Trutnov chystá zasypání lomu Libeč kamením ze stavby dálnice. Stovky lidí jsou proti

"Likvidace lomu měla proběhnout po ukončení těžby, ale bohužel se to nestalo. Upozornění na nebezpečí a zákazy vstupu postupně zmizely a lom časem přešel do majetku města," uvedl starosta na facebooku města. Lidé se podle něj přes hrozící nebezpečí chodí do lomu koupat. Cílem města je podle starosty lokalitu přeměnit na přírodní park se zachováním vodní plochy. "Chceme, aby si místo zachovalo svůj půvab, rekreační charakter a bylo veřejnosti přístupné," uvedl. Lom leží u silnice I/16 směrem k hranici, z centra města to je k němu šest kilometrů.
Sanaci lomu za "vysoké desítky milionů korun" by podle starosty mohlo výrazně zlevnit využití zeminy a kamene ze stavby dálnice na zasypání lomu o opevnění svahů. "Stavba dálnice je tak příležitostí, jak dát věci do pořádku za minimální vynaložené náklady. Celý záměr je ve fázi přípravy, povolovací proces teprve probíhá," uvedl starosta. Stavba 21 kilometrů dlouhé dálnice z Trutnova k hranici začala loni v říjnu a hotová by měla být do jara 2028.
Odpůrci zasypání desítky let opuštěného lomu argumentují tím, že lokalita je významnou geologickou oblastí evidovanou Českou geologickou službou, která je součástí Národního geoparku Broumovsko. Lom je podle nich také důležitým útočištěm vzácných druhů živočichů a rostlin a jeho zavážka by znamenala nenahraditelnou ztrátu pro přírodu i obyvatele regionu.
"Město tvrdí, že zde chce vytvořit park pro veřejnost, ale vše plánuje v tichosti a bez jejího vědomí," uvedl v tiskové zprávě mluvčí petičního výboru Petr Luhan. Podle petentů se do lomu dostane stavební odpad. "Je to krajinářsky i ekologicky naprosté zvěrstvo. Projekt lze vnímat jako snahu ušetřit náklady na likvidaci stavebního odpadu na úkor přírody," uvedl krajinný ekolog a člen petičního výboru Martin Hanousek, který je i členem vedení Zelených v hradeckém kraji.
Pokud by se k zavezení lomu využil materiál z dálnice, významně by se podle starosty v Trutnově snížila dopravní zátěž spojená se stavbou dálnice. "Bavíme se o stovkách vozidel, které buď komunikaci I/16 do Královce překříží a skončí v lomu, nebo pojedou s výkopkem přes obydlené území města," uvedl.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Dalibor Motl
8.3.2025 06:45Slavomil Vinkler
8.3.2025 08:10 Reaguje na Dalibor MotlRadim Polášek
8.3.2025 10:23Dosud byl převládající směr díry zasypávat stejně jako třeba bažiny a podobné prostředí a na jejich místě udělat rovnou středně suchou plochu. Která se už od dob socialistického rozšiřování polí na úkor lesíků, roklí, bažin, pramenů a jezírek atd pokládala za cennější pro lidi.
Dneska možná díry, jezírka a jezera a nasypané hromady a vršky coby vertikálně členěné plochy jsou považovány za cennější a odpadní zeminy a další materiál se tak nebudou používat na jejich zarovnávání a zasypávání. Ale spíše se vezme dosud rovná fádní plocha a na ní se nasypáváním a dalším zpracováním vytvoří z takového materiálu vršek či jinak zajímavě vertikálně členitý útvar.
Libor Petr
8.3.2025 12:04
Karel Zvářal
9.3.2025 08:58Jarka O.
10.3.2025 08:48 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
10.3.2025 09:20 Reaguje na Jarka O.A pokud to je z vyvřelých hornin, tak mimo extrémně kyselé vyvřeliny by jemné složky té suti byly dokonce vítaným příspěvkem k zúrodnění polí, tyto horniny obsahují dost živin, které by se v horizontu tak asi desítek let na tom poli postupně uvolňovaly pro polní kultury.
Lukas B.
11.3.2025 07:56 Reaguje na Radim Polášekopuštěné lomy obecně bývají ostrůvky přírody a diverzity ve fádní krajině a jejich zavezení vždy narazí na velký odpor veřejnosti (koupači, rybáři, trempové etc.).
trvalé deponie by se mohly/měly umisťovat na pozemcích vykoupených pro dálnici, třeba na "brejlích" (uvnitř smyček dálniční křižovatky), tak to třeba bylo řešeno na německé straně rozvadovské dálnice. nebo jako protihlukový val mezi dálnicí a odpočívkou pro kamiony a okolo odpočívky (na devítce před mnichovem)
Radim Polášek
12.3.2025 23:12 Reaguje na Lukas B.Červená jílovitá zemina by mohla být zajímavá na vypalované keramické výrobky, třeba cihly. Jenže kdo by dnes vypaloval jíl, navíc k stávajícím provozům, když by musel platit obrovské částky za sodovkáč.
Radim Polášek
12.3.2025 23:14 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
13.3.2025 12:04 Reaguje na Radim PolášekJarka O.
11.3.2025 20:42 Reaguje na Radim PolášekLukas B.
12.3.2025 08:56 Reaguje na Jarka O.alternativou terénních úprav (nikoli zasypání) je oplocení a střežení nestabilního báňského díla.
Jarka O.
13.3.2025 06:19Protihlukové valy jsou velmi dobrá věc.
Michal Krátký
14.3.2025 20:39Zavážet zatopené lomy je zvěrstvo
Miloš Zahradník
15.3.2025 13:54na te planovane R35 kolem Libune a Rovenska nejvic samozrejme zajimaly
deponie splavenych achatu a dalsich polodrahokamu, ktere jsem jako kluk kdysi sbiral. Z okoli Trutnova mam dodnes jednu krasnou zkameneliny
z kdysi horici skladky u Radvanic, bylo tam spousta zajimavych nalezu asi
ja tam teda na navsteve byl az v dobe, kdy to bylo peclive oploceno
s vyhruznymi tabulemi kolem ":)
Miloš Zahradník
15.3.2025 14:05 Reaguje na Miloš Zahradníkspatne a ze samotny ten princip "pri stavbe dalnice dbejte na to, aby ta stavba nebyla ohyzdna ale naopak krasna" je spatny - ale myslim si, ze o takoveto zalezitosti by se mela vest intensivni verejna diskuse. Vzdyt pujde o velke verejne penize a obcan by mel byt informovan na co se davaji zvlaste pak ve vecech, ktere se jeho tykaji. Nemusite se ptat"plebsu" at Vam schvali pouziti nejakeho
specialniho druhu betonu ale ukazat mu pripadne ruzne varianty toho,
jak povede daknice kolem jeho mesta/vesnice v c e t n e uvedeni, o kolik miliard je ta ci druha variant drazsi nebo levnejsi - by se melo! https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-liberecky-kraj-misto-pusobivych-vyhledu-mosty-a-naspy-podobu-chystane-silnice-pres-cesky-raj-pohlida-krajinar-40513068