Úhyn ryb v Odře mohl dle ČIŽP způsobit nedostatek kyslíku v řece, odebírá vzorky Aktualizováno
26.7.2023 16:29 | BOHUMÍN
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Olos88 / Wikimeda Commons
"Jedná se o ojedinělý úhyn ryb. Příčina je zatím neznámá, respektive máme podezření na nedostatek kyslíku. Teď odebíráme vzorky a po vyhodnocení těch vzorků jsme teprve schopni říct, jaká je přesná příčina," uvedl Ovečka. Úhyn ryb podle něj oznámila polská strana. Mluvčí inspekce na dotaz ČTK, kolik ryb v řece mohlo odhadem uhynout, zatím nedokázal odpovědět. Část mrtvých ryb podle něj odplavala do Polska. Poláci z Odry dosud vylovili okolo 200 kilogramů uhynulých ryb, uvedl slezský vojvoda (v Česku hejtman) Jaroslaw Wieczorek podle listu Gazeta Wyborcza.
Městský úřad byl podle Končítkové o situaci informován inspekcí životního prostředí a Povodím Odry. "Po trase se odebírají vzorky a my čekáme na výsledky rozborů. Nicméně se (inspekce a povodí) domnívají, že to souvisí s poklesem a následným stoupáním hladiny, nepředpokládají, že by šlo o nějakou otravu," uvedla Končítková. Jde podle ní ale zatím jen o předběžné vyhodnocení situace.
Mluvčí moravskoslezských hasičů Kamila Langerová ČTK okolo 15:15 řekla, že Povodí Odry požádalo hasiče o položení norné stěny ve Starém Bohumíně. Před 16:30 už hasiči na místě nornou stěnu budovali. Po řece se rovněž plaví několik člunů, do nichž se sbírají mrtvé ryby. Obdobně se pracuje i na polské straně.
O tom, že v řece Odře na české straně hynou ryby, informovala dnes polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) poté uvedl, že ryby hynou na soutoku řek Odry a Olše ve Slezsku, rozsah a příčina úhynu zatím podle něj není známá. Státní podnik Povodí Odry vypouští vodu z přehrady Šance a částečně také z nádrže Morávka. Účelem je naředit vodu v řece Odře v Bohumíně na Karvinsku na hranicích s Polskem, kde v noci uhynuly ryby. ČTK to řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Případem se zabývá i policie. "Policie ČR přijala oznámení o úhynu ryb v řece Odře a okolnostmi úhynu se nyní zabýváme," řekla policejní mluvčí Eva Michalíková.
Loni ve druhé polovině července uhynuly ryby v řece Dyji. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Podle závěrů Biologického centra Akademie věd ČR mohly za úhyn ryb znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Šlo o největší úhyn ryb za poslední roky. V Bečvě v září 2020 uhynulo 40 tun ryb kvůli úniku kyanidu, v rybníku Nesyt v srpnu 2018 kvůli nedostatku kyslíku uhynulo 100 tun ryb.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Říčku Křinici v Krásné Lípě zbarvila neznámá látka, zdroj znečištění se nenašel
Do přípravy revitalizace Bílé Nisy chce Jablonec nad Nisou zapojit veřejnostOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
SV
Slavomil Vinkler
26.7.2023 20:30Bouřky vypláchly kanalizaci, to je třeba pod Brnem dost obvyklé.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.7.2023 20:51 Reaguje na Slavomil VinklerJe to dosti pravděpodobné, lidi vylijí do kanalizace ledacos, co tam vůbec nepatří. S prvním deštěm se to projeví, ale pozná se to až druhý den, neb v dešti kolem vody nikdo nechodí.
Odpovědět
ZŠ
va
vaber
27.7.2023 09:18 Reaguje na Slavomil Vinklerona se nevyláchne jen kanalizace ,ona se vyplachuje i čistička,
vždy po větším deši to mohu dobře sledovat na říčce dva kilomety pod docela malou čističkou, tak pro 1000 lidí
co zače protékat říčkou je hnus,
ale takový nedostatek kyslíku je dobrá výmluva,nikdo není vinen,
já mám na zahradě sud s vodou a jsou v něm rybky,voda je tam stojatá,ohřeje se skoro na třicet stupňů a rybky na nedostatek kyslíku nehynou,
nedostatek kyslíku v proudící řece? a vždy se to sává v řece, proč se to nestává v rybnících, tam by mělo být kyslíku mnohem míň
Odpovědět
vždy po větším deši to mohu dobře sledovat na říčce dva kilomety pod docela malou čističkou, tak pro 1000 lidí
co zače protékat říčkou je hnus,
ale takový nedostatek kyslíku je dobrá výmluva,nikdo není vinen,
já mám na zahradě sud s vodou a jsou v něm rybky,voda je tam stojatá,ohřeje se skoro na třicet stupňů a rybky na nedostatek kyslíku nehynou,
nedostatek kyslíku v proudící řece? a vždy se to sává v řece, proč se to nestává v rybnících, tam by mělo být kyslíku mnohem míň
JD
Jindřich Duras
27.7.2023 10:10 Reaguje na vaberČističky se už dnes nevyplachují. Provozovatel to nedopustí, pokazil by si fungování na dalších několik týdnů. Prostě je před čističkou odbočka (odlehčení) do řeky, potoka, rybníka - a je vymalováno.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
27.7.2023 10:08 Reaguje na Slavomil VinklerAno, tohle je i pro mě VELMI(!) pravděpodobný scénář. Věnuji se tomuhle tématu profesně - a co zjišťuji, je masakr...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.7.2023 10:29 Reaguje na Jindřich DurasJsem místní a vím jaké sajrajty do Odry stále v "normě"
tečou. Za sucha se ty sajrajty hromadí i v tíšinách, které
ryby opustí, ale při vypláchnutí po dešti už nemají před
nimi kam utéci. Každopádně pokud není čím řeku v době
sucha dotovat(přehrady), tak se nutno smířit i s vyschlými
řekami ve kterých tečou pouze polovyčištěné splašky. Je to
hnus si pouze k takové vodě přičichnout a koukat se na
našlehanou pěnu ze saponátů pod splavem. Je až s podivem,
kolik toho ty ryby snesou, ale je vidět, že nesnesou vše.
Paradoxně kdysi třeba kalná Olše byla více rybnatá, než
ta nynější téměř průzračná. Ono ty chemické sajrajty oko
nevidí jako ty nečistoty kdysi, ale zabíjejí asi více,
než ty viditelné. Jednou jsem někde četl o kolik stoupla
u nás za 30 let spotřeba pracích prášků a saponátů. Čísla
si už nepamatuji, ale ono se to někde musí projevit stejně,
jako jiná chemie a léčiva v odpadních vodách.
Odpovědět
tečou. Za sucha se ty sajrajty hromadí i v tíšinách, které
ryby opustí, ale při vypláchnutí po dešti už nemají před
nimi kam utéci. Každopádně pokud není čím řeku v době
sucha dotovat(přehrady), tak se nutno smířit i s vyschlými
řekami ve kterých tečou pouze polovyčištěné splašky. Je to
hnus si pouze k takové vodě přičichnout a koukat se na
našlehanou pěnu ze saponátů pod splavem. Je až s podivem,
kolik toho ty ryby snesou, ale je vidět, že nesnesou vše.
Paradoxně kdysi třeba kalná Olše byla více rybnatá, než
ta nynější téměř průzračná. Ono ty chemické sajrajty oko
nevidí jako ty nečistoty kdysi, ale zabíjejí asi více,
než ty viditelné. Jednou jsem někde četl o kolik stoupla
u nás za 30 let spotřeba pracích prášků a saponátů. Čísla
si už nepamatuji, ale ono se to někde musí projevit stejně,
jako jiná chemie a léčiva v odpadních vodách.
JD
Jindřich Duras
27.7.2023 10:41 Reaguje na Břetislav MachačekJojo, napsal jste výstižně...
U nás v ČR je vámi naznačené schéma velmi obvyklé:
Nikdo nic špatně neudělal, ale sračky (pesticidy, léčiva, erozní materiál, sinice...) tečou ve vodě. Už se té absurditě ani nesměju.
V Plzni pijeme vodu z Úhlavy, do které o kousek výš tečou sračky za deště jako fík... Asi sem o tom napíšu článek - mám už téhle záležitosti plné zuby.
