https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-indonesie-se-podarilo-obnovit-koralovy-utes-zniceny-rybolovem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

U Indonésie se podařilo obnovit korálový útes zničený rybolovem

9.12.2021 01:23 | JAKARTA (ČTK)
"Naše studie ukázala, že obnova útesů může být rychlá. Je to ale jenom část řešení, k němuž patří také rychlá reakce na změny klimatu a na další faktory, jimiž jsou korálové útesy na celém světě ohroženy," říká Lamont.
"Naše studie ukázala, že obnova útesů může být rychlá. Je to ale jenom část řešení, k němuž patří také rychlá reakce na změny klimatu a na další faktory, jimiž jsou korálové útesy na celém světě ohroženy," říká Lamont.
Vědci při sledování obnového korálového útesu v moři u Indonésie ponořili do vody naslouchací zařízení, které zaznamenalo zvuky vydávané rybami a dalšími živočichy. Odborníky to potěšilo, neboť to považují za důkaz života útesu. Jak uvedl server BBC, místo ožilo po více než deseti letech osazování žijícími korály. Původní kolonie zničil brutální rybolov, při němž se používal dynamit a mrtvé ryby se pak sbíraly na hladině. Kolonie korálů při tom byly rozmetány na malé kousky.
 

"Zůstaly po tom pásy sutě, v nichž koráli těžko rostou, neboť se nemají čeho zachytit," uvedl Tim Lamont z univerzity v Exeteru, který se zabývá studiem korálů. Obnova spočívá ve vyztužení zbytků po explozích kovovými rámy, na které se na začátku zavěsí zlomky živých korálů. K nim následně přirůstají další kolonie.

"Naše studie ukázala, že obnova útesů může být rychlá. Je to ale jenom část řešení, k němuž patří také rychlá reakce na změny klimatu a na další faktory, jimiž jsou korálové útesy na celém světě ohroženy," říká Lamont.

Kromě jiného skupina do vody ponořila mikrofony, které zaznamenaly zvuky popsané jako "pokřikování, skřehotání a vrčení". Jsou považovány za slyšitelný důkaz navráceného života útesu. Pro srovnání se natáčely zvuky i z nepoškozeného útesu a také z dalšího, který je ještě v troskách. Ty zaznamenané na zrestaurovaném místě se velmi blížily zvukům ze "zdravého, prosperujícího útesu", uvádí studie.

Natočené zvuky vědec přirovnal ke zvukům zachycujícím "statickou elektřinu v rádiu nebo k těm, jaké vznikají při opékání slaniny". "Pak ale skrze tento šum občas uslyšíte chvění, zavýsknutí nebo zaskřípnutí," řekl. Jací tvorové je vydávají, se neví. Lamont pouze ví, že různorodost zvuků vydávaných rybami se dá přirovnat k bohatosti ptačího zpěvu.

"V některých případech můžeme odborně spekulovat, jaké zvíře ten zvuk produkuje, v dalších nemáme nejmenší tušení. Pro mě je to radost vědět, že jsem zaslechl něco, co ještě nikdo jiný předtím neslyšel," sdělil vědec.

Lamontův tým publikoval poznatky z ověřování výsledků tohoto uzdravování korálů v odborném časopise Journal od Applied Ecology.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2021 06:52
Chytat ryby dynamitem? V takovém ráji? :D

Já nikdy nepochopím čeho je líný a k tomu ještě hloupý člověk schopen.... to je prostě neuvěřitelné... až komicky neuvěřitelné...

Jinak samozřejmě potlesk pro vědce, kteří vymysleli a zrealizovali tuto obnovu.
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2021 07:30 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tady u nás to děláme úplně stejně. Viděl jste někdy les po "těžbě" harvestorem?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2021 08:18 Reaguje na Petr
K té těžbě harvestorem- nejsem lesník, nemohu zasvěceně hodnotit, ale tak se mi všecko zdá, že nejde ani tak o to, čím se těží, ale o to, jak se potom vše dá do pořádku. Minulý rok v lese za námi probíhala těžba kůrovcových ok, harvestorem a klasicky pilou. Samozřejmě, že v tu chvíli to po harvestoru vypadalo, jak to vypadalo a stejně jako vy jsem nadával. Jenže po týdnu práce harvestor oka dokonale vytěžil a ti s pilami udělali jedno. Tudíž efektivita práce neporovnatelná. Je pravdou, že po dřevorubcích byl od začátku jakýs takýs pořádek a po harvestoru rozryté cesty, jenže když jsemse tam šel podívat po deších, a v lese jsem dost často, tak všechny prohlubně byly naplněny vodou, která se v nich držela. Nebyl zde na Ekolistu před časem článek o záměrném vytváření takovýchto cest?
Druhým rokem Státní lesy paseky daly do pořádku neskutečným způsobem a i ty svozné cesty si urovnaly, takže nyní nepoznáte, kde harvestor těžil. Mylsím si, že je to vždy a jen o přístupu lidí ke zvolené technice a ani harvestorová těžba nemusí být na závadu, nehledě , jak jsem již psal, k její nesouměřitelné výkonnosti.
Je to můj laický pohled na problematiku, jinak se rád nechám poučit, myšleno bez ironie.
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2021 08:39 Reaguje na pavel peregrin
Ano, po těžbě není problém povrch uklidit a urovnat tak, aby to dělalo dojem pořádku. Ale bude to stejné, jako to bylo před těžbou? Proč v těch vyjetých kolejích voda stojí a nevsákne se? A kde je všechen život, který tam byl? Ne, je to přesně stejně mrtvé místo, jako ten korálový útes po dynamitu. A potrvá roky, než se tam život vrátí, uválcovaná půda se bude vzpamatovávat desítky let.
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2021 09:36 Reaguje na Petr
A dost možná je na tom náš les po těžbě hůř, než ten korálový útes. Pro mnoho druhů živočichů je vykácený a znovu zasázený les neobyvatelné místo. Například hmyzožraví šplhaví ptáci, hnízdící v dutinách a tvořící důležitou součást obrany lesa před přemnožením některých druhů hmyzu, třeba kůrovce. Pro tyhle druhy je to v podstatě trvalá ztráta životního prostoru. V mladém lese nemají kde hnízdit, ani v něm kvůli své velikosti a hustotě větví nemohou létat a hledat potravu. A tak dále.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2021 12:27 Reaguje na Petr
Pokud se podívám na podloží v našem lese, je tvořeno žlutým jílem a logicky té vodě trvá mnohem déle, než se vsákne. Ale ona se po čase vsákne. Co se života týká, tak na to nemůžu přesně odpovědět,musel by se zmapovat před a po těžbě.
Problém podle mě tkví v tom, že nelze do jednoho pytle házet lesy produkční a lesy bezzásahové. Produkční poskytují stavební a palivové dříví a hospodaří se v nich jinak. Navíc les se nekácí najednou, ale po částech a zrovna tak se kontinuálně dosazuje,to by se z našeho lesa už dávno museli odstěhovat datli a strakapoudi, ale není tomu tak.
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2021 13:16 Reaguje na pavel peregrin
V místech s jílovitou nepropustnou půdou je těžká technika v lese ještě větší problém, protože koloběh vody a růst kořenů je tam omezený jen na vrchní tenké vrstvy humusu a hrabanky. A tenkou vrstvu jde zhutnit, znefunkčnit, případně poškodit (vytvořit koleje, které přeruší proudění vody) mnohem snáz. A naopak regenerace a obnova humusové vrstvy na tak problémových a chudých stanovištích probíhá mnohem pomaleji a trvá výrazně déle.
A druhý náš omyl je, když hospodářské lesy považujeme za cosi, co vlastně ani není příroda, takže tam není potřeba starat se o nějaký stav diverzity, jde přece jen o dřevo. Velký omyl.
A ano, les se sice nekácí najednou, ale z celkové lesní plochy je dospělého lesa jen malá část, tipnu tak třetina. Zbytek je les nedospělý, v různých stádiích a věku. A tak i ti datli a strakapoudi mají díky našemu "hodpodaření" jen třetinový životní prostor, třetinu příležitostí k hnízdění a třetinu prostoru pro sběr potravy. A to samé platí i pro ostatní živočichy. Příroda v podstatě nezná nic jako mladý les. Většina druhů všeho živého je svým způsobem života přizpůsobená životu v dospělém lese. Les jiných věkových kategorii je pro ně téměř k ničemu. Úplně bez života samozřejmě není, ale biodiverzita je tam silně omezená.
Dnes máme obrovské plochy vykácených lesů. My to ještě nevidíme, ale pro biodoverzitu je to obrovská tragédie a potrvá to desítky let.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.12.2021 13:44 Reaguje na Petr
Dobře, ale jak tedy zajistit plynulý přísun kvalitního, nepokrouceného dřeva, když ne z lesa, řekněme, plantážového typu? Dřevo se zatím nedá v určitých oblastech nahradit.
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2021 13:58 Reaguje na pavel peregrin
Ano, to je problém, to máte pravdu. Řešení neznám. Jen mi přijde tak nějak rozumnější omezit lidskou spotřebu, než ve jménu civilizace drancovat přírodu. Naučit se vážit si přírody, protože ji ke svému přežití nutně potřebujeme. A naučit se brát si z ní jen to a tolik, aby to nesnižovalo její životaschopnost.
Plantážový les s holosečným hospodařením toto rozhodně nesplňuje. Snad zvládneme přechod k výběrnému typu lesa.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 14:13 Reaguje na Petr
Výběrný typ jako les budoucnosti?
Kdo proboha bude těžit ručně
a koňmo přibližovat jeden strom ze sta mezi spletí souší, padlin a náletů? Dělal jste
někdy s pilou a koněm třeba
probírku kůrovců a nebo vývratů? To je práce pro
vrahy a nebo fandy, kteří
se nedívají na efekt takové
práce. Dřevo z takového lesa
nebude na běžné použití, ale
pouze pro VIP, kteří ty náklady na těžbu budou ochotni zaplatit a zbytek bude žít obklopen
chemickou dřevotřískou z toho zbytku, který ten les vyprodukuje. Tož EKO jako hrom!
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2021 14:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže jinými slovy: Šlo by to, ale málo bychom vydělali?

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 17:18 Reaguje na Petr
Víte všechno lze lidi
učit, ale aplikují to
nakonec v praxi ?
Ekonomiku nelze obejít
a pokud ano, tak to
musí někdo zaplatit.
Ten někdo musí být
rentabilní, aby to měl
čím dotovat a nebo
musí tisknout peníze.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.12.2021 15:46 Reaguje na Petr
Otázka je, zda by to šlo v dostatečném rozsahu.

Kolik těch lidí a koní byste na nějaký běžný objem těžby potřeboval? A máte je? Min ty lidi? A bude se jim chtít tu rasovinu dělat?

A to říkám jako někdo, kdo na jaře skoro 2 km po takové "upravené" cestě harvestorem ... a byla to klasická "červená" KČT, žádný těžební průsek ... nebo jak se ten krám jmenuje, šel ... no, spíš jsem ji oblejzal kde se dalo ... a ten slovník, to si nechtějte ani představit.

Ono je to jako s tím ekozemědělstvím. Myšlenka hezká a asi i ušlechtilá. Ale kdo to bude dělat? A nakrmíte tím 10 mio lidí?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2021 16:49 Reaguje na Svatá Prostoto
Pánovi nejde o 10 miliard, ale dříví a potraviny pro VIP.
Těm ostatním se to
zdraží tak, že si to
nekoupí a vymřou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2021 16:53
Zpět k tématu. Nyní loví ryby kde a jak? Možná je dováží odjinud, ale
co dnes dělají ti místní "rybáři" a za co si ty ryby kupují? O tom tam
není ani slovo. Možná třídí odpady z Evropy a zbytek sypou do moře.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist