U Indonésie se podařilo obnovit korálový útes zničený rybolovem
"Zůstaly po tom pásy sutě, v nichž koráli těžko rostou, neboť se nemají čeho zachytit," uvedl Tim Lamont z univerzity v Exeteru, který se zabývá studiem korálů. Obnova spočívá ve vyztužení zbytků po explozích kovovými rámy, na které se na začátku zavěsí zlomky živých korálů. K nim následně přirůstají další kolonie.
"Naše studie ukázala, že obnova útesů může být rychlá. Je to ale jenom část řešení, k němuž patří také rychlá reakce na změny klimatu a na další faktory, jimiž jsou korálové útesy na celém světě ohroženy," říká Lamont.
Kromě jiného skupina do vody ponořila mikrofony, které zaznamenaly zvuky popsané jako "pokřikování, skřehotání a vrčení". Jsou považovány za slyšitelný důkaz navráceného života útesu. Pro srovnání se natáčely zvuky i z nepoškozeného útesu a také z dalšího, který je ještě v troskách. Ty zaznamenané na zrestaurovaném místě se velmi blížily zvukům ze "zdravého, prosperujícího útesu", uvádí studie.
Natočené zvuky vědec přirovnal ke zvukům zachycujícím "statickou elektřinu v rádiu nebo k těm, jaké vznikají při opékání slaniny". "Pak ale skrze tento šum občas uslyšíte chvění, zavýsknutí nebo zaskřípnutí," řekl. Jací tvorové je vydávají, se neví. Lamont pouze ví, že různorodost zvuků vydávaných rybami se dá přirovnat k bohatosti ptačího zpěvu.
"V některých případech můžeme odborně spekulovat, jaké zvíře ten zvuk produkuje, v dalších nemáme nejmenší tušení. Pro mě je to radost vědět, že jsem zaslechl něco, co ještě nikdo jiný předtím neslyšel," sdělil vědec.
Lamontův tým publikoval poznatky z ověřování výsledků tohoto uzdravování korálů v odborném časopise Journal od Applied Ecology.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Lukáš Kašpárek
9.12.2021 06:52Já nikdy nepochopím čeho je líný a k tomu ještě hloupý člověk schopen.... to je prostě neuvěřitelné... až komicky neuvěřitelné...
Jinak samozřejmě potlesk pro vědce, kteří vymysleli a zrealizovali tuto obnovu.
Petr
9.12.2021 07:30 Reaguje na Lukáš Kašpárekpavel peregrin
9.12.2021 08:18 Reaguje na PetrDruhým rokem Státní lesy paseky daly do pořádku neskutečným způsobem a i ty svozné cesty si urovnaly, takže nyní nepoznáte, kde harvestor těžil. Mylsím si, že je to vždy a jen o přístupu lidí ke zvolené technice a ani harvestorová těžba nemusí být na závadu, nehledě , jak jsem již psal, k její nesouměřitelné výkonnosti.
Je to můj laický pohled na problematiku, jinak se rád nechám poučit, myšleno bez ironie.
Petr
9.12.2021 08:39 Reaguje na pavel peregrinPetr
9.12.2021 09:36 Reaguje na Petrpavel peregrin
9.12.2021 12:27 Reaguje na PetrProblém podle mě tkví v tom, že nelze do jednoho pytle házet lesy produkční a lesy bezzásahové. Produkční poskytují stavební a palivové dříví a hospodaří se v nich jinak. Navíc les se nekácí najednou, ale po částech a zrovna tak se kontinuálně dosazuje,to by se z našeho lesa už dávno museli odstěhovat datli a strakapoudi, ale není tomu tak.
Petr
9.12.2021 13:16 Reaguje na pavel peregrinA druhý náš omyl je, když hospodářské lesy považujeme za cosi, co vlastně ani není příroda, takže tam není potřeba starat se o nějaký stav diverzity, jde přece jen o dřevo. Velký omyl.
A ano, les se sice nekácí najednou, ale z celkové lesní plochy je dospělého lesa jen malá část, tipnu tak třetina. Zbytek je les nedospělý, v různých stádiích a věku. A tak i ti datli a strakapoudi mají díky našemu "hodpodaření" jen třetinový životní prostor, třetinu příležitostí k hnízdění a třetinu prostoru pro sběr potravy. A to samé platí i pro ostatní živočichy. Příroda v podstatě nezná nic jako mladý les. Většina druhů všeho živého je svým způsobem života přizpůsobená životu v dospělém lese. Les jiných věkových kategorii je pro ně téměř k ničemu. Úplně bez života samozřejmě není, ale biodiverzita je tam silně omezená.
Dnes máme obrovské plochy vykácených lesů. My to ještě nevidíme, ale pro biodoverzitu je to obrovská tragédie a potrvá to desítky let.
pavel peregrin
9.12.2021 13:44 Reaguje na PetrPetr
9.12.2021 13:58 Reaguje na pavel peregrinPlantážový les s holosečným hospodařením toto rozhodně nesplňuje. Snad zvládneme přechod k výběrnému typu lesa.
Břetislav Machaček
9.12.2021 14:13 Reaguje na PetrKdo proboha bude těžit ručně
a koňmo přibližovat jeden strom ze sta mezi spletí souší, padlin a náletů? Dělal jste
někdy s pilou a koněm třeba
probírku kůrovců a nebo vývratů? To je práce pro
vrahy a nebo fandy, kteří
se nedívají na efekt takové
práce. Dřevo z takového lesa
nebude na běžné použití, ale
pouze pro VIP, kteří ty náklady na těžbu budou ochotni zaplatit a zbytek bude žít obklopen
chemickou dřevotřískou z toho zbytku, který ten les vyprodukuje. Tož EKO jako hrom!
Petr
9.12.2021 14:35 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky
Břetislav Machaček
9.12.2021 17:18 Reaguje na Petručit, ale aplikují to
nakonec v praxi ?
Ekonomiku nelze obejít
a pokud ano, tak to
musí někdo zaplatit.
Ten někdo musí být
rentabilní, aby to měl
čím dotovat a nebo
musí tisknout peníze.
Svatá Prostoto
10.12.2021 15:46 Reaguje na PetrKolik těch lidí a koní byste na nějaký běžný objem těžby potřeboval? A máte je? Min ty lidi? A bude se jim chtít tu rasovinu dělat?
A to říkám jako někdo, kdo na jaře skoro 2 km po takové "upravené" cestě harvestorem ... a byla to klasická "červená" KČT, žádný těžební průsek ... nebo jak se ten krám jmenuje, šel ... no, spíš jsem ji oblejzal kde se dalo ... a ten slovník, to si nechtějte ani představit.
Ono je to jako s tím ekozemědělstvím. Myšlenka hezká a asi i ušlechtilá. Ale kdo to bude dělat? A nakrmíte tím 10 mio lidí?
Břetislav Machaček
10.12.2021 16:49 Reaguje na Svatá ProstotoTěm ostatním se to
zdraží tak, že si to
nekoupí a vymřou.
Břetislav Machaček
10.12.2021 16:53co dnes dělají ti místní "rybáři" a za co si ty ryby kupují? O tom tam
není ani slovo. Možná třídí odpady z Evropy a zbytek sypou do moře.