Odpovědět
U nás v ČR je vámi naznačené schéma velmi obvyklé:
Nikdo nic špatně neudělal, ale sračky (pesticidy, léčiva, erozní materiál, sinice...) tečou ve vodě. Už se té absurditě ani nesměju.
V Plzni pijeme vodu z Úhlavy, do které o kousek výš tečou sračky za deště jako fík... Asi sem o tom napíšu článek - mám už téhle záležitosti plné zuby.
BM
Břetislav Machaček
27.7.2023 18:23 Reaguje na Jindřich DurasDnes jsem si projel část toho úseku s úhynem a jedná se jen o candáty, štiky, parmy a tlouště.
Kapr, amur a karas ani jeden. Tudíž to nebude jedem, ale absencí kyslíku zaviněnou horkem a zvýšeným množstvím něčeho, co kyslík místně "sežralo" . Nebylo to zřejmě na celém úseku
Bohumín-Vrbice ke státní hranici, ale někde
v té Vrbici, protože už ve Starém Bohumíně
se normálně ryby házejí nad hladinu. Ty mrtvé
jsou ale v celém úseku pravděpodobně roznesené
proudem řeky navýšené po lijácích a pouštěnou
vodou za dvou přehrad. Jinak jsme překvapeni
z candátů kolem 80 cm a metrových štik, které
se tu loví zcela vyjímečně. Zatím to tak není
až taková katastrofa, protože odhadem tuna
uhynulých ryb je pouze 2% z celkové obsádky
na daném úseku. Ono i těchto ryb je každopádně
škoda, ale pochybuji, že se to už nikdy nebude
opakovat. To by se muselo přestat tolerovat
vypouštění "v normě" hlavně v době nízkého
stavu vody v řekách.
Odpovědět
Kapr, amur a karas ani jeden. Tudíž to nebude jedem, ale absencí kyslíku zaviněnou horkem a zvýšeným množstvím něčeho, co kyslík místně "sežralo" . Nebylo to zřejmě na celém úseku
Bohumín-Vrbice ke státní hranici, ale někde
v té Vrbici, protože už ve Starém Bohumíně
se normálně ryby házejí nad hladinu. Ty mrtvé
jsou ale v celém úseku pravděpodobně roznesené
proudem řeky navýšené po lijácích a pouštěnou
vodou za dvou přehrad. Jinak jsme překvapeni
z candátů kolem 80 cm a metrových štik, které
se tu loví zcela vyjímečně. Zatím to tak není
až taková katastrofa, protože odhadem tuna
uhynulých ryb je pouze 2% z celkové obsádky
na daném úseku. Ono i těchto ryb je každopádně
škoda, ale pochybuji, že se to už nikdy nebude
opakovat. To by se muselo přestat tolerovat
vypouštění "v normě" hlavně v době nízkého
stavu vody v řekách.
JH
Jana Havlová
27.7.2023 12:08 Reaguje na Slavomil VinklerOdlehčení nečištěných splašků z kanalizací za deště do potoka/řeky je mor, ale v ČR je to naprosto legální. Nechápu. Jak to, že v Rakousku a většině Německa ten systém čističek funguje a u nás ne?
Nechápu, že na tohle taky nejsou normy a obrovský pokuty. Na jedný straně se u čističek několikrát denně kontroluje kvalita vypouštěné vody podle x/y norem, na druhé straně nikoho vůbec nezajímá, kolik splašků se za deště prostě nechá nevyčištěných odtéct.
Ale ono toho je víc. Třeba u nás na řece Sázavě nemáme moc průmyslu ani velkou hustotu osídlení a staví se čističky v hodně obcích, ale voda v řece je už roky naprosto děsná (stupeň 4 z 5 tj silně znečištěná) a zdá se to i poslední dobou zhoršuje. Těžko říct, jaká kombinace odlehčení kanalizací, přehnojování polí a přerybnění rybníků na přítocích je důvodem. Ale vždyčky se culím u akce "čistá řeka sázava", kde dobrovolníci sbírají plechovky u břehů, ale nikoho nezajímá ten sajrajt, co tam místo vody za nižších průtoků teče.
Odpovědět
Nechápu, že na tohle taky nejsou normy a obrovský pokuty. Na jedný straně se u čističek několikrát denně kontroluje kvalita vypouštěné vody podle x/y norem, na druhé straně nikoho vůbec nezajímá, kolik splašků se za deště prostě nechá nevyčištěných odtéct.
Ale ono toho je víc. Třeba u nás na řece Sázavě nemáme moc průmyslu ani velkou hustotu osídlení a staví se čističky v hodně obcích, ale voda v řece je už roky naprosto děsná (stupeň 4 z 5 tj silně znečištěná) a zdá se to i poslední dobou zhoršuje. Těžko říct, jaká kombinace odlehčení kanalizací, přehnojování polí a přerybnění rybníků na přítocích je důvodem. Ale vždyčky se culím u akce "čistá řeka sázava", kde dobrovolníci sbírají plechovky u břehů, ale nikoho nezajímá ten sajrajt, co tam místo vody za nižších průtoků teče.
JD
Jindřich Duras
27.7.2023 12:30 Reaguje na Jana HavlováAno, je to legální, protože do legislativy hodili před pár lety vidle lidi z lobby čistírenství (SOVAK). Příčinou je naprostá nepřipravenost měst a obcí hospodařit se srážkovou vodou.
Ano totální nevyrovnanost: v řece nad Plzní, odkud bereme vodu pro vodárnu, se nesmíte koupat, ale nečištěné sračky, to je něco jiného. Vyvézt žumpu ve vsi na pole - to nejde, aby nedošlo k ohrožení vod. Ale prát to přímo do řeky - a třeba v případě Úhlavy přímo do vodárenského zdroje - to je legální...
Kocourkov je proti tomu nic...
ČOVky se sice staví - ale kouzlo je v tom, JAK pracují. A protože legislativa je pod zhoubným vlivem již zmíněné lobby, jsou předepsány tak slabé účinnosti čištění, že... Jasně, legislativa nikomu nebrání pracovat líp, než musí, jenže proč se snažit.... Tím chci říct, že vina za současný stav je rozprostřena mezi více aktérů, z nichž jeden se jmenuje "Lidi" :-).
Odpovědět
Ano totální nevyrovnanost: v řece nad Plzní, odkud bereme vodu pro vodárnu, se nesmíte koupat, ale nečištěné sračky, to je něco jiného. Vyvézt žumpu ve vsi na pole - to nejde, aby nedošlo k ohrožení vod. Ale prát to přímo do řeky - a třeba v případě Úhlavy přímo do vodárenského zdroje - to je legální...
Kocourkov je proti tomu nic...
ČOVky se sice staví - ale kouzlo je v tom, JAK pracují. A protože legislativa je pod zhoubným vlivem již zmíněné lobby, jsou předepsány tak slabé účinnosti čištění, že... Jasně, legislativa nikomu nebrání pracovat líp, než musí, jenže proč se snažit.... Tím chci říct, že vina za současný stav je rozprostřena mezi více aktérů, z nichž jeden se jmenuje "Lidi" :-).
PE
Petr Eliáš
27.7.2023 12:50 Reaguje na Jana HavlováZapomínáte na jedno. I přesto, že při nízkých stavech je kvalita vody v Sázavě špatná, tak i tak je kvalita vody celkově nejlepší za x desítek let. :-)
Proč se culíte když lidé uklízí Sázavu? Děláme to rádi. Někdy můžete přiložit ruku k dílu. ;)
A pokud si myslíte, že si špatné kvality vody nevšímáme, tak se pletete. Všímáme a upozorňujeme na to. Upozorňujeme na nízký počet obyvatel napojených na čističku třeba ve Žďáru nebo v Sázavě (ani z městských ČOV neteče do řeky kvalitní voda), upozorňujeme na vysoký obsah fosforu v řece, když najdeme nějakou rouru ze které teče do řeky sajrajt také na to upozorníme... ;)
Odpovědět
Proč se culíte když lidé uklízí Sázavu? Děláme to rádi. Někdy můžete přiložit ruku k dílu. ;)
A pokud si myslíte, že si špatné kvality vody nevšímáme, tak se pletete. Všímáme a upozorňujeme na to. Upozorňujeme na nízký počet obyvatel napojených na čističku třeba ve Žďáru nebo v Sázavě (ani z městských ČOV neteče do řeky kvalitní voda), upozorňujeme na vysoký obsah fosforu v řece, když najdeme nějakou rouru ze které teče do řeky sajrajt také na to upozorníme... ;)
JH
Jana Havlová
27.7.2023 19:17 Reaguje na Petr EliášTak kvalita vody v řece, podle měření a zpráv Povodí, poslední roky kolísá a spíš se horší. Zvlášť pesticidy, fosfor a sinice rostou (co se zlepšilo jsou težké kovy).
