https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/uhyn-losu-u-brna-zpusobila-podle-odborniku-rada-chyb-chystaji-manual-jak-divoka-zvirata-odchytavat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úhyn losů u Brna způsobila podle odborníků řada chyb. Chystají manuál, jak divoká zvířata odchytávat

16.6.2016 10:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Chybou rovněž bylo, že se po uspání kolem losice pohybovalo velké množství lidí
Chybou rovněž bylo, že se po uspání kolem losice pohybovalo velké množství lidí
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Úhyn losice s mládětem na okraji Brna způsobila celá řada chyb, které provázely zásah spojený s jejich odchytem, upozorňují odborníci. Už před samotným uspáním podle nich došlo ke značnému vystresování zvířat a následná manipulace s nimi také nebyla zcela v pořádku. Příčinou je nezkušenost českých zásahových složek s velkými zvířaty, míní. Pomoci by měl připravovaný manuál, jak při kontaktu s divokými velkými zvířaty postupovat.
 

„V podobných situacích je nahánění houfem lidí, pak na koních a následně vrtulníkem, stejně jako přemíra manipulace s již imobilizovaným zvířetem, navíc stále v přítomnosti velkého počtu lidí, to nejhorší, co lze udělat,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Ten ještě předtím, než losice uhynula, organizoval ve spolupráci s dalšími odborníky nasazení telemetrického obojku, aby bylo samici možno sledovat po plánovaném vypuštění na Třeboňsku.

Z toho, že losice podle médií v podstatě nereagovala na přítomnost vrtulníku je patrné, že již před zásahem uspávací střelou byla letargická. „Je-li zvíře v porostu a nikoho včetně sebe neohrožuje, je lepší jej tam nechat v klidu, zajistit bezpečnost na přilehlých komunikacích, a vyčkat, až se samo ukáže. Případně se jej pokusit lokalizovat třeba termovizí," říká Miloslav Jirků. Pro divoká zvířata je podle něj samotné nahánění ohromně stresující, pro matky s mláďaty obzvlášť. A následuje-li znehybnění zvířete, může mít snaha zachránit zvíře špatný konec.

Chybou rovněž bylo, že se po uspání kolem losice pohybovalo velké množství lidí. „Na některých snímcích z akce bylo v okruhu několika metrů kolem zvířete možné napočítat i jedenáct osob. U zvířete by měl naopak být jen počet nezbytně nutný k manipulaci s ním. Přítomní by se měli chovat a mluvit klidně a tiše. Vše by mělo proběhnout co nejrychleji. Obecně to není známo, ale ,přispaná´ zvířata ve skutečnosti nespí, nýbrž poměrně dobře vnímají dění kolem,“ popisuje Miloslav Jirků.

Špatnou organizaci zásahu podle něj ukazuje i to, že zvíře nemá zakryté oči na snímcích, kdy se s ním fotí hasiči. Lidské ruce položené na citlivých místech kolem očí stresovanému zvířeti na klidu rovněž nepřidají. „Zakrytí očí, klid, rychlost a stínění, je-li horko a slunečno. To by měly být automatické věci,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků.

Od 90. let minulého století počty losů v Česku opět klesají. V současnosti u nás patrně nežije více, než 15 až 20 zvířat. Kromě pytláctví ohrožují losy hlavně nehody na silnicích
Od 90. let minulého století počty losů v Česku opět klesají. V současnosti u nás patrně nežije více, než 15 až 20 zvířat. Kromě pytláctví ohrožují losy hlavně nehody na silnicích

Nechce však za každou cenu poučovat: „Jsem si dobře vědom, že v terénu zdaleka není prostor dělat vše ideálním způsobem. Sám znám odchyt velkých kopytníků hlavně z teoretického školení u polských kolegů. Každopádně by však bylo vhodné, kdyby orgány ochrany přírody i zásahové a bezpečnostní subjekty byly alespoň obecně obeznámeny s tím, jak v podobných situacích postupovat. Při špatné organizaci odchytu může odborný zásah zkušeného veterináře snadno vyznít do prázdna a stát životy velmi cenných zvířat." Přesně to se podle něj stalo nyní v Brně. „Podobný průběh mělo i nahánění losů u Českých Budějovic v roce 2013, kdy policisté rozdělili matku a mládě, jež nakonec utekli odlišnými směry,“ podotýká Miloslav Jirků.

České zásahové složky nemají podle odborníků s velkými zvířaty zkušenosti a chybí jim potřebné znalosti. Pomoci by jim měl nový manuál, jak při kontaktu s divokými velkými zvířaty postupovat, který připravují vědci a společnost Česká krajina, kteří se podílejí na neformálním záchranném programu losa evropského v Česku.

Odborníci využijí rad od kolegů z Polska a Skandinávie, kde mají s odchytem a přesunem losů bohaté zkušenosti. „Například finští veterináři považují při imobilizaci losů za nepřípustnou úmrtnost převyšující pouhá 2 procenta, tedy dvě ze sta zvířat," uvádí Dalibor Dostál z České krajiny.

Na území České republiky vymizeli losi mezi 12. a 15. stoletím. Důvodem vyhynutí místní populace ve středověku nejen u nás, ale v celé střední a západní Evropě byl především lov. Jeho pozdějšímu návratu bránila řada změn krajiny způsobených člověkem: odvodňování mokřadů, změny vegetace, plošný převod lesů i orné půdy na chudé monokultury i fragmentace prostředí cestami a zástavbou.

Od druhé poloviny 20. století se losi do Česka přes všechna úskalí začali vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Od té doby se losi na naše území přesouvají z Polska s různou intenzitou, snaží se vytvořit trvalou populaci na jihu Čech a šířit se odsud dále na jih a západ. Na počátku 80. let byla celková populace losů v Čechách odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku. Další populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže. Tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku.

Od 90. let minulého století však stavy losů v Česku opět klesají. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích se snižují. „V současnosti u nás patrně nežije více, než 15 až 20 zvířat. Kromě pytláctví ohrožují losy hlavně nehody na silnicích," uzavírají ochránci.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

16.6.2016 11:31
O.K.,jsem rád že ty včerejší "plky o zásahu a příčinách úhynu, koridorech atd" někdo s rozumem v hlavě převálcoval. Myslím ale, že klidně mohl otevřeně napsat, že to byl diletantismus a možná na hranici týrání zvířat, i když bezpochyby původní úmysl odchytu dvou losů! byl jistě dobrý a po válce je každý generálem. Jen ten manuál, no nevím jestli lze udělat obecnější manuál na každé zvíře. Možná babička, které žádný manuál nikdy nečetla by věděla poradit jak chytit kozu, slepici,koně, krávu nebo bejka, ale jak na losa.....???
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.6.2016 08:33
uspávat losa (medvěda, rysa a vůbec kohokoli) je poslední zoufalá možnost když vnikne do vestibule metra a kope kolem sebe. do manual by se dalo uvést:
1. oplotit železniční koridory, dálnice a silnice první třídy (plus nějaké ty nadjezdy a podjezdy pro polní cesty / biokoridory)
2. nepěstovat řepku
3. losa pokud možno nechat bejt
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist