https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/svet-ma-dva-velke-ekologicke-prusvihy.o-jednom-z-nich-se-ale-pise-osmkrat-vic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svět má dva velké ekologické průšvihy. O jednom z nich se ale píše osmkrát víc

10.4.2019 09:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
O klimatické změně se více píše a více čte. Ztráta biodiverzity je přitom podobně zásadní téma.
O klimatické změně se více píše a více čte. Ztráta biodiverzity je přitom podobně zásadní téma.
Klimatické změny a ztráta biodiverzity jsou dnes dvě největší témata globálního environmentálního hnutí. Tým kanadských vědců se ve své studii pozastavil nad tím, jaké mají oba tyto srovnatelně závažné jevy pokrytí ve světových médiích. Chtěli nalézt příčinu toho, proč se o klimatických změnách píše osmkrát více, než o ztrátě biodiverzity. Jejich závěry uveřejnil prestižní vědecký žurnál Frontiers in Ecology & Evolution.
 

Proč je mediální pokrytí tak důležité? Protože představuje spojnici mezi závěry vědeckého bádání a lidmi a hlavně politiky, kteří mohou v reakci na závažná zjištění převést do praxe nějaké opatření. Neinformovaní lidé nevyvinou na své vlády tlak k činům, nedojde ke změně. A ta je v případě ničivých antropogenních tlaků, vedoucích ke klimatickým změnám a ztrátě biodiverzity, více než žádaná.

Biologové z Quebecu se omezili na výsek let 1991 až 2016 a anglicky píšící média, ale vzhledem k jejich dosahu se dá předpokládat podobný trend je i u médií informujících jinými jazyky.

První zjištění je jasné: O klimatických změnách se v průměru píše osmkrát častěji, než o ztrátě biodiverzity. Je to téma, které často plní titulní stránky a je velmi diskutované. Otázka zní, proč tomu tak je.

Věda kolem biodiverzity je slabší, ale jen o polovinu

Logickým vysvětlením by bylo, kdyby se výzkumu vztaženému k biodiverzitě věnovalo osmkrát méně vědců (a vycházelo tak méně publikací, bylo méně financí na výzkum). Pravda je to jen do jisté míry, vědecká produkce klimatických témat v anglicky hovořících zemích je v posledních letech obsažena 1725 odbornými články, ta biodiverzitní jen 672; na výzkum klimatických změn plynulo v průměru 107 milionů dolarů ročně, na ztrátu biodiverzity jen 45 milionů.

Téma biodiverzity je tedy zhruba o polovinu „slabší“. Tomu ale rozhodně neodpovídá osminásobně větší mediální pokrytí klimatických změn. Několik hypotéz nabízí různě rozumná vysvětlení.

Třeba, že IPCC, tedy Mezinárodní panel klimatických změn, je s námi o dvacet let déle, než IPBES (ruku na srdce, IPCC asi znáte, ale IPBES právě vidíte poprvé, že?), tedy Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby. IPCC tedy mohl za delší dobu působení vytvořit lepší komunikační prostředky a mediální kontakt s veřejností.

Medializaci klimatických změn paradoxně pomáhá i aktivita popíračů klimatu, kteří na téma z různých stran útočí. A IPCC pak kontruje dalšími tiskovými zprávami. Kolem klimatické teze se tak dělají mnohem větší vlny, než kolem biodiverzity, o jejíž ztrátě v zásadě nikdo moc nepochybuje.

Kvůli klimatu se sjíždí ekonomové na mezinárodních fórech, kvůli klimatu se dělají demonstrace. O tom všem se píše. Kdo ale naposled demonstroval za biodiverzitu?

Počet novinových článků ve Spojených státech amerických, Kanadě a Velké Británii, věnujících se biodiverzitě (zelená) a klimatické změně (hnědá).
Počet novinových článků ve Spojených státech amerických, Kanadě a Velké Británii, věnujících se biodiverzitě (zelená) a klimatické změně (hnědá).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Se změnami klimatu máme větší kontakt

Medializaci klimatických změn pomáhají i pravidelné výchylky počasí od normy: lidé sami vidí, že je moc horko, sucho, zima, deštivo, a média jim to potvrzují jako další doklad probíhajících klimatických změn. Fyzicky tak dostihnou každého.

Kritický úbytek hmyzu, dravých ptáků nebo mořských korálů zdaleka tak intenzivně a bezprostředně laická veřejnost nevnímá, nepřichází s nimi do kontaktu.

Další z hypotéz hovoří o tom, že problematika ztráty biodiverzity je komunikována na rozdíl od klimatických změn nejasně, tedy příliš odborně. Efekt klimatických změn je prý vnímám jako globální, zatímco biodiverzita je chápána jako spíše lokální záležitost.

Klimatické změny si každý spojí se ztrátami úrody, potravní bezpečností, migracemi obyvatel, zdravotními problémy, zvýšenou mortalitou. Je tu také stále dokola omílaný požadavek o udržení limitu růstu teploty o 1,5 či 2 °C. Nikdo moc neví proč vlastně, ale každý se s heslovitým zvoláním rád ztotožní.

S čím si ale spojí ztrátu biodiverzity? Koncept ekosystémových služeb je na rozdíl od panických scénářů klimatických změn příliš nejasný, mediálně neuchopitelný. Jedním ze světlých okamžiků mediálního pokrytí ztráty biodiverzity bylo téma úbytku opylovačů, protože tu existoval jasný přesah do cen zboží v regálech obchodních domů. Tomu lidé rozumí. Ale to je asi tak všechno.

Chcete být bráni vážně? Začněte dělat paniku

Co tedy navrhují kanadští biologové svým kolegům, kteří by chtěli téma ztráty biodiverzity více medializovat (aby se o něm veřejnost dozvěděla a politici začali konat)? Inspirovat se přístupem kolegů z klimatologické praxe.

Vystavět jasně strukturované a jednoduché informace, tak, aby byly co nejvíce srozumitelné. Zacílit výklad biodiverzitního tématu na problematiku ohrožení lidského blaha. A, podobně jako médii favorizovaní odborníci na téma klimatických změn, plácat jednu metaforu za druhou.

Třeba o vypalování knihovny pozemského života, šestém hromadném vymírání nebo o milionech druhů v ohrožení. Při prezentaci více sázet na ikonické druhy, třeba na lední medvědy. Vyvolávat smutek a zděšení. Snažit se komunikovat s širším publikem, mimo expertní sféru.

Prostě činit tak, jak to dělají kolegové přes klimatické změny. A přitom budovat oporu v laické veřejnosti, které budou prezentovat krásy přírody a zapojovat je šířeji do svých bádání.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (25)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Martin Jasan

10.4.2019 10:18
Dálší důvodem může být to, že hlavní příčinou vzniku antropogenních skleníkových plynů je spotřeba, která je vyšší u vyspělého světa (z podstatné části anglicky mluvícího). Zatímco větší část přirozených biotopů (a jejich biodiversity) jsme ve vyspělém světě už ztratily.
A za druhé, pokud se píše např. o ponechání území přirozeným procesům bez zásahu člověka (ať už se jedná o Šumavu nebo tropický deštný prales), je to nepřímo psaní o biodiverzitě tohoto území. Např. o Šumavě se psalo dost.
Odpovědět
J

Josef Mozek

10.4.2019 11:17
Lidská činnost nemá vliv na změny klimatu. Až si to uvědomí i poslední z politiků a přestanou financovat darmojedy, mohly by zbýt peníze na to důležité - ochranu přírody. Bohužel se to zvrtne v mnohem intenzivnější boj proti dalšímu vymyšlenému nepříteli - invazním druhům. Tato nová móda umožňuje najít si pochybné uplatnění pro lidi, kteří jinak nedokáží být přínosem ale o to lépe umí utrácet jim zbytečně svěřené peníze. Ve výsledku nebudou v přírodě zvířata žádná. Původní vyhynou kvůli klimatickým změnám, ta "cizí", kterým by klima vyhovovalo, budou vybíjena z ideologických důvodů.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

10.4.2019 11:22 Reaguje na Josef Mozek
Ano, to říká Václav Klaus a Donald Trump a skupinka jejich obdivovatelů. Klimatologové to vidí jinak.
Specálně Klaus na tom postavil svoji ideologii.
Odpovědět
lu

10.4.2019 13:41 Reaguje na Martin Jasan
já bych skoro řekl, že zjednodušujete až příliš a že tepete názor sice pitomý, ale ne oponentův.

VK st. netvrdí, že by snad nějaké změny klimatu neexistovaly, ale poznamenává, že okamžitá zásadní opatření jsou jednak velmi drasticky škrtící, a druhak strašně drahá a třeťak s nejistým výsledkem a čtvrťak reálně celosvětově neprosaditelná, a jediným realisticky očekávatelným výsledkem je ekonomická sebevražda zemí jakž-takž eko ohleduplných a civilizovaných a přesunutí špinavých technologií do regionů, kde se s tím mazat nebudou.

čili k změnám klimatu antropogenním (jsou-li jaké) se navrhuje stavět stejně jako k těm antropogenním a neantropogenním v minulosti, čili nesnažit se drastickými a nejistými opatřeními zvrátit, ale přizpůsobit se. jako na sahaře se kdysi naši prapředkové přestali živit v pralese ovocem a začali chovat velbloudy.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

10.4.2019 15:09 Reaguje na
To se pletete. To co jste popsal zhruba tvrdí Bjorn Lomborg. Klaus změnu klimatu způsobenou člověkem popírá.
Lomborg je bagatelizuje a zrelativňuje. Klaus popírá.
Odpovědět
lu

11.4.2019 14:57 Reaguje na Martin Jasan
koukejme. a prý že ty jeho knihy nikdo nečte a do dvou let bude celý náklad v levných knihách za korunu. aspoň jeden se tedy k tomu přiznal. nebo ne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2019 16:54 Reaguje na Martin Jasan
Klaus jednak kritizoval statistiky klimaalarmistů (a má na jejich posouzení větší kvalifikaci než nějací humanitní "vědci"), když na těch statistikách stojí ten antropogenní podíl, tak ten se ocitne taky v luftě, a nakonec konstatuje známý fakt, že za teplejších period (teplejších než současnost) se lidstvu ekonomicky i demograficky dařilo lépe než ve studených obdobích. Ani jedno z toho se nedá vyvrátit.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

12.4.2019 09:44 Reaguje na Martin Jasan
Co tvrdí Bjorn Lomborg najdete tady:


https://finmag.penize.cz/clanky/autor/70050744-bj%C3%B8rn-lomborg
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.4.2019 14:43 Reaguje na Josef Mozek
Lidská činnost má vliv na změnu klimatu. A prokazatelný.
Tvrdit dneska opak je stejně hodnotné tvrzení jako,že Země je plochá.
Bude-li pokračovat změna klimatu stejně rychle jako v posledních 20 letech, dočká se i pisatel výše uvedeného příspěvku drsného výsledku v praxi.
Souhlasím pouze s tím, že se financuje řada darmojedů na úkor ochrany přírody.
Odpovědět
ad

10.4.2019 14:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
+1
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.4.2019 06:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Akorát, že nikdy nebyla věrohodně prokázána.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

12.4.2019 06:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Boží existence také nebyla nikdy věrohodně prokázána, ale přesto 84% světové populace= 6.9 mld. nějaké náboženství vyznává. (údaj z r. 2010, Pew Research)

Ale už vážně - kromě mentálně slabších jedinců nikdo nezpochybňuje vliv lidské činnosti na změnu klimatu. Ano,pak je ještě pár inteligentních popíračů, ale ti to dělají
"z trucu".
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

12.4.2019 06:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
oprava =5.8mld z celkových 6.9 mld.
Odpovědět
JM

Jan Manca

14.4.2019 16:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
lidská populace je cca.7,564mld. před týdnem jsem je počítal...
Odpovědět
J

Jan Křížek

10.4.2019 19:27
A za vše může celosvětové zvyšování odběru elektriky. Elektrické rozvodné sítě generují obrovské elektromagnetické pole, které posunuje osu geomagnetického pole. Důsledkem je celosvětové snížení vytváření oblačností, tedy v ročním úhrnu přirozeného stínění, které vede k ke zvýsení počtu dnů s vyšší teplotou a odtud plynoucí dojem ze zvyšování teplot. Snížení oblačnosti vede ke snížení množství srážek a tak k větší ztrátě biodiverzity. Každý den se rodí spousta diverzantů v podobě člověka, který generuje odpadky. Ten kolotoč už je tak rozjetý, že je poměr odborných pojednání irelevantní.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

11.4.2019 13:17
"Lidská činnost má vliv na změnu klimatu. A prokazatelný." Nu pokud se nepletu tak člověk spalováním fosilních paliv uvolňuje do ovzduší cca 100 Gt C/rok. Hodně že? Ale v ovzduší je cca 500-750 Gt C. Takže je to 1,8 - 1,1 %, čili statisticky nevýznamné množství. Kdysi bylo mnohem tepleji a v ovzduší bylo mnohem více CO2 nežli dnes a Země se nepřestala otáčet.
J.L.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

11.4.2019 14:53 Reaguje na Jaromír Lukavský
Nějak Vám ta čísla nesedí. Pokud budu předpokládat, že ty emise na úrovni 1,1-1,8% celkové hmoty CO2 v atmosféře ročně jsou reálné, musím se zeptat, jestli opravdu myslíte vážně, že to je "statisticky nevýznamné" (čili neprokazatelné?). Jestli udávaný podíl zhruba 10% ročních toků CO2 v atmosféře, která je v jisté (dynamické) rovnováze rozhodně ne na roční bázi, ale v mnohem delších časových měřítkách, Vám přijde bez dalšího zkoumání také nevýznamný?
Odpovědět
J

Jan Křížek

11.4.2019 15:56 Reaguje na Petr Dvořák
Snaha obvinit CO2 je vygenerovaná superhloupost, udržovaná uměle při životě. CO2 je nestabilní plyn, který se rozpouští ve vodě, takže další úvahy o škodlivosti CO2 z kontejnerových lodí, je ultrahloupost.
Stejněpodobný nesmysl je teorie geodynama, která geomagnetické pole Země zdůvodňuje pohybem Fe-Ni zemského jádra. 400 let stará studie odolává, i když Curieho bod, tj. teplota, kdy přestávají být prvky feromagnetické bez ohledu na tlak, toto tvrzení naprosto vyvrací.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.4.2019 20:59 Reaguje na Jaromír Lukavský
Proč vztahujete relativní nárůst CO2 v atmosféře na 1 rok a ne na 1 den. To byste pak dostal číslo kolem 0.003 % a to už je setsakramentsky statisticky nevýznamné množství. To už by šlo považovat za konečný a nevyvratitelný důkaz, že člověk nemá na globální klima vliv. A to by asi bylo i na nobelovku!
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.4.2019 09:32 Reaguje na Jaromír Lukavský
Právě jste prokázal dvě zajímavé věci.
Jednak vůbec nerozumíte statistice. Protože "statistickou významnost" používáte jinak než, jak je možné ji použít.
Používá se na náhodné nebo experimentálně změřené veličiny. Pokud si stanovíte (součtem danou) absolutní pevnou hodnotu a pak ji porovnáte s jinou pevnou hodnotou a dostanete malé číslo nejedná se o statistickou významnost.
Za druhé nerozumíte ani tomu, co by případné změny globálního klimatu znamenaly.
S těmito (ne)znalostmi patříte mezi typické popírače z vlastní blbosti.
Odpovědět

Milan Štrupl

11.4.2019 22:55
Důvod proč se o ztrátě biodiversity planety nepíše je evidentní - drtivé většina devastace přírody a 99% znečištění oceánů mají na svědomí rozvojové státy, které jen za 20.století navýšily naprosto šílenou porodností své populace 8násobně, mezi roky 2020-2025 to bude již 16násobně a 2040-2050 už 32násobně, proti roku 1900, zatímco my jsme +- na stejných počtech. Další čísla si můžete doplnit sami - v matematice se tomu říká geometrická řada či posloupnost, kdy každé následující číslo je vždy dvojnásobkem čísla předcházejícího - v tomto případě s intervalem 20-25let. Tuhle hrůzu způsobuje něco tak prostého, jako je průměrná porodnost 4 a více dětí na ženu. Tuším na začátku 18století žil jeden inteligentní mnich, co formuloval následující myšlenku: "Budoucí problém lidstva je v tom, že zatímco lidé se množí řadou geometrickou, výroba potravin roste jen řadou aritmetickou (lineárně). Hrůznost geometrické řady je právě v tom, že každou další generaci potřebujete dvojnásobek zdrojů, než pro tu předcházející. Např. První generace potřebuje 10tis škol, další 20tis, další už ale 40tis a pak 80tis.... chápete co se se světem děje a proč přes všechny ty biliony dolarů do ochrany přírody a rozvojové pomoci vypadají rozvojové státy čím dál bídněji??? Žádný stát není schopen se rozvíjet při takové míře porodnosti - opravdu žádný. No a jak roste počet lidí, musí ustupovat divoká přírody a devastace je již nevratná... No a to je důvod, proč se o tom nepíše - z nepochopitelných důvodů jsou zeleně naladění lidé zároveň velcí lidumilové a vítači a prostě se jim nechce rozmazávat, že lidstvo vlastně nevyhubí naše auta, ale miliardy a miliardy černochů a dalších etnik z rozvojových zemí, protože jak si chápete - neustálé zdvojnásobováním obyvatelstva je přímá zkratka do pekla... Mimochodem, když uhlíkovou stopu v rozvojových zemích, která se počítá na hlavu, vynásobíte 16násobkem, což je růst jejich populací za 125let, což by byla správná metodika, tak zjistíte, že my Evropané znečišťujeme ve skutečnosti planetu mnohonásobně méně, než obyvatelstvo rozvojových států - regulace porodnosti je nejekologičtější věc, kterou naše rasa vymyslela a jediná teoretická možnost, jak planetu, přírodu a klima zachránit.... ale to zelené mozky také nechtějí slyšet, vždyť protestovat proti autům a fabrikám je tak snadné - ty se neurazí ani se to nedotkne jejich jemnocitu a čert vem, že problém je úplně jinde...
Odpovědět
J

Josef Mozek

12.4.2019 09:53 Reaguje na Milan Štrupl
Ano, regulací porodnosti a postupným snížením počtu obyvatel Země na asi 3 miliardy by se dal kvalitní život zachránit. Je to nereálné ne kvůli zeleným mozkům, ale z důvodů politických. Nikdo si nedovolí praktickou regulaci porodnosti navrhnout, neboť by byl hned popotahován pseudoochránci lidských práv. Právo na neomezený počet potomků ( bez ohledu na to, jestli je uživí ) je totiž podle nich jedno ze základních lidských práv. Při příliš vehementním prosazování regulace porodnosti by se dotyčný naopak možná dočkal obvinění z navrhování genocidy.
Odpovědět
lu

12.4.2019 10:54 Reaguje na Josef Mozek
je nutno si uvědomit, že pro většinu populace planety znamenají děti především zabezpečení pro stáří. růst populace se dá zastavit následujícími dvěma body:
- vzdělání a rovnoprávnost žen (pro většinu populace zatím v nedohlednu, feminismus civilizovaných zemí se realizuje v šikanování hříchů mládí boháčů a kterých se dá něco vysoudit, a rozvojový svět a komunity odtud migrující nechává na pokoji)
- základní státní sociální a zdravotní systém, který nenechá starce umírat hlady před nemocnicí (evropské diskuse o zdravé míře jsou z tohoto pohledu marginální, ve většině světa staří a nemocní chudí skutečně hlady hynou)

a třetí bod pro civilizované země, mezi které bychom rádi patřili: posun od průběžného důchodového letadla k systému, kdy není nutno do letadla nabírat další a další pasažéry.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.4.2019 11:17 Reaguje na
Obávám se, že
1. Vzdělání a rovnoprávnost žen = zbavit moci islám (případně ho zcela zlikvidovat), což by se ale reálně neobešlo bez "jaderné zimy"
2. Sociální a zdravotní systém = rekolonializace alespoň části zemí 3. světa
3. Vyřešení předchozího bodu by asi do značné míry vyřešilo i to "letadlo" ve vyspělých zemích
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.4.2019 16:01
Hezky jste to popsal. Jako příklad by se dalo uvést Somálsko, stát , který je snad symbolem hladomoru a strádání, už v 50.letech se na něj pořádaly sbírky a to trvá snad do dnes, jenže Somálsko tehdy mělo 2 mil lidí a dnes 12 mil! A takových států je v Africe většina.
A kontrola porodnosti? Nereálné, protože náboženství, zvyky, absence sociál. systému a diktátoři. Takže jediná možnost je chránit hranice Evropy a dívat se jak si problém vyřeší samy, bohužel asi ne nijak humánně. Líto je mi akorát tamější přírody, která pomalu končí.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



 


Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist