Ústav: Přemnožená zvěř zničí v lesích průměrně 15 procent nově vysazených stromů
Výzkumníci sledovali celkem 236 375 stromů. Poukázali na to, že stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní v průměru o 25 centimetrů. Podle zjištění překročilo kritickou hranici ztráty přírůstu na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin. "Nejenže je tímto působená ekonomická ztráta, ale v důsledku vnitrodruhové konkurence jsou pak ostatními stromky potlačovány okusem umenšené atraktivní druhy dřevin," uvedl ústav.
Podle něj by měly odlov i stavy zvěře být takové, aby nedocházelo ke kritickým ztrátám přírůstků stromů a významnému snižování jejich hustoty. Ústav poukázal také na to, že nepřiměřené poškození stromů po celém Česku je příčinou vysokých ekonomických ztrát a zvyšuje náklady na ochranná zařízení.
Kamil Turek z ÚHÚL v září na diskusi o stavu lesů uvedl, že podle různých studií přemnožená zvěř způsobí v Česku ročně škody až za deset miliard korun. Jde mimo jiné o škody na zemědělských plodinách i například v dopravě. Podle dat České kanceláře pojišťoven od roku 2010 také téměř čtyřnásobně vzrostl počet nehod se zvěří. Srážek je podle policejních statistik asi 15 000 ročně.
Snížení stavů zvěře je jedním z cílů novely mysliveckého zákona. Minulý týden její poslední podobu představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nově by se měly plány lovu určovat podle míry poškození lesů, což by měl sledovat ÚHÚL. Na vládu a do Sněmovny by se měl zákon dostat příští rok a částečně by podle Výborného měl začít platit od roku 2025.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (116)
Michal Ukropec
13.11.2023 05:49orb slavík
13.11.2023 08:20 Reaguje na Michal UkropecMyslím, že od chudých Keńanů se toho moc nenaučíme, stačí selský rozum.
Michal Ukropec
13.11.2023 08:53 Reaguje na orb slavíkPavel Jeřábek
13.11.2023 17:58 Reaguje na Michal UkropecNicméně - "laťák" není výsadba. A pokud jde o vysazené stromky, tak jedle, buky, smrky atd., dokáže vysoká zlikvidovat na nechráněné pasece během několika dní celoplošně.
Jedle, buky v přirozeném zmlazení se leckde ani nerozroste, a nebo je vysoká "drží" při zemi i desítku let.
To učili na lesnických školách a učí dodnes, a nic na tom nezmění ani váš názor, který je dost mimo realitu.
A pokud jde o "laťák", tam zvěř ohryže kůru na celé ploše, že za 80 let se těží vesměs nahnilé stromy, někdy se díky rozkladu dřeva dřevokaznými houbami, ani mýtního věku ty ohryzané stromy nedožijí..
Michal Ukropec
13.11.2023 21:27 Reaguje na Pavel JeřábekMichal Ukropec
13.11.2023 08:54 Reaguje na orb slavíkorb slavík
13.11.2023 17:57 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
13.11.2023 21:34 Reaguje na orb slavíkTomáš Zeman
13.11.2023 08:56 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
13.11.2023 10:19 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
13.11.2023 11:01 Reaguje na Michal UkropecNejsou tam zanedbatelné škody, protože tam není myslivecký socialismus jako u nás a soukromé vlastnictví je tam nadřazené myslivosti ? .-)
Michal Ukropec
13.11.2023 12:07 Reaguje na Tomáš ZemanMichal Ukropec
13.11.2023 12:11 Reaguje na Tomáš ZemanMichal Ukropec
13.11.2023 21:36 Reaguje na karel krasenskyMichal Ukropec
14.11.2023 05:36 Reaguje na karel krasenskyJarek Schindler
13.11.2023 11:07 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
13.11.2023 13:58 Reaguje na Jarek SchindlerNa jednu stranu píšete, jak je dost produkce a že škody zvěře tedy nevadí, ale na druhou si stěžujete, že zemědělci škodí živ. prostředí :-) Tak co chcete ?
Jak může vlastník pozemků ovlivnit smlouvu o pronájmu honitby ? Nijak. I proto, že některá honební společenstva dělají schůze tak, že se to ani vlastníci větších výměr nedozví.
Jaká produkce roste ? Pár plodin, ale právě za jakou cenu /myšleno vstupy/. Některé podiny se kvůli zvěři nedají ani pěstovat. Navíc v mém případ jde o to, že hospodařím bio a zvěř pastvu z bio pozemků upřednostňuje. Je to jasně vidět.
Podle toho co píšete jste myslivec, takže kolik platíte vlastníkům za svůj koníček, který provozujete na jejich náklady ?
Richard Toman
13.11.2023 14:41 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
13.11.2023 16:14 Reaguje na Richard TomanAle uděláte ze sebe ještě většího hlupáka.
Majka Kletečková
13.11.2023 19:17 Reaguje na Tomáš ZemanRichard Toman
13.11.2023 20:45 Reaguje na Majka KletečkováRichard Toman
13.11.2023 20:40 Reaguje na Tomáš ZemanMichal Ukropec
13.11.2023 21:42 Reaguje na Richard Tomandavid matoušek
14.11.2023 08:36 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
14.11.2023 23:01 Reaguje na david matoušekRichard Toman
15.11.2023 03:26 Reaguje na Tomáš Zemandavid matoušek
15.11.2023 04:15 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
15.11.2023 09:22 Reaguje na david matoušekJarek Schindler
15.11.2023 12:11 Reaguje na Tomáš ZemanVy si asi i při změně zákona stejně nezastřílíte protože k tomu budete potřebovat navíc ještě myslivecké zkoušky a zkoušky na zbroják. Při vaší inteligenci, kterou tu neustále předvádíte, nejste asi s velkou pravděpodobností schopen ani jedno úspěšně absolvovat.
Vždyť vy ani nevíte v kolikati honitbách ty vaše pozemky vlastně máte. V prvním komentáři mluvíte o dvou honitbách. Jen o pár hodin později již máte pozemky ve čtyřech honitbách. Zajímavé. V kolika honitbách asi budete mít pozemky zítra?
Richard Toman
15.11.2023 13:50 Reaguje na Tomáš ZemanRichard Toman
15.11.2023 14:58 Reaguje na Richard TomanTomáš Zeman
15.11.2023 23:31 Reaguje na Richard TomanPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Richard Toman
16.11.2023 02:33 Reaguje na Tomáš Zemandavid matoušek
16.11.2023 04:05 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
15.11.2023 23:39 Reaguje na Richard TomanRichard Toman
16.11.2023 02:39 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
15.11.2023 23:59 Reaguje na Richard TomanJe to obrazně řečeno, kdyby jste zase něco nechápali :-)
Richard Toman
16.11.2023 02:36 Reaguje na Tomáš ZemanJarek Schindler
14.11.2023 04:50 Reaguje na Tomáš ZemanŽe neznáte zákony a nevíte jak může vlastník ovlivnit smlouvu o pronájmu pozemků není můj problém. Jste k smíchu když tvrdíte, že HS tedy společenství vlastníků neinformuje své členy. Jak by fungování HS mělo probíhat máte zase v zákoně, který očividně neznáte.
Ano mimo jiné dělám i myslivost. No a nájmy se u nás pohybují mezi 300 až 1000 Kč /ha. A aby bylo jasno toho "koníčka" provozuji na vlastní náklady. Ono vlastníkům nic nebrání v tom aby honitby nepronajímaly. Klidně si mohou ve své uznané honitbě hospodařit sami.
Tomáš Zeman
14.11.2023 23:11 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
15.11.2023 11:49 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
13.11.2023 10:56 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
13.11.2023 12:13 Reaguje na Tomáš ZemanPavel Jeřábek
13.11.2023 18:07 Reaguje na Michal UkropecA vrácení do lesů velkých predátorů.
Pokud lesníci oplocují starý les, pod kterým se přirozeně obnovuje jedle, protože jinak se semenáček nedožije 5 let, tak je v tom lese něco špatného.
A že oplocení je nutné, je možné hned na místě zjistit - v oplocence jsou třeba již 1,5m vysoké jedličky ze semen, vně oplocenky prakticky není semenáček.
A zásadní otázkou proto je - co je v tom lese špatného, když před staletími se jedle zcela běžně přirozeně obnovovaly, nikdo v lese přirozenou obnovu neplotil apod.?
Michal Ukropec
13.11.2023 21:50 Reaguje na Pavel JeřábekJarek Schindler
14.11.2023 13:21 Reaguje na Pavel JeřábekPavel Jeřábek
14.11.2023 17:47 Reaguje na Jarek SchindlerMáte ho za hlupáka?
Vlk si svoji večeři z kukuřičného pole vytlačí někam do volného prostoru.
A co budou vlci žrát?
No přeci býložravce. Fungovalo to tisíce možná stovky tisíc let - predátorů bylo tolik, kolik bylo večeře. Když bylo večeře málo, predátorů bylo také méně.
A pokud si ovce a domácí zvířata neohlídáme - náš problém.
To bylo taky tisíce let, a taky jsme přežili a ovečky taky, jen ty jeleni se přemnožili.
Jarek Schindler
15.11.2023 12:55 Reaguje na Pavel JeřábekJinak, před těmi tisíci lety s kterými tu žonglujete tu nebyla domácí zvířata. Zajímavá úvaha je taky o tom ohlídaní ovcí. Nemohlo by se to úplně stejně aplikovat i na ta pole a les. Neuhlídáš si je a máš škody. Maš tedy smůlu. Pokud se u nás mělo něco nadměrně přemnožit tak pouze ekotrotl. Těch je , jak je jasně vidět a ke škodě věci, čím dále tím více a více. Před tím tisicem let to fungovalo jen proto, že tu ten ekotrotl nebyl.
Jarek Schindler
13.11.2023 13:11 Reaguje na Tomáš ZemanMichal Ukropec
13.11.2023 13:22 Reaguje na Jarek SchindlerJakub Graňák
13.11.2023 14:10 Reaguje na Michal UkropecObzvláště výživný je počet komančů, kteří hlasovali pro ožebračování všech občanů.
Socany si pásl Andrejko (dokud nezaložil vlastní partaj). Dozorčí radu ERÚ taky pase Andrejko (navolena r 2019). Grýndýl taky podepsal Andrejko - odtud vítr fouká... jenom aby jste věděl kam máte jít vymlátit okna až si přečtete na faktuře částku za regulovanou složku
Michal Ukropec
13.11.2023 22:06 Reaguje na Jakub GraňákJarek Schindler
14.11.2023 05:44 Reaguje na Michal UkropecJarek Schindler
14.11.2023 13:24 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
14.11.2023 13:39 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
15.11.2023 12:57 Reaguje na Jakub GraňákTomáš Zeman
13.11.2023 16:34 Reaguje na Jarek SchindlerUmíte číst ? Víte co znamená slovo většina ? A ekopaliva jsou ten krok špatným směrem, i když zemědělství a ekonomice celkově pomohly. Pro remcaly podotýkám, že je totiž jedno co stát dotuje, protože ty peníze stejně skončí v oběhu a podporují ekonomiku. Je to sice špatné, že se to děje takhle dotacemi, ale užívá je v nějaké formě většina světa, kde lidi chtějí mít vyšší mzdy a lepší prostředí než ve třetích zemích...
S bezzásahovostí máte pravdu, ale jak můžete zpochybňovat přemnoženou zvěř ? Možná že tam kde žijete není, ale na většině území je to vidět. Na to nepotřebujete žádné normy. Stačí oči, zdravý rozum a vnímat.
Stejně jako zpochybňujete OZE. To nemá smysl komentovat. Zřejmě další starý, zatrpklý, frustrovaný člověk , který nechápe dobu a souvislosti.
Michal Ukropec
13.11.2023 22:08 Reaguje na Tomáš ZemanJarek Schindler
14.11.2023 05:42 Reaguje na Tomáš ZemanU nás každý ekotrotl ví, že velké šelmy se v přirozeném prostředí nemohou přemnožit. Obratem ale hlásá jak je u nás přemnožena jejich korist. Ano i příroda má prostředky kterými redukuje případné přemnožení. Snížení přírůstu, snížení kvality zvěře, nemoci, větší predace . Nic takového se u nás zatím neděje. Zvěř z biologického hlediska tedy není přemnožena. Je zajímavé že zatím co jedni kříčí jak nikde nic neroste, jak se nic nezmlazuje, tak druzí eko... mluví o zarůstání krajiny. Proboha už by se snad mohli domluvit jak to tedy skutečně je.
No a OZE? Kde čtete že bych je zpochybňoval. Tam kde mají smysl ať jsou. U nás bohužel zasíráme krajinu ekologickými větrníky a nikomu nevadí že to absolutně nabourává ráz krajiny. Navíc u nás zrovna moc, tedy na rozdíl od jiných destinací, nefouká. To samé solární energie. O biomase co by OZE je už potom úplně zbytečné se bavit. Ta patří jinam.
Ano to bude asi tou dobou kdy aktivista si po demonstraci místo dostavení se k soudu, odletí odpočinout na Bali. To je asi ta nová doba v širších souvislostech.
Tomáš Zeman
14.11.2023 23:32 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
15.11.2023 13:10 Reaguje na Tomáš ZemanČíst umíte, ještě tak pochopit co čtete. Možná by to byla úleva i pro vás.
david matoušek
14.11.2023 08:25 Reaguje na Tomáš Zemandavid matoušek
15.11.2023 04:19 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
15.11.2023 11:08 Reaguje na david matoušekJarek Schindler
15.11.2023 13:14 Reaguje na Tomáš ZemanRichard Toman
15.11.2023 13:52 Reaguje na Tomáš ZemanRichard Toman
15.11.2023 15:31 Reaguje na Richard TomanHonza Honza
13.11.2023 06:41Platí to i pro NP, nejsou to žádné okrajové bezvýznamné lesíky, jako je pokusný Boubínský prales (rovněž ohražený), jsou významnou částí naší přírody a efektivní postup, aby příroda prosperovala, je nutný i tam.
Slavomil Vinkler
13.11.2023 07:46 Reaguje na Honza HonzaOvšem ohrada kolem Boubína je zcela špatně, neboť to má být přirozený les vytvoření (všemi) přírodními vlivy. Ohrada některé z nich vyřadí. Zkoušet, co vyroste bez zvěře, by se mělo mino NPR.
Antonín Zdráhala
13.11.2023 07:52Jarek Schindler
13.11.2023 08:02"Stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní v průměru o 25 centimetrů". Jak se tyto ztráty přírustu promítnou do konečného zpeněžení dřevní hmoty? Ony nakonec snad budou ve výsledku ty stromy nižší nebo snad tenčí? Kdo nakonec pozná na těch 600 stromech v mýtním porostu který z nich byl v mládí poškozen okusem zvěří a který nebyl?
Tak ono překročilo kritickou hranici ztráty přírůstu na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin? Co je vůbec zač ta kritická ztráta přírůstu? On snad bude ten strom v mýtním věku nižší nebo že by vůbec nedorostl?
No a pokud nestačí škody na lese tak tu máme dopravu.Je ale zajímavé podívat se na mapu srážek se zvěří. Tato mapa neodpovídá ani tak oblastem s údajně přemnoženou zvěří ale spíš oblastem se stále se zvyšující dopravní zátěží.Atd.
Nechci vidět jak budou vypadat plány lovu pokud je budou vypracovávat tihle praktici z UHUL. Tohle, pokud to bude pravda, bude pro myslivost a myslivce katastrofa. Nějaká minimální výměra 250 ha či povolenky pro vlastníky jsou proti tomu marginálie.
Pavel Jeřábek
13.11.2023 18:21 Reaguje na Jarek SchindlerKdyby na každé vysazení ploše vysoká sežrala 15%, a ještě k tomu bodově tak by se to dalo rozdýchat.
Jenže vysoká dokáže sežrat celou vysazenou paseku. Jestli má stádo cca 40 jedinců, tak to je prakticky jako by přes paseku přejela sekačka.
Ano - v době těžby kolikrát není na ha 600 stromů, ale často polovina i méně, záleží na druhu dřeviny. A poškození se pozná na kvalitě dřeva.
Mohou to být třeba dvojáky které vyrostly ze sazenice díky ukousnutému terminálnímu výhonu.
A hlavně - když potom později zvěř okouše či oloupe kůru, tak dřevo je ve stáří často zničené hnilobou. A to nejcennější, dolní část kmene, která má hodnotu kolikrát více jak desetinásobnou, než palivo ze shnilého dřeva.
Kdysi, krátce po roce 1990, na seminářích o dřevokazných houbách lektor připomínal výzkum ústavu, který porovnával škody v lesících průmyslovými imisemi a škody zvěří na lesních porostech.
Čísla přesně nepamatuji, ale v poměru škody zvěří byly více jak 3 y vyšší, než škody průmyslem.
Pokud nevěříte - zkuste odbornou zemědělskou knihovnu, a vyhledat si Lesnické práce okolo roku 1990. Někde to tam najdete.
Jarek Schindler
14.11.2023 06:21 Reaguje na Pavel JeřábekPokud něco tvrdíte tak to doložte vy sám. Opravdu nemám potřebu něco, co by podporovalo vaše tvrzení, hledat. Já pamatuji výrazný ústup jedle, vápnění překyselených lesních půd, exhalační příplatky. Z Krušných hor potom poznatek, že směr větru se nejlépe určí pomocí barvy mlhy.
No a na zařčátku minulého stoleti se u nás mluvilo o "zlatých zubech" české zvěře. Proč asi? Je pravdou, že tenkrát se pracovalo se zmlazením podstatně víc. Dnes se o tom jen žvaní a praktikuje se to pouze v nějakých vzorových porostech.
Pavel Jeřábek
14.11.2023 17:51 Reaguje na Jarek SchindlerA shodneme se, že jakmile ledovec ustoupil, tak na jeho místě potom byla nelesní půda.
Jarek Schindler
15.11.2023 13:40 Reaguje na Pavel JeřábekTak ty lesy co " vyrostly ze semínek po ústupu ledovců" se měnily a byly "pomalu" každých tisíc let jiné. Za M-T byla u nás lesnatost jen asi 17%, Takže těch dalších vic než 17 % současných lesních porostů vzniklo na nelesní půdě. Ona přeměna zemědělské půdy na půdu lesní chvíli trvá a porosty vysazené na té zemědělské půdě mají svá specifika.
Také jsem si nevšiml, že by v Jeseníkách měly být lesy sežrané kůrovcem. Můžete sdělit kam na to chodíte.
Miroslav Vinkler
13.11.2023 08:05Nechápu to, tento triviální problém,, mohlo MZe dávno vyřešit v rámci svých kompetencí , pouhým navýšením odstřelů .
Pokud se pletu , můžete mi sdlit v čem ?
DAG
13.11.2023 08:56 Reaguje na Miroslav VinklerNavíc skoro polovinu lesů má ve Vlastnictví LČR a jako jediný člen honebního společenstva má nad odlovem skoro neomezenou moc.
Pavel Jeřábek
13.11.2023 18:22 Reaguje na DAGDAG
13.11.2023 20:37 Reaguje na Pavel JeřábekPavel Jeřábek
14.11.2023 17:52 Reaguje na DAGvaber
13.11.2023 10:22 Reaguje na Miroslav Vinklerv jiném článu se píše, jak nám krajina zarůtá, protože tu není nic co by ji vypáslo,
připadám si jak v Kocourkově
Miroslav Vinkler
13.11.2023 12:16 Reaguje na vaberJarek Schindler
13.11.2023 13:19 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
13.11.2023 09:30ještě v 70letech jsem jel s jedním Japoncem z Plzně do Prahy a ten byl u vytržení když viděl z okna vlaku zajíce a srnky,
jak to bylo v minulosti,popdle dnešních měřítek by nemohl vyrůst ani jediný stromek,
jsou nějaká čísla kolik zvěře bylo v minulosti a kolik je dnes,
problém je možná na pastvinách ,kde neroste nic než nějaká hnusná ostřice a tu zvěř nežere a tak se vrhne na stromky
Michal Ukropec
13.11.2023 10:25 Reaguje na vaberPavel Jeřábek
13.11.2023 18:25 Reaguje na vaberMimo to - zajíc moc lesy nepoškozoval. Horší byla kolonie divokých králíků.
