Územní řízení na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku končí
6.4.2023 00:48
(ČTK)
Řeka Opava v Nových Heřminovech
Foto | MartinVeselka / Wikimedia Commons
"Územní řízení je u konce. V současné chvíli stavební úřad v Bruntále intenzivně pracuje na vyhotovení rozhodnutí. Dokument už nyní má několik desítek stran. Přesný termín jeho vydání nelze nyní ale s jistotou určit," řekl mluvčí.
Na rozhodnutí nyní čeká státní podnik Povodí Odry. "Jakmile nabude právní moci, zahájíme znovu jednání s majiteli ještě nevykoupených pozemků," uvedla mluvčí společnosti Šárka Vlčková. Dodala, že v současné době má povodí vykoupeno 99 procent pozemků. Zbývá vykoupit majetek jednoho soukromého vlastníka a obce Nové Heřminovy.
Vedení obecního úřadu je vázáno výsledkem referenda. V něm se místní vyslovili proti přehradě. Dřívější starostové vystupovali zásadně proti přehradě a s povodím odmítali jednat. Současná starostka Michaela Hermanová jednání s povodím nevylučuje. "Současné zastupitelstvo zastává názor, že v nejlepším zájmu obce je zajímat se o realizaci záměrů souvisejících s plánovanou výstavbou přehrady a o těchto záměrech a jejich podobě jednat s Povodím Odry," uvedla. Doplnila ale, že místní referendum je stále platné. "Nijak však nezabraňuje aktivně řešit další rozvoj obce, který je více než žádoucí," řekla.
Stavba přehrady je podle ní důležitou otázkou, ne však jedinou. "Jakýkoliv rozvoj obce byl po dobu několika posledních let opomíjen a současné zastupitelstvo vnímá, že je nejvyšší čas tento stav postupně začít měnit, dohnat věci, které se dlouhodobě neřešily, reagovat na potřeby zdejších obyvatel a nasměrovat cestu k tomu, aby obec Nové Heřminovy začala vzkvétat," doplnila.
Odpůrci výstavby přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku vytvořili nový webový portál, na kterém shromáždili veřejně dostupné informace o problematice protipovodňových opatření na řece Opavě zejména v kontextu s plánovanou výstavbou přehrady v Nových Heřminovech. "Na webu bezprehrady.cz najdou i chronologicky seřazené události, studie, dokumenty či korespondenci," řekl Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, které za vznikem internetové prezentace stojí.
Stavba za více než osm miliard by měla začít v roce 2026. Odpůrci ale trvají na tom, že stavba přehrady je zbytečná. Opírají se o studii brněnského vodohospodáře Václava Čermáka, podle níž je citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou. Podle Vlčkové by v roce 2028 by měla začít stavba přehradní hráze. V roce 2031 podnik plánuje zahájení zkušebního provozu přehrady.
Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Stavební úřad vydal územní rozhodnutí pro přehradu v Nových Heřminovech
Vláda projedná protipovodňová opatření na horním toku Opavy včetně přehrady Nové HeřminovyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (129)
Katka Pazderů
6.4.2023 06:13Aktuální přehrada s plány z minulého století. To by byl název článku. Takhle jsem nabyla dojmu, že územní řízení na přehradu končí, a přehrada nebude.
Odpovědět
ZW
Zdenek Wenzel
6.4.2023 07:24V době s nejhorším rozpočtem státu za 34 let se budou vyhazovat peníze oknem jen proto, že někdo někomu za zavřenými dveřmi něco slíbil. Očekávám rozhodnutí "Na takovou stavbu teď nejsou peníze, děkujeme odejděte".
Odpovědět
va
vaber
6.4.2023 09:08jsou lidé většinou si říkají ochránci přírody ,kteří když slyší slovo přehrada ,nemají daleko k infarktu ,
bojují proti vodě v krajině, prý v přehradě voda škodí a v jiné nádrži prospívá ,to je jejich pohled
vlastní hráz přehrady je nic,nikdy se nepokusili porovnat přehradu s jinými stavbami,
co taková dálnice stovky kilometrů betonu a asfaltu a na něm auta co vyfukují sajrajt,
Odpovědět
bojují proti vodě v krajině, prý v přehradě voda škodí a v jiné nádrži prospívá ,to je jejich pohled
vlastní hráz přehrady je nic,nikdy se nepokusili porovnat přehradu s jinými stavbami,
co taková dálnice stovky kilometrů betonu a asfaltu a na něm auta co vyfukují sajrajt,
BM
Břetislav Machaček
6.4.2023 11:19 Reaguje na vaberJó pane, to nejsou ochránci přírody ve všech jejich souvislostech,
ale oni si vypichují pouze to, co se jim hodí. Je to pouze lobbing
zabalený do "ochrany přírody". Ty lidi nezajímají lidé trpící suchem, či naopak záplavami, ale jejich cílem je proti něčemu stále
"bojovat" Bojují proti přehradám, ale malé přehrady(mokřady) by vám
nejraději udělali i z vaši zahrady a pole. Bojují proti obchvatům,
protože doprava ve městě 100 km daleko nevadí, nechtějí spalovny,
ale skládka za cizím domem jim nevadí atd. Prostě bojovníci za SVÉ
dobro a doslova radost, že se to nepostaví a že se to vše prodraží.
Nebyl jsem nikdy příznivcem totality, ale v takovéto "demokracii"
se asi už žádná přehrada nepostaví stejně, jako spalovny odpadů a
nové JE. Tu se bude pouze vše odkládat na příští volební období a
na dobu, až na to bude. Volby jsou stále a už nikdy na to nebude.
Odpovědět
ale oni si vypichují pouze to, co se jim hodí. Je to pouze lobbing
zabalený do "ochrany přírody". Ty lidi nezajímají lidé trpící suchem, či naopak záplavami, ale jejich cílem je proti něčemu stále
"bojovat" Bojují proti přehradám, ale malé přehrady(mokřady) by vám
nejraději udělali i z vaši zahrady a pole. Bojují proti obchvatům,
protože doprava ve městě 100 km daleko nevadí, nechtějí spalovny,
ale skládka za cizím domem jim nevadí atd. Prostě bojovníci za SVÉ
dobro a doslova radost, že se to nepostaví a že se to vše prodraží.
Nebyl jsem nikdy příznivcem totality, ale v takovéto "demokracii"
se asi už žádná přehrada nepostaví stejně, jako spalovny odpadů a
nové JE. Tu se bude pouze vše odkládat na příští volební období a
na dobu, až na to bude. Volby jsou stále a už nikdy na to nebude.
RZ
Radim Zaňka
6.4.2023 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekMy ale opravdu přehrady nepotřebujeme. My potřebujeme úpravy hospodaření s vodou v krajině, tak by nám v té krajině zůstala. Voda v přehradě je voda ztracená, která stejně odteče do moře. Jedině lze využít na menší vodní elektrárnu, ale to není účelem. Jsou na to stohy odborných publikací, jak to změnit, jak s vodou hospodařit. Proč neřešíme příčiny povodní, ale důsledky?
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 14:24 Reaguje na Radim ZaňkaMistr Machaček je rybář, pro něho je přehrada ideál, zbytek země se může klidně proměnit v polopoušť. Je to zkrátka jeho vlastními slovy "daň, kterou je třeba zaplatit"
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.4.2023 16:51 Reaguje na Radim ZaňkaStohy odborných publikací je jediná "práce" vykonaná
za posledních 34! let. Jeden přes druhého pouze kecá
a nebýt tu ty stavby z minula, tak je tu prd. Minulý
režim to stihnul postavit za let 41 a co nynější?
Klidně si mládeži vypusťte ty stávající přehrady a jsem zvědav, co vám na to odpoví národ, až nebude pitná voda, nebude jak regulovat povodně a nabude
čím dotovat řeky za sucha. Jste banda nedouků, kteří žvatlají naučené pitomosti "učenců", kteří aby se
zavděčili novému režimu, tak si posypali hlavu popelem a negují vše z minula. Vaše generace po plyšáku ještě nic potřebného pro stát neudělala,
hrabe pouze pro sebe a seká dluhy. Jednou ale vše zestárne a na nové nebude. Do deseti let padne energetika a potom jsem zvědav, jak to vyřešíte. Podpora tepelných čerpadel a elektromobility, když ubývá velkých elektráren je taková kravina, jako zadržovat vodu v loužích, které po týdnu veder vysychají. V přehradě ji máte v zásobě na týdny a měsíce a můžete řeku pod ní dotovat vodou, aby nevyschla stejně, jako ty vyschlé louže(mokřady).
Půdě kradete biomasu pro energetiku a pak se divíte,
že nepřijímá a neudrží vodu. Toto je vše výsledek
vaši "práce" za posledních 34! let mudrlanti.
Odpovědět
za posledních 34! let. Jeden přes druhého pouze kecá
a nebýt tu ty stavby z minula, tak je tu prd. Minulý
režim to stihnul postavit za let 41 a co nynější?
Klidně si mládeži vypusťte ty stávající přehrady a jsem zvědav, co vám na to odpoví národ, až nebude pitná voda, nebude jak regulovat povodně a nabude
čím dotovat řeky za sucha. Jste banda nedouků, kteří žvatlají naučené pitomosti "učenců", kteří aby se
zavděčili novému režimu, tak si posypali hlavu popelem a negují vše z minula. Vaše generace po plyšáku ještě nic potřebného pro stát neudělala,
hrabe pouze pro sebe a seká dluhy. Jednou ale vše zestárne a na nové nebude. Do deseti let padne energetika a potom jsem zvědav, jak to vyřešíte. Podpora tepelných čerpadel a elektromobility, když ubývá velkých elektráren je taková kravina, jako zadržovat vodu v loužích, které po týdnu veder vysychají. V přehradě ji máte v zásobě na týdny a měsíce a můžete řeku pod ní dotovat vodou, aby nevyschla stejně, jako ty vyschlé louže(mokřady).
Půdě kradete biomasu pro energetiku a pak se divíte,
že nepřijímá a neudrží vodu. Toto je vše výsledek
vaši "práce" za posledních 34! let mudrlanti.
sv
sv
7.4.2023 15:05 Reaguje na Břetislav MachačekZapomněl jsi na stohy odborných publikací na téma vedoucí úlohy strany, za těch minulých 41 let. Taky jsi zapomněl na totální zastarání dříve vyspělého průmyslu, shnití infrastruktury a totální zdevastování životního prostředí. 34 roků neděláme nic jiného, než že napravujeme škody za těch 41 let. Vlastně máš pravdu machačku, můžeme být rádi za komunistické zločince a diletanty, že máme co dělat. Bez nich bychom se mohli flákat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.4.2023 09:16 Reaguje na svČlověk si myslel, že nic horšího již asi nemůže být. Omyl. 34 roků pracujete na tom aby to bylo ještě horší. Ony výsledky mluví za vše.
Odpovědět
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 10:26 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, minulý režim stihl ledacos proto, že všechny pozemky mimo ty drobné, co vlastnily fyzické osoby, byly státní, a bylo tedy jednoduché cokoli naplánovat a udělat. Bohužel také nebyl nikdo, kdo by se řadě nesmyslů vymyšlených úředníky postavil. Zabývám se mimo jiné vývojem krajiny v historii této země a to, co se podařilo za minulého režimu s krajinou provést, bylo, zejména v 70. a 80. letech, jedno velké neštěstí, které dodnes sklízíme. Zanedbaná, zdecimovaná země, kterou ani za třicet let jsme nedokázali dát do pořádku. Dílem je to mentalinou našich občanů, dílem špatnou funkcí samospráv, ale to vše pramení v minulosti.
Nechci schvalovat vše na minulý režim, ostatně ani předtím to nebyla žádná sláva a dnes také ne. Ale majetkoprávní vztahy za ČSSR umožnily destrukci krajiny v nebývalém rozsahu. Není to o tom, kolik toho vybudujete, ale jestli je z toho nějaký prospěch jako u celku.
Jenom proto, že můj příspěvek je kritický k "benonářskému" přístupu nakládání s vodou, tak soudíte, že patřím mezi mládež. Inu, myšlením třeba ještě ano, ale už mi taky dvacet dávno není. A za minulého režimu jsem nějaký ten rok prožil.
Přehrady nejsou hlavní zdrojem pitné vody, jak uvádíte. Tím jsou podzemní vody. Krajina musí být schopna vodu zadržovat v celé své ploše, aby ta postupně prosakovala do podloží. Bez přehrad bylo co pít ze studny. Dnes se studny někde už ani nenaplní. Ne proto, že by nebyla voda, ale protože půda nedokáže vodu jímat. Pokud máte schopnost lesů a zemědělské půdy jímat vodu, tak zůstává v podzemních kolektorech a z nich pak napájí řeky po celý rok.
Přehrady někde plní jen zástupnou roli, ale kvůli tomu se nestavěly ani nestavějí, důvody byly v ochraně před povodněmi. Ale ty povodně sjme si způsobovali sami špatným hospodařením s krajinou již od kolonizace. Pokud jsem psal o tom, že se mají provádět opatření v krajině, tak jsem tím nemyslel, že se mají přehrady nahrazovat tůněmi. Ale je to o hospodaření s půdou. A ani jsem nic nepsal o vypouštění.
K odborné debatě jste sem natáhl politiku, obvinil všechny kolem z věcí, které nikdo neřekl. Připadáte mi jako zapšklý, životem otrávený člověk, který nemá potřebu něčím přispět, ale jen ostatní urazit. Žijete minulostí a vzpomínek na "zlaté časy" a je Vám nejspíše jedno, co bude, protože předpokládáte, že ta budoucnost už nebude pro Vás. Je to možné, pak je mi líto. Já bych svoji druhou půlku života žil rád v zemi, kterou budu moci jednou předat dalším generacím v použitelném stavu. Při vší úctě, než něco napíšete, je dobré přemýšlet a něco vědět.
Odpovědět
Nechci schvalovat vše na minulý režim, ostatně ani předtím to nebyla žádná sláva a dnes také ne. Ale majetkoprávní vztahy za ČSSR umožnily destrukci krajiny v nebývalém rozsahu. Není to o tom, kolik toho vybudujete, ale jestli je z toho nějaký prospěch jako u celku.
Jenom proto, že můj příspěvek je kritický k "benonářskému" přístupu nakládání s vodou, tak soudíte, že patřím mezi mládež. Inu, myšlením třeba ještě ano, ale už mi taky dvacet dávno není. A za minulého režimu jsem nějaký ten rok prožil.
Přehrady nejsou hlavní zdrojem pitné vody, jak uvádíte. Tím jsou podzemní vody. Krajina musí být schopna vodu zadržovat v celé své ploše, aby ta postupně prosakovala do podloží. Bez přehrad bylo co pít ze studny. Dnes se studny někde už ani nenaplní. Ne proto, že by nebyla voda, ale protože půda nedokáže vodu jímat. Pokud máte schopnost lesů a zemědělské půdy jímat vodu, tak zůstává v podzemních kolektorech a z nich pak napájí řeky po celý rok.
Přehrady někde plní jen zástupnou roli, ale kvůli tomu se nestavěly ani nestavějí, důvody byly v ochraně před povodněmi. Ale ty povodně sjme si způsobovali sami špatným hospodařením s krajinou již od kolonizace. Pokud jsem psal o tom, že se mají provádět opatření v krajině, tak jsem tím nemyslel, že se mají přehrady nahrazovat tůněmi. Ale je to o hospodaření s půdou. A ani jsem nic nepsal o vypouštění.
K odborné debatě jste sem natáhl politiku, obvinil všechny kolem z věcí, které nikdo neřekl. Připadáte mi jako zapšklý, životem otrávený člověk, který nemá potřebu něčím přispět, ale jen ostatní urazit. Žijete minulostí a vzpomínek na "zlaté časy" a je Vám nejspíše jedno, co bude, protože předpokládáte, že ta budoucnost už nebude pro Vás. Je to možné, pak je mi líto. Já bych svoji druhou půlku života žil rád v zemi, kterou budu moci jednou předat dalším generacím v použitelném stavu. Při vší úctě, než něco napíšete, je dobré přemýšlet a něco vědět.
Jakub Graňák
8.4.2023 12:01 Reaguje na Radim ZaňkaDěkuji, po letech marného vysvětlování už jsem pozbyl sílu s tímto jedincem vecně diskutovat, nenechte se jím otrávit tak, jak to způsobil mně. Přeju mnoho zdaru
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
12.4.2023 13:28 Reaguje na Břetislav MachačekMatláčku, naše generace je ve vztahu k rozpočtu v přebytku....to vaše generace je generací privatizačních zlodějů, kteří například pro sebe rozkradli všechny státní byty, a té nastupující generaci je za mnohonásobky prodává. A co se týče toho budování, tak co jste vybudoval konkrétně VY Macháčku, pokud vím, tak jste byl akorát pohraniční fízl, který bral úplatky od pašeráků.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 14:26 Reaguje na Břetislav MachačekKdože v téhle zemi trpí suchem? Rozhlídněte se kolem sebe tupče! Lidi jsou v řadě trpitelů suchem až na posledním místě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.4.2023 16:57 Reaguje na Jakub GraňákVysvětlete to těm, kterým vozí v cisternách vodu
a co žádají vybudování vodovodních přivaděčů ze stávajících přehrad.
Jinak vaše inteligence stále více upadá, když mě
umíte pouze urážet. Mě ale může urazit pouze
inteligent a nikoliv někdo tak omezený jako vy.
Odpovědět
a co žádají vybudování vodovodních přivaděčů ze stávajících přehrad.
Jinak vaše inteligence stále více upadá, když mě
umíte pouze urážet. Mě ale může urazit pouze
inteligent a nikoliv někdo tak omezený jako vy.
Jakub Graňák
6.4.2023 18:00 Reaguje na Břetislav MachačekJaktože ti, kterým vozí vodu cisterny nemají vodu ve studních? Že by to bylo tím, jak vaši vrstevníci (poněvadž to nebyli žádní moudří předci, kdo to od šedesátých do osmdesátých let dělal) vysušili podhorské a horské oblasti - třetinu republiky, napřimovali vodoteče...? Jednali úplně stejně ideologicky degenerovaně, bez špetky představy, co se stane, když se podmínky změní, jako EU s agroenergetikou a vy jste takový tupec, že si to vůbec nejste schopen uvědomit. A navíc to z mojí strany vůbec není urážka, nýbrž konstatování holého faktu. Největší nedostatek vody nemá Machaček dřepící v údolní nivě s plným kohoutkem kdy se mu zlíbí, nýbrž krajina, lesy, zvířata, rostliny, ale těm je voda v přehradách k hovnu, protože ta slouží jenom lidem a uspokojování jejich potřeb. A to je jádro všech vašich příspěvků zde, označujete ostatní sobci a přitom nedokážete myslet na nic jiného než na sebe a svoje blaho, vše ostatní nechť zhyne, aby vy jste se nemusel čehokoli vzdát
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.4.2023 18:35 Reaguje na Jakub GraňákKdopak napřimoval horské potoky? Ono lze
napřímit potok klikatící se úzkým údolím?
Vy umíte zadržet vodu ve svahu , když už
je z pole trvale zatravněný pozemek? Když
byl po vrstevnici orán a hnojen hnojem, tak
voda do něho nejenom zasakovala, ale taky
se v zaoraných rostlinných zbytcích déle
udržela. Po plyšáku horská pole zatravnili, hnůj je neznámým hnojivem a půda už leží
bez nakypření 34 let ladem. Pak zaprší a
steče dolů, a níž by zasákla. Koukněte se
na půdu nakypřenou a půdu udusanou a uvidíte
v praxi, kam voda zasakuje a kde leží na
povrchu, či po svahu odteče. Zároveň taky
rychleji po odtoku vysychá a prameny marně
čekají na vodu z okolní půdy. Pročpak asi zahrádkáři po dešti nakypřují půdu víte? No protože tím přeruší kapiláry, kterými půda vysychá rychleji, než nakypřená. Vysychání se
podezřele kryje s koncem obdělávání horských
polí a jejich zatravněním. Zkuste si to
na malém kousku v praxi, kolik vody zasákne
ve svahu do zdravé ornice a kolik do 30.
let zatravněné a udusané půdy. Jinak toky napřimovali lidé po staletí pouze tam, kde
to bylo vhodné a účelné, ale meandry zůstaly třeba na Odře v Poodří a taky u Bohumína.
Ve vesnicích a městech se toky regulovaly už
za Karla IV, když se z meandrující Vltavy
stal regulovaný tok s Karlovým Mostem. To
není výplod KSČ, ale celých generací předků.
Vy v tom vidíte pouze ideologické důvody,
ale třeba Olši regulovali už za císaře pána
a můj děda baštoval její břehy za 1. republiky a víte proč? No proto, aby netrhala břehy s úrodnými poli a odnášela každoročně úrodu.
Rozumíte kulovému a sobcem jste naopak vy,
protože vy vodu máte a jiným ji nepřejete.
Víte mi už je to celkem fuk, ale varuji
lidi před nesmysly, kterých budou jednou
litovat. Já už se toho asi nedožiju, ale
oni ano a zjistí, že promarnili čas kecy.
Odpovědět
napřímit potok klikatící se úzkým údolím?
Vy umíte zadržet vodu ve svahu , když už
je z pole trvale zatravněný pozemek? Když
byl po vrstevnici orán a hnojen hnojem, tak
voda do něho nejenom zasakovala, ale taky
se v zaoraných rostlinných zbytcích déle
udržela. Po plyšáku horská pole zatravnili, hnůj je neznámým hnojivem a půda už leží
bez nakypření 34 let ladem. Pak zaprší a
steče dolů, a níž by zasákla. Koukněte se
na půdu nakypřenou a půdu udusanou a uvidíte
v praxi, kam voda zasakuje a kde leží na
povrchu, či po svahu odteče. Zároveň taky
rychleji po odtoku vysychá a prameny marně
čekají na vodu z okolní půdy. Pročpak asi zahrádkáři po dešti nakypřují půdu víte? No protože tím přeruší kapiláry, kterými půda vysychá rychleji, než nakypřená. Vysychání se
podezřele kryje s koncem obdělávání horských
polí a jejich zatravněním. Zkuste si to
na malém kousku v praxi, kolik vody zasákne
ve svahu do zdravé ornice a kolik do 30.
let zatravněné a udusané půdy. Jinak toky napřimovali lidé po staletí pouze tam, kde
to bylo vhodné a účelné, ale meandry zůstaly třeba na Odře v Poodří a taky u Bohumína.
Ve vesnicích a městech se toky regulovaly už
za Karla IV, když se z meandrující Vltavy
stal regulovaný tok s Karlovým Mostem. To
není výplod KSČ, ale celých generací předků.
Vy v tom vidíte pouze ideologické důvody,
ale třeba Olši regulovali už za císaře pána
a můj děda baštoval její břehy za 1. republiky a víte proč? No proto, aby netrhala břehy s úrodnými poli a odnášela každoročně úrodu.
Rozumíte kulovému a sobcem jste naopak vy,
protože vy vodu máte a jiným ji nepřejete.
Víte mi už je to celkem fuk, ale varuji
lidi před nesmysly, kterých budou jednou
litovat. Já už se toho asi nedožiju, ale
oni ano a zjistí, že promarnili čas kecy.
Jakub Graňák
6.4.2023 18:43 Reaguje na Břetislav MachačekA tohle všechno vyřeší přehrady? To vyřeší změna hospodaření a to bude něco stát - převším vás měšťáky, proto se tak bijete za přehrady, protože za ně bude platit někdo jiný, a vy se zase jenom povezete na vlně blahobytného plýtvání a jistot. A představte si, že vody mám o dvě skruže míň než před třiceti rokama, jenže narozdíl od vás vím proč
Odpovědět
radim buffalo tobias
7.4.2023 00:59 Reaguje na Břetislav Machačeka ty tomu rozumíš ? dle mě je na svahu lépe trvalý travní porost sloužící jako pastvina než špatně orané pole ohrožené erozí. i trvalý travní porost se dá hnojit hnojem.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.4.2023 18:18 Reaguje na radim buffalo tobiasAsi tomu Machaček rozumí.Pole na svahu, klidně orané, zadrží vody víc než pole s trávou.Nastudujte si základní agrotechniku, ale tu opravdovou a ne ty dnešní kecy nedouků, kteří to pole viděli z rychlíku.
Odpovědět
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 10:48 Reaguje na Břetislav MachačekAsi jste nepochytil, že právě ty trvalé travní porosty v podhorských a horských oblastech na sklonitých půdách jsou proto, že pokud by tam bylo pole, tak by dříve nebo později byla půda odnesena. Kdysi tam ta pole byla taky, ale obce měly zpravidla lánovitý tvar s úzkými plužinami, které šly převážně po vrstevnicích a jejich struktura bránila nadměrné erozi ve směru po spádnici. Poté, co se vše zplanýrovalo do velkých celků, tak krajina ztratila zádržnost.
Pletete si utužení půd na zemědělské půdě. Problém není v povrchové vrstvě, kam se dostanete orbou, to vždycky nějak načechráte. Problém je v podorniční vrstvě. Těžka technika utužuje půdu až do hlouby dvou metrů. Podílí se na tom nejen hmotnost techniky, ale vibrace od motorů. To samé platí na lesních půdách. Vytěžíte-li třeba les pomocí těžké techniky, může klesnout kapacita pro zádrž vody až na desetinu. To málokdo ví, ale je to realita.
Trvalé travní porosty nevedou k utužování půd. Je je možná Váš pocit, pokud se projdete pěšky po zoraném poli a pak po louce. To podstatné je pod povrchem a to nevidíte. Regenerace půd trvá desítky let a hluboké utužení třeba i stovky. Sklízíme plody našich předků. To ale neznamená, že v tom máme pokračovat.
Odpovědět
Pletete si utužení půd na zemědělské půdě. Problém není v povrchové vrstvě, kam se dostanete orbou, to vždycky nějak načechráte. Problém je v podorniční vrstvě. Těžka technika utužuje půdu až do hlouby dvou metrů. Podílí se na tom nejen hmotnost techniky, ale vibrace od motorů. To samé platí na lesních půdách. Vytěžíte-li třeba les pomocí těžké techniky, může klesnout kapacita pro zádrž vody až na desetinu. To málokdo ví, ale je to realita.
Trvalé travní porosty nevedou k utužování půd. Je je možná Váš pocit, pokud se projdete pěšky po zoraném poli a pak po louce. To podstatné je pod povrchem a to nevidíte. Regenerace půd trvá desítky let a hluboké utužení třeba i stovky. Sklízíme plody našich předků. To ale neznamená, že v tom máme pokračovat.
Karel Zvářal
8.4.2023 11:50 Reaguje na Radim ZaňkaTak to bych se hádal! Rád bych viděl, do takový "výzkumy" provádí.
Pojezdy techniky po lese jsou nesrovnatelné s několikrát za rok pojížděnou ornou půdou. Tam to má velký negativní vliv, netroufám si vyjádřit číselně jaký. Ale aby v lese klesla zádržnost vody na desetinu - no to je blábol jak svět! V místě kolejí - ale tam je to ekologicky žádoucí, aby se vytvořily tůńky pro obojživelníky. Jinak díky kořenovému systému je půda lépe chráněná, takže v místech (a to je cca 70-90 % plochy) se technika (harvestor) nedostane a voda tam normálně zasakuje.
Odpovědět
Pojezdy techniky po lese jsou nesrovnatelné s několikrát za rok pojížděnou ornou půdou. Tam to má velký negativní vliv, netroufám si vyjádřit číselně jaký. Ale aby v lese klesla zádržnost vody na desetinu - no to je blábol jak svět! V místě kolejí - ale tam je to ekologicky žádoucí, aby se vytvořily tůńky pro obojživelníky. Jinak díky kořenovému systému je půda lépe chráněná, takže v místech (a to je cca 70-90 % plochy) se technika (harvestor) nedostane a voda tam normálně zasakuje.
MK
Majka Kletečková
6.4.2023 20:15 Reaguje na Jakub GraňákVětšina z Machačkových výplodů hojně zaplevelujících diskuse pod řadou článků na ekolistu mi připadají tak stupidní, že už je raději často ani nečtu, stala jsem se na ně alergická. Bravurně jste ho vystihl – ostatní označuje za sobce a přitom nedokáže myslet na nic jiného než na sebe a svoje blaho, jen aby se nemusel čehokoli vzdát, vše ostatní ať klidně zhyne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.4.2023 10:00 Reaguje na Majka KletečkováNa vás reaguji zcela vyjímečně, protože
od "papouška" žádná moudra nečekám mimo
zdravic a opakování blábolů z příruček.
Diskuse s vámi je zbytečná a už jsem to
zažil u otázek, které jsem vám položil u vlků v minulosti. Odpověďmi bylo NEVÍM
a nebo opakování blábolů z příruček.
Nechci být sprostý, ale kdo nepřemýšlí
a nic mimo opakovaní cizích mouder nezná,
tak má držet pusu a šoupat nohama, aby
nebyl ostatním za papouška a hlupáka.
Odpovědět
od "papouška" žádná moudra nečekám mimo
zdravic a opakování blábolů z příruček.
Diskuse s vámi je zbytečná a už jsem to
zažil u otázek, které jsem vám položil u vlků v minulosti. Odpověďmi bylo NEVÍM
a nebo opakování blábolů z příruček.
Nechci být sprostý, ale kdo nepřemýšlí
a nic mimo opakovaní cizích mouder nezná,
tak má držet pusu a šoupat nohama, aby
nebyl ostatním za papouška a hlupáka.
sv
sv
7.4.2023 14:53 Reaguje na Břetislav MachačekTakovou míru sebekritiky bych od tebe karbofuranový machačku nečekal.
Odpovědět
pp
Karel Zvářal
9.4.2023 18:39 Reaguje na pavel peregrin1* ten se nevyjadřuje, chvístá, kudy chodí. Ale asi to zvyšuje sledovanost, nebo je to reprezentant...?
Odpovědět
sv
sv
10.4.2023 13:26 Reaguje na Karel ZvářalHelemese, teplý karlík přispěchal pavlíkovi hned na pomoc.
Odpovědět
sv
sv
10.4.2023 13:24 Reaguje na pavel peregrinKoukám, že pavlík morozov éé tedy peregrin, to přehnnal v hospodě a teď, když otevře hubu, tak mu to z něj táhne až na ekolistí diskuzi.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.4.2023 14:11 Reaguje na svKoukám, že bezejmenný spratek sv pořád nemá na to, aby se odkryl, že jo, spratku?
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.4.2023 17:03 Reaguje na pavel peregrinProzradím Vám, že ta ostuda každé diskuze se jmenuje pavluša sv.
Odpovědět
radim buffalo tobias
7.4.2023 00:54 Reaguje na Břetislav Machačekvoda se vozí jen v místech kde před tím komouši krajinu zničili melioracema, zcelováním pozemků do obřích lánů ohrožených erozí a necitlivým napřimováním místních vodních toků, třeba...
Odpovědět
radim buffalo tobias
7.4.2023 00:49 Reaguje na Břetislav Machačekmeleš cypoviny !!! já tomu zemědělci co nechce svoji půdu prodat na patrně zbytečnou přehradu co nenahraditelně poškodí krajinu, fandím ! zajímalo by mě ale že v referendu přehrada neprošla ale je vykoupeno 99% pozemků...to že chataři prodali mezi prvníma je asi jasné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.4.2023 10:13 Reaguje na radim buffalo tobiasTy taky. 99% trvalých obyvatel jsou novoosídlenci po
Němcích a pokud prodávali pozemky chatařům, tak asi
na té půdě nijak nelpěli. Peníze jim byly a jsou přednější a že si jeden postaví hlavu neznamená, že
on k té půdě vztah má. Pouze se snaží za ni dostat
více než ostatní. Moudrý člověk nejde proti všem
a pokud není nenažraný, tak ani nehrotí cenu. My
přišli o jeden dům za války(duben 1945) a o druhý
kvůli těžbě cihlářské hlíny. Známý přišel o jeden
kvůli poddolování a o druhý kvůli stavbě silnice.
Nikdo jsme nezahořkli, protože jsme pochopili co
je to vyšší moc a veřejný zájem. Pouze sobec si
to nepřipouští a chce na tom vyrýžovat maximum.
Odpovědět
Němcích a pokud prodávali pozemky chatařům, tak asi
na té půdě nijak nelpěli. Peníze jim byly a jsou přednější a že si jeden postaví hlavu neznamená, že
on k té půdě vztah má. Pouze se snaží za ni dostat
více než ostatní. Moudrý člověk nejde proti všem
a pokud není nenažraný, tak ani nehrotí cenu. My
přišli o jeden dům za války(duben 1945) a o druhý
kvůli těžbě cihlářské hlíny. Známý přišel o jeden
kvůli poddolování a o druhý kvůli stavbě silnice.
Nikdo jsme nezahořkli, protože jsme pochopili co
je to vyšší moc a veřejný zájem. Pouze sobec si
to nepřipouští a chce na tom vyrýžovat maximum.
sv
sv
7.4.2023 14:57 Reaguje na Břetislav MachačekJinými slovy, machaček chápe trávení přísně chráněných orlů karbofuranem, s ohledem na to, že by jeho vypelichané slepičí důchodkyně mohly přijít k úrazu, ale obavy chovatelů Nových Heřminov, kteří přijdou o své pozemky a chovy už chápat jaksi nehodlá.
Odpovědět
RZ
Radim Zaňka
6.4.2023 11:45Přehrady v podobě, v jaké byly dosud chápány a provozovány, je opradu koncepce z předminulého a minulého století. Zadržovat vodu v krajině není totéž jako ji zadržet v přehradě. My ji potřebujeme udržet v půdě! Opatření je nutné situovat na periferii povodí. Je třeba mnoho drobných úprav, které zajistí, aby korytem neprotékala "velká voda". Každá řeka má své přítoky, tam je třeba vše řešit. Zejména na lesní a zemědělské půdě, kde by se dala navýšit o řád.
Za ty peníze, co stojí přehrada, by se dalo docílit násobně více, ale pokud se nezmění myšlení lidí, tak to nepůjde. Je to generační problém. Nové poznatky a zkušenosti se do praxe, bohužel, dostávají s generačním zpožděním. Dnes víme, jak na to, protože jsme se poučili z dřívějších chyb, ale ti, co o tom rozhodují, se většinou řídí tím, co se učili před třiceti lety. Tohle je úplně stejná situace jako kanál Odra-Labe-Dunaj, který stál takového úsilí a protiúsilí, ačkoli bylo odávno jasné, že je to přežitek.
Dále. Pokud má přehrada zadržet stoletou vodu, pak se musíme zeptat, k jakým škodám při stoleté vodě dojde a jestli má smysl ochraňovat majetek v řádu třeba desítek milionů opatřeními za několik miliard. Nebo naopak není lepší vykoupit nemovitosti v údolní nivě, které jsou nejvíce ohroženy a nechat volné místo pro rozliv a pouze vybudovat ochranné zdi nebo valy v intravilánu, které budou řádově levnější? Protože osm miliard je ekvivalent alespoň 1500 totálně zničených domů.
Odpovědět
Za ty peníze, co stojí přehrada, by se dalo docílit násobně více, ale pokud se nezmění myšlení lidí, tak to nepůjde. Je to generační problém. Nové poznatky a zkušenosti se do praxe, bohužel, dostávají s generačním zpožděním. Dnes víme, jak na to, protože jsme se poučili z dřívějších chyb, ale ti, co o tom rozhodují, se většinou řídí tím, co se učili před třiceti lety. Tohle je úplně stejná situace jako kanál Odra-Labe-Dunaj, který stál takového úsilí a protiúsilí, ačkoli bylo odávno jasné, že je to přežitek.
Dále. Pokud má přehrada zadržet stoletou vodu, pak se musíme zeptat, k jakým škodám při stoleté vodě dojde a jestli má smysl ochraňovat majetek v řádu třeba desítek milionů opatřeními za několik miliard. Nebo naopak není lepší vykoupit nemovitosti v údolní nivě, které jsou nejvíce ohroženy a nechat volné místo pro rozliv a pouze vybudovat ochranné zdi nebo valy v intravilánu, které budou řádově levnější? Protože osm miliard je ekvivalent alespoň 1500 totálně zničených domů.
pp
pavel peregrin
6.4.2023 13:25 Reaguje na Radim ZaňkaNezlobte se na mě, ale uvažujete dost krátkozrace. To, že je třeba zadržovat vodu v půdě je sice chvályhodné, jenže z mokřadu se asi člověk nenapije, že. Píšete o nových zkušenostech, bohužel moje zkušenosti jsou odlišné v tom směru a z mého oboru, že co dnešní mladá "perspektivní generace, nezatížená komunistickými nesmysly" je schopna na ministerstvech a různých zemědělských agenturách vyplodit, tak z toho člověka jímá hrůza. Tolik nesmyslů a nedostatku elementární praxe se jen tak nevidí. A sázím se o to, že i v jiných oborech tomu nebude jinak.
Nebylo by tedy podle vás lepší rovnou odstranit např. Želivku, Slezskou Hartu, přehradu na Malši etc., ze kterých je obyvatelstvo velkoměst zásobováno pitnou vodou? Co vy na to? A co do budoucna? Jste přesvědčen, že z kohoutků jim ta voda poteče dál? A upozorňuji na to, že pokud ne, tak nějaké zadržení vody v krajině, ač potřebné, na to bude mít vliv pramalý.
Odpovědět
Nebylo by tedy podle vás lepší rovnou odstranit např. Želivku, Slezskou Hartu, přehradu na Malši etc., ze kterých je obyvatelstvo velkoměst zásobováno pitnou vodou? Co vy na to? A co do budoucna? Jste přesvědčen, že z kohoutků jim ta voda poteče dál? A upozorňuji na to, že pokud ne, tak nějaké zadržení vody v krajině, ač potřebné, na to bude mít vliv pramalý.
OŠ
Ondřej Švejdík
6.4.2023 13:52 Reaguje na pavel peregrinCo to je za blbost,že nepotřebujeme další přehrady.Sprotřeba vody neustále roste,kde ji máme brát?Díky KSČ že se starali o lidi a stavěli přehrady na zasobováni obyvatelstva pitnou vodou.Já bych chtěl vidět jak by se tito chytrolini co jsou proti přehradám,kdyby tekla voda tak jednou týdně,někdy ani to ne.Už jich vidím jak by se tvářili.To stéjne je s elektrárnámi,kdyby si doma museli svítit baterkou.Co by na to říkali.Někdy si říkám že se dělá vše pro co největší chaos.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 14:21 Reaguje na Ondřej ŠvejdíkSpotřeba vody od roku 89 neustále klesá, momentálně je na úrovni 50% spořeby z roku 89. S trochou snahy ji lze ještě výrazně snížit
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.4.2023 17:06 Reaguje na Jakub GraňákZadržená voda není pouze k lidské spotřebě, ale taky k dotování vysychajících řek, závlahám a naopak k zadržení přívalových srážek. Spotřeba vody masivně klesla s ukončení mnoha průmyslových odvětví a taky i té na osobní hygienu, protože
ouřada se nemusí půl hodiny drhnout od špíny jako
dělník a neumývá počítač stejně jako opravář
součástky strojů. Průmysl sice vodu recykluje,
ale výsledný koncentrovaný zbytek už je takový
svinčík, že je nebezpečným odpadem.
Odpovědět
ouřada se nemusí půl hodiny drhnout od špíny jako
dělník a neumývá počítač stejně jako opravář
součástky strojů. Průmysl sice vodu recykluje,
ale výsledný koncentrovaný zbytek už je takový
svinčík, že je nebezpečným odpadem.
Jakub Graňák
6.4.2023 18:20 Reaguje na Břetislav MachačekŘeky nebudou vysychat, když se nebude urychlovat odtok vody z krajiny. Zavlažovat chcete co? Pšenici, řepku, nebo ty vaše angličáky v těch vašich satelitech? Zkuste přesvědčit vaše milé spoluobčany za jejichž blaho se tu tak rvete, aby po každém dešti nestáli v kilometrových kolonách u automyček, když vám tolik leží na srdci dostatek vody pro vaše milé spoluobčany. A péči o dostatek vody v krajině ponechte laskavě těm, kdo v ní žijí a nevnimají ji jen jako výrobní prostředek
Odpovědět
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 10:53 Reaguje na Jakub GraňákPan Macháček si jiště, stejně jako já, pamatuje, jak si každý u domku zaléval zahrádku pitnou vodou z vodovodu. Voda byla levná a to se vytočilo hektolitrů, jéje. Také jsme si zalévali trávník před domem ostošest. Bralo se to jako norma, nikomu to nepřišlo divné. Prostě se tak žilo a někteří by chtěli tak žít nadále.
Odpovědět
Jakub Graňák
8.4.2023 12:14 Reaguje na Radim ZaňkaTo si pamatuju i já i když u nás ze studny, taky už mám půlku života za sebou, jenže tyhle časy skončily někdy koncem devadesátých let, kdy se začaly výrazně projevovat klimatické změny. Od té doby si bohatě vystačíme se zachycováním dešťovky
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 18:25 Reaguje na Břetislav MachačekPs: dodnes jste mi nesdělil, ač jsem se ptal už nesčetněkrát, jak zadržela vltavská kaskáda povodeň v roce 2002. Vzledem k tomu, jak se na to stále odvoláváte, mi už tentokrát jistě fundovaně a daty podloženě odpovíte, že ano?
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 18:54 Reaguje na Jakub GraňákDovolím si já, jestli teda můžu:-) Právě povodeň 2002 odkryla v plné nahotě nepřipravenost na klimatickou změnu. Nejvíc mě dojala hláška, že kaskáda "nebyla koncipovaná na regulaci povodní". Nijak se z r. 97 nepoučili, žádná opatření (odpouštění při hlášeném velkém velkém úhrnu, poloprázdná aspoň jedna nádrž - to by jim pražští rekreanti dali!-) neprovedli. Kritizoval jsem to zde několikrát, i s odkazovým elaborátem. Závěrem: jsem ještě pro 2-3 propojené přehrady, bo je vždy lepší mít něco do rezervy, než koukat na prázdná stávající vodní díla. Viz. loňské léto v Itálii (vyschlý Pád) a Francii, o Turecku aj. nemluvně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.4.2023 19:22 Reaguje na Karel ZvářalOno to je zbytečná polemika s
někým, kdo je fanaticky proti přehradám. On je v horách asi
nepotřebuje a co se děje níže
po proudu je mu lautr putna.
Že tam žijí statisíce lidí
potřebující vodu z Kružberku,
či v Praze ze Želivky je mu
fuk, protože on má svoji studni
a doposud nevysychající potok.
Já míval zatopené sklepy každý
rok a po postavení suchého
poldru nevím, co je povodeň.
Vodu ve studni mám díky podloží plnou železa a manganu a nebýt
tu vodovod z Kružberku, tak
piji vodu až po ustátí jako
kdysi. Na praní a mytí se dva dny voda nechávala v sudech usadit a teprve potom se pralo, či koupalo, ale to pan Graňák netuší, jak se nám tu žilo bez Kružberku. Je to sobec, který má selské manýry. Velcí sedláci bývali taky takoví. Já mám a že druzí nemají je mi jedno. Prodej mi své polem, když nemáš koně na poorání a já ti poorám pouze tehdy, když půjdete celá rodina jednotit můj lán řepy. Dobře si pamatuji ty selské manýry, kdy prznili děvečky a těhotné je vykopli a když pole
"kupovali" od krachujících malorolníků za směšné ceny, protože jim už lidé dlužili. Byli to prostě "dobrotiví" sedláci, kterým pak všichni
to zabrání statků přáli. Mému dědovi za války vzali Němci poslední krávu, ale sedlákovi ze sousedství ani jednu z dvaceti, protože je hostil a opíjel kořalkou. I takoví byli
sedláci a zase někteří jsou.
