.png)
U řeky v Pardubicích žijí bobři, jsou to ekosystémoví inženýři, říká odborník
16.2.2025 19:10 | PARDUBICE
(ČTK)
Bobr evropský je chráněný druh. Je největším evropským hlodavcem. V době zimního nedostatku potravy víc okusuje stromy, pokácí je a kmeny spadnou do vody. Bobr je výhradní býložravec, ze stromu okusuje lýko a jemné větvičky.
"Dělá si takové spižírny v klidnější části toku. Okusuje spíš tenčí stromy, měkké listnáče. Když jich nemá dostatek, pustí se do silnějších kmenů. Pak by bylo namístě ochránit významné stromy, dají se obalit pletivem," řekl Trávníček.
Chrudimka, která protéká přírodní lokalitou, je rovná bez meandrů. Na ní si bobr hráze nepostaví, protože řeka je moc široká. Pokácené kmeny, které spadnou do vody, ale mohou vytvořit úkryty pro ryby.
"Žijí tady vydry, volavky, kormoráni, což jsou přirození predátoři ryb. V narovnaných řekách se nemají ryby kde ukrývat. Bobr dělá řeku víc přírodní," řekl Trávníček.
Bobři žijí na Červeňáku několik let. Jde patrně o jednu bobří rodinu, což zpravidla čítá rodičovský pár, dvě až tři generace mláďat. Skupina může mít pět až osm členů.
"Pravděpodobně se sem dostal z Orlice. Jedinci se po proudu dostávají dál a hledají místo s dostatkem potravy. Bobři jsou silně teritoriální, mladé jedince vytlačují dál," řekl Trávníček.
Bobr je aktivní hlavně v noci, proto je těžké ho zahlédnout. Lidí se bojí. Vstupy do nory si budují pod vodní hladinou, aby za nimi nemohli predátoři. Doupě mají v suchu nad hladinou, tam tráví většinu dne. "Bobr nepůjde za člověkem cíleně za potravou jako nutrie, má z něj spíš strach. Také se jako nutrie nikdy nepřemnoží," řekl Trávníček.
Přečtěte si také |
V CHKO Brdy postavil hráze bobr, ušetřil tak peníze na revitalizaci Klabavy
Před staletími byl bobr hojně vyskytující se zvíře, lidé ho lovili pro maso i kůži. Hubili je i jako škůdce. Bobr se postupně vrací na české území ze stanovišť na dolním Labi v Německu a v 90. letech byl vysazen na řece Moravě, odtud se dostal na Orlici a pak i na Pardubicko.
"Letos je v plánu zahájení revitalizace Červeňáku, ale bude se kácet a pracovat na pozemcích města. Bobr žije na řece a jejím okolí, což je ve správě Povodí Labe, takže se ho práce nedotknou," řekl Trávníček. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy, dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zastupitelé Hlincové Hory podpořili vznik parku Údolí Rudolfovského potoka
O plánované silnici I/35 Českým rájem přišly v Turnově diskutovat stovky lidí
CHKO Český les slaví 20 let od svého vzniku. Jaké jsou přírodní hodnoty regionu s pohnutou historii?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
SV
Slavomil Vinkler
16.2.2025 19:33Do silných kmenů se pouští často jako vyznačování teritoria okousanými "zrcadly".
Odpovědět
MM
M M
19.2.2025 09:55 Reaguje na Slavomil VinklerTakový dobře rozcapený bobr v létě na lučině u doubků.....nebylo to tak špatné většinou....
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.2.2025 19:48Chci trochu zchladit nadšení z výskytu bobrů, kteří taky narušují hráze
rybníků a hráze protipovodńové, ve kterých jsou nory cestou pro vodu při
povodních a může to skončit průrvou hráze a milionovými škodami. Totéž
jsou jejich hráze na tocích, které stavějí na normální vodu, ale nikoliv
na přívalové srážky, kdy hráz tlak nevydrží a voda z bobří nádrže udělá
vlnu, která smete i to co nemá. Jinak vlastník lesa asi nesdílí radost
bobromilů, když mu trvale zaplaví část lesa, který uschne utopením a
místo lesa mu zůstane pouze bažina se soušemi. Pokud tam bobr "vytěží"
stromy k potravě, tak lokalitu opouští a nebo navýší hráz a zaplavenou
plochu dál rozšiřuje. Takže vlastníci takových "lesů" asi moc nadšení
nejsou. Na jiných vodách nejsou nadšení ani rybáři a správci toků,
které jsou zataraseny pokácenými stromy bránícími lovu ryb a plynulému
průtoku vody. Všeho s mírou, ale ta už je leckde překročena a přesto
si bobromilové přejí bobrů ještě více a více, aby naštvali více těch,
kteří už jich mají plné zuby.
Odpovědět
rybníků a hráze protipovodńové, ve kterých jsou nory cestou pro vodu při
povodních a může to skončit průrvou hráze a milionovými škodami. Totéž
jsou jejich hráze na tocích, které stavějí na normální vodu, ale nikoliv
na přívalové srážky, kdy hráz tlak nevydrží a voda z bobří nádrže udělá
vlnu, která smete i to co nemá. Jinak vlastník lesa asi nesdílí radost
bobromilů, když mu trvale zaplaví část lesa, který uschne utopením a
místo lesa mu zůstane pouze bažina se soušemi. Pokud tam bobr "vytěží"
stromy k potravě, tak lokalitu opouští a nebo navýší hráz a zaplavenou
plochu dál rozšiřuje. Takže vlastníci takových "lesů" asi moc nadšení
nejsou. Na jiných vodách nejsou nadšení ani rybáři a správci toků,
které jsou zataraseny pokácenými stromy bránícími lovu ryb a plynulému
průtoku vody. Všeho s mírou, ale ta už je leckde překročena a přesto
si bobromilové přejí bobrů ještě více a více, aby naštvali více těch,
kteří už jich mají plné zuby.
va
vaber
17.2.2025 08:38Bobr je ekosystémový inženýr, říká odborník . Je to obrovský odporný hlodavec ,škodí a předci dobře věděli proč ho hubili.
Je v plánu zahájení revitalizace Červeňáku, bude se kácet. Říká odborník.
Revitalizace dnes znamená, kácení starých velkých stromů ,likvidace křoví a keřů , pečlivě sekaná tráva a upravená pěšinka.
To prý prospívá přírodě a peníze jdou z fondu na ochranu přírody i když je to vlastně likvidace přírody.
Odpovědět
Je v plánu zahájení revitalizace Červeňáku, bude se kácet. Říká odborník.
Revitalizace dnes znamená, kácení starých velkých stromů ,likvidace křoví a keřů , pečlivě sekaná tráva a upravená pěšinka.
To prý prospívá přírodě a peníze jdou z fondu na ochranu přírody i když je to vlastně likvidace přírody.
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.2.2025 09:04 Reaguje na vaberoni ho hubili především pro nepromokavý kožich... byl hodně ceněný...
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.2.2025 09:06 Reaguje na vaberdřevní hmota z těch spadlých stromů do vody zůstává, jako dřevo na topení je dobré. Nemusí to být džungle.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2025 09:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLidé dřív neměli traktory, aby kmen uvázali lanem a vytáhli z vody ven. Zachytávala se tam náplava, tj. větve, které způsobovaly při zvýšené hladině vylévání z koryta. O což nikdo nestál (baráčky nalepené na břehu), tak bobříci měli smůlu. To až dnes dostávají zelenou, jako celý GD.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.2.2025 10:02 Reaguje na Karel ZvářalKromě toho, proč by tahali z vody dřevo, které bylo doslova nachlastané vodou, když si mohli v lese pokácet strom, jehož dřevo vyschlo podstatn\ě rychleji.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.2.2025 09:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVoda vyschne, ale to dřevo jsou pouze vrby a olše a tyhle méně kvalitní druhy.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.2.2025 10:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBobr se pouští většinou do stromů s měkkým dřevem a to na topení moc dobré není. Lepší je takový dub, buk a podobně.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2025 15:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa dvojce je dokument z Patagonie, jakou paseku dělají bobři tam. Chtějí je úplně vyhubit, jinak hrozí, že totálně zničí tamní biotopy. Pařezy neobráží, dřevo ve vodě hnije. Z 10 párů kvůli kožešinám je dnes ekologická katastrofa - 100 tis. bobrů...
Odpovědět
ZŠ
Karel Zvářal
17.2.2025 18:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVšiml jsem si, takže je to pravda, že?-)
Odpovědět
va
vaber
17.2.2025 16:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaUkázal bych vám jak bobr ukousal duby, tak 20cm průměr kmene.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.2.2025 10:06Tu krajinářskou funkci bobrů oceńovali před léty v parku Lednice, kde bobři systematicky ničili vzácné staré exempláře vyšlechtěných kultivarů dřevin.
Odpovědět
PH
MJ
Marcela Jezberová
17.2.2025 11:39Jestli pod pojmem "ekosystémové inženýrství" rozumíme přetváření kulturní krajiny v sousedství řeky na neprostupné bažiny, pak je to samozřejmě super.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2025 11:56 Reaguje na Marcela JezberováNakonec se ukáže, že ten Mládkův šlágr předběhl dobu. A kromě týmu Žabiny Brno budeme mít i Bažiny Pardubice:-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.2.2025 10:22 Reaguje na Karel ZvářalV Žabinách už dávno žádné bažiny nejsou a žaby tam taky nevřískají. Což je chyba.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2025 10:39 Reaguje na Pavel HanzlTo by chtělo revitalizaci prostředí a vysadit na Veslařské pár vodních inženýrů. V případě odmítnutí projektu zkrátit název klubu o dvě písmena.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.2.2025 15:15Zrovna teď byl na ČT2 pořad o přírodě Patagonie. V rose 1946 tam někdo vysadil 10 párů těchto ekosystémových inženýrů. Dneska je tam těch bobrů asi 100.000 a doslova plundrují místní dřeviny. \kromě ohryzu je ničí zaplavováním pozemků, díky čemuž dřeviny doslova uhnijí. Výsledkem jsou každoročně zničené tisíce hektarů původního porostu.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
17.2.2025 15:27Bobři jsou hlodavci a dle toho se i množí. Pokud je nezačneme, mimo vhodná vymezená území, systematicky hubit bude se opakovat story s kormorány. Milionové a později stamilionové škody, ohlodané městské parky, narušené a provrtané hráze, pole sklizená 50-100m od řeky. Místo hrazení rostoucích škod zařaďme raději znovu bobry mezi lovnou zvěř. Povolme jejich lov mimo "bobří rezervace" a peníze, které by bylo nutné použít na hrazení těch škod raději využijme na výkup pozemků v nivách potoků a řek, na kterých mohou takové "bobří rezervace" vznikat. Za milion korun se v zemědělské krajině podél potoka dá vykoupit tak 2-5ha. Za 20 - 50 milionů ročně to není až tak malá plocha. Za deset let můžeme mít slušný životní prostor pro přírodu a mimo tato území škody pod kontrolou. Budeme tak mít přirozené mokřady s minimálním managementem, kde kromě bobrů budou nacházet útočiště ptáci, vydry, hmyz... Ubyde případů "pytláctví" zoufalých vlastníků rybníků, sadů, lesů a polí kolem řek. Takové řešení bude nakonec výhodné pro všechny. Současný status působí jen nevraživost, škody na majetku a v důsledku je méně přínosný i pro přírodu. https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/analyza-skod-zpusobenych-bobrem-evropskym-na-vodnich-dilech/
Odpovědět
Jakub Graňák
18.2.2025 07:32 Reaguje na Dalibor MotlMáte recht, před časem jsem dospěl k témuž. Tady ale moc podpory nečekejte.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.2.2025 09:25 Reaguje na Jakub GraňákNaopak, pan Motl mluví z duše mnoha reálně uvažujícím lidem.
Lze přece vytipovat místa, ty vykoupit a kde by mohl v klidu žít bez nevraživosti, když kácí stromy v parcích a do řek,
které pak s vodou putují k mostům, které ohrožují při
povodních jako doslova přehrady. Jinak jeho hráze nejsou
pro přívalové lijáky překážkou. Snadno se protrhnou a vlna
může napáchat hodně zla. I tam by měl být určitý stupeň
regulace, aby to nebyla chabá hráz zadržující až takové množství vody, pro kterou jsou u lidských staveb požadovány
výpočty pevnosti, bezpečnostní přelivy a jiné podmínky pro
takové stavby. Je to doslova riskování se životy lidí a
jejich majetky, když tito "inženýři" neuvažují o tom, že
svoji stavbou ohrožují jiné a myslí pouze na to, že se
jim snáze a bezpečněji putuje jimi zaplaveným lesem.
Odpovědět
Lze přece vytipovat místa, ty vykoupit a kde by mohl v klidu žít bez nevraživosti, když kácí stromy v parcích a do řek,
které pak s vodou putují k mostům, které ohrožují při
povodních jako doslova přehrady. Jinak jeho hráze nejsou
pro přívalové lijáky překážkou. Snadno se protrhnou a vlna
může napáchat hodně zla. I tam by měl být určitý stupeň
regulace, aby to nebyla chabá hráz zadržující až takové množství vody, pro kterou jsou u lidských staveb požadovány
výpočty pevnosti, bezpečnostní přelivy a jiné podmínky pro
takové stavby. Je to doslova riskování se životy lidí a
jejich majetky, když tito "inženýři" neuvažují o tom, že
svoji stavbou ohrožují jiné a myslí pouze na to, že se
jim snáze a bezpečněji putuje jimi zaplaveným lesem.
am
RV
JO
Karel Zvářal
18.2.2025 22:56 Reaguje na Jarka O.S tím plně souhlasím. U nás se množí (a loví) nutrie skoro 30 let, bez nějakého přílivu genů odjinud, a pořád to jsou ty samé nutrie. Příroda čaruje.
Odpovědět
HH
Honza Honza
19.2.2025 09:36Mnohem důležitější je zavodněná krajina s mokřady nikoli obava o stromy, nebezpečí z povodně protrženou hrází.
Bez zachycování vody celá krajina vyschne, bez bobrů nebude sice p. Macháček mít obavu z povodně, ale nebude mít vodu ve studni, nic mu na zharadě nevyroste.
Zajímalo by mě ta Patagonie, kdeže tam ti bobři žijí- to je celá krajina močál? Kéž bychom se k tomu taky u nás přiblížili- nemuseli bychom topit elektrokotlem za 200 tis ročně, mít elektroauto za milion, TČ za půl milionu, zákaz spalovacích motorů, topení dřevem. Totální rozvrat hospodářství v EU, neschopnost konkurence s Čínou, předražená energie, výstavba JE: není to trocho moc, oproti bobřím hrázím? Může přijít i válka, rozpad hospodářství, hyperinflace a celková bídA!
Byla by krajina zavodněná, nic nám nemůže hrozit!
Ale tak jako u velkých býložravců, kdy je lepší projet louku mulčovačem, než zde pracně chovat zubry (někoho zabijou, krajina musí být ohražená, sledování, přemnožení- nemoci, úmrtí apod), tak i u bobrů je lepší postavit hráz odborně na vhodném místě bez zničení stromů.
Zvládneme to? Kde na to vezmeme peníze? Každý na to dá z daní?
Odpovědět
Bez zachycování vody celá krajina vyschne, bez bobrů nebude sice p. Macháček mít obavu z povodně, ale nebude mít vodu ve studni, nic mu na zharadě nevyroste.
Zajímalo by mě ta Patagonie, kdeže tam ti bobři žijí- to je celá krajina močál? Kéž bychom se k tomu taky u nás přiblížili- nemuseli bychom topit elektrokotlem za 200 tis ročně, mít elektroauto za milion, TČ za půl milionu, zákaz spalovacích motorů, topení dřevem. Totální rozvrat hospodářství v EU, neschopnost konkurence s Čínou, předražená energie, výstavba JE: není to trocho moc, oproti bobřím hrázím? Může přijít i válka, rozpad hospodářství, hyperinflace a celková bídA!
Byla by krajina zavodněná, nic nám nemůže hrozit!
Ale tak jako u velkých býložravců, kdy je lepší projet louku mulčovačem, než zde pracně chovat zubry (někoho zabijou, krajina musí být ohražená, sledování, přemnožení- nemoci, úmrtí apod), tak i u bobrů je lepší postavit hráz odborně na vhodném místě bez zničení stromů.
Zvládneme to? Kde na to vezmeme peníze? Každý na to dá z daní?
BM
Břetislav Machaček
19.2.2025 10:38 Reaguje na Honza HonzaKdyž už píšete o studních, tak podmínkou zdravé studniční vody je
voda z okolí, která zasakuje do půdy a doplňuje ve studni spodní
vodu. Pokud do ní zasakuje voda z čisté bystřiny, tak je to OK,
ale pokud to bude voda z močálu, kde díky bobrům hnije dřevo,
listí a předchozí traviny, tak ta voda kvalitní už tak nebude. Uvedu případ, který postihl potok tekoucí přes moji zahradu.
