Svět má dva velké ekologické průšvihy. O jednom z nich se ale píše osmkrát víc

O klimatické změně se více píše a více čte. Ztráta biodiverzity je přitom podobně zásadní téma.

Foto | Kevin Grieve / Unsplash

Proč je mediální pokrytí tak důležité? Protože představuje spojnici mezi závěry vědeckého bádání a lidmi a hlavně politiky, kteří mohou v reakci na závažná zjištění převést do praxe nějaké opatření. Neinformovaní lidé nevyvinou na své vlády tlak k činům, nedojde ke změně. A ta je v případě ničivých antropogenních tlaků, vedoucích ke klimatickým změnám a ztrátě biodiverzity, více než žádaná.

Biologové z Quebecu se omezili na výsek let 1991 až 2016 a anglicky píšící média, ale vzhledem k jejich dosahu se dá předpokládat podobný trend je i u médií informujících jinými jazyky.

První zjištění je jasné: O klimatických změnách se v průměru píše osmkrát častěji, než o ztrátě biodiverzity. Je to téma, které často plní titulní stránky a je velmi diskutované. Otázka zní, proč tomu tak je.

Věda kolem biodiverzity je slabší, ale jen o polovinu

Logickým vysvětlením by bylo, kdyby se výzkumu vztaženému k biodiverzitě věnovalo osmkrát méně vědců (a vycházelo tak méně publikací, bylo méně financí na výzkum). Pravda je to jen do jisté míry, vědecká produkce klimatických témat v anglicky hovořících zemích je v posledních letech obsažena 1725 odbornými články, ta biodiverzitní jen 672; na výzkum klimatických změn plynulo v průměru 107 milionů dolarů ročně, na ztrátu biodiverzity jen 45 milionů.

Téma biodiverzity je tedy zhruba o polovinu „slabší“. Tomu ale rozhodně neodpovídá osminásobně větší mediální pokrytí klimatických změn. Několik hypotéz nabízí různě rozumná vysvětlení.

Třeba, že IPCC, tedy Mezinárodní panel klimatických změn, je s námi o dvacet let déle, než IPBES (ruku na srdce, IPCC asi znáte, ale IPBES právě vidíte poprvé, že?), tedy Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby. IPCC tedy mohl za delší dobu působení vytvořit lepší komunikační prostředky a mediální kontakt s veřejností.

Medializaci klimatických změn paradoxně pomáhá i aktivita popíračů klimatu, kteří na téma z různých stran útočí. A IPCC pak kontruje dalšími tiskovými zprávami. Kolem klimatické teze se tak dělají mnohem větší vlny, než kolem biodiverzity, o jejíž ztrátě v zásadě nikdo moc nepochybuje.

Kvůli klimatu se sjíždí ekonomové na mezinárodních fórech, kvůli klimatu se dělají demonstrace. O tom všem se píše. Kdo ale naposled demonstroval za biodiverzitu?

Počet novinových článků ve Spojených státech amerických, Kanadě a Velké Británii, věnujících se biodiverzitě (zelená) a klimatické změně (hnědá).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Frontiers in Ecology & Evolution

Se změnami klimatu máme větší kontakt

Medializaci klimatických změn pomáhají i pravidelné výchylky počasí od normy: lidé sami vidí, že je moc horko, sucho, zima, deštivo, a média jim to potvrzují jako další doklad probíhajících klimatických změn. Fyzicky tak dostihnou každého.

Kritický úbytek hmyzu, dravých ptáků nebo mořských korálů zdaleka tak intenzivně a bezprostředně laická veřejnost nevnímá, nepřichází s nimi do kontaktu.

Další z hypotéz hovoří o tom, že problematika ztráty biodiverzity je komunikována na rozdíl od klimatických změn nejasně, tedy příliš odborně. Efekt klimatických změn je prý vnímám jako globální, zatímco biodiverzita je chápána jako spíše lokální záležitost.

Klimatické změny si každý spojí se ztrátami úrody, potravní bezpečností, migracemi obyvatel, zdravotními problémy, zvýšenou mortalitou. Je tu také stále dokola omílaný požadavek o udržení limitu růstu teploty o 1,5 či 2 °C. Nikdo moc neví proč vlastně, ale každý se s heslovitým zvoláním rád ztotožní.

S čím si ale spojí ztrátu biodiverzity? Koncept ekosystémových služeb je na rozdíl od panických scénářů klimatických změn příliš nejasný, mediálně neuchopitelný. Jedním ze světlých okamžiků mediálního pokrytí ztráty biodiverzity bylo téma úbytku opylovačů, protože tu existoval jasný přesah do cen zboží v regálech obchodních domů. Tomu lidé rozumí. Ale to je asi tak všechno.

Chcete být bráni vážně? Začněte dělat paniku

Co tedy navrhují kanadští biologové svým kolegům, kteří by chtěli téma ztráty biodiverzity více medializovat (aby se o něm veřejnost dozvěděla a politici začali konat)? Inspirovat se přístupem kolegů z klimatologické praxe.

Vystavět jasně strukturované a jednoduché informace, tak, aby byly co nejvíce srozumitelné. Zacílit výklad biodiverzitního tématu na problematiku ohrožení lidského blaha. A, podobně jako médii favorizovaní odborníci na téma klimatických změn, plácat jednu metaforu za druhou.

Třeba o vypalování knihovny pozemského života, šestém hromadném vymírání nebo o milionech druhů v ohrožení. Při prezentaci více sázet na ikonické druhy, třeba na lední medvědy. Vyvolávat smutek a zděšení. Snažit se komunikovat s širším publikem, mimo expertní sféru.

Prostě činit tak, jak to dělají kolegové přes klimatické změny. A přitom budovat oporu v laické veřejnosti, které budou prezentovat krásy přírody a zapojovat je šířeji do svých bádání.