Jaroslav Vozáb
13.11.2023 09:33Radek
13.11.2023 10:11 Reaguje na Jaroslav VozábTaké mám pár ha lesa , nestavím oplocenky , nesázím dotované sazenice , a světe div se les roste je v něm dostatek potravy pro zvěř a dřevo pro mě . Jedno vím na 100 procent , ten les není můj . Je zvěře ,ptáků domovem a na mě je v mém čase ,se o něj dobře starat . Protože až přijde můj čas ,tak já odejdu ale ten ( jak ted všichni říkají , MŮJ LES ) tady bude dál a pokud v něm nebude místo pro nic jiného ,něž pro stromy a ještě jen pro takové ,které mi dají co možná nejvíc peněz . Bude jen otázka času kdy už tady nebude místo ani pro moje potomky .
Předkladateli novely zákona o MS nejde o škody ani o zdravý les , jemu jde jen o práva vlastníků , kteří ze všech stran čerpají podporu ( tak zvané dotace ) pro to aby byla zem zdravá a bohatá pro vše žívé v ní .
Jen tu podporu berou pro svůj vlastní prospěch a bohatství a je jim jedno co bude po nich .
Jaroslav Vozáb
13.11.2023 18:14 Reaguje na RadekChtěl jsem tím ukázat na účelovost vykazování škod ... Nechme taky něco zvěři ... co ukousne zvěř stejně bychom většinou vyřezali. Když nasázím více sazenic (stačí to udělat včas a mohou být i prostokořené ) pak mi nevadí, že něco uschne nebo mi ukousne terminál zvěř.. Můj názor je ten, že se hledá zástupný problém, jak si přihrát bezpracně nějakou tu zvěř nebo zvěřinu. Lesy nám rostou i v oborách a je tam 100x více zvěře než ve volnosti, tak se ptám kde je problém?
Majka Kletečková
13.11.2023 19:50 Reaguje na Jaroslav VozábTakže kdyby se spárkatá zvěř chovala převážně v oborách, tak by to problém vyřešilo?
Chov nepůvodní zvěře jako jelenů sika a muflonů by se mohl na chov v oborách omezit zcela, že (?).
Slavomil Vinkler
14.11.2023 17:15 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
19.11.2023 07:44 Reaguje na Majka KletečkováDAG
13.11.2023 20:41 Reaguje na Jaroslav VozábJarek Schindler
14.11.2023 06:27 Reaguje na DAGJaroslav Vozáb
14.11.2023 08:15 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
14.11.2023 13:03 Reaguje na Jaroslav Vozábkarel krasensky
13.11.2023 11:09Břetislav Machaček
13.11.2023 16:53 Reaguje na karel krasenskyVy rybáři zarybňujte, ať mají predátoři co žrát. Vy myslivci
nyní střílejte, ale před pár roky jste byli vrazi ubohých zvířat.
Hlavně nelovte predátory, aby vyhubili svoji kořist a my vás pak
zkritizujeme, že jste ji vystříleli vy. Je to přesně jako přes
kopírák jak u rybářství, tak u myslivosti. Neumětelové se pletou
do něčeho, čemu nerozumí, o co se nestarají a do čeho neinvestují
volný čas a finanční příspěvky. Pouze sosají dotace na činnost a
klidně se spojí s ďáblem, aby mohli diktovat své debility. Je mi
už k blití, když se tu neustále probírá místně přemnožená zvěř,
kde to nezvládli soukromí vlastníci a nájemci honiteb ve snaze tam
mít co nejvíc zvěře na odstřel pro sebe a pro lovce, kteří si k nim
chodí za peníze zastřílet. Ekologisté se spolčují právě s nimi
a snaží se rozbít vše, co doposud fungovalo tak, že jsme byli pro
zbytek Evropy vzorem. Věhlas českého rybářství a myslivosti jde
pomalu, ale jistě do kytek a s ním i příroda řízená ekologisty a
nenažranci.
Břetislav Machaček
14.11.2023 17:37 Reaguje na Majka KletečkováKdo to zbabral, tak poukazuje na ty, kteří to měli
kdysi v pořádku a obviňuje je, že to zavinili oni.
Bývalého ČSOP jsem si vážil, ale toho dnešního už
nikoliv. Kdysi si totiž vybírali, kdo bude jejich
členem, aby jim nedělal ostudu, ale nyní je jim
to asi jedno velevážená členko ČSOP!
Majka Kletečková
13.11.2023 19:56 Reaguje na karel krasenskyMajka Kletečková
13.11.2023 19:59 Reaguje na Majka KletečkováDAG
13.11.2023 20:49 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
16.11.2023 15:28 Reaguje na Majka Kletečkovákarel krasensky
14.11.2023 05:22 Reaguje na Majka KletečkováPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Vít Pátek
14.11.2023 01:12Uvnitř dokumentu nebylo možno nenapsat, že výsledky ohledně ničení výsadby jsou statisticky nevýznamné, v "manažerském souhrnu" na konci se přesto o negativním dopadu ničení výsadby hovoří.
A u okusu atd. je to ještě "zajímavější". Čísla o ničení v neoploceném prostoru jsou statisticky významná. Dobře. Ale co dál?
První otázka je, jaká tím vzniká skutečná ztráta z hlediska produkce dřeva, plus dalších funkcí lesa (již zde v diskusi bylo zmíněno).
Druhá otázka je, jak jí zamezovat tak, aby komplexním dopadem nebylo souhrnně "víc škody než užitku".
A odpovědí na ni ani v nejmenším nejsou povrchní, nicneříkající politické blemty ekoaktivistů a vůbec všelijakých lobbistů o nějaké (jaké???) redukci "přemnožené" zvěře.
Skutečná odpověď vyžaduje položení a zodpovězení vícero předběžných otázek.
1. Jaký (na čem všem) je zájem společnosti, potažmo státu?
2. Je součástí zájmu společnosti i udržitelná existence zvěře? Jak si ji KVANTITATIVNĚ definujeme? Minimálními stavy? Jakými? Nebo jinak? Jak??
3. Garantuje stát vlastníkovi lesa (a analogicky i zemědělci) nulové škody, resp. "náhrady až do nuly"? Nebo definuje nějaký limit škod, daný zájmem na existenci zvěře, které musí strpět? Jak a jaký?
4. Last, but not least: Jaký management zvěře (regulaci stavů, péči o její životní podmínky..., neboli myslivost) bude dlouhodobě udržitelně dostatečný počet lidí - nadšenců - ochoten vykonávat jako zájmovou činnost - nejen zcela zdarma, ale na nemalé vlastní náklady a ještě s objektivní odpovědností za škody bez jasně stanovené liberace, navrch pod tvrdou a složitou státní regulací (nemluvě o občasném mediálním lynči či pokusech o zavádění pravidel typu práva majitelům či nájemcům pozemků, zodpovědnost myslivcům)?
Miroslav Linda
14.11.2023 07:53Řešením je tedy vybít veškerou zvěř na nulu???
Teprve v okamžiku kdy hrozil soudní spor s LČR a věděli že spor prohrají, začili činit zákonné opatření k ochraně kultur. Mohl to celé řešit jeden kyblík morsuvinu, ještě námi každoročně
aplikovaný. Místo toho neučinili za 10let jediné opatření. Vždy argumentace že musí chránit 1% a to mají ve dvou oplocenkách a ploti jen v oblastech visoké. V zákoně je ale minimálně 1% a není tím dotčena povinnost chránit kultury proti vznikajícím škodám.
Podtrženo sečteno, na bývalého lesního správce přijel audit. Zatelefonoval si s právním oddělením v Hradci a od té doby vše krásně odrustá a naprosto minimální škody jsou jen za výtluk, kterému nejde plně zabránit.
Jsou oblasti kde jsou stavy zvěře skutečně neúměrné a tam nemá chrápat státní správa a jsou oblasti kde se chybně v lese hospodaří.
Nebudu už vůbec psát jak na mnoha místech
vznikly ony kurovcové paseky, které je dnes třeba chránit🤦