Ne, děkuji, ale takový návrat
zpět si nepřeji a myslím si,
že ani většina pamětníků.
Odpovědět
někým, kdo je fanaticky proti přehradám. On je v horách asi
nepotřebuje a co se děje níže
po proudu je mu lautr putna.
Že tam žijí statisíce lidí
potřebující vodu z Kružberku,
či v Praze ze Želivky je mu
fuk, protože on má svoji studni
a doposud nevysychající potok.
Já míval zatopené sklepy každý
rok a po postavení suchého
poldru nevím, co je povodeň.
Vodu ve studni mám díky podloží plnou železa a manganu a nebýt
tu vodovod z Kružberku, tak
piji vodu až po ustátí jako
kdysi. Na praní a mytí se dva dny voda nechávala v sudech usadit a teprve potom se pralo, či koupalo, ale to pan Graňák netuší, jak se nám tu žilo bez Kružberku. Je to sobec, který má selské manýry. Velcí sedláci bývali taky takoví. Já mám a že druzí nemají je mi jedno. Prodej mi své polem, když nemáš koně na poorání a já ti poorám pouze tehdy, když půjdete celá rodina jednotit můj lán řepy. Dobře si pamatuji ty selské manýry, kdy prznili děvečky a těhotné je vykopli a když pole
"kupovali" od krachujících malorolníků za směšné ceny, protože jim už lidé dlužili. Byli to prostě "dobrotiví" sedláci, kterým pak všichni
to zabrání statků přáli. Mému dědovi za války vzali Němci poslední krávu, ale sedlákovi ze sousedství ani jednu z dvaceti, protože je hostil a opíjel kořalkou. I takoví byli
sedláci a zase někteří jsou.
Ne, děkuji, ale takový návrat
zpět si nepřeji a myslím si,
že ani většina pamětníků.
Karel Zvářal
6.4.2023 19:30 Reaguje na Břetislav MachačekNo to se máte na co těšit, za ty děvečky:-) "Já, jo?"
A jinak ano, racionálnímu člověku je jasné, že je to "něco za něco". Kus hezké přírody pro bezstarostný život člověka. Ano, je nutno změnit i vztah k půdě a krajině, tj více hnoje, terénních úprav (poldry...), lepší zvládání krizových situací (překvapené Tróbky-) atp.
Odpovědět
A jinak ano, racionálnímu člověku je jasné, že je to "něco za něco". Kus hezké přírody pro bezstarostný život člověka. Ano, je nutno změnit i vztah k půdě a krajině, tj více hnoje, terénních úprav (poldry...), lepší zvládání krizových situací (překvapené Tróbky-) atp.
Jakub Graňák
6.4.2023 20:16 Reaguje na Břetislav MachačekCo mi to tu furt podsouváte za vaše fabulace? Já nejsem proti přehradám jako zásobárnám pitné vody a těch už je v Čr tři prdele, tak se už konečně naučte s tou vodou hospodařit , ja jsem proti stavění nových přehrad , protože to nepovede k ničemu jinému než plýtvání a na to jste vy měšťáci mistři, příroda vyschne zatimco vám-té nanažrané většině bude voda chlimpat aji ušima a furt budete mít málo
Odpovědět
radim buffalo tobias
7.4.2023 01:16 Reaguje na Břetislav Machačekty budeš asi 1 z těch co jim pak ta pole ukradli v akci Kulak, co ?!!! však jste jim to pak po válce ale spočítali, že ? jako členové Revolučních gard jste znásilňovali, rabovali a vraždili zase vy, vesničtí pacholci a levobočci. ještě jako správný pšonek jsi zapomněl nasadit na Židy !
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
12.4.2023 13:44 Reaguje na radim buffalo tobiasNo, von tady Machaček na sbe vysypal něco jiného.....Jeho dědek sekal pravicí, řval na povel Hajtláá, a bojoval na východní frontě.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 20:04 Reaguje na Karel ZvářalAle vyschlé přehrady stavbou přehrad nevyřešíte, to je vám snad jasné. Dopadnem jak v Kalifornii, prázdné přehrady a kolem polopoušť to chcete?
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 21:06 Reaguje na Karel ZvářalJá jsem ve svých postojích konzistentní, pokud chcete na tutéž otázku pokaždé jinou odpověď podle ideologického klíče neváhejte se obrátit na kolegu Machačka
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.4.2023 10:31 Reaguje na Jakub GraňákMimochodem v Sudetech jste starousedlíky od kdy, že tak lpíte na té půdě? Dle příjmení se domnívám, že pocházíte
odjinud.
Odpovědět
odjinud.
Jakub Graňák
7.4.2023 21:39 Reaguje na Břetislav MachačekOd té doby co moje paměť sahá, ale procházíme z vesničky 800 m.n.m ze slovenské strany beskyd, z dřevěnice o 70 metrech čtvrtečních s tříhektarovou loukou a hektarovým polem, zkrátka bukolická idylka plná przněných děveček. Žádná krutopřísná dřina na rovině v nížine s pěti senosečema do roka a velkoměstem za rohem. Ale po tom, jaký vztah mám já k svojí "rodné hroudě" se rozhodně nemíním svěřovat šlonzákovi, poněvadž ten má už po staletí pověst hodně laciné holky, která za pár šupů prodá vlastní matku, tudíž by to byla pouze ztráta času při vysvětlování že existují na světě i lidi, kteří nemyslí jenom na zvětšování vlastního bachora pivem a bůčkem
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.4.2023 10:06 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji za objasnění vašeho vztahu k nabytému cizímu majetku a kritice zabírání cizího majetku
při kolektivizaci. To jsem nakonec ale očekával
a ze Sudet to velmi dobře
znám. Lidé NÁHLE zbohatli
a stouplo jim to do hlavy
na rozdíl od těch, kteří
majetek nabývali pomalu
každodenní dřinou. Velké
usedlosti zabírali ti s
nejostřejšími lokty a na
mého strýce zbyl v Č. Vsi
pouze polorozpadlý dům
dobrovolně odsunutého
antifašisty, který odešel
do bývalé NDR. Určitě jste byli perzekvováni
tak, že vám nezbylo nic
jiného než studovat, aby
jste nefáral na šachtě
jako ti Šlonzáci, kterým
nic jiného nezbývalo.
Strýc tam odešel jako
komunista a byl zhnusen
"zlatokopy" a zbohatlíky, kteří lpěli na zabraném
majetku více, než někteří
odsunutí Němci a sedláci.
Odpovědět
při kolektivizaci. To jsem nakonec ale očekával
a ze Sudet to velmi dobře
znám. Lidé NÁHLE zbohatli
a stouplo jim to do hlavy
na rozdíl od těch, kteří
majetek nabývali pomalu
každodenní dřinou. Velké
usedlosti zabírali ti s
nejostřejšími lokty a na
mého strýce zbyl v Č. Vsi
pouze polorozpadlý dům
dobrovolně odsunutého
antifašisty, který odešel
do bývalé NDR. Určitě jste byli perzekvováni
tak, že vám nezbylo nic
jiného než studovat, aby
jste nefáral na šachtě
jako ti Šlonzáci, kterým
nic jiného nezbývalo.
Strýc tam odešel jako
komunista a byl zhnusen
"zlatokopy" a zbohatlíky, kteří lpěli na zabraném
majetku více, než někteří
odsunutí Němci a sedláci.
Jakub Graňák
8.4.2023 13:08 Reaguje na Břetislav MachačekMy jsme, milá pěsti dělnické třídy, který celý život tyje z majetků ukradených původním židovským vlastníkům, museli každičký metr pole na, kterém jsme od roku 90 do roku 99 hospodařili museli poctivě koupit, nebo si pronajmout. O roli synáčků bolševických papalášů, vašich pokrevních bratří, na našem krachu jsem se tu rozepisoval už mnohokrát, tudíž mi nestojí za to se s lidským odpadem vaší kategorie dál špinit. Jste ztělesněním všeho hnusu, kterým nás čtyřicet let diktatury proletariátu "obohatilo". Ve své sprostotě si ani nejste schopen uvědomit, že nebýt všech těch Rotschildů, Larischů... kteří vám tam vybudovali všechno, co jste pak ukradli, tak se dodneška přetahujete o misto za kravským ocasem, aby jste si ohřáli nohy v čerstvém kravinci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.4.2023 10:28 Reaguje na Jakub GraňákVidíte! V Kalifornii nikdy
nevládli komunisté a stavěly se
přehrady, kterými zásobovali
města v poušti a zavlažovali
pole. Zbytek vody čerpají z vrtů a už ji téměř vyčerpali.
Kdopak to asi tak byl a je?
Byli to a jsou nenažranci
( farmáři a zbohatlíci) A co
to vysychání řek u západních
sousedů? Oni tam vládli taky
komunisté meliorující pole a napřimující toky? Toto dělali lidé po staletí bez rozdílu politického myšlení a my je
tu pouze doháněli i v těch
negativech. Koukněte na Ebro
ve Španělsku, které vysychá
díky drancování vody pro ty
závlahy ve foliácích a sadech
s pomerančovníky. To je taky
práce komunistů ideologu ?
Odpovědět
nevládli komunisté a stavěly se
přehrady, kterými zásobovali
města v poušti a zavlažovali
pole. Zbytek vody čerpají z vrtů a už ji téměř vyčerpali.
Kdopak to asi tak byl a je?
Byli to a jsou nenažranci
( farmáři a zbohatlíci) A co
to vysychání řek u západních
sousedů? Oni tam vládli taky
komunisté meliorující pole a napřimující toky? Toto dělali lidé po staletí bez rozdílu politického myšlení a my je
tu pouze doháněli i v těch
negativech. Koukněte na Ebro
ve Španělsku, které vysychá
díky drancování vody pro ty
závlahy ve foliácích a sadech
s pomerančovníky. To je taky
práce komunistů ideologu ?
Karel Zvářal
7.4.2023 10:33 Reaguje na Břetislav MachačekJj, drenage pochází ze staročeštiny.
Odpovědět
Jakub Graňák
7.4.2023 21:48 Reaguje na Břetislav MachačekA to je nějak podstatné kdo je stavěl? Výsledek je stejný, v Kalifornii nenažraní velkokapitalisti, tady nenažraní proletáři, obojí za stejným účelem, který s nima máte společný i vy, prežrat se až k prasknutí a hlavně na cizí účet.
Odpovědět
Sl
BM
Břetislav Machaček
6.4.2023 18:56 Reaguje na Jakub GraňákKatastrofální přívalové deště nezadrží ani ty přehrady. V roce 1997 byla ale prázdná Slezská Harta napuštěna po okraj za 3 dny. Představte si, že by tato voda dotekla do Hradce nad Moravicí a dále po
proudu? Při tom množství vody v povodí
to sice nebylo záchranou, ale bylo to
zmírnění povodní alespoň na Moravici.
To Olše s jednou přehradou na Stonávce
byla jiný kabrňák, kdy trhala a ničila
břehy. A co vyváděla Opava bez budoucí přehrady Heřmínovy jste zažil a jaké
byly škody na Moravici? To, že někdo
včas neodpouští před lijáky přehrady je
něco jiného, ale kde to udělají, tak
minimálně povodeň zmírní. Nesnažte se
o to, že pro vás budu hledat nějaké
kubíky před a pod přehradami a o kolik
ji doteklo do Prahy méně, ale bez té
kaskády byl kdysi stržen Juditin most a
Karlův most přišel o tři oblouky. Nyní
se to ale nestalo díky přehradám, které
minimálně mírní dravost proudu, když už
nemohou mírnit množství vody. O fundovaná
data požádejte Povodí Vltavy a nechtějte,
abych vám dodal data s chybami na kterých pak budete zase bazírovat.
Odpovědět
proudu? Při tom množství vody v povodí
to sice nebylo záchranou, ale bylo to
zmírnění povodní alespoň na Moravici.
To Olše s jednou přehradou na Stonávce
byla jiný kabrňák, kdy trhala a ničila
břehy. A co vyváděla Opava bez budoucí přehrady Heřmínovy jste zažil a jaké
byly škody na Moravici? To, že někdo
včas neodpouští před lijáky přehrady je
něco jiného, ale kde to udělají, tak
minimálně povodeň zmírní. Nesnažte se
o to, že pro vás budu hledat nějaké
kubíky před a pod přehradami a o kolik
ji doteklo do Prahy méně, ale bez té
kaskády byl kdysi stržen Juditin most a
Karlův most přišel o tři oblouky. Nyní
se to ale nestalo díky přehradám, které
minimálně mírní dravost proudu, když už
nemohou mírnit množství vody. O fundovaná
data požádejte Povodí Vltavy a nechtějte,
abych vám dodal data s chybami na kterých pak budete zase bazírovat.
Jakub Graňák
8.4.2023 10:11 Reaguje na Břetislav MachačekVýborně, tímto jste ukázal sám sobě, jak debilní názory zastáváte. Katastrofální povodně přehrady nezadrží, o nějakém zpomalení nemůže být řeč, stačí se podívat na ten nový přeliv na Orlíku nebo kde se tím onehdá chlubili, ta desetitisíciletá voda totiž pádem ze sta metrů zbrzdí na nulu že? A pak si klidně hučí dál napřímeným korytem. Takže k čemu teda ty přehrady jsou, když ne k zadržování katastrofálních povodní? K zadržování běžných povodní? Těch, se kterými tu žije člověk od nepaměti a přizpůsoboval se jim nestavěním v záplavových oblastech? Tak za ty si můžete sami svou debilní bolševickou mantrou "Poručíme větru dešti" a chcete ji vytloukat další bolševickou mantrou "Co je tvoje, to je moje, a co je moje, po tom ti je hovno". Napravte vodní režim v krajině vraťte mokřady a rybníky tam, kde po staletí byly, zderegulujte desetitisíce km vodních toků, přerušte kilometry dlouhé nepřerušované odtokové linie, nastavějte poldry, svejly a bezodtokové příkopy ve vrstevnicích na svazích ( hle opatření na zadržení vody ve svahu - opakuju přímo vám už minimálně posté) a až všechno tohle vyjmenované uděláte, protože to bude stát jenom zlomek ceny přehrad, a ještě toto řešení problematiky vody v krajině ji bude řešit daleko komplexněji - až po tom všem, pokud to nebude stačit (ale ono to stačit bude), tak se můžem začít bavit o přehradách. Časy, kdy si pár kriplů v hydroprojektu ve věžáku v Ostravě hrálo s osudama lidí piškvorky jsou pryč, teď je nejvyšší čas začít napravovat škody.
Odpovědět
radim buffalo tobias
7.4.2023 01:07 Reaguje na Ondřej Švejdíkco tady děkuješ zločinecké KSČ za něco ?!!! ti právě zničili tisíce staletých selských rodů, když je v komunistické akci Kulak, všechny okradli a kriminalizovali !!!
Odpovědět
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 11:00 Reaguje na pavel peregrinPene Peregrine, právě to krátkozraké uvažování se projevuje u Vás, byť to asi nepřipustíte. Nepsal jsem o zadržování vody v mokřadu, to je Vaše interpretace. Předně se má voda zadržovat v podzemních kolektorech. Aby to fungovalo, tak jako kdysi, tak musí být schopna tuto vodu pojmout půda a dále ji předat do podloží. V tom je zakopaný pes. Máme nedostatek podzemních vod, protože většina odteče, než se vsákne. S tím souvisí způsob hospodaření s půdou na zemědělských pozemcích a lesních pozemcích. Schopnost retence půdy je několikanásobně snížena.
Peníze, které bychom dali do přehrady, můžeme mnohem účinněji investovat právě do této oblasti. Opatření v krajině stojí však řádově méně. Tady není prostor se rozepisovat, na to můžete mnoho informací najít jinde, jen je potřeba nelpět na dogmatech nebo dojmech.
Odpovědět
Peníze, které bychom dali do přehrady, můžeme mnohem účinněji investovat právě do této oblasti. Opatření v krajině stojí však řádově méně. Tady není prostor se rozepisovat, na to můžete mnoho informací najít jinde, jen je potřeba nelpět na dogmatech nebo dojmech.
pp
pavel peregrin
8.4.2023 14:19 Reaguje na Radim ZaňkaVzhledem k tomu, že celý život pracuji jako agronom, mě tato oblast není neznámá. O vsaku vody zde byly již popsány desítky stránek. V něčem s vámi souhlasím, to jest s menším vsakem půdy, ale zase to nelze paušalizovat, protože to závisí na způsobu obdělávání půdy a stačí kypřit, nemusí se orat, a vsak je normální.
Jenže vy jste mi neodpověděl na moji otázku- odkud by velkoměsta brala vodu, když ne z přehradních nádrží a tam se nejedná o spodní vodu.
Námitku, že se svým způsobem o spodní vodu jedná, protože jde v prvopočátku o pramen řeky, bohužel neberu.
I když jsou spodní vody někde snížené, přehrada se za určitý čas naplní a ten objem vody lze pak jemně korigovat i přes menší přítok z řeky.
Zásobování pitnou vodou pro obyvatelstvo v rozhodné míře jinak než cestou přehrady nevyřešíte a pokud si myslíte že ano, tedy mi popište řešení.
Odpovědět
Jenže vy jste mi neodpověděl na moji otázku- odkud by velkoměsta brala vodu, když ne z přehradních nádrží a tam se nejedná o spodní vodu.
Námitku, že se svým způsobem o spodní vodu jedná, protože jde v prvopočátku o pramen řeky, bohužel neberu.
I když jsou spodní vody někde snížené, přehrada se za určitý čas naplní a ten objem vody lze pak jemně korigovat i přes menší přítok z řeky.
Zásobování pitnou vodou pro obyvatelstvo v rozhodné míře jinak než cestou přehrady nevyřešíte a pokud si myslíte že ano, tedy mi popište řešení.
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 21:13 Reaguje na pavel peregrinBohužel já o voze, vy o koze... Já tady nepíšu nic o přehradách jako kolektoru pro pitnou vodu, ale o přehradách zako řešení povodní. Velká města jsou vodou zajištěna a co je, nepožaduji bourat.
O tom, že lze mnoho opatření provést na celé ploše povodí rychle a poměrně levně, než dlouho naříkat, shánět peníze a pak zase dlouho stavět přehradu s nejistými výsledky za peníze, které pak ani dalece nemusí vyrovnat potenciální škody, viz můj jiný příspěvek.
Tento článek byl o jednom případu. Na tuto situaci reaguji a neřeším jiná hlediska.
Jako agronom však asi víte, že nějaké nakypření nestačí. Stačí pro to, abyste vypěstoval nějaké plodiny, které potřebujete, ale já řeším hydrologii povodí, ne funkci pole.
Další věcí je samozřejmě i struktura půdy, pórovitost, edafon, prostě o tom by se dalo psát hodně. Když nakypříte, tak se voda vsákne pod povrch. A co dál? Kam pak teče? Správně by se měla vsakovat až k horninovému podloží a pak už jen podle propustnosti. Problém je v utužení podorničích vrstev a v tom, že se voda těžko přes toto utužení dostává. Pak se nedostane do kolektoru podzemních vod. A to nemluvím o nevhodně řešených odvodněních, které se zejména za minulého režimy dělaly hlava nehlava. Další problém je v tom, co se na polích pěstuje, jestli vegetace dokáže vodu držet nebo ta steče.
Zabývám se hlavně lesy, tam jsou také problémy se zadržováním vody. Už se nechci rozepisovat, co jsem chtěl, napsal jsem.
Odpovědět
O tom, že lze mnoho opatření provést na celé ploše povodí rychle a poměrně levně, než dlouho naříkat, shánět peníze a pak zase dlouho stavět přehradu s nejistými výsledky za peníze, které pak ani dalece nemusí vyrovnat potenciální škody, viz můj jiný příspěvek.
Tento článek byl o jednom případu. Na tuto situaci reaguji a neřeším jiná hlediska.
Jako agronom však asi víte, že nějaké nakypření nestačí. Stačí pro to, abyste vypěstoval nějaké plodiny, které potřebujete, ale já řeším hydrologii povodí, ne funkci pole.
Další věcí je samozřejmě i struktura půdy, pórovitost, edafon, prostě o tom by se dalo psát hodně. Když nakypříte, tak se voda vsákne pod povrch. A co dál? Kam pak teče? Správně by se měla vsakovat až k horninovému podloží a pak už jen podle propustnosti. Problém je v utužení podorničích vrstev a v tom, že se voda těžko přes toto utužení dostává. Pak se nedostane do kolektoru podzemních vod. A to nemluvím o nevhodně řešených odvodněních, které se zejména za minulého režimy dělaly hlava nehlava. Další problém je v tom, co se na polích pěstuje, jestli vegetace dokáže vodu držet nebo ta steče.
Zabývám se hlavně lesy, tam jsou také problémy se zadržováním vody. Už se nechci rozepisovat, co jsem chtěl, napsal jsem.
pp
pavel peregrin
9.4.2023 08:13 Reaguje na Radim ZaňkaVelká města jsou vodou zajištěna- samozřejmě, a díky čemu? Opět se dostanete k těm přehradám. Pointa příběhu je v tom, že pokud by dříve lidé uvažovali jako vy, tak by ta města zajištěna nebyla. O tom byla řeč a o ničem jiném, bohužel nepochopil jste smysl textu, v ostatním s vámi souhlasím.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.4.2023 14:00 Reaguje na pavel peregrinBuď jste si pozorně komentář pana Zaňka nepřečetl nebo jste nepochopil psaný text jeho příspěvku!
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.4.2023 20:55 Reaguje na Majka KletečkováCo vám není jasné paní Kletečková? Pan Zaňka jasně napsal, že přehrady nejsou potřeba a vše řeší spodní voda.
Moje reakce byla, ať tedy pan Zaňak předloží koncept zásobování velkoměst pitnou vodou jiným způsobem než pomocí přehrad.
Na to jsem se odpovědi dočkal ve smyslu, že města již zásobená jsou.
Moje reakce- a čím? Samozřejmě přehradami a doplnil jsem, že pokud by takto krátkozrace uvažovali naši předkové, tak dnes by se ta města zásobovala čím?
Abych byl objektivní, já samozřejmě nezpochybňuji nutnost a význam spodních vod a také vím o problémech způsobených utužením půdy, na to jsem již příliš starý a neskromně si dovolím říci i zkušený, jenže pan Zaňka se soustředí pouze na jeden problém a zcela vynechává druhý a mě vadí jeho nekomplexní myšlení.
Pokud jste s to to pochopit, pochopíte, v opačném případě sorry jako....
Odpovědět
Moje reakce byla, ať tedy pan Zaňak předloží koncept zásobování velkoměst pitnou vodou jiným způsobem než pomocí přehrad.
Na to jsem se odpovědi dočkal ve smyslu, že města již zásobená jsou.
Moje reakce- a čím? Samozřejmě přehradami a doplnil jsem, že pokud by takto krátkozrace uvažovali naši předkové, tak dnes by se ta města zásobovala čím?
Abych byl objektivní, já samozřejmě nezpochybňuji nutnost a význam spodních vod a také vím o problémech způsobených utužením půdy, na to jsem již příliš starý a neskromně si dovolím říci i zkušený, jenže pan Zaňka se soustředí pouze na jeden problém a zcela vynechává druhý a mě vadí jeho nekomplexní myšlení.
Pokud jste s to to pochopit, pochopíte, v opačném případě sorry jako....
MK
Majka Kletečková
10.4.2023 21:06 Reaguje na pavel peregrin"Radim Zaňka 8.4.2023 21:13
... Já tady nepíšu nic o přehradách jako kolektoru pro pitnou vodu, ale o přehradách jako řešení povodní. Velká města jsou vodou zajištěna a co je, nepožaduji bourat."
Článek je o přehradě, která má řešit povodně. Diskuse je proto o přehradách jako řešení povodní. Tak to cítím já.
Odpovědět
... Já tady nepíšu nic o přehradách jako kolektoru pro pitnou vodu, ale o přehradách jako řešení povodní. Velká města jsou vodou zajištěna a co je, nepožaduji bourat."
Článek je o přehradě, která má řešit povodně. Diskuse je proto o přehradách jako řešení povodní. Tak to cítím já.
pp
pavel peregrin
11.4.2023 06:55 Reaguje na Majka KletečkováVy to evidentně nechápete."Velká města jsou vodou zajištěna"!!! A jak je kdo zajistil? Přehradami!!
Takže někdo osvícený ty přehrady vybudoval, takže je to OK, města mají vodu a zabýváme se funkcí protipovodňovou. Ubezpečuji vás, že nebýt vltavské kaskády, ač si mnozí mudrlanti myslí opak, by Praha zažila něco, na co by dlouho vzpomínala a nejenom Praha.
Odpovězte mi na otázku- kdyby dříve lidé uvažovali tak, že přehrady nepotřebujeme, jak byste zásobovala velkoměsta vodou? A teď úplně pomiňte funci nebo nefunkci protipovodňovou.
Odpovědět
Takže někdo osvícený ty přehrady vybudoval, takže je to OK, města mají vodu a zabýváme se funkcí protipovodňovou. Ubezpečuji vás, že nebýt vltavské kaskády, ač si mnozí mudrlanti myslí opak, by Praha zažila něco, na co by dlouho vzpomínala a nejenom Praha.
Odpovězte mi na otázku- kdyby dříve lidé uvažovali tak, že přehrady nepotřebujeme, jak byste zásobovala velkoměsta vodou? A teď úplně pomiňte funci nebo nefunkci protipovodňovou.
MK
Majka Kletečková
11.4.2023 17:27 Reaguje na pavel peregrinDiskuse je o PLÁNOVANÝCH přehradách jako ŘEŠENÍ POVODNÍ. Stávající přehrady zásobující města vodou nikdo bourat nechce.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.4.2023 14:18 Reaguje na Majka KletečkováMusím vás opět zklamat. To, o čem píšete, je až v posledním odstavci PRVNÍHO PŘÍSPĚVKU páně Zaňky. odstavec začíná"Dále."
A je tam vznesena otázka, zda stojí za to řešit stoletou vodu v řádech desetimilionů. To nemůžete popřít a zároveň vám sděluji, že pokud si pan Zaňka myslí, že škody při stoleté vodě jsou v"nějakých desetimilionech", tak pouze upozorňuji, že mezi roky 96 a 2002 se vyskytly dvě sto a víceleté povodně a jestli tam byla škoda v nějakých desetimilionech, tak já jsem čínský bůh srandy.
A to ještě nebýt vltavské kaskády, tak škody byly mnoho, mnohokrát větší.
Tady se přesně ukazuje, že bohužel chybí praktický pohled na věc.
Odpovědět
A je tam vznesena otázka, zda stojí za to řešit stoletou vodu v řádech desetimilionů. To nemůžete popřít a zároveň vám sděluji, že pokud si pan Zaňka myslí, že škody při stoleté vodě jsou v"nějakých desetimilionech", tak pouze upozorňuji, že mezi roky 96 a 2002 se vyskytly dvě sto a víceleté povodně a jestli tam byla škoda v nějakých desetimilionech, tak já jsem čínský bůh srandy.
A to ještě nebýt vltavské kaskády, tak škody byly mnoho, mnohokrát větší.
Tady se přesně ukazuje, že bohužel chybí praktický pohled na věc.
MK
Majka Kletečková
6.4.2023 20:23Jsem přesvědčena o tom, že hlavním problémem je především nedostatek vody v krajině. Protipovodňovým opatřením prováděným formou kumulace říční vody v nových betonových nádržích nefandím.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 20:33 Reaguje na Majka KletečkováA jste pro dovoz zeleniny z foliáčů přes půlku Evropy, nebo dáte přednost domácí produkci z prosluněných polí z kapkovou závlahou (s využitím Nových Mlýnů)? P.S. Vím, přednost má nižší cena vodnatých koulí bez chuti a přírodních esencí.
Jakub Graňák
6.4.2023 20:47 Reaguje na Karel ZvářalDrtivá většina rajčat vypěstovanych v této zemi je z hydroponických skleníků, které výrazně šetří vodu
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 21:01 Reaguje na Karel ZvářalTo záleží jenom na vás, co kupujete...
Ale jedno vím jistě, dostatek vody objem tuzemské produkce zeleniny rozhodně nezvýší
Odpovědět
Ale jedno vím jistě, dostatek vody objem tuzemské produkce zeleniny rozhodně nezvýší
Karel Zvářal
6.4.2023 21:09 Reaguje na Jakub GraňákNa farmářské nejezdím, nemám na to náturu. Qelb mám pod okny a kupuji to, co ostatní (většina), abych měl přehled. Vitamíny mi dodává švestkovice, jakožto náhražka čerstvé zeleniny.-)
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 21:48 Reaguje na Karel ZvářalJá mám náturu si vypěstovat sám a slivovicu radši rozdám, už mě to po čtyřicítce nějak nešmakuje, ale zas je mi líto ty švestky naházet do hnoja.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 21:57 Reaguje na Jakub GraňákTak to mně právě začala šmakovat po čtyřicítce, kdy jsem prodělal silnou boreliózu. I víno, dřív to byla odporná kyselina. Asi to jsou léčivky, ale jen při správném dávkování. I pivo je zdravé. Všechno hořké prospívá zdraví.
Odpovědět
Jakub Graňák
7.4.2023 06:59 Reaguje na Karel ZvářalJo tak na borelku věřím, že to zabírá, ona obecně namá moc ráda zahřívání pěkně až ke kosti.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 20:57Otázka všem zdejším diskutérům, a očekávám upřímnou odpověď: Kdo je skutečně nucen šetřit a hospodařit s vodou? Ten kdo vidí na dno studny, nebo ten, pro něhož je voda na dosah kdykoliv otočením kohoutku? Odpovězte si sami a začněte se podle toho chovat, záhy s největší pravděpodobností zjistíte, že vody v přehradách je pro lidské potřeby víc než dost, viz zmíněné automyčky, etc, etc
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 21:06 Reaguje na Jakub GraňákJe to prosté: tak jako jste napojen na plyn (nebo aspoň někdo ze vsi) a elektřinu, můžete se připojit na vodovodní síť. Studna má význam někde na samotě (topení dřevem, agregát), voda z úpravny je naprosto nezávadná a vždy k dispozici. Právě prohlubování studní stahuje povrchovou vodu dolů a i kvůli tomu se krajina přehřívá-( Ale to už jsem tu několikrát (zcela zbytečně) vzpomínal...
Odpovědět
Jakub Graňák
6.4.2023 21:43 Reaguje na Karel ZvářalJakže jsou ty vrty hluboké že stahují povrchovou vodu? Vždycky jsem měl za to, že povrchová voda teče po povrchu. Té však asi odvedou vice napřímené povrchové toky, ze ano? Ovšem jako majitel klasické skružové deset skruží hluboké studny, tak jako téměř všichni v dědině, přiznávám že nejsem úplně v obraze, nicméně jsem si jist, že padesátimetrové vrty, které máte patrně na mysli jsou spíše fenoménem příměstských satelitů, jako ostatně veškeré plýtvavé nabobské chování, které tady jako forkboy s definitivou kritizuju
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 21:48 Reaguje na Jakub GraňákStudny jsou takové bodové ("odvodńovací") meliorace. Vodu nikam daleko neodvádějí, jen PODpovrchovou stahují dolů. Najděte na louce kaluž/sníženinu a vyhlubte tam pětimetrovou studnu. Kaluž tam vícekrát neuvidíte.
Odpovědět
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 11:16 Reaguje na Karel ZvářalTo jste někde nastudoval, nebo jse to Váš dojem s tou studnou?
Studna nestahuje vodu z povrchu, studna zpřístupňuje hladinu podzemní vody, která je zpravidla na úrovni vody ve studni, výjimkou je artézská studna a studna, ze které je vysoký odběr vody a která se nestačí napájet. U první je hladina nad hladinou podzemní vody, u druhé na spodině depresního kužele podzemní hladiny.
Ta kaluž na louce je většinou proto, že je tam utužená půda a ta nedokáže předávat vodu do podloží. Pak ji ale nepředá ani do studny. Na zdravé půdě je něco takového zcela výjimečné.
Odpovědět
Studna nestahuje vodu z povrchu, studna zpřístupňuje hladinu podzemní vody, která je zpravidla na úrovni vody ve studni, výjimkou je artézská studna a studna, ze které je vysoký odběr vody a která se nestačí napájet. U první je hladina nad hladinou podzemní vody, u druhé na spodině depresního kužele podzemní hladiny.
Ta kaluž na louce je většinou proto, že je tam utužená půda a ta nedokáže předávat vodu do podloží. Pak ji ale nepředá ani do studny. Na zdravé půdě je něco takového zcela výjimečné.
Karel Zvářal
8.4.2023 11:33 Reaguje na Radim ZaňkaMohu posloužit jen těžko doložitelnými ústními citacemi, jak pánovi "ukradl" soused vodu ve studni tím, že prohloubil tu svoji. A těch případů jsem zaznamenal několik.
Jinak děkuji za dotaz, myslel jsem, že je to všem jasné. Podzemní voda jsou spojité nádoby. V Americe zavlažovali z artézkých studní (někde v suché oblasti středozápadu), a zemský povrch se tam snížil/propadl o 9 m !! Voda se tam prostě nestíhá doplňovat. Podobně to funguje v našich šířkách u běžných studní. Voda se ani po deštích nedoplní na někdejší stav hladiny. Důvodem jsou hlubší odběratelé v okolí.
Odpovědět
Jinak děkuji za dotaz, myslel jsem, že je to všem jasné. Podzemní voda jsou spojité nádoby. V Americe zavlažovali z artézkých studní (někde v suché oblasti středozápadu), a zemský povrch se tam snížil/propadl o 9 m !! Voda se tam prostě nestíhá doplňovat. Podobně to funguje v našich šířkách u běžných studní. Voda se ani po deštích nedoplní na někdejší stav hladiny. Důvodem jsou hlubší odběratelé v okolí.
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 21:26 Reaguje na Karel ZvářalNení to tak jednoduché, jak píšete. Musel byste doložit, jak vypadají prosputné a neprosputné vrstvy pod podzemkem a jaké je jejich nasycení. Ty se mohou střídat.
Pokud udělá soused hlubší studnu, může se dostat do nižší zvodnělé vrstvy, přičemž dojde k narušení nepropustného podloží a voda z té vyšší vrstvy steče do té dolů. Běžný případ, který nastává hlavně tehdy, když se udělá studna bez řádného povolení a geologického posudku. Znám takové případy. Někdy se časem narušené podloží zacelí, ale je to na dlouho. Tady nikdo vodu nekrade, tady došlo k poškození izolátoru.
Druhou možností je, že soused má při stejné hladině podzemní vody vysoký odběr, pak se nestačí voda dorovnávat, vznikne výrazný depresní kužel, který zasahuje až do místa postižené studny, resp. pod ní. Potom je třeba, aby soused omezil odběr, protože jiné řešení není, pokud nechcete prohlubovat studnu. To ale s hloubkou jeho studny přímo nesouvisí. Pokud by odebíral málo, tak to bude v pořádku. Spíš je možnost, že prostě kapacita toho kolekturu nestačí pro tolik lidí. Každopádně ani tak nemohl tu vodu "ukrást".
Pokud "přečerpávání" někým způsobuje problémy, je nutné se obrátit na vodoprávní úřad, aby odběr omezil. Podrobnosti nevím.
Odpovědět
Pokud udělá soused hlubší studnu, může se dostat do nižší zvodnělé vrstvy, přičemž dojde k narušení nepropustného podloží a voda z té vyšší vrstvy steče do té dolů. Běžný případ, který nastává hlavně tehdy, když se udělá studna bez řádného povolení a geologického posudku. Znám takové případy. Někdy se časem narušené podloží zacelí, ale je to na dlouho. Tady nikdo vodu nekrade, tady došlo k poškození izolátoru.
Druhou možností je, že soused má při stejné hladině podzemní vody vysoký odběr, pak se nestačí voda dorovnávat, vznikne výrazný depresní kužel, který zasahuje až do místa postižené studny, resp. pod ní. Potom je třeba, aby soused omezil odběr, protože jiné řešení není, pokud nechcete prohlubovat studnu. To ale s hloubkou jeho studny přímo nesouvisí. Pokud by odebíral málo, tak to bude v pořádku. Spíš je možnost, že prostě kapacita toho kolekturu nestačí pro tolik lidí. Každopádně ani tak nemohl tu vodu "ukrást".
Pokud "přečerpávání" někým způsobuje problémy, je nutné se obrátit na vodoprávní úřad, aby odběr omezil. Podrobnosti nevím.
Jakub Graňák
6.4.2023 21:55 Reaguje na Jakub GraňákApropos: pokud je u nás v dědině už minimálně 100 let pořád stejný počet baráků i studní a obyvatel půlka tak kam se ty tři čtyři metry vody ve studni ztratily? Nikdo tu už pomalu nic nechová ani nepěstuje a manýry typu zavlažování trávníků se tu fakt nechytají
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 22:00 Reaguje na Jakub GraňákPočet je asi stejný, ale vsadím boty, že jich nemálo je prohlubovaných. Vyhlubte 20 m od své studny o 10m hlubší a sledujte, co se bude dít...
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 22:02 Reaguje na Karel ZvářalAle pozvěte si proutkaře, ať najde židlo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.4.2023 09:51 Reaguje na Jakub GraňákApropos namontujte si na čerpadlo u studny vodoměr
a porovnáme spotřebu vody. Bez vodoměru mají lidé
tendenci plýtvat stejně, jako zbohatlíci, kterých
cena vody nevzrušuje. Obojí je špatně, protože ani
ta voda ve vaši studni není POUZE vaše a kdo ji na
stejném prameni čerpá více, než ostatní, tak je
jako ten, kterému na ceně vody z vodovodu nezáleží.
Oba si její cenu uvědomí, až nebude jak ve studni,
tak ve vodovodu. U vodovodu z přehrady to téměř
nehrozí, ale suchá studna je dnes realitou, když
s vodou bude soused plýtvat. My to kdysi zažili
ve vykoupeném domě( vyvlastnění kvůli cihelně),
kdy se pro pitnou vodu jezdilo ke vzdáleným
sousedům. Na praní byla dešťovka a pro dobytek
voda z pískovny, která ukradla vodu studni. To
si pak začnete vážit vodovodu s čistou vodou.
V nové lokalitě je ta voda ve studni rezavá a
plavou po ní "mastné fleky" manganu ze slepenců
v podloží. Tehdy pochopíte cenu nezávadné vody
a její dostatek. Mí i vaši předci určitě neměli
takovou spotřebu vody jako my nyní už kvůli
hygieně a tak se nedivte poklesu spodní vody
ve studních. Jinak hezkým příkladem je třeba
štěrkovna sousedící z Odrou u nás. Je to něco
jako studna kopírující hladinu řeky a studny
v okolí jsou na tom taktéž. Pár dnů sucha a
pokles hladiny řeky o dvacet centimetrů a ty
studny a hladina štěrkovny kopírují hladinu
řeky. Na stejné zvodni je hladina stejná a tak
hledejte viníky poklesu vody ve studních mezi
svými sousedy. Jinak s těmi novousedlíky s vrty
máte pravdu. Ti vám stáhnou vodu z vaši studny,
ale není to hospodařením na okolní půdě, ale tím
vrtem. Leckdy se stane, že se vrtem přeruší
nepropustná vrstva a voda takzvaně uteče. To se třeba stalo v Kuksu, kde to byl vrt pro tepelné čerpadlo, který vysušil prameny pro Kuks. Pokud
chci ve studni o půl metru vody více, tak často
stačí udělat na blízkém potoce hráz(přehradu)
a budete mít ve studni více vody. Otázkou ale je,
že vy přehrady odmítáte ale pak se divím, že vám
nevadí ani ty malé vzniklé přehrazením potoků,
které se honosně nazývají mokřady. A co bobři, ti
nestavějí "přehrady" a nebo jak vznikla horská
jezera, kdy se sesunul do řeky svah a vznikla
"přehrada" zvaná jezero? Člověk pouze dělá to
samé co bobři a sesuvy půdy, ale cíleně. Naše
republika by bez přehrad, štěrkoven a rybníků
(plytké přehrady)byla zoufale "suchou" zemí bez
přírodních vodních ploch a být tu ve středověku
Graňáci a jim podobní, tak zatrhli i stavbu těch rybníků vyhlášených nyní rezervacemi. Možná to
v budoucnu potká i přehrady a mnohé by si to už
zasloužily nyní.
Odpovědět
a porovnáme spotřebu vody. Bez vodoměru mají lidé
tendenci plýtvat stejně, jako zbohatlíci, kterých
cena vody nevzrušuje. Obojí je špatně, protože ani
ta voda ve vaši studni není POUZE vaše a kdo ji na
stejném prameni čerpá více, než ostatní, tak je
jako ten, kterému na ceně vody z vodovodu nezáleží.
Oba si její cenu uvědomí, až nebude jak ve studni,
tak ve vodovodu. U vodovodu z přehrady to téměř
nehrozí, ale suchá studna je dnes realitou, když
s vodou bude soused plýtvat. My to kdysi zažili
ve vykoupeném domě( vyvlastnění kvůli cihelně),
kdy se pro pitnou vodu jezdilo ke vzdáleným
sousedům. Na praní byla dešťovka a pro dobytek
voda z pískovny, která ukradla vodu studni. To
si pak začnete vážit vodovodu s čistou vodou.
V nové lokalitě je ta voda ve studni rezavá a
plavou po ní "mastné fleky" manganu ze slepenců
v podloží. Tehdy pochopíte cenu nezávadné vody
a její dostatek. Mí i vaši předci určitě neměli
takovou spotřebu vody jako my nyní už kvůli
hygieně a tak se nedivte poklesu spodní vody
ve studních. Jinak hezkým příkladem je třeba
štěrkovna sousedící z Odrou u nás. Je to něco
jako studna kopírující hladinu řeky a studny
v okolí jsou na tom taktéž. Pár dnů sucha a
pokles hladiny řeky o dvacet centimetrů a ty
studny a hladina štěrkovny kopírují hladinu
řeky. Na stejné zvodni je hladina stejná a tak
hledejte viníky poklesu vody ve studních mezi
svými sousedy. Jinak s těmi novousedlíky s vrty
máte pravdu. Ti vám stáhnou vodu z vaši studny,
ale není to hospodařením na okolní půdě, ale tím
vrtem. Leckdy se stane, že se vrtem přeruší
nepropustná vrstva a voda takzvaně uteče. To se třeba stalo v Kuksu, kde to byl vrt pro tepelné čerpadlo, který vysušil prameny pro Kuks. Pokud
chci ve studni o půl metru vody více, tak často
stačí udělat na blízkém potoce hráz(přehradu)
a budete mít ve studni více vody. Otázkou ale je,
že vy přehrady odmítáte ale pak se divím, že vám
nevadí ani ty malé vzniklé přehrazením potoků,
které se honosně nazývají mokřady. A co bobři, ti
nestavějí "přehrady" a nebo jak vznikla horská
jezera, kdy se sesunul do řeky svah a vznikla
"přehrada" zvaná jezero? Člověk pouze dělá to
samé co bobři a sesuvy půdy, ale cíleně. Naše
republika by bez přehrad, štěrkoven a rybníků
(plytké přehrady)byla zoufale "suchou" zemí bez
přírodních vodních ploch a být tu ve středověku
Graňáci a jim podobní, tak zatrhli i stavbu těch rybníků vyhlášených nyní rezervacemi. Možná to
v budoucnu potká i přehrady a mnohé by si to už
zasloužily nyní.
