Trvalý monitoring kvality vody v Bečvě by mohl začít na konci podzimu

Kvalitu vody v Bečvě sleduje také Povodí Moravy, dělá pravidelný měsíční monitoring.

Foto | Radim Holiš / Wikimeda Commons

Zařízení má předejít ekologickým haváriím. Biologickou jakost vody dokáže měřit a vyhodnocovat nepřetržitě za využití vodních organismů – perlooček. VÚV již nyní dělá namátkový monitoring vody v Bečvě.

Kvalitu vody v Bečvě sleduje také Povodí Moravy, dělá pravidelný měsíční monitoring. "V roce 2021 je Bečva sledována ve třech místech - u Choryně, Teplic nad Bečvou a v Troubkách. Rozsah sledovaných ukazatelů je široký a zahrnuje jak všeobecné ukazatele, mezi které se řadí například ukazatele kyslíkového a teplotního režimu, organického znečištění nebo živin, tak i kovy a metaloidy, široké spektrum organických látek, mikrobiální znečištění a biologické složky. Sledován je i obsah kyanidů," sdělila ČTK zástupkyně Povodí Moravy Jana Kučerová.

Kromě kvality a množství vypouštěných odpadních vod je podle ní pro kvalitu vody v povrchových vodách stěžejní hydrologická situace. Klasifikace je od první třídy, která znamená neznečištěnou vodu, po pátou třídu značící velmi silně znečištěnou vodu.

"Kvalita vody ve dvouletí 2019-2020 v toku Bečva v úseku od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí po ústí do Moravy u Troubek byla celkově označena třetí třídou jakosti - znečištěná voda. Toto hodnocení bylo dáno především vysokým obsahem fosforu, ale většina dalších parametrů byla hodnocena první nebo druhou třídou jakosti," uvedla Kučerová. Při porovnání nejvýznamnějších toků v povodí Moravy patří podle ní řeka Bečva k nejméně znečištěným.

Povodí Moravy sledovalo loni po zářijové ekologické havárii na Bečvě oživení dna makrozoobentosem, což jsou vodní bezobratlí, a fytobentosem (rostlinné organismy).

"V první fázi 24. 9. 2020 proběhla screeningová kontrola lokalit Choryně a Černotín. Ve druhé fázi 8. až 9. 10. 2020 byly odebrány vzorky na sedmi lokalitách v celém úseku řeky Bečvy od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí až po ústí do Moravy u Troubek. Průzkum neprokázal významný vliv havárie na společenstva makrozoobentosu a fytobentosu. Zjištěné složení společenstev bylo zřejmě více zasaženo vysokými průtoky způsobenými vydatnými srážkami v období po havárii než vlastní havárií. Výsledky naznačují, že makrozoobentos i fytobentos zůstaly dostatečně rozvinuty a představují dostatečný zdroj potravy i pro další články v potravním řetězci, zejména pro ryby. Tyto pozitivní výsledky potvrdily vhodnost zahájení zarybňování zasaženého úseku Bečvy," uvedla Kučerová. Vzorky byly odebrány také letos na jaře, v plánu jsou i na podzim. "Na základě jarních odběrů lze konstatovat, že společenstvo makrozoobentosu je dostatečně bohaté a nevykazuje zásadní odchylky od stavu před havárií," uvedla Kučerová.