https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustav-populace-hrabosu-v-srpnu-vzrostla-v-zari-by-mela-klesnout
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ústav: Populace hrabošů v srpnu vzrostla, v září by měla klesnout

7.9.2020 01:46 | PRAHA (ČTK)
Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Seznam okresů stále aktualizuje.
Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Seznam okresů stále aktualizuje.
Populace hrabošů podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v srpnu opět vzrostla. Kontinuálně stoupá již od května. Celorepublikový průměr intenzity hrabošů přitom v srpnu meziměsíčně stoupl o 68 procent a zjištěno bylo 1168 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídá 5,8násobku prahu škodlivosti. Ústav proto ve čtvrtek vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. V září by tak jejich počet i vlivem zemědělských prací a dalších faktorů měl významně klesnout. Na konci měsíce se ale očekává jejich přesun na plochy se zasetými ozimými plodinami.
 

Vysoký podíl extrémních výskytů hrabošů, které v průměru dosahují 17násobku prahu škodlivosti, se potvrdil v mnoha okresech Středočeského a Ústeckého kraje, ale také v okresech západních Čech nebo Moravy. Nejvyšší byl v srpnu v okrese Kladno, kde byl na 108násobku prahu škodlivosti.

Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Seznam okresů stále aktualizuje. Nyní do něj patří okresy Blansko, Chomutov, Jičín, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Rakovník, Ústí nad Orlicí, Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Ve čtvrtek přibyly okresy Kolín a Praha-východ.

Dalším preventivním opatřením v boji proti přemnoženým hrabošům je po sklizni orba nebo hloubkové kypření s následným upěchováním půdy, nikoliv válením, aby byly co nejvíce narušeny nory. Vzniká zde ovšem riziko snížené zásoby vlády pro zakládané porosty, upozornil ústav.

"Ze zkušeností minulého roku očekáváme koncem devátého měsíce opakovanou rekolonizaci ploch se zasetými ozimými plodinami. Lokálně lze předpokládat poškození tam, kde jsou problémy s hrabošem nyní," uvedl dále zemědělský ústav. V případě migrace je podle něj vhodné využít například výběrovou aplikaci rodenticidů do nor.

Na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše, ústav ve čtvrtek s platností do konce roku povolil zvýšenou dávku jedu Stutox II do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Zemědělci musejí plánovanou aplikaci jedu oznámit ÚKZÚZ a myslivcům, případně uživatelům honitby, nejpozději tři dny předem.

Česká společnost ornitologická upozornila na to, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Ti se hraboši živí a polykají je vcelku. Hraboši, kteří požijí Stutox, jsou pro sýčky snadnou, ale přiotrávenou kořistí. V ČR přitom této malé sovy v ČR zbývá posledních 100 až 130 párů, uvedli ornitologové. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

7.9.2020 09:00
Ono to tak v přírodě bývá, že rozmnožování směrem k zimě klesá. Na to není
nutně být vědcem a dělat terénní výzkumy s počítáním počtu nor. To vše
ví nejlépe dotčený zemědělec a zahrádkář. Vědcům doporučuji bádat nad
přípravkem neškodným pro predátory a jiná zvířata. Já v suchých prostorách
používám babskou radu našich předků a to mouku smísenou se sádrou. Pro
myš možná po zatvrdnutí směsi ve střevech stejně krutá smrt jako po jedech, ale pro predátory zcela určitě neškodná. Nejsem chemik a ani vědec, ale
prostě zkoumat a hledat způsob, jak zvládat pouze ty kalamitní situace
a případnou prevenci při předpokladu populační exploze. Taková konstatování si mohou strčit za klobouk, ta hraboše nebudou držet v udržitelných mezích. Mimochodem letos se daří naopak hryzcům a stromy bez kořenů v krytech
z pletiva jsou v žalostném stavu. Bohužel kočky žerou Whiskas a hryzci
stromy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.9.2020 09:08
Mě na tom všem vadí jedna podstatná věc- totálně rozporuplné hodnocení dopadu Stutoxu na predátory a ostatní zvířata. Buďto má pravdu jeden, nebo druhý. Je to totálně zpolitizované a s odbornou stránkou věci už to nemá dávno co do činění.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist