Trvale udržitelný nezájem: V ČR probíhá třetí pokus o vypracování Strategie udržitelného rozvoje

Radu vláda zřídila loni v létě. Její vznik iniciovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), předsedou se stal místopředseda vlády Petr Mareš a jejími místopředsedy ministři práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu a životního prostředí. "Chtěli jsme, aby udržitelný rozvoj nebyl vnímán pouze jako věc MŽP," říká jeho mluvčí Karolína Šůlová.

Selhání
V radě nakonec kvůli zastoupení všech možných ministerstev a zástupců zainteresovaných skupin (např. obecní a krajská samospráva, nevládní organizace, akademici atd.) zasedá skoro třicet lidí, přičemž velkou část z nich tvoří resortní úředníci. "To jistě nebude programový think tank," podotýká Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA, jeden z členů rady. Široké zastoupení resortů v radě může vést k prosazení principů udržitelného rozvoje do práce dalších ministerstev, zároveň ale může dojít k značnému rozmělnění celého konceptu.

K udržitelnému rozvoji se hlásí například i Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu a zároveň místopředseda rady. Chce v ní prosazovat udržitelný rozvoj v pojetí Evropské unie. "Znamená to důslednou vyrovnanost ekonomických, ekologických a sociálních aspektů jednotlivých problematik," vysvětlil EkoListu. Ministr přitom zároveň prosazoval energetickou koncepci, která mimo jiné počítala s bouráním severočeských obcí kvůli uhlí. "Ta koncepce nemá s udržitelným rozvojem vůbec nic společného," zpochybňuje Urbanovy představy bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal. "Skutečnost, že se k tomu rada nevyjádřila, považuji za naprosté selhání tohoto orgánu. Už měli vládě dávno poradit, ať Urbana vyhodí," říká Ivan Dejmal.

Rada se ale zatím nevyjádřila k ničemu. "Ještě nevydala vůbec žádné stanovisko," potvrzuje Marta Nachtmannová ze sekretariátu rady. Po třičtvrtě roce své existence by se na nejbližším zasedání (proběhne v dubnu - pozn. aut.) měla zabývat tím, jak a zda vůbec něco takového bude dělat. Naděje tu je, protože podle předsedy rady Petra Mareše by se měla "vyjadřovat k návrhům zákonů souvisejících s její činností, a to již na úrovni projednávání v Legislativní radě vlády." Závazná její vyjádření ale nebudou. "Rada je poradním orgánem, a její závěry a výstupy mají tudíž především podobu doporučení," píše v mailu Petr Mareš.

Strategie No. 3
Hlavním úkolem rady je vypracovat návrh národní Strategie udržitelného rozvoje. K jejímu vypracování se ČR zavázala na Mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1997 (tzv. UNGASS). Připravena měla být pro Summit Země, který se v roce 2002 konal v jihoafrickém Johannesburgu. V době konání summitu měla nakonec ČR strategie hned dvě, přijata vládou ale nebyla ani jedna.

První návrh národní strategie zpracoval kolektiv autorů vedený Centrem pro otázky životního prostředí UK (COŽP) v roce 2001 po několika letech práce. Pro svou přílišnou obecnost byl ale bývalým ministrem Milošem Kužvartem odmítnut a stal se podkladovým materiálem pro druhý pokus. Ten vznikl pod vedením Českého ekologického ústavu, ani on ale neuspěl. Nyní startuje třetí pokus. Zadání vypracovali společnými silami vedoucí univerzitního Centra pro sociální a ekonomické strategie Martin Potůček (ČSSD) a ředitel COŽP Bedřich Moldan (ODS). Samotnou strategii má zpracovat Ústav pro ekopolitiku (ÚEP) společně se soukromou firmou DHV a mezinárodní organizací Regionální environmentální centrum. ÚEP právě dokončuje první verzi strategie. Ta by měla být k připomínkám zveřejněna na internetových stránkách vlády 1.  dubna. Vládě má být definitivní verze strategie předložena do 30.  června.

Už nyní je však jasné, že pokud má být strategie stravitelná pro všechny členy rady, musí být velmi obecná, bez konkrétních cílů a nezávazná. "Strategie závazná být nemůže, má pouze vytyčit směry," upozorňuje Bedřich Moldan. Stejně vypadá i strategie EU a dalších zemí. "Pokud v ní nejsou přesně stanovené cíle, tak je strategie víceméně k ničemu," uvažuje obecně Viktor Třebický z ÚEPu. Proto vkládá víc nadějí do zpracování strategií krajských. Lidé se o ně víc zajímají, protože si dokážou představit, k čemu jim budou. Strategie pro menší území řeší konkrétní problémy, jako je třeba dopravní obslužnost v kraji. K jejímu vypracování se už odhodlal Liberecký kraj a následovat ho bude zřejmě i Ústecký.

Slepice, nebo vejce?
Udržitelný rozvoj nikoho z nejmocnějších politiků nezajímá (nebo ho aspoň nikdo z nich neprosazuje) a ani pro předsedu rady Petra Mareše není mezi jeho úkoly zrovna vysoko. Vlažně pracuje i sekretariát rady, který by měl být motorem její činnosti. Politikům se ale není co divit, protože s podobným tématem v ČR žádnou slávu nenadělají.

Je proto otázka, zda udržitelnému rozvoji v ČR pomůže spíš silný politik, který ho bude prosazovat, nebo zájem obyvatel, kteří ho budou vyžadovat. Obojí je zatím v nedohlednu.

Přesto jsou lidé naklonění ochraně životního prostředí rádi, že se děje aspoň něco. "Rada je nejvíc, čeho je v současné chvíli možné dosáhnout," říká Bedřich Moldan.