Úprava vodního režimu má v Českém lese pomoci vzácným borovicím blatkám
Kosodřevině příbuzné blatky rostou na rašeliništích. V Pavlově Huti je několik ostrůvků se skupinkami těchto stromů. Sklářský potok ale z území odvádí vodu. Nové hrázky proto mají odtok zpomalit, a napravit tak vodní režim v komplexu rašelinných a podmáčených smrčin," řekl Jiran.
"Aby se zabránilo odvodňování rašelinných smrčin na Pavlově Huti, postavil podnik Lesy ČR v 90. letech na Sklářském potoce několik příčných přehrážek ze dřeva, které zvedly hladinu vody v potoce, zpomalily její odtok a vrátily vodu do území. Bohužel dnes se již rozpadají," uvedl Tomáš Rau z Lesů ČR. Letos se proto obnovila jedna z hrázek na horní části potoka. Díky tomu hladina dosahuje k terénu a přes levý břeh by se měla voda opět rozlévat do centrální části přírodní rezervace. "V dalších letech budeme sledovat, jak se tu voda drží, a případně pokračovat v podobných opatřeních," doplnil Jiran.
Podél rezervace vedla za minulého režimu železná opona. U potoka stály drátěné zátarasy pod vysokým napětím. Původní mělké koryto potoka tehdy dělníci přeložili, napřímili a zahloubili. "Po pádu železné opony sice ploty zmizely, ale jizvy v krajině zůstaly. Dnes je potřeba tyto staré rány opět uzdravit, vodu vracet do mokřadů a rašelinišť, a pomoci tak zdejší přírodě. Podmáčené a rašelinné smrčiny pomáhají zadržet vodu v krajině a příznivě ovlivňují klima," dodal Jiran.
Přírodní rezervace Pavlova Huť se rozkládá na ploše téměř 33 hektarů v nadmořské výšce od 740 do 790 metrů. Rozsáhlé, silně zamokřené rašelinné území přesahuje do Německa. Lesní porost tvoří hlavně smrčiny a mechorosty, porosty rašeliníků jsou prostoupené vzácnou klikvou bahenní. Biologové tu našli 110 druhů hub, řada z nich patří mezi vzácné druhy, nebo také například pět vzácných druhů pavouků. Lesy jsou v rezervaci v současné době ponechané samovolnému vývoji, úprava odvodňovacích stok je jediným lidským zásahem.
reklama