Nějakým upozorňováním (koho proboha?) jste očividně nikdy zatím naprosto nic nezměnili. Případně se tady pochlubte výsledky.
Odpovědět
Nějakým upozorňováním (koho proboha?) jste očividně nikdy zatím naprosto nic nezměnili. Případně se tady pochlubte výsledky.
PE
Petr Eliáš
28.7.2023 10:44 Reaguje na Jana HavlováA co máme dělat? Vzít klacky a jít na ta prasata, která mají přepady ze starých septiků vyvedený do řeky? Jediné co můžeme, je takové dobytky nahlásit. ;)
Jinak akce Čistá řeka Sázava je fajn - snad příští rok dorazíte... ;)
Odpovědět
Jinak akce Čistá řeka Sázava je fajn - snad příští rok dorazíte... ;)
JH
Jana Havlová
28.7.2023 11:23 Reaguje na Petr Eliáš"A co máme dělat?" Co asi. Využít publicity a kontaktů na média akce "čistá řeka" a otevřít otázku zlepšení té příšerné kvality vody v řece v místním/celostátním tisku/FB/twitteru a to dlouhodobě.
Prudit každý rok městská zastupitelstva, aby začla zlepšovat kanalizace/parametry ČOV. Od Povodí dostávat aktuální měření a při zhoršení nějaké složky ve vodě to hned rozšířit do prostoru, aby se vyděsili třeba chataři Pražáci, a aby taky začli tlačit. Získat pro věc starousedlíky, co většinou tuší, odkud jakej místní sajrajt pochází. Chodit na malé vodní elektrárny kontrolovat, že nechávají v horku aspoň minimální průtok v řece. Nechat si udělat nějaké rozbory na odtocích z chovných rybníků a pak přílišné znečištění řešit s příslušným odborem živ prostředí. Podívat se po okolí, kde je velká eroze zoraných polí a zkusit přes vlastníka, nebo posléze zase příslušný odbor, je dotlačit k změně plodin/orby nebo dokonce k přeměně na louky/pastviny/les.
Prostě tohle téma rozvířit, aby se o tom mluvilo běžně mezi lidmi v Posázaví. Teď se navzájem poplácáte za ty plechovky v pytli a tím to hasne.
Jinak, odpadky podél cestiček ve svazích nad řekou a potoků tam ústících jsem sbírala od osmdesátek, dneska ale nevyjdu ani ty schody, tak mě na vaší akci bohužel nepotkáte.
Odpovědět
Prudit každý rok městská zastupitelstva, aby začla zlepšovat kanalizace/parametry ČOV. Od Povodí dostávat aktuální měření a při zhoršení nějaké složky ve vodě to hned rozšířit do prostoru, aby se vyděsili třeba chataři Pražáci, a aby taky začli tlačit. Získat pro věc starousedlíky, co většinou tuší, odkud jakej místní sajrajt pochází. Chodit na malé vodní elektrárny kontrolovat, že nechávají v horku aspoň minimální průtok v řece. Nechat si udělat nějaké rozbory na odtocích z chovných rybníků a pak přílišné znečištění řešit s příslušným odborem živ prostředí. Podívat se po okolí, kde je velká eroze zoraných polí a zkusit přes vlastníka, nebo posléze zase příslušný odbor, je dotlačit k změně plodin/orby nebo dokonce k přeměně na louky/pastviny/les.
Prostě tohle téma rozvířit, aby se o tom mluvilo běžně mezi lidmi v Posázaví. Teď se navzájem poplácáte za ty plechovky v pytli a tím to hasne.
Jinak, odpadky podél cestiček ve svazích nad řekou a potoků tam ústících jsem sbírala od osmdesátek, dneska ale nevyjdu ani ty schody, tak mě na vaší akci bohužel nepotkáte.
JO
Jarka O.
28.7.2023 09:27 Reaguje na Petr EliášVždyť to nevíte. Naopak je zájem ČOV rozšířit.
Odpovědět
