřevo na světě je ze stronu Lignum vitae,
Stromu života.
No a nejdražší jsou právě dřeva s obsahem vzácných silic a olejů. Zbývá jich totiž již hodně málo. S tou vzácností roste cena.
Jakub Graňák
29.4.2022 14:33 Reaguje na Jarek SchindlerPopisujete jen špičku ledovce, co všechny ostatní druhy jako ipé, iroko, masarandubi, teak, palisandr, merbau, meranti, bilingo etc. etc. další stovky druhů, to není o nějaké absolutní nejvyšší ceně - tyhle dřeva si můžou dovolit jen ti nejbohatší, takže nejde o nic jiného, než zazobaneckou manýru
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.4.2022 15:23 Reaguje na Jakub GraňákAno, popsal jsem to nejvzácnější a tím i nejdražší. A popsal jsem to proto, že jsem reagoval na slova o druhořadosti těžby dříví v těchto pralesích a na to jak se cenné dříví nyní pěstuje uměle nebo se pálí jako palivo. Takže se nepřu, že popisuji pouze špičku. Jen ještě dodám, že to dříví je cennější než všechny krávy co se na té ploše mají či budou pást.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.4.2022 15:26 Reaguje na Jarek SchindlerSamozřejmě včetně dalších druhů jako výplně a druhů kterí uvádíte vy pane Graňák.
Odpovědět
Jakub Graňák
29.4.2022 19:00 Reaguje na Jarek SchindlerOk, nepřu se, jen mi téma příjde poněkud širší.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.5.2022 03:44 Reaguje na Jakub GraňákAno, jen nevím jak chcete na pár řádcích diskuze podchytit tu celou šíři? To asi nikdy nepůjde.
Odpovědět
va
vaber
29.4.2022 08:26mohou být na planetě vyšší formy života, když tady nebudou stromy?
dali si odborníci takovou otázku,
u nás sice plocha lesů neubyla, pokud považuji za les i ten vykácený ,ale stromů ubylo tak 30%
Odpovědět
dali si odborníci takovou otázku,
u nás sice plocha lesů neubyla, pokud považuji za les i ten vykácený ,ale stromů ubylo tak 30%
JS
Jarek Schindler
29.4.2022 08:35 Reaguje na vaberNo a já tvrdím, pokud budeme brát strom jako strom, že stromů ani náhodou neubylo. Naopak, jejich počet se podstatně zvětšil.
Odpovědět
va
JS
BM
Břetislav Machaček
29.4.2022 08:44Alfou a omegou drancování pralesů a veškerého přírodního bohatství je pouze
poptávka, které se těžaři vždy přizpůsobí. Je jedno jestli se mýtí prales
na dříví, nebo na pole se sójou a pastvinu pro dobytek. Je to o tom, kdo
ty produkty kupuje. Ti by si měli zamést před vlastním prahem a nekupovat!
Největšími pokrytci jsou však právě největší kritici, kteří dovážejí tyto
produkty.
Odpovědět
poptávka, které se těžaři vždy přizpůsobí. Je jedno jestli se mýtí prales
na dříví, nebo na pole se sójou a pastvinu pro dobytek. Je to o tom, kdo
ty produkty kupuje. Ti by si měli zamést před vlastním prahem a nekupovat!
Největšími pokrytci jsou však právě největší kritici, kteří dovážejí tyto
produkty.
