The Observer: Francie na energetické křižovatce
V následujících měsících se v parlamentu očekávají bouřlivé debaty, než bude přijatý zákon o energetickém směřování státu. Ministryně průmyslu Nicole Fontaineová se zasazuje o investice do třetí generace reaktorů, proti čemuž rozhodně stojí ochránci životního prostředí. Nicolas Hulot, široce uznávaný a mediálně známý ekolog, dlouhodobě kritizuje "pohrdání veřejným míněním i ekologickou hloupost" takového rozhodnutí, které by vedlo k výstavbě nových jaderných provozů.
 |
|
| Stožáry elektrického vedení ve Francii. | |
| Foto: Hugo Charvát/EkoList
|
Hnutí Greenpeace, se svým smyslem pro dramatické gesto, vykreslilo transporty radioaktivního materiálu skrz zelenou a mírumilovnou krajinu Francie jako "pojízdnou Hirošimu". Aktuální zpráva v regionálním tisku "La Depeche du Midi" o převozu nebezpečných chemických látek byla nazvána "Pohyblivé bomby, které se stát snaží skrýt".
Za poměrně dlouhou dobu zkušeností s jadernými reaktory, nezažila Francie ani jednu havárii. Stejně tak nedochází k závažným protestům při transportech plutonia nebo uranu. Jaderná energetika také dosud nebyla nijak zvlášť zajímavým tématem pro francouzskou vládu. Od srpna platí na všechny záležitosti kolem atomové energie označení přísně tajné, díky naléhání výkonné ředitelky státem vlastněné společnosti Areva, což zpřísnilo již existující systém kontroly a řízení.
Když ministerstvo průmyslu navrhlo obnovit řadu elektráren pomocí tlakovodních reaktorů nové generace, rekce byly různé. Někteří politici návrh podpořili, představitelé opoziční Socialistické strany spolu s ekologickými organizacemi jej zavrhli a urychlené rozhodnutí premiéra Raffaina rozhodlo o tom, že návrh nebyl přijat. Francie přitom není jediná spoléhající se na atomový průmysl při zásobování elektřinou, možná nejlevnější v celé Evropě. Díky síti společnosti Électricité de France (EdF) prodává stát energii do 22 zemí. Vývoz energie vytváří velmi blízké partnerské vztahy, například s Itálií, která pokrývá svou vlastní spotřebu pouze z 18-ti procent, zatímco z Francie proudí až 50 procent elektřiny již od roku 1964. Podobná situace panovala po dlouhá léta ve vztahu ke Španělsku.
Électricité de France staví obraz svojí společnosti na prodeji "zelené elektřiny", vyrobené v hydroelektrárnách s malým dopadem na životní prostředí, kdy při výrobě 95 % objemu energie nevznikají žádné skleníkové plyny. Ochránci přírody protestují, že tento čistý vzduch není důležitější než nebezpečí spojené s odpady z provozu a nezohledňuje možná nebezpečí jaderného průmyslu.
Podle článku The Observer 08. 12 2003.
reklama