Jakub Graňák
7.4.2023 22:02 Reaguje na Břetislav MachačekNepotřebuju si nic montovat, mám přehled skrz stočné 4,6 kubíků za měsíc na čtyřčlennou rodinu, tak až se v tom vašem ráji dopracujete na takové hodnoty, tak si na mě můžete začít otvírat ústa. A co se týče tech rybníků to už jsem tu vzpomínal, že ještě ani ne před šedesáti rokama jich tu bylo kolem kolem 200 ha, pak přišel nějakej pačurák z Ostravy, hráze nechal rozorat, skrz rybníky natáhl jak rysku rovnou svodnici a od té doby celá ta niva vysychá. Hlavně že kokotům v Ostravě díky zvýšené výměře polí klesla cena rohlíku o 0,00001 Kčs
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.4.2023 13:11 Reaguje na Jakub GraňákPohádky o takové spotřebě vykládejte
kanalizacím kvůli poplatkům a né mi.
Vy se nesprchujete, nesplachujete, neperete a neuklízíte?
Minimální hygiena 30 x 30 = 900 litrů
Minimální splachování 3x 5 x 30 = 450 l.
Minimální praní na osobu 2x 50= 100 litrů Minimální umytí nádobí 4x 25= 100 litrů Suma sumárum 1 550 litrů x 4 osoby je
více jak 6 kubíků za měsíc a na minima
věřím tak leda u nemytých bezdomovců.
Odpovědět
kanalizacím kvůli poplatkům a né mi.
Vy se nesprchujete, nesplachujete, neperete a neuklízíte?
Minimální hygiena 30 x 30 = 900 litrů
Minimální splachování 3x 5 x 30 = 450 l.
Minimální praní na osobu 2x 50= 100 litrů Minimální umytí nádobí 4x 25= 100 litrů Suma sumárum 1 550 litrů x 4 osoby je
více jak 6 kubíků za měsíc a na minima
věřím tak leda u nemytých bezdomovců.
Jakub Graňák
9.4.2023 14:31 Reaguje na Břetislav MachačekLžete tady vy, celé roky, opakovaně přistižen. Co taky čekat od komunisty, duševního mrzáka věřícího od počátku vylhané ideologii prosazované člověkem, který si vylhal i vlastní jméno, kde ani datum uskutečnění puče nebylo pravdivé.
Vím co platím, trativod jako šlonzáci skutečně nemám, do potoka to nemám přes cestu
Odpovědět
Vím co platím, trativod jako šlonzáci skutečně nemám, do potoka to nemám přes cestu
Karel Zvářal
9.4.2023 15:05 Reaguje na Jakub GraňákJako stíhaná PNG si měnily v historii jména různé postavy. A jestlipak víte, že VIL byl podporován z říšských peněz, aby revoluce Rusko oslabila a oni mohli vrhnout více vojáků na záp frontu? A o pár desetiletí později zahájili boj za čistou rasu a zničení sovětských marxistů-bolševiků. No nejsou ty historické konsekvence prčovní?
Odpovědět
Jakub Graňák
9.4.2023 16:24 Reaguje na Karel ZvářalJistě že vím, nejsem Machaček, jenže v jeho (VIL), případě něšlo o krycí jména (protože jich měl hned několik a užíval je ještě dříve než, se stal PNG), ale o manýru.
Měli v tom prsty Hindenburg s Ludendorffem. A proto taky s klidem v duši můžu tvrdit, že mezi nacismem a komunismem je nedělitelné pouto skrz ideologickou předsudečnou nenávist vůči skupinám obyvatelstva, kterou tady Machaček tak rád prezentuje aniž by si vůbec ve své debilitě uvědomoval, že hlásáním svých bludů podporuje nejhorší zvěrstva, která byla kdy v historii lidstva páchána. Proto taky nikdo soudný mi nemůže mít za zlé, že se mi bytostně hnusí a reaguju na něho velmi podrážděně. Kdo by si taky nechal jenom tak roky srát na hlavu někým, kdo zařazuje lidi do skupin podle příslušnosti k "třídě", že ano?
Odpovědět
Měli v tom prsty Hindenburg s Ludendorffem. A proto taky s klidem v duši můžu tvrdit, že mezi nacismem a komunismem je nedělitelné pouto skrz ideologickou předsudečnou nenávist vůči skupinám obyvatelstva, kterou tady Machaček tak rád prezentuje aniž by si vůbec ve své debilitě uvědomoval, že hlásáním svých bludů podporuje nejhorší zvěrstva, která byla kdy v historii lidstva páchána. Proto taky nikdo soudný mi nemůže mít za zlé, že se mi bytostně hnusí a reaguju na něho velmi podrážděně. Kdo by si taky nechal jenom tak roky srát na hlavu někým, kdo zařazuje lidi do skupin podle příslušnosti k "třídě", že ano?
Karel Zvářal
9.4.2023 16:42 Reaguje na Jakub GraňákNo, ono také je dlužno dodat, že býváte často jediný, kdo nesmyslně ostře proti němu vyjíždí. Dá se to formulovat i jinak, bez nadávek a překrucování smyslu příspěvku. Prostě tu příležitost zaútočit si vždy najdete, i když k tomu je nutno často "hledat mezi řádky". Když se v tomto budete krotit, nebude psát tak sáhodlouhé vysvětlivky, které jsou stejně k ničemu. Prostě klinčové dvojičky tady fungují, ať je řeč o čemkoliv.
Odpovědět
Jakub Graňák
9.4.2023 18:15 Reaguje na Karel ZvářalMinimálně dva roky jsem to zkoušel po dobrém, odpověď byla vždy stejná: ekologista, fanatik, ekoterorista, nedouk, sobec, sedlák (samozřejmě pejorativně), bohužel pro něj až příliš často postrádá erudici a převrací vše na ideologickou rovinu a háže lidi do jednoho pytle na základě svých domněnek a fabulací - a na tohle já jsem jako synek, který strávil tři čtvrtě života házením hnoje a ohnutý v řádku velmi alergický, obzvlášť když to mám poslouchat od někoho, kdo tento "laifstail" z vlastní pohodlnosti ani nezkusil, jak se tu opakovaně sám přiznal. Jak jste si jistě všiml reaguju tady takto agresivně, až na výjimky, výhradně na něj, s ostatními zjevně tento problém nemám, to taky jistě vypovídá o tom, že problém bude asi někde jinde, než na mojí straně.
Zastávám jednoduché krédo: Žij, a nech žít. Nelíbí se ti život v zaplavované nížině? Odstěhuj se jinam a nenuť jiné, kteří žijí tam kde to milují, aby se odstěhovali pryč, protože tobě se nechce hnout prdelí, to je to celé. Skončit na huntě kvůli zájmům po morální a lidské stránce silně pokřiveným jedincům jsem, ač možná ve vašich očích mlád, zažil už mnohokrát a nemíním to trpět nikomu, ani když se mně to přímo nedotýká
Odpovědět
Zastávám jednoduché krédo: Žij, a nech žít. Nelíbí se ti život v zaplavované nížině? Odstěhuj se jinam a nenuť jiné, kteří žijí tam kde to milují, aby se odstěhovali pryč, protože tobě se nechce hnout prdelí, to je to celé. Skončit na huntě kvůli zájmům po morální a lidské stránce silně pokřiveným jedincům jsem, ač možná ve vašich očích mlád, zažil už mnohokrát a nemíním to trpět nikomu, ani když se mně to přímo nedotýká
BM
Břetislav Machaček
10.4.2023 08:45 Reaguje na Jakub GraňákUdělejme dohodu pane,
ať tu nezaplevelujeme diskusi! Nereagujme už
vzájemně na příspěvky a
ušetříte si čas a nervy.
Budu respektovat vaše
názory, ač jsou hloupé
a vy se pokuste o totéž
a ať se k nim vyjádří
jiní. Jsem pro vás rudý
hadr na býka a reagujete,
jak reagujete. Ano lišíme se v mnoha pohledech na
různé věci, ale netrpím
nenávistí vůči vám, ale
vyvracím jen vaše názory. Tímto s tím končím a
pište si co chcete.
Odpovědět
ať tu nezaplevelujeme diskusi! Nereagujme už
vzájemně na příspěvky a
ušetříte si čas a nervy.
Budu respektovat vaše
názory, ač jsou hloupé
a vy se pokuste o totéž
a ať se k nim vyjádří
jiní. Jsem pro vás rudý
hadr na býka a reagujete,
jak reagujete. Ano lišíme se v mnoha pohledech na
různé věci, ale netrpím
nenávistí vůči vám, ale
vyvracím jen vaše názory. Tímto s tím končím a
pište si co chcete.
sv
sv
10.4.2023 13:21 Reaguje na Břetislav MachačekNO tak proč pořád reaguješ hloupý názore machačku.
Odpovědět
Jakub Graňák
11.4.2023 07:05 Reaguje na Břetislav MachačekOK, nechme to být... naše životní zkušenosti se diametrálně liší, tudíž nemá cenu se tu dál přetahovat, jeden druhého stejně nepřesvědčíme
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.4.2023 14:14 Reaguje na Jakub GraňákJsem vám vděčná za to, že jste ani za tu dlouhou dobu na Machačkovy bláboly, demagogie a ohýbání skutečnosti nerezignoval a logickými argumenty na ně reagujete!
Odpovědět
Karel Zvářal
6.4.2023 21:27 Reaguje na Jakub GraňákTakže jak vidíte, je to fifty fifty. Vy bojujete proti přehradám, já proti inflaci a prohlubování studní. Jsem si jist, že to druhé je mnohem více antieko, než kdy aktivisté tušili...
Odpovědět
radim buffalo tobias
7.4.2023 01:24pozemky prodali asi první ti co k nim lehce a levně za pár korun, přišli po válce. třeba havíři co měli dost peněz a tak levně nakoupili a jejich potomci zase " výhodně " prodali, protože kdo by na tu chalupu v takové díře bez obchodu a hospody pak jezdil, že ? 1 známý tam jezdil na chalupu i na delší čas, když neměl v OV kde bydlet a jeho bývalá žena mu pak dovolila na chalupě dlouhodobě vegetovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.4.2023 10:45 Reaguje na radim buffalo tobiasSudety osídlovali po Němcích různí lidé od bezzemků po zlatokopy.
O některé domy nebyl zájem a nebýt těch havířů, tak zanikly. To,
že je dnes jejich potomci prodávají je dáno tím, že se nechtějí
rekreovat jako jejich rodiče prací na domech a raději si za ty
peníze koupí zájezd do Karibiku. K tomuto je vychovala konzumní
společnost, která je o pomíjivých hodnotách a o nicnedělání. No
a dnešní doba k tomu přispěla i tím jak píšete. Bez obchodu, bez
hospody, nyní bez pošty a hromadné dopravy se tam nikdo nehrne.
"Díru" z pohraničí udělal hlavně nový režim, kde zafungovala ta
neviditelná ruka trhu. Je to vina dnešních vlád, že se venkov
vylidňuje a že ho považujete za "díru". Máte možnost osídlit
pohraničí a ukázat, jak se tam dá celoročně žít. Možná tam ani
nebudete mít internet a telefonovat budete chodit někam na kopec.
Odpovědět
O některé domy nebyl zájem a nebýt těch havířů, tak zanikly. To,
že je dnes jejich potomci prodávají je dáno tím, že se nechtějí
rekreovat jako jejich rodiče prací na domech a raději si za ty
peníze koupí zájezd do Karibiku. K tomuto je vychovala konzumní
společnost, která je o pomíjivých hodnotách a o nicnedělání. No
a dnešní doba k tomu přispěla i tím jak píšete. Bez obchodu, bez
hospody, nyní bez pošty a hromadné dopravy se tam nikdo nehrne.
"Díru" z pohraničí udělal hlavně nový režim, kde zafungovala ta
neviditelná ruka trhu. Je to vina dnešních vlád, že se venkov
vylidňuje a že ho považujete za "díru". Máte možnost osídlit
pohraničí a ukázat, jak se tam dá celoročně žít. Možná tam ani
nebudete mít internet a telefonovat budete chodit někam na kopec.
Sl
Slovan
7.4.2023 19:23 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste fakt tydýt. Třeba já v tom pohraničí celoročně žiju a rozhodně se odsud nechystám. Je tu krásně. A představte si, internet tu je úplně v pohodě, dokonce i telefonovat může aniž bych šel na kopec. Ostatně ta vaše Karviná se vylidňuje snad ještě víc… divný.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 20:12 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, klid, vlkofilní tydýt se musel projevit, bez toho urážení nemůže bejt. Ale s tou Karvinou Vám dal nechca za pravdu.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.4.2023 20:18 Reaguje na Karel ZvářalPřed pár lety šel pořad z keréhosi jejich výběžku, jak to tam stojí všechno za... (jak je to "úžasné").
Odpovědět
Sl
Slovan
7.4.2023 21:33 Reaguje na Karel ZvářalTak když to říkali v televizi, tak to samozřejmě MUSÍ být pravda, tydýte. Já jsem tu třeba maximálně spokojen… krásná příroda, klid. A dobře placená práce půl hoďky. Nic víc nepotřebuju.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.4.2023 10:34 Reaguje na Karel ZvářalVíte ono se rychle zapomíná na příčiny a na to, že
tu lidé dělali Mamulovy mimořádné pracovní soboty,
aby mohli na vagóny napsat: "Uhlí pro Prahu", která
se o víkendu rekreovala na chatách. My ty jejich
moudra už dávno známe a proto ani lidé nebrání
dětem jít za lepším z kraje, na který se zapomíná.
Prázdné byty jsou tu odložištěm problémových osob
stejně, jako jinde v pohraničí a pak lze poukazovat
na horší morálku, dlouhodobou nezaměstnanost a na
horší vzdělanost. V Praze zubaři z nudy(za peníze)
bělí lidem zuby a tu lidé jezdí trhat zuby do
Polska, odkud před 20 léty jezdili lidé k zubařům sem. Plat havíře je dnes na úrovni sekretářky
v Praze a nezbývá nic jiného, než jezdit nakupovat
do Polska. On ten anonym asi nikdy neochutnal
manuální práci a nepoznal skutečnou dřinu. Tady
havíři a hutnici dřeli, ale pro děti chtěli něco
jiného. Dnes tu zůstali sami bez dětí žijících
jinde. Jinak krásně je všude, kde se člověk cítí doma a má k tomu vztah. Někdo je ale doma všude a nemá k tomu ani vztah. Znám lidi, co odešli za přírodou a po čase se vrátili pokorně za lékařem, obchodem a úřadem ve vedlejší ulici. A anonym je mlád, lékař mu ještě nevzal řidičák a zřejmě má velké příjmy. To se pak dá žít i na Sibiři a ne pouze v pohraničí bez lékařů a obchodů.
Odpovědět
tu lidé dělali Mamulovy mimořádné pracovní soboty,
aby mohli na vagóny napsat: "Uhlí pro Prahu", která
se o víkendu rekreovala na chatách. My ty jejich
moudra už dávno známe a proto ani lidé nebrání
dětem jít za lepším z kraje, na který se zapomíná.
Prázdné byty jsou tu odložištěm problémových osob
stejně, jako jinde v pohraničí a pak lze poukazovat
na horší morálku, dlouhodobou nezaměstnanost a na
horší vzdělanost. V Praze zubaři z nudy(za peníze)
bělí lidem zuby a tu lidé jezdí trhat zuby do
Polska, odkud před 20 léty jezdili lidé k zubařům sem. Plat havíře je dnes na úrovni sekretářky
v Praze a nezbývá nic jiného, než jezdit nakupovat
do Polska. On ten anonym asi nikdy neochutnal
manuální práci a nepoznal skutečnou dřinu. Tady
havíři a hutnici dřeli, ale pro děti chtěli něco
jiného. Dnes tu zůstali sami bez dětí žijících
jinde. Jinak krásně je všude, kde se člověk cítí doma a má k tomu vztah. Někdo je ale doma všude a nemá k tomu ani vztah. Znám lidi, co odešli za přírodou a po čase se vrátili pokorně za lékařem, obchodem a úřadem ve vedlejší ulici. A anonym je mlád, lékař mu ještě nevzal řidičák a zřejmě má velké příjmy. To se pak dá žít i na Sibiři a ne pouze v pohraničí bez lékařů a obchodů.
Karel Zvářal
8.4.2023 10:52 Reaguje na Břetislav MachačekNěkteré bláboly nemá cenu vůbec komentovat. Ti lidé to mají jen z doslechu, resp. z jednostranně popisované reality. Jsou také manipulováni, a vůbec nikomu nevadí, proč článek s nulovými komenty vévodí čtenosti komentářů:-) A podobně je to i v běžném životě. Něco příkrášlíme, na jiné napliveme. Media mají velkou moc, a manipulátoři to dobře vědí.
Odpovědět
sv
sv
8.4.2023 12:19 Reaguje na Karel ZvářalTak proč ty bláboly komentuješ manipulovaný karlíku. Zvlášť kdy "to máš" evidentně z doslechu. Machačkovi, kterému díky faktům teče vzteky pěna z huby a kterou pak všude roztřikuje, už stejně není pomoci.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.4.2023 12:31 Reaguje na svChudáčku maličký, já to mám odpozorované nebo z důvěryhodných zdrojů. Mně tu nikdo nebude valit klíny o desetinové zádržnosti lesní po těžbě/probírce. Zkus najít tento blábol někde na gůglu, a klidně si tomu věř!-)
Odpovědět
sv
sv
8.4.2023 14:19 Reaguje na Karel ZvářalNepochybuju, že na "valení klínu" jsi odporník. Třeba o tom "jak to máš odpozorované", ... evidentně ze seriálu pro pamětníky Velké sedlo, tedy soudě dle machačkových a tvých pohádek z komunistického mechu a kapradí, kterými se tady navzájem oblažujete. Prozatím to vypadá, že krom valení kraluješ taky v tahání ... kačera.
Odpovědět
sv
sv
8.4.2023 17:48 Reaguje na Karel ZvářalPříčinu smradlavé louže, která se kolem tebe šíří, hledej mezi vlastní židlí a vlastní klávesnicí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.4.2023 13:17 Reaguje na Karel ZvářalŽe mu vůbec odpovídáte. Je to
provokatér stydící se sám
za sebe a vystupuje jako anonym, aby nebyl terčem kritiky příbuzných a známých.
Odpovědět
provokatér stydící se sám
za sebe a vystupuje jako anonym, aby nebyl terčem kritiky příbuzných a známých.
sv
sv
9.4.2023 17:53 Reaguje na Břetislav MachačekAno, internetový anonyme machačku, fakta tě dokážou vyprovokovat do běla. To je evidentní už dlouhou dobu.
Odpovědět
sv
sv
8.4.2023 12:16 Reaguje na Břetislav MachačekTak, tak, machačku, známe moudra té komunistické zrůdy, díky které (mimo jiné) domy a pole na kterých hospodařili celé generace byly zabaveny a zničeny, až se nakonec propadla celá Karviná, o zničeném zdraví a životech horníků nemluvě. "Problémové osoby", machačku byli stěhováni do Slezska celou tu zrůdnou dobu. To co vidíme dnes je důsledek komunistických zásahů do demografie, machačku. O prodotovaných miliardách nemluvě. A proč? Nikoli kvůli uhlí pro Prahu ale kvůli uhlí do hutí na tanky, které buď rezly ve skladech, nebo šly takřka zdarma russovětům nebo africkým lidojedům typu kaddáfího, kteří ani tu dumpingovou cenu nebyli sto uhradit a dodnes dluží.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.4.2023 16:03Opakovaně jsem se kriticky vyjadřoval k nedostatečné protipovodňové fci přehrad, resp. k nekoncepčnosti v přecházení povodní. Za sebe bych zvýšil několikanásobně retenční kapacitu Lipna, Sl. Harty, Šance a Slušovic (jako ten nejminimalističtější příklad). Tak, aby opravdu sloužily k tomu, na co byly kdysi dávno zamýšleny a projektovány.
Pravdou je, že zásob pitné vody (v přehradních nádržích) máme dostatek. Je otázka, nakolik jsou využitelné velké vodní zdroje štěrkoven, zejména s ohledem na hygienické normy pitné vody. Domnívám se, že dnešní technologie jsou na takové výši, aby šlo odstranit biologické či chem. znečištění (např. dusičnany).
A konečně k často diskutovanému špatnému vztahu k půdě a krajině (její vodozádržnosti) již zde bylo také řečenov minulosti dost. Jeho řešení není ani tak otázka financí, jako ve změně myšlení v exploataci krajiny. Že se v tomto směru objevují první vlaštovky, vidíme všichni. Prospívá to nejen vodní režimu a MVC, ale i diverzitě (obojživelníci, vážky aj.). Ale jelikož je to běh na dlouhou trať, je nutno v tomto trendu pokračovat.
Odpovědět
Pravdou je, že zásob pitné vody (v přehradních nádržích) máme dostatek. Je otázka, nakolik jsou využitelné velké vodní zdroje štěrkoven, zejména s ohledem na hygienické normy pitné vody. Domnívám se, že dnešní technologie jsou na takové výši, aby šlo odstranit biologické či chem. znečištění (např. dusičnany).
A konečně k často diskutovanému špatnému vztahu k půdě a krajině (její vodozádržnosti) již zde bylo také řečenov minulosti dost. Jeho řešení není ani tak otázka financí, jako ve změně myšlení v exploataci krajiny. Že se v tomto směru objevují první vlaštovky, vidíme všichni. Prospívá to nejen vodní režimu a MVC, ale i diverzitě (obojživelníci, vážky aj.). Ale jelikož je to běh na dlouhou trať, je nutno v tomto trendu pokračovat.
RZ
Radim Zaňka
8.4.2023 21:39 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu. Napsal jsem to tady na více místech. Ale problém je opravdu v tom myšlení. Myslím, že není možné jej změnit u konkrétních lidí, většina lidí nefunguje tak, že přehodnocuje svůj pohled podle aktuální úrovně poznání společnosti. Je to generační problém a řešení je v jejich obměně. Něco jako s DOL kanálem, jedna velká fraška. Ono to nakonec stejně nakonec ztroskotá na financích a asi dobře.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.4.2023 09:35 Reaguje na Radim ZaňkaNevím, zda je dobře, když spousta projektů ztroskotá kvůli
financím, které se mimochodem používají mnohdy nesmyslně.
Po 2.sv. válce taky republika neoplývala financemi, ale šla
cestou investic do budoucnosti na rozdíl od kosmetických
úprav stávajícího stavu dnes. Momentálně plynou investice
do dálnic, které slouží hlavně tranzitu a kamionové dopravě
nahrazující ostatní druhy přeprav a to i těch, které by
ji mohly nahradit daleko ekonomičtěji a ekologičtěji. Je
zde ale dán trend rychlosti přepravy i pro zboží na sklad,
které pak leží týdny ve skladech. Je to dáno ekonomickými
stimuly, kdy se tržně nakupuje a tržně prodává a je nutná
ta rychlá přeprava. Lidstvo ale jednou dosáhne stropu, až
zjistí, že se dalo po špatné cestě, ale reparát nebude už
asi možný. Uvolnit blokovaná území znamená je i zastavět
a opětovný výkup bude složitější a dražší. Možná dojde na
lítost a kritiku dnešních rozhodnutí, ale nebude už koho
za to trestat. Nerad spekuluji, ale blokovaná území na DOL
vlastnil většinou stát a ten je nyní asi rozprodá za pár
korun, ale jednou mohou mít cenu násobně větší. Tak to tu
ale funguje 30.let, kdy se stát levně zbaví "nepotřebného"
a obratem to má cenu zlata. Odtud vítr věje a bylo ho jen
třeba změnit na vítr s vůní "ekologismu". Přál bych vám
vidět kdo vše skupoval v okolí budoucí D47(dnes D1) pole
s vidinou průmyslových zón a skladů. Tito investoři jsou
zklamaní, že o to není zájem a přesunuli svůj zájem na
okolí řek blokované dosud stavební uzávěrou kvůli DOLu.
Pak pochopíte, proč proti němu brojili a jsou štěstím bez sebe. Dovedu si ale taky představit, že ty stavby u řek
bude třeba nějak chránit před povodněmi a bude to stát
možná více, než ten DOL a pro přírodu to bude nakonec
horší. Ono vila u řeky je lepší, než u dálnice a cena
pozemku bude odpovídající. O to tu mnohým šlo a stačí se
kouknout komu ty pozemky nyní patří a kdo je bude brzo
vlastnit. Ano máte pravdu, že jde o problém generační,
protože starší generace byla vychována v kolektivizmu
a ta nynější v individualismu. Nyní jde každému o to,
abys zabezpečil sebe a svoji rodinu za každou cenu a věc
celku je mu ukradená. Nač mi je JE, když mám SVÉ soláry,
nač je mi HD, když mám tři auta, nač je mi přehrada, když mám vodu z vrtu, nač mi jsou levné potraviny, když mám i
na ty drahé, nač je mi důchodový systém, když jsem milionář
atd. Prostě je tu kvantum lidí, kteří to SVÉ mají a CELEK
je jim u zádele. Když tu nebude k žití, tak sbalí gold karty a odletí jinam, ale ten zbytek by se o ten celek zabývat měl, gold karty nemá a na chudé není nikdo nikde zvědavý!
Odpovědět
financím, které se mimochodem používají mnohdy nesmyslně.
Po 2.sv. válce taky republika neoplývala financemi, ale šla
cestou investic do budoucnosti na rozdíl od kosmetických
úprav stávajícího stavu dnes. Momentálně plynou investice
do dálnic, které slouží hlavně tranzitu a kamionové dopravě
nahrazující ostatní druhy přeprav a to i těch, které by
ji mohly nahradit daleko ekonomičtěji a ekologičtěji. Je
zde ale dán trend rychlosti přepravy i pro zboží na sklad,
které pak leží týdny ve skladech. Je to dáno ekonomickými
stimuly, kdy se tržně nakupuje a tržně prodává a je nutná
ta rychlá přeprava. Lidstvo ale jednou dosáhne stropu, až
zjistí, že se dalo po špatné cestě, ale reparát nebude už
asi možný. Uvolnit blokovaná území znamená je i zastavět
a opětovný výkup bude složitější a dražší. Možná dojde na
lítost a kritiku dnešních rozhodnutí, ale nebude už koho
za to trestat. Nerad spekuluji, ale blokovaná území na DOL
vlastnil většinou stát a ten je nyní asi rozprodá za pár
korun, ale jednou mohou mít cenu násobně větší. Tak to tu
ale funguje 30.let, kdy se stát levně zbaví "nepotřebného"
a obratem to má cenu zlata. Odtud vítr věje a bylo ho jen
třeba změnit na vítr s vůní "ekologismu". Přál bych vám
vidět kdo vše skupoval v okolí budoucí D47(dnes D1) pole
s vidinou průmyslových zón a skladů. Tito investoři jsou
zklamaní, že o to není zájem a přesunuli svůj zájem na
okolí řek blokované dosud stavební uzávěrou kvůli DOLu.
Pak pochopíte, proč proti němu brojili a jsou štěstím bez sebe. Dovedu si ale taky představit, že ty stavby u řek
bude třeba nějak chránit před povodněmi a bude to stát
možná více, než ten DOL a pro přírodu to bude nakonec
horší. Ono vila u řeky je lepší, než u dálnice a cena
pozemku bude odpovídající. O to tu mnohým šlo a stačí se
kouknout komu ty pozemky nyní patří a kdo je bude brzo
vlastnit. Ano máte pravdu, že jde o problém generační,
protože starší generace byla vychována v kolektivizmu
a ta nynější v individualismu. Nyní jde každému o to,
abys zabezpečil sebe a svoji rodinu za každou cenu a věc
celku je mu ukradená. Nač mi je JE, když mám SVÉ soláry,
nač je mi HD, když mám tři auta, nač je mi přehrada, když mám vodu z vrtu, nač mi jsou levné potraviny, když mám i
na ty drahé, nač je mi důchodový systém, když jsem milionář
atd. Prostě je tu kvantum lidí, kteří to SVÉ mají a CELEK
je jim u zádele. Když tu nebude k žití, tak sbalí gold karty a odletí jinam, ale ten zbytek by se o ten celek zabývat měl, gold karty nemá a na chudé není nikdo nikde zvědavý!
sv
sv
10.4.2023 13:19 Reaguje na Břetislav MachačekZřejmě máš na mysli ty "investice do budoucnosti", které v roce 1953 skončily totálním krachem komoušské centrální gospodarki, což komunističtí zločinci následně řešili totálním okradením veškeré populace (tedy krom vybraných soudruhů). Že kosmetická úpravo machačku.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.4.2023 17:07 Reaguje na Břetislav Machaček1+. Za všechny příspěvky. Zrušení územní ochrany DOL je pomsta a jasný antizeman a škodlivé pro krajinu víc než 50 přehrad. Visla- Odra - možná Dunaj by bylo prospěšné.
Odpovědět
.JPG){kind=link}