Do doby "revitalizace" průtočných tůní výše proti proudu měl
potok průzračnou vodu. Pak revitalizovali tůně tak, že část
vody zasakuje už v nich a vytéká až o 300 níže znečištěna
železem a manganem z podloží ze železitých slepenců. Potok
má rezavou vodu ve které se líbí řasám a celý působí jako
nějaký splaškotok. Na mé zahradě pak mizí v zatrubněném
místním toku, kde se voda naředí a už není tak železitá.
Kdysi jsem na potoce choval kachny bílé jako nevěsty a dnes
by byly zrzavé jako lišky. Takže opatrně se zasakováním,
aby nakonec nedošlo k horší kvalitě spodní vody, když ji
bude doplňovat hnijící břečka a nebo bude vyplavovat nějaké
horniny. Posedlost vytvářením mokřadů je sice hezká, ale
pokud nebude okolní půda schopna absorbovat více srážkové
vody, tak to pár plytkých kaluží (mokřadů) nezachrání.
Tam je třeba směřovat peníze a úsilí lidí, aby byla půda
opět schopna pomocí organiky zadržovat vodu po celé ploše
a nikoliv pouze v těsném okolí mokřadu, či tůně. Ano tam tu
vodu vidíte a nahmatáte, ale ona musí být i na kopci v půdě!
Odpovědět
voda z okolí, která zasakuje do půdy a doplňuje ve studni spodní
vodu. Pokud do ní zasakuje voda z čisté bystřiny, tak je to OK,
ale pokud to bude voda z močálu, kde díky bobrům hnije dřevo,
listí a předchozí traviny, tak ta voda kvalitní už tak nebude. Uvedu případ, který postihl potok tekoucí přes moji zahradu.
Do doby "revitalizace" průtočných tůní výše proti proudu měl
potok průzračnou vodu. Pak revitalizovali tůně tak, že část
vody zasakuje už v nich a vytéká až o 300 níže znečištěna
železem a manganem z podloží ze železitých slepenců. Potok
má rezavou vodu ve které se líbí řasám a celý působí jako
nějaký splaškotok. Na mé zahradě pak mizí v zatrubněném
místním toku, kde se voda naředí a už není tak železitá.
Kdysi jsem na potoce choval kachny bílé jako nevěsty a dnes
by byly zrzavé jako lišky. Takže opatrně se zasakováním,
aby nakonec nedošlo k horší kvalitě spodní vody, když ji
bude doplňovat hnijící břečka a nebo bude vyplavovat nějaké
horniny. Posedlost vytvářením mokřadů je sice hezká, ale
pokud nebude okolní půda schopna absorbovat více srážkové
vody, tak to pár plytkých kaluží (mokřadů) nezachrání.
Tam je třeba směřovat peníze a úsilí lidí, aby byla půda
opět schopna pomocí organiky zadržovat vodu po celé ploše
a nikoliv pouze v těsném okolí mokřadu, či tůně. Ano tam tu
vodu vidíte a nahmatáte, ale ona musí být i na kopci v půdě!
HH
Honza Honza
19.2.2025 11:08 Reaguje na Břetislav MachačekA tam kde jsou rybníky bývá spodní voda zasolená, v přehradách je toxické bahno, z močálů komáři...
Ale pochopte, tady je o celkový trend zachycování vody všemi způsoby, bez kterého v dnešní době nepřežijeme.
Všechna ta opatření za biliony proti CO2 v mém příspěvku výše jsou vlastně pro záchranu vody. Když bude voda, ať se oteplí o 5 st, nic se nám nestane.
Nebuďte jako ti ochranáři, taky nevidí priority. Kvůli motýlu zakážou přehradu= není voda, záplavy!
Odpovědět
Ale pochopte, tady je o celkový trend zachycování vody všemi způsoby, bez kterého v dnešní době nepřežijeme.
Všechna ta opatření za biliony proti CO2 v mém příspěvku výše jsou vlastně pro záchranu vody. Když bude voda, ať se oteplí o 5 st, nic se nám nestane.
Nebuďte jako ti ochranáři, taky nevidí priority. Kvůli motýlu zakážou přehradu= není voda, záplavy!
HH
Honza Honza
19.2.2025 11:12 Reaguje na Honza HonzaA proč rybníky, močály, přehrady? Nejen že se zvyšuje hladina spodní vody, zalévání, zvěř pije vodu, jiný biotop, proti záplavám, ale hlavně voda se zachytí, neodteče z krajiny, vypaří se, je rosa, zůstává v krajině.
Právě dnes, kdy jsou přivalové srážky, vše odtéká a nezasakuje se: lepší je humus v půdě a ještě lepší lesy.
Odpovědět
Právě dnes, kdy jsou přivalové srážky, vše odtéká a nezasakuje se: lepší je humus v půdě a ještě lepší lesy.
BM
Břetislav Machaček
22.2.2025 12:01 Reaguje na Honza HonzaJá jsem zastáncem než TRVALE nasycených mokřadů a tůní raději větších vodních ploch s regulací
odtoku. To znamená při přívalových srážkách pokud
možno maximum zachytit a za sucha tok pod hrází
dotovat vodou, která by bez zachycení odtekla.
Mokřad si představte jako mycí houbu, která je
trvale nasáklá a už více vody při lijáku nepřijme. Regulovatelná nádrž lze na příchod průtrže mračen
připravit neškodným upuštěním a zachytit část
přívalových srážek. Totéž udělá rybník v ploše,
ale nemá takové možnosti, jako hluboká přehrada
se zvýšením hladiny. Obě varianty jsou o regulaci množství zachycené vody na rozdíl od mokřadu
a tůní, pokud nevysychají a jsou trvale plné.
Nesmíme být navíc sobci, veškeré srážky zadržet
u nás a ponechat sousedům v řekách pouze naše
nedočištěné splašky. Zadržujme pouze přívaly
a zbytek ponechme odtékat, aby zbylo i na ně.
Časem budou války hlavně o vodu, kterou si
ti u pramenů přisvojí a pro ty níže po proudu
už nezůstane. Ohánět se jejím zadržováním pro
prospěch přírody je sice hezké, ale ta příroda
na ni čeká i níže po proudu a mi ji nepustíme?
Ano základem je zadržovat ji v půdě a to hlavně
v té zemědělské a tam to bez organiky nelze.
U lesů pak opatrně v tom, že spotřeba vody u
stromů stoupá s jejich plochou určenou k
odpařování a přemíra starých porostů znamená
větší odpar, než u těch porostů mladších.
Bohužel trend ochranářů směřuje opět špatně,
když podporuje větší odpar ponecháním více
starých stromů s větším množstvím odpařené
vody. Poslední dobou mi připadá, že něco
hlásají, ale neuvažují logicky co hlásají
a konají naopak zlo místo dobra.
Odpovědět
odtoku. To znamená při přívalových srážkách pokud
možno maximum zachytit a za sucha tok pod hrází
dotovat vodou, která by bez zachycení odtekla.
Mokřad si představte jako mycí houbu, která je
trvale nasáklá a už více vody při lijáku nepřijme. Regulovatelná nádrž lze na příchod průtrže mračen
připravit neškodným upuštěním a zachytit část
přívalových srážek. Totéž udělá rybník v ploše,
ale nemá takové možnosti, jako hluboká přehrada
se zvýšením hladiny. Obě varianty jsou o regulaci množství zachycené vody na rozdíl od mokřadu
a tůní, pokud nevysychají a jsou trvale plné.
Nesmíme být navíc sobci, veškeré srážky zadržet
u nás a ponechat sousedům v řekách pouze naše
nedočištěné splašky. Zadržujme pouze přívaly
a zbytek ponechme odtékat, aby zbylo i na ně.
Časem budou války hlavně o vodu, kterou si
ti u pramenů přisvojí a pro ty níže po proudu
už nezůstane. Ohánět se jejím zadržováním pro
prospěch přírody je sice hezké, ale ta příroda
na ni čeká i níže po proudu a mi ji nepustíme?
Ano základem je zadržovat ji v půdě a to hlavně
v té zemědělské a tam to bez organiky nelze.
U lesů pak opatrně v tom, že spotřeba vody u
stromů stoupá s jejich plochou určenou k
odpařování a přemíra starých porostů znamená
větší odpar, než u těch porostů mladších.
Bohužel trend ochranářů směřuje opět špatně,
když podporuje větší odpar ponecháním více
starých stromů s větším množstvím odpařené
vody. Poslední dobou mi připadá, že něco
hlásají, ale neuvažují logicky co hlásají
a konají naopak zlo místo dobra.
HH
Honza Honza
23.2.2025 08:46 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháčku! Logická je sama příroda, i se svými bažinami, jezery, rozlitými řekami po loukách, mělkými toky, písčitými břehy a plážemi, zahuštěným tmavým lesem s mrtvými spadlými stromy, mechy, lišejníky nasáklými vodou jako houba.
Nelogické je naše betonové vyasfaltované město = tepelný ostrov, kde voda ihned po dešti odteče, v létě je zde 50 st.
Třeba se někomu líbí poušť se svojí zvláštní uniformitou. Mě se víc líbí Amazonský prales- viz skleník Fata Morgana v Praze, krásný Průhonický park, Konopiště.
Pro mě poušť = konec přírody na této Zemi.
Odpovědět
Nelogické je naše betonové vyasfaltované město = tepelný ostrov, kde voda ihned po dešti odteče, v létě je zde 50 st.
Třeba se někomu líbí poušť se svojí zvláštní uniformitou. Mě se víc líbí Amazonský prales- viz skleník Fata Morgana v Praze, krásný Průhonický park, Konopiště.
Pro mě poušť = konec přírody na této Zemi.
EB
Emil Bernardy
19.2.2025 10:32Teď v zimě jsme byli na Ohři,Mezi Budyní a Libochovicema ,daleko na poli něco jako nutrie,asi.Vraceli jsme se kolem starého náhonu,Malá Ohře a ohlodané stromy prozradily bobry... Voda z přehrazeného toku byla rozlitá daleko do pole,blátitá cesta po levém břehu se nám protahla ....
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.2.2025 12:14 Reaguje na Emil BernardyVaruji před chůzi po březích toků, kde si bobři hloubí nory do
břehů. Dvakrát jsem se už do těch nor propadl jednou nohou a měl
jsem štěstí, že jsem si ji nezlomil. Jednou jsem tím z ní vyplašil
bobra a asi bylo štěstí, že se mi do nohy třeba nezakousla samice
bránící mláďata v noře. Byl to mladý kus, vyrazil z nory do potoka
a vylekaní jsme byli oba. Byl už tu případ zlomené nohy koně a
pamatuji na jednu Hubertovskou jízdu, kdy kůň strčil nohu do
zimního "hradu" křečků, jezdkyně upadla a na místě zemřela po
zlomení krčních obratlů. Pamatuji dobu, kdy sedláci vybíjeli
a trávili křečky a sysly, protože kráva, či kůň se zlomenou
nohou v jejich noře museli být utraceni. O to obilí, které
jim ukradli tudíž ani tak nešlo, ale právě o ten dobytek.
Odpovědět
břehů. Dvakrát jsem se už do těch nor propadl jednou nohou a měl
jsem štěstí, že jsem si ji nezlomil. Jednou jsem tím z ní vyplašil
bobra a asi bylo štěstí, že se mi do nohy třeba nezakousla samice
bránící mláďata v noře. Byl to mladý kus, vyrazil z nory do potoka
a vylekaní jsme byli oba. Byl už tu případ zlomené nohy koně a
pamatuji na jednu Hubertovskou jízdu, kdy kůň strčil nohu do
zimního "hradu" křečků, jezdkyně upadla a na místě zemřela po
zlomení krčních obratlů. Pamatuji dobu, kdy sedláci vybíjeli
a trávili křečky a sysly, protože kráva, či kůň se zlomenou
nohou v jejich noře museli být utraceni. O to obilí, které
jim ukradli tudíž ani tak nešlo, ale právě o ten dobytek.
PD
Petr Dubský
20.2.2025 19:09V článku chybí v čem je pan Trávníček odborník. V jednom má ale pravdu, staří mladé vyženou, ti obsadí další území, založí rodinu. Vyženou mladé ... Byl tu někde zajímavý článek o bobřích parašutistech.
Teď jen ke kterým sousedům je šoupnem? Navrhuju Slováky. Jestli se něco nebes dotýká, je to lidská nechytrost. Jinak bobry ano, ale jen tam kde nemohou škodit. Mnoho míst to není, ale nějaké se jistě najde. A chtělo by to odchyt a výměnu s jinými oblastmi kvůli nebezpečí příbuzenského množení.
Odpovědět
Teď jen ke kterým sousedům je šoupnem? Navrhuju Slováky. Jestli se něco nebes dotýká, je to lidská nechytrost. Jinak bobry ano, ale jen tam kde nemohou škodit. Mnoho míst to není, ale nějaké se jistě najde. A chtělo by to odchyt a výměnu s jinými oblastmi kvůli nebezpečí příbuzenského množení.
