Ústav: Populace hrabošů v srpnu vzrostla, v září by měla klesnout
Vysoký podíl extrémních výskytů hrabošů, které v průměru dosahují 17násobku prahu škodlivosti, se potvrdil v mnoha okresech Středočeského a Ústeckého kraje, ale také v okresech západních Čech nebo Moravy. Nejvyšší byl v srpnu v okrese Kladno, kde byl na 108násobku prahu škodlivosti.
Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Seznam okresů stále aktualizuje. Nyní do něj patří okresy Blansko, Chomutov, Jičín, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Rakovník, Ústí nad Orlicí, Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Ve čtvrtek přibyly okresy Kolín a Praha-východ.
Dalším preventivním opatřením v boji proti přemnoženým hrabošům je po sklizni orba nebo hloubkové kypření s následným upěchováním půdy, nikoliv válením, aby byly co nejvíce narušeny nory. Vzniká zde ovšem riziko snížené zásoby vlády pro zakládané porosty, upozornil ústav.
"Ze zkušeností minulého roku očekáváme koncem devátého měsíce opakovanou rekolonizaci ploch se zasetými ozimými plodinami. Lokálně lze předpokládat poškození tam, kde jsou problémy s hrabošem nyní," uvedl dále zemědělský ústav. V případě migrace je podle něj vhodné využít například výběrovou aplikaci rodenticidů do nor.
Na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše, ústav ve čtvrtek s platností do konce roku povolil zvýšenou dávku jedu Stutox II do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Zemědělci musejí plánovanou aplikaci jedu oznámit ÚKZÚZ a myslivcům, případně uživatelům honitby, nejpozději tři dny předem.
Česká společnost ornitologická upozornila na to, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Ti se hraboši živí a polykají je vcelku. Hraboši, kteří požijí Stutox, jsou pro sýčky snadnou, ale přiotrávenou kořistí. V ČR přitom této malé sovy v ČR zbývá posledních 100 až 130 párů, uvedli ornitologové. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.
reklama
Dále čtěte |
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdyOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Břetislav Machaček
7.9.2020 09:00nutně být vědcem a dělat terénní výzkumy s počítáním počtu nor. To vše
ví nejlépe dotčený zemědělec a zahrádkář. Vědcům doporučuji bádat nad
přípravkem neškodným pro predátory a jiná zvířata. Já v suchých prostorách
používám babskou radu našich předků a to mouku smísenou se sádrou. Pro
myš možná po zatvrdnutí směsi ve střevech stejně krutá smrt jako po jedech, ale pro predátory zcela určitě neškodná. Nejsem chemik a ani vědec, ale
prostě zkoumat a hledat způsob, jak zvládat pouze ty kalamitní situace
a případnou prevenci při předpokladu populační exploze. Taková konstatování si mohou strčit za klobouk, ta hraboše nebudou držet v udržitelných mezích. Mimochodem letos se daří naopak hryzcům a stromy bez kořenů v krytech
z pletiva jsou v žalostném stavu. Bohužel kočky žerou Whiskas a hryzci
stromy.
