Swissinfo: Ve Švýcarsku chodí krávy do důchodu
 |
|
| Ve Švýcarsku chodí krávy do důchodu. | |
| Ilustrační foto: Lenka Senftová |
Kassja, Sara a jejich další kamarádky se staly hrdinkami švýcarského tisku. Namísto toho, aby je majitel prodal na jatka, mohly odejít na odpočinek na „farmu důchodců“. Kassju zachránil na poslední chvíli učitel základní školy spolu se svými žáky, kteří navštívili její farmu blízko Schaffhausenu. Když se dozvěděli o jejím osudu, učitel se okamžitě rozhodl krávu koupit, i když nevěděl, co s ní bude dělat. Proto se obrátil pro radu k organizacím ochránců zvířat.
Výsledkem je projekt nazvaný Viva la Vacca (Dlouhý život krav), nadace shromažďující finance na podporu hovězího dobytka, který již člověku dosloužil. Ochránci se dohodnou s farmáři, kteří jsou ochotní se na svých usedlostech postarat o krávy a za to jim poskytnou podporu, jež zaplatí sponzoři.“ Vlastníci zvířat nás kontaktují, protože nechtějí, by jejich krávy skončily na jatkách,“ říká Reinhold Zepf, ředitel společnosti a hybná síla projektu Viva la Vacca. „Mnoho z lidí, kteří nám poskytují podporu, žije ve městech, ale sami vyrůstali na venkově, a tak mají slabost pro zvířata.“
V současnosti si díky projektu užívá důchodu dvanáct krav, z toho jich polovina žije na farmě Paula Oswalda ve vesnici Sommeri, západně od St Gallen. Oswald dostává za každou chovanku 200 švýcarských franků měsíčně, což podle něj pouze pokrývá jeho náklady. „O projektu jsme se doslechli zrovna ve chvíli, kdy jsme rušili náš chov na mléko,“ říká Oswald, kterého teď živí jeho ovocný sad. „Zajímalo nás, jak se do toho můžeme zapojit, neboť jsme vždycky měli rádi zvířata“. Přitom Oswalda kritizovali jeho sousedé za to, že se dal dohromady s ochránci zvířecích práv, které zemědělci nemají zrovna nejraději kvůli jejich nárokům na humánnější zacházení s hospodářskými zvířaty. „Říkali, že peníze od sponzorů by se měly spíš dát na hladovějící děti v Africe,“ říká Oswald. „Ale taky jde o závist. Mají pocit, že my dostáváme peníze za to, abychom nic nedělali, kdežto oni se honí od rána do večera kvůli mléku.“
Přesto si Oswald nemyslí, že by Viva la Vacca byla schopná zachránit příliš mnoho krav. „I když dnes řezníci zaplatí za kus pouze od 300 do 800 franků, nejsou to peníze, které by zemědělcům nechyběli. Proto jsou jedinou alternativou jatka.“ Těch pár farmářů, kteří svá zvířata předají do útulku, je občas chodí navštěvovat a vypráví Oswaldovi o tom, jaký měla život, kolik přivedla na svět telat a kolik dojila mléka.
Reinold Zepf z Viva la Vacca se diví, že ještě nikoho nenapadlo podobně chránit zvířata. „Kráva je kulturní ikonou Švýcarska,“ říká, ale zároveň jedním dechem dodává, že si uvědomuje omezený dosah takového projektu. „Jednou se mě někdo zeptal, zda si uvědomuji, že ve Švýcarsku je krav asi dvakrát více než lidí. Chtěl vědět, zda budeme chtít ochránit každou krávu v zemi.“
Podle článku Dale Bechtela Swissinfo 26. 08. 2004.
reklama
