Unie: Zelináři rozšiřují škálu pěstovaných plodin, sází víc salátů či ředkviček
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že plocha kořenové a cibulové zeleniny loni meziročně vzrostla o 320 hektarů na 5182 hektarů. Osevní plocha zeleniny se zvýšila o 4,6 procenta na 11.924 hektarů a na celkové osevní ploše zemědělské půdy má podíl půl procenta. Pouze u salátů jde o nárůst o 44 hektarů na celkových 630, osevní plocha špenátu vzrostla o 27 hektarů na 515 a rajčata se letos pěstují na 230 hektarech, což je o 74 hektarů více než loni.
Přibylová si rostoucí plochy vysvětluje spotřebitelskou poptávkou. "Rozšiřuje se také prodej na farmách nebo na samosběrech, zelináři proto reagují na poptávku a rozšiřují svůj sortiment," dodala. Právě regionální prodeje zeleniny jsou podle unie v poslední době stále častější, a to i kvůli lepší ceně pro pěstitele. Zhruba 70 až 80 procent zeleniny prodají zelináři přes obchodní řetězce, rozdíl mezi cenou zemědělských výrobců a spotřebitelskou cenou je ale u některých druhů 50 až 30 procent, uvedla Přibylová.
"Pro nás není problém zeleninu vypěstovat, ale dobře prodat. Pokud máme nadnárodní řetězce, budeme mít i nadnárodní ceny. Na proměnlivé počasí jsme zvyklí, na co nejsme zvyklí, je boj o cenu," řekla tajemnice.
Zelinářská unie se bude snažit o zvyšování osevní plochy zeleniny i v dalších letech, aktuálně je ČR v produkci zeleniny soběstačná zhruba z třetiny. Unie se podílí například na iniciativě s názvem České pole, která navrací české suroviny do gastronomie a od roku 2022 přispěla k vypěstování 300 tun českých brambor na hranolky a 1,7 tuny tuzemských odrůd česneku. Za největší problém do budoucna ale vnímá Zelinářská unie nerovné podmínky českých zemědělců v porovnání se zbytkem Evropské unie a boj o férovou cenu.
reklama