https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustav-premnozena-zver-znici-sestinu-obnovovanych-stromku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ústav: Přemnožená zvěř zničí šestinu obnovovaných stromků

2.8.2021 15:10 (ČTK)
"Z výsledků porovnání kontrolních a srovnávacích ploch vyplývá, že v ČR byla obnova lesa na většině šetřených lokalitách nepřiměřeně poškozována zvěří," sdělil ústav.
"Z výsledků porovnání kontrolních a srovnávacích ploch vyplývá, že v ČR byla obnova lesa na většině šetřených lokalitách nepřiměřeně poškozována zvěří," sdělil ústav.
Zvěř v ČR zničí v průměru šestinu stromů už při obnově lesa. Ztráta přírůstu o zhruba čtvrtinu je u dvou třetin druhů dřevin, uvedl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Samotný okus zlikvidoval desetinu stromů. Data se měřila mezi lety 2013 a 2020 na 161 835 stromcích při obnově lesa. V oplocené části lesa bylo 88 344 stromků, ve volné přírodě pak 73 491.
 
"Z výsledků porovnání kontrolních a srovnávacích ploch vyplývá, že v ČR byla obnova lesa na většině šetřených lokalitách nepřiměřeně poškozována zvěří. A to z důvodu, že okus a vytloukání způsobený zvěří již ve stadiu obnovy lesa snižuje druhovou diverzitu dřevin v porostech o desetinu, působí zničení šestiny jedinců dřevin citlivých na okus a statisticky významně snižuje přírůst stromů o čtvrtinu," sdělil ústav.

Taková míra poškození výrazně snižuje stabilitu a odolnost porostů proti jiným biotickým činitelům. "Toto poškození je příčinou vysokých ekonomických ztrát na přírůstu lesních dřev a výrazně navyšuje náklady na ochranná opatření, která je potřeba vynakládat proti škodám zvěří, nad zákonem požadovanou mez," uvedli pracovníci ústavu.

Na velké škody způsobované přemnoženou vysokou zvěří upozorňují odborníci dlouhodobě. Naposledy se mělo myslivecké hospodaření měnit novelou mysliveckého zákona. Její projednávání bylo přerušené ve třetím sněmovním čtení a Sněmovna ji tak možná nestihne projednat do letošních parlamentních voleb. Novela má za cíl bránit škodám způsobovaných vysokou zvěří a má také například elektronizovat mysliveckou evidenci.

Těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu metrů krychlových, uvedl už dříve Český statistický úřad. Meziročně se zvýšila o 9,7 procenta. Těžba roste každoročně od roku 2013. V naprosté většině (94,8 procenta) šlo přitom loni o nahodilou, tedy neplánovanou těžbu, kam spadá hlavně likvidace kůrovcové kalamity. Odborníci z think-tanku Czech forest dnes uvedli, že tento objem znamená dvojnásobek běžné roční celkové těžby. Lesníci se snaží nahrazovat jehličnaté stromy listnatými, ty ale právě více okusuje zvěř.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

2.8.2021 18:56
no jo, a kolik ovocných stromů a keřů vysázeli do těch nekonečně " hladových" lesů?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2021 19:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Žádný, protože v lese nepřežijí.
Od toho jsou zahrady, kam si srnčí pro jablíčko doskočí
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2021 09:00 Reaguje na Pavel Jeřábek
asi uprostřed lesa by to asi být nemohlo...
Odpovědět
va

vaber

2.8.2021 19:41
stále stejné bláboly o přemnožené zvěři,
přemnožený je člověk a to katastrofálně,
vysvětlí odborníci jak mohly kdysi vzniknout lesy ,když bylo zvěře mnohonásobně víc ,
ještě dnes je možno v lese vidět husté nálety maličkých smrčků a ejhle vůbec nejsou okousané,
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2021 19:46 Reaguje na vaber
Zvěř nebylo mnohonásobně víc, naopak méně.
Jen tolik, kolik les a okolní step, či sem tam bezlesí zvěře uživilo. A počet navíc udržovali predátoři.
Že husté smrčky nejsou okousané neznamená, že okousané nebudou později, třeba až bude víc sněhu, nebo sedřené, až bude srnce svrbět hlava mezi parůžky, a případně později to husté smrčí, pokud nezasáhne člověk se vytáhne jako špejle a bude vše zralé na rozlámání pod vahou sněhu či tlakem silného větru.
Odpovědět
va

vaber

3.8.2021 08:41 Reaguje na Pavel Jeřábek
víte kolik zvěře zatřelil následník trůnu arcivévoda Ferdinand d’Este ,ještě na začátku 20.století?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2021 09:08 Reaguje na vaber
to je trochu zjednodušené, ono by stálo spíš na tom místě, kdo si mohl maso dovolit a je podstatné, že velkovýroba masa neexistovala, jak jí známe dnes neexistovala, proto se chodilo do lesa...přeurbanizované a přetechnizované krajině, kam by jste tu zvěř dohnali?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2021 09:05 Reaguje na Pavel Jeřábek
ono kdysi se to řešilo tím, že existovali zimní obory, kde se zvěř přikrmovala. Každý feudál to věděl
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2021 09:02 Reaguje na vaber
to je taky možný pohled, tím jak si uzurpujeme krajinu těm zvířatům nic jiného nezbývá...buď jsme přetrhali migrační cesty naprosto šílenou zástavbou nebo naprosto šílenými liniovými stavbami. Ať tak či tak člověk se roztahuje v krajině, jak kdyby mu to patřilo celý jen jemu
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

2.8.2021 19:47
Běžně sázím 10000ks sazenic na ha do mýtního věku se dožije max 2000ks. Boční okus neřeším, a nějaký ten rok až dva navíc je v těch 100 opravdu zásadní. Nyní vyžínám borový porost a nějak mi s okusem akátu ta přemnožená zvěř nepomáhá a že je teď pěkně mladý a měkký.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.8.2021 22:38 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Nemůže to být tím, že kromě květů je celá rostlina akátu jedovatá (alespoň pro lidi a koně)?
Odpovědět
kk

karel krasensky

3.8.2021 10:39 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ty jo tak ty musíš byt starší než Metuzalem.Zasadíš a řešíš mýtní věk
Odpovědět
kk

karel krasensky

3.8.2021 10:45 Reaguje na Jaroslav Vozáb
By mě zajímalo jaké zazračné rychlerostoucí dřeviny sadíš když mezi sadbou a mýtní těžbou je minimalně osmdesát let
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

5.8.2021 17:00 Reaguje na karel krasensky
Moc to neřeším, nechal jsem v borovém porostu lipové a dubové výstavky i když z hlediska zalesňování jsou spíš na obtíž.. Les se nesází pro své děti, ale možná pro pravnuky. Ale v prořezávkách se odstraní min 30% sázených stromu. Tedy 2x než sežere zvěř. Jen jsem chtěl poukázat na démonizování vlivu zvěře. Něco jiného je loupaní, ale to sem nepatří. Mám na parcele včely tak nechávám i ostatní dřeviny (tak do 5% jeřabinu, hloh, atd) a také nesou okousány.
Odpovědět
DA

DAG

3.8.2021 07:28
Odkaz na danou studii? Podpis autora?
Díval jsem se na na stránky UHUL a myslím, že jsem danou studii našel.
Je to srovnání pokusných oplocených ploch a ploch vedle neoplocených.
K mému překvapení, to nevyšlo tak tragicky. Výsledky nejsou, tak negativní jak třeba v NIL.
Článek je předpojatý a zkratkovitě a účelně předkládá výsledky a o nesmyslném nadpisu ani nepíšu.
V podstatě mi z výzkumu plyne přesně to co píše pan Vozáb.
Nicméně je jasné, že stavy zvěře jsou na mnoha místech zásadní problém. Ovšem, kdyby ho řešili ekoaktivisti, tak z toho bude tragédie v opačném gardu.
Odpovědět
VP

Verdemont Pralesos

5.8.2021 14:40
Nechci se nějak vyjadřovat k tématu,, přemnožené zvěře '', ale pogratulovat touto cestou všem zemědělcům v blízkém okolí vojenského újezdu Březina na Brněnsku. A to k nové a dlouho očekávané změně, která vešla v platnost ke konci měsíce července tohoto roku. Celkem v tichosti a klidu a hlavně za podpory kompletní vládní opozice proběhla směna pozemků mezi VLS a LČR, což znamená zánik velké části honiteb pronajatých za nemalé peníze od LČR, a předání do mysliveckého užívání VLS.
Na tom je výhra pro zemědělce to, že zánikem těchto honiteb odchází z těchto cca 30 000 hektarů velké množství myslivců či lovců, kteří do této doby intenzivně lovili na od Lčr pronajatých pozemcích a byli velmi výkonným filtrem při pronikání černé, vysoké a jiné,, přemnožené '' zvěře do velkých širých lánů malé Hané a dále na jih a východ moravské nížiny.
Pro info tématu neznalých, 33000ha = v průměru 33 honiteb o průměru cca 10 lovců, jež průměrně odloví každý minimálně 10 ks,, přemnožené '' zvěře ročně, je napováženou otázka, zdali v polnohospodaření od Brna k Olomouci vůbec pokračovat, nebo spoléhat na nového uživatele těchto, léta letoucí perfektně obhospodařovaných honitbách, dokáže fungovat alespoň ze zlomku tak úspěšně, jako dosavadní lesní a myslivečtí hospodáři. Pán bůh s vámi agrárníci.
Aby jste mi rozuměli, uvedu příklad, k pochopení mých obav. Kde normálně uvažující myslivec a lovec bude raději lovit? Tam kde si zakoupí povolenku a dle vlastní zkušenosti a šikovnosti a mysliveckém štěstí uloví dle platných předpisů počet kusů co zvládne a tyto si může ponechat pro svoji potřebu, což je způsob zavedený u LČR , nebo zakoupí si povolenku jinde, a dle vlastní zkušenosti a šikovnosti a mysliveckém štěstí uloví dle platných předpisů počet kusů co zvládne a tyto kompletně do posledního chlupu odevzdá? Což je případ způsobu zavedený u VLS, nového uživatele výše uvedených honiteb.
Odpovězte si na to sami.
Ještě jednou gratuluji a hodně hodně štěstí
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

6.8.2021 15:57
Les patří zvířatům tak at si tam dělají co chtějí a lidi at jim do toho nežvaní.
Odpovědět
VP

Verdemont Pralesos

6.8.2021 16:35 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Je mi jasné že nemáte polnosti
Není co dodat
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist