https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/trosky-pompeji-dokazuji-ze-rimane-recyklovali
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Trosky Pompejí dokazují, že Římané recyklovali Video

30.5.2020 00:25 | ŘÍM (ČTK)
Staří Římané byli mistry recyklace odpadových materiálů.
Staří Římané byli mistry recyklace odpadových materiálů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů, napsal zpravodajský server The Guardian.
 

Zjistili to vědci zkoumající Pompeje - město, pohřbené pod hustým nánosem sopečného popela poté, co v roce 79 našeho letopočtu vybuchla sopka Vesuv. Před městskými hradbami se našly velké hromady odpadu, které vypadaly, že tam byly jen tak vyhozeny. Nyní ale vědci odhalili, že městské hradby byly místem, kde se skladoval roztříděný odpadový materiál k dalšímu využití.

Americká profesorka Allison Emmersonová, která je členkou výzkumného týmu pracujícího v Pompejích, uvedla, že odpadky byly navršené kolem téměř celé vnější severní části hradeb, a také na několika dalších místech. Některé z hromad byly vysoké několik metrů a obsahovaly kousky keramiky a sádrové omítky, které bylo možné znovu použít jako stavební materiál.

Předměstí Porta Ercolano před severní stěnou Pompejí.
Předměstí Porta Ercolano před severní stěnou Pompejí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Allison Emmerson / EspaciosNaturalesMur / theguardian.com

Původně se předpokládalo, že se tyto hromady vytvořily během zemětřesení, které město zasáhlo asi 17 let před erupcí sopky, dodala Emmersonová. Většina z nich byla odklizena v polovině 20. století, ale některé se ještě podařilo objevit.

S pomocí vědecké analýzy se nyní podařilo vystopovat část odpadu z městských staveb na předměstské skládky - a z nich zpět do města, kde byl tento materiál použit při stavbě budov například v podobě podlah.

Společně s kolegy archeology Stevenem Ellisem a Kevinem Dicusem Emmersonová zkoumala, jak bylo dávné město postaveno. "Zjistili jsme, že část města byla vybudována z odpadů. Hromady před vnějšími hradbami nebyly materiál, kterého se chtěli zbavit. Vyvážel se za hradby, kde se shromažďoval a třídil, a poté se prodal k dalšímu využití," řekla Emmersonová.

Pompeje byly městem s elegantními vilami, krásnými veřejnými budovami, náměstími, obchody, hostinci, nevěstinci a lázněmi. Stál tu také amfiteátr pro pořádání gladiátorských her, kam se vešlo až 20.000 diváků.

Když město zahalil sopečný popel z Vesuvu, zemřelo nejméně 2000 lidí. V roce 1748 skupina badatelů objevila téměř dokonale uchované město pod ztuhlým příkrovem popela a pemzy. Pozdější archeologové objevili dokonce zachovalý bochník chleba. Pompeje jsou nyní na seznamu Světového dědictví UNESCO a za normálních okolností je navštíví každý rok 2,5 miliónu návštěvníků.

Emmersonová a její kolegové použili vzorky půdy, s jejichž pomocí sledovali pohyb odpadního materiálu ve městě. "Půda, kterou jsme vykopali, se liší podle toho, kde byl odpad původně ponechán," vysvětlila. "Odpady vyhozené na taková místa, jako jsou latríny nebo septiky, po sobě nechávají bohatší, organickou půdu. Naopak odpady, které se v průběhu času nahromadily na ulicích nebo za městem, zanechávají mnohem více písčitou půdu."

"Tento rozdíl nám umožňuje zjistit, zda odpad vznikl na místě, kde jsme ho našli, anebo zda byl dovezen z jiného místa k novému použití či recyklaci," dodala s tím, že například některé zdi obsahovaly kousky recyklovaného materiálu, jako rozbité dlaždice či amfory a kusy malty a omítky. "Téměř všechny tyto zdi byly nakonec potřeny vrstvou sádrové omítky, která zakryla směsku materiálů vespod."

"Dříve se předpokládalo, že všechny tyto odpady se za městem nahromadily po zemětřesení - že je tvořily trosky, které byly po zemětřesení vyvezeny z města, aby nepřekážely v každodenním životě," řekla Emmersonová. "Ale při práci v Pompejích jsem viděla, že se město rozrůstalo do rozvinutých předměstí za hradbami. Proto nedává smysl, že by byla tato předměstí zároveň používána jako skládky," dodala.

Moderní přístup ke zpracování odpadů se soustřeďuje na jejich odstranění z našeho každodenního života, řekla. "Většinou se nestaráme, co se s našimi odpadky děje, hlavně když zmizí. To, co jsem zjistila v Pompejích, jsou úplně jiné priority. Shromaždování odpadů, třídění a recyklace."

"Pompejané žili mnohem blíž u svých odpadků, než by většině z nás připadalo přijatelné. Ale nebylo to proto, že městu chyběla infrastruktura a že by se neobtěžovali cokoli dělat s odpady," uvedla. "Bylo to naopak díky tomu, že jejich systém městské výstavby byl zorganizovaný podle jiných zásad."


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 07:06
Na kanálech jde nový dokument o Pompejích, pokračují v odkrývání, je tam vše krásně zakonzervované. A v upoutávce je začátek zemětřesení, paní domu s obavami naslouchá, a komentátor se ptá "Proč neutekla?"... úžasný pobitvový generál.
Odpovědět
ig

30.5.2020 08:20
"některé zdi obsahovaly kousky recyklovaného materiálu, jako rozbité dlaždice či amfory a kusy malty a omítky. Téměř všechny tyto zdi byly nakonec potřeny vrstvou sádrové omítky, která zakryla směsku materiálů vespod."

Nebýt těch amfor, myslel bych, že popisuje práci některých současných stavebních firem :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 08:24 Reaguje na
Recyklovalo se už před Římem. Tam, kde dnes nacházíme dle leteckých snímků jen základy, bývaly dříve stavby. Rozebrané k recyklaci, neb kámen byl dříve velmi cenná surovina. A hlavně ten pocit, že žiji s historií...
Odpovědět
ig

30.5.2020 10:28 Reaguje na Karel Zvářal
Já jsem to pochopil tak, že zedníci jsou pořád stejní i po dvou tisíciletích. Co najdou, to tam zazdí. Nalámané cihly, tašky, kusy betonu, všechno. Viděl jsem už na pár stavbách. Taky tomu třeba za tisíc let budou říkat recyklace :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 10:33 Reaguje na
To byste nevěřil, ale recyklace je starší než lidstvo. Straky rozeberou staré hnízdo, neb klacíky potřebné dálky a tloušťky se shánějí špatně, resp. proč je shánět, když jsou na dosah.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 10:34 Reaguje na Karel Zvářal
délky
Odpovědět
ig

30.5.2020 15:38 Reaguje na Karel Zvářal
Věřil. Jenom u současných zedníků tomu neříkám recyklace ale nedodržení postupu. A stavební dozor tomu říká "koukejte to ale fofrem zbourat, než to uvidí investor a vyběhne s váma".
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

31.5.2020 12:22
Recyklace je stará jako lidstvo samo. Vždy následující civilizace používali toho, co jim odkázali jejich předci.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist