https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/trutnov-chysta-zasypani-lomu-libec-kamenim-ze-stavby-dalnice.stovky-lidi-jsou-proti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Trutnov chystá zasypání lomu Libeč kamením ze stavby dálnice. Stovky lidí jsou proti

7.3.2025 20:59 | TRUTNOV (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Město Trutnov chystá zasypání opuštěného a zatopeného lomu Libeč v severní části města. Podle starosty Michala Rosy (ODS) jde o nebezpečnou lokalitu, eroze tam v poslední době způsobila masivní odtrhy. K sanaci lomu by radnice chtěla využít kámen a zeminu z nedaleké stavby dálnice D11.
 
Proti záměru v úterý vznikla petice za zachování lomu jako cenné přírodní a rekreační lokality. Petenti požadují okamžité zastavení plánů na zavážku a likvidaci lomu. Petici do dnešního odpoledne podepsalo přes 400 lidí.

"Likvidace lomu měla proběhnout po ukončení těžby, ale bohužel se to nestalo. Upozornění na nebezpečí a zákazy vstupu postupně zmizely a lom časem přešel do majetku města," uvedl starosta na facebooku města. Lidé se podle něj přes hrozící nebezpečí chodí do lomu koupat. Cílem města je podle starosty lokalitu přeměnit na přírodní park se zachováním vodní plochy. "Chceme, aby si místo zachovalo svůj půvab, rekreační charakter a bylo veřejnosti přístupné," uvedl. Lom leží u silnice I/16 směrem k hranici, z centra města to je k němu šest kilometrů.

Sanaci lomu za "vysoké desítky milionů korun" by podle starosty mohlo výrazně zlevnit využití zeminy a kamene ze stavby dálnice na zasypání lomu o opevnění svahů. "Stavba dálnice je tak příležitostí, jak dát věci do pořádku za minimální vynaložené náklady. Celý záměr je ve fázi přípravy, povolovací proces teprve probíhá," uvedl starosta. Stavba 21 kilometrů dlouhé dálnice z Trutnova k hranici začala loni v říjnu a hotová by měla být do jara 2028.

Odpůrci zasypání desítky let opuštěného lomu argumentují tím, že lokalita je významnou geologickou oblastí evidovanou Českou geologickou službou, která je součástí Národního geoparku Broumovsko. Lom je podle nich také důležitým útočištěm vzácných druhů živočichů a rostlin a jeho zavážka by znamenala nenahraditelnou ztrátu pro přírodu i obyvatele regionu.

"Město tvrdí, že zde chce vytvořit park pro veřejnost, ale vše plánuje v tichosti a bez jejího vědomí," uvedl v tiskové zprávě mluvčí petičního výboru Petr Luhan. Podle petentů se do lomu dostane stavební odpad. "Je to krajinářsky i ekologicky naprosté zvěrstvo. Projekt lze vnímat jako snahu ušetřit náklady na likvidaci stavebního odpadu na úkor přírody," uvedl krajinný ekolog a člen petičního výboru Martin Hanousek, který je i členem vedení Zelených v hradeckém kraji.

Pokud by se k zavezení lomu využil materiál z dálnice, významně by se podle starosty v Trutnově snížila dopravní zátěž spojená se stavbou dálnice. "Bavíme se o stovkách vozidel, které buď komunikaci I/16 do Královce překříží a skončí v lomu, nebo pojedou s výkopkem přes obydlené území města," uvedl.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

8.3.2025 06:45
Místní lidi nejdřív bojují proti otevření lomu a probíhající těžbě a následně proti jeho likvidaci. Souhlasím s odpůrci sanace. Zavážet zarostlý lom s jezírkem je prostě ukázková pitomost. Možná bychom ale neměli klást odpor ani otevírání nových lokalit pod podmínkou, že po nějakém prostorově vymezeném vytěžení ložiska bude místo ponecháno přirozenému vývoji.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.3.2025 08:10 Reaguje na Dalibor Motl
Plně souhlasím. Sanace odpadem je totální zvěrstvo, neboť raná sukcesní stádia (třeba lom s jezírkem) jsou vzácná a i hezká.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.3.2025 10:23
Případ možná signalizuje definitivní změnu přístupu k rekultivacím.
Dosud byl převládající směr díry zasypávat stejně jako třeba bažiny a podobné prostředí a na jejich místě udělat rovnou středně suchou plochu. Která se už od dob socialistického rozšiřování polí na úkor lesíků, roklí, bažin, pramenů a jezírek atd pokládala za cennější pro lidi.
Dneska možná díry, jezírka a jezera a nasypané hromady a vršky coby vertikálně členěné plochy jsou považovány za cennější a odpadní zeminy a další materiál se tak nebudou používat na jejich zarovnávání a zasypávání. Ale spíše se vezme dosud rovná fádní plocha a na ní se nasypáváním a dalším zpracováním vytvoří z takového materiálu vršek či jinak zajímavě vertikálně členitý útvar.
Odpovědět
LP

Libor Petr

8.3.2025 12:04
Starosta za ODS plánuje.... to je skoro jistota, že to bude drahé, zbytečné a škodlivé pro životní prostředí. Ale správní lidé na tom vydělají, a to je hlavní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.3.2025 08:58
Docela by mě zajímalo, jaký lom chtějí zavézt miliony tun sutin z pásma G. Nabízí se holandské řešení, tedy rozšířit úzký pás země vysypáním do moře. Ano, pláž vypadá jinak, ale jako příbřežní biotop s mangrove by to ekosystému prospělo. Libeč nechat žít, v krajině vytvořit "Suchý vrch", pokud nejde suť využít na stavbách.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.3.2025 08:48 Reaguje na Karel Zvářal
Taky si myslím, ze by suť někdo rád bral na stavby, byl tu článek o Adamovu, který potřebuje zasypat roklinu…. Ale tu chybí informace, jak hluboký je dnešní rybník, 1 m nebo 7? Trocha suti, valounů, kamenů blízko nestabilní nepřístupné části lomu by nevadila, kdyby se zvedlo dno, ale ne nad hranici podzemní vody, zvedla by se možná trochu hladina jezera, přesátým hrubým pískem by se dala vysypat a zvětšit pláž, cesty, parkoviště…
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.3.2025 09:20 Reaguje na Jarka O.
Tak trochu záleží na kvalitě toho kameniva, ale obecně asi máte pravdu, na nějaké nenáročné podsypávání staveb by to asi využít šlo. A po nějakém zpracování v nějaké třídicí lince, oddělení jednotlivých frakcí, minimálně zeminy a jemného písku od hrubších složek.
A pokud to je z vyvřelých hornin, tak mimo extrémně kyselé vyvřeliny by jemné složky té suti byly dokonce vítaným příspěvkem k zúrodnění polí, tyto horniny obsahují dost živin, které by se v horizontu tak asi desítek let na tom poli postupně uvolňovaly pro polní kultury.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.3.2025 07:56 Reaguje na Radim Polášek
jedná se o přebytečnou zeminu nevhodnou do násypů bez nějakého zlepšení (řervená jílovitá zemina, namrzavá, schopná vytvářet bezedné bláto). taková zemina se nohodí skoro k ničemu, je použitelná třeba na protihlukový zemní val (ten ovšem žere pozemky), nebo na zavezení nějaké rokle kde nevadí, že to bude několik desítek nebo stovek let sedat a dodýchávat. ideální je win-win situace, třeba majitel přilehlých pozemků má v lesích/pastvinách nějakou blbou rokli, kam se nedostane s traktorem, a tak to nechá zavézt a rozšíří si pastvinu/hospodářsky využitelný les.

opuštěné lomy obecně bývají ostrůvky přírody a diverzity ve fádní krajině a jejich zavezení vždy narazí na velký odpor veřejnosti (koupači, rybáři, trempové etc.).

trvalé deponie by se mohly/měly umisťovat na pozemcích vykoupených pro dálnici, třeba na "brejlích" (uvnitř smyček dálniční křižovatky), tak to třeba bylo řešeno na německé straně rozvadovské dálnice. nebo jako protihlukový val mezi dálnicí a odpočívkou pro kamiony a okolo odpočívky (na devítce před mnichovem)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2025 23:12 Reaguje na Lukas B.
Jestli s tou zeminou to je tak, jak píšete, tak se opravdu na moc použití nehodí.
Červená jílovitá zemina by mohla být zajímavá na vypalované keramické výrobky, třeba cihly. Jenže kdo by dnes vypaloval jíl, navíc k stávajícím provozům, když by musel platit obrovské částky za sodovkáč.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2025 23:14 Reaguje na Lukas B.
Proč ale píšete, že opuštěné lomy bývají ostrůvky přírody, zatímco "nějaká blbá rokle" majitele přilehlých pozemků zřejmě není a je tak vhodná k zasypání?
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.3.2025 12:04 Reaguje na Radim Polášek
jedná se samozřejmě o blbou rokli v rámci pozemku zemědělce/lesníka. v žádném případě neschvaluji sypání zeminy na pozemek někoho jiného.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.3.2025 20:42 Reaguje na Radim Polášek
Spraše, dolomit, lávové usazeniny by se daly využít jako hnojivo. Toto je krystalinikum a sedimenty -materiál na překryvy skládek. Zajímavější je asi samotný lom prý s viditelnými lávovými proudy. Dala by se vytvořit malá geostezka vč. informačních tabulí, ale jim jde o cenu úprav. Kvalita vody v jezírku by nemusela částečným vysypáním hlušinou trpět - podle hloubky. Část těch stěn je údajně nestabilní, tak co s nimi, podsypat kamenivem.. asi by se jim hodil svahový nebo inzenýrský geolog. Rekultivace se učily, nevim možná že stále učí, na VŠB Ostrava. Mmch. Mnichovský Olympijský park, jinak velké městské rekreační centrum, vznikl rekultivací na nahrnutých sutích z války. A jak je oblíbený!
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.3.2025 08:56 Reaguje na Jarka O.
nojo, a vyjádření starosty na ekolistu je, ale dovedně skryté. doporučuji, ať nejsme vystaveni jednostranné interpretaci.

alternativou terénních úprav (nikoli zasypání) je oplocení a střežení nestabilního báňského díla.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.3.2025 06:19
Kdybychom znali hloubku jezírka a výšku hladiny podzemní vody, tak by odpověď byla lehká.
Protihlukové valy jsou velmi dobrá věc.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

14.3.2025 20:39
mělo by se opustit dogma "něco zasypat/zavést", a přejít na "vytvořím někde kopeček a tím podpořím přírodu".
Zavážet zatopené lomy je zvěrstvo
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.3.2025 13:54
Tento clanek je o staveni dalnic. Hned bych se zeptal - proc u aktualniho clanku ekolistu o jubileu nasi nejstarsi chranene oblasti neni otevrena diskuse? BUde se tam stavet dalnice R35 kolem ktere planou vasne uz nejmene 30 let a otazka, kde deponovat zeminu a kamenivo z terennich zarezu a tunelu ktere maji byt co nejdukladnejsi aby "neznicily malebne stavajici pohledy na tu krajinu z Trosek a Hrube Skaly" bude patrit v blizkych letech mezi ty nejdulezitejsi. Proc neni mozno o tomto se v klidu pobavit - a dozvedet se pripadne zajimave informace primo ze zdroje - zde na ekolistu? Pozn. Kdybych se mel nekdy znovu narodit tak by mne tam
na te planovane R35 kolem Libune a Rovenska nejvic samozrejme zajimaly
deponie splavenych achatu a dalsich polodrahokamu, ktere jsem jako kluk kdysi sbiral. Z okoli Trutnova mam dodnes jednu krasnou zkameneliny
z kdysi horici skladky u Radvanic, bylo tam spousta zajimavych nalezu asi
ja tam teda na navsteve byl az v dobe, kdy to bylo peclive oploceno
s vyhruznymi tabulemi kolem ":)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.3.2025 14:05 Reaguje na Miloš Zahradník
Tady je o tom clanek Novinek. Ten "krajinar" bude mit rozhodovaci pravomoc o hodnotach radu miliard. Netvrdim, ze bude rozhodovat
spatne a ze samotny ten princip "pri stavbe dalnice dbejte na to, aby ta stavba nebyla ohyzdna ale naopak krasna" je spatny - ale myslim si, ze o takoveto zalezitosti by se mela vest intensivni verejna diskuse. Vzdyt pujde o velke verejne penize a obcan by mel byt informovan na co se davaji zvlaste pak ve vecech, ktere se jeho tykaji. Nemusite se ptat"plebsu" at Vam schvali pouziti nejakeho
specialniho druhu betonu ale ukazat mu pripadne ruzne varianty toho,
jak povede daknice kolem jeho mesta/vesnice v c e t n e uvedeni, o kolik miliard je ta ci druha variant drazsi nebo levnejsi - by se melo! https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-liberecky-kraj-misto-pusobivych-vyhledu-mosty-a-naspy-podobu-chystane-silnice-pres-cesky-raj-pohlida-krajinar-40513068
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist