https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-berline-protestovali-vcelari-kvuli-pouzivani-glyfosatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Berlíně protestovali včelaři kvůli používání glyfosátu

17.1.2020 00:22 | BERLÍN (ČTK)
Dvojice braniborských včelařů včera na protest proti agrární politice německé vlády složila před berlínským sídlem ministerstva zemědělství dvě a půl tuny medu kontaminovaného glyfosátem, část včelího produktu pak vylila na schody budovy. / Ilustrační foto
Dvojice braniborských včelařů včera na protest proti agrární politice německé vlády složila před berlínským sídlem ministerstva zemědělství dvě a půl tuny medu kontaminovaného glyfosátem, část včelího produktu pak vylila na schody budovy. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Dvojice braniborských včelařů včera na protest proti agrární politice německé vlády složila před berlínským sídlem ministerstva zemědělství dvě a půl tuny medu kontaminovaného glyfosátem, část včelího produktu pak vylila na schody budovy. Původně se očekávalo, že pár přiveze do Berlína čtyři tuny medu, které kvůli obsahu kontroverzního herbicidu musí zničit.
 

Včelaři tvrdí, že ministryně zemědělství Julia Klöcknerová činí jen málo pro ochranu včel a zajištění druhové rozmanitosti. Ministerstvo ale podle agentury DPA v prohlášení uvedlo, že braniborský případ, kdy obsah glyfosátu v medu překročil hraniční množství stanovené Evropskou unií, je pouze ojedinělý.

Glyfosát vyvinula společnost Monsanto, která herbicid uvedla na trh pod obchodním názvem Roundup. Firmu Monsanto předloni v červnu koupil německý agrochemický a farmaceutický konglomerát Bayer, který kvůli zdravotním dopadům herbicidu čelí tisícovkám žalob.

Chemickou látku glyfosát označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.1.2020 19:39
Pro zdejší milovníky masivního užívání chemikálií (p. Šimůnek, SV...): roundupu se nenažerem
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 10:17 Reaguje na Jakub Graňák
Hysterie kolem Roundupu a dalších pro člověka reálně málo škodlivých chemikálií je naprosto nesmyslná a je založena jen na lžích a podvodech, šířených zelenými.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2020 11:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Na světě nežijeme sami, o škodlivosti pro ostatní organismy toho víme kulové
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 14:39 Reaguje na Jakub Graňák
Konkrétně o tom Roundupu se toho ví relativně dost. A je daleko méně toxický než jiné, běžně používané, agrochemikálie. A bez chemie není úroda (v takovém množství, aby to stačilo na výrobu potravin pro místní spotřebu).
Odpovědět

18.1.2020 18:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Asi to nevíte, ale ČR vyprodukuje každoročně (až na drobné výjimky) více obilnin, než je sama schopna zkonzumovat a to o statisíce tun viz situační a výhledové zprávy MZE. Problém soběstačnosti nespočívá v objemech produkce, ale v absenci zpracovatelských kapacit.
Tudíž stačí (jak jsem uváděl jinde) vyšší příjem za t. pro zemědělce, aby jim byl kompenzován nižší výnos z ha (bez použití chemikálií) a citlivější přístup k půdě.

Produkujeme nadbytek surovin na úkor přírody...
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 10:34 Reaguje na
Jenže ty "nadbytky" financují dovoz těch potravin, které sami vypěstovat nedokážeme. Od rýže až po exotické ovoce.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.1.2020 11:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Prostředky inkasované za prodej nadbytků končí v kapsách producentů, nebo překupníků (např. agrofert).
Pokud vím, tak intervenční nákup obilí, se konal naposledy někdy kolem roku 2006 (nějakých 300000 tun)
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

23.1.2020 13:22 Reaguje na
Glyfosat se pouziva prave kvuli tomu ciltivejsimu pristupu k pude. Alternativou je hluboka orba, ktera zejmena v obodbi sucha, ktere ted tak trochu zazivame, pudu dost bezohledne nici. A na rozdil od glyfosatu nici i vetsinu pudniho edafonu.
Odpovědět
sv

18.1.2020 12:35 Reaguje na Jakub Graňák
Chtěl jsi říct, že bez roundupu se nenažereš.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2020 12:50 Reaguje na
Ale kdepak mourku, jen mě leze krkem, že mi chcípne každoročně půlka včelstev, kvůli takovým nenažrancům, jako jsi ty. Někdy si to zkus, možná pochopíš, jak je to náročná práce. A navíc musím to svinstvo polykat v medu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 14:39 Reaguje na Jakub Graňák
Je opravdu otázka, zda vám chcípají na Roundup, nebo spíš něco jiného.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2020 17:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Poučte mě, a především mého tchána, který včelaří 60 let a to co se děje teď nepamatuje. Míra chemizace zemědělství je bezprecedentní. Víte, já jsem to osvědčení pro nakládání s agrochemikáliemi ve výkonu své práce získal také(protože jsem s pesticidy pracoval), takže vím naprosto dokonale o co kráčí. Dnes těmito jedy může nakládat v podstatě kdejaký tupec, což se také zhusta děje. Desikace roundupem to je přímo ukázkový příklad nadužívání, stříká se to po ulicích, kolejištích... nejde o nic jiného, než o snahu ušetřit za práci na úkor přírody.
Odpovědět
sv

19.1.2020 01:58 Reaguje na Jakub Graňák
Míra chemizace zemědělství je o dost nižší než za minulého režimu, bobečku. Místo hysterie, ty pouč svého tchána o varoáze, nebo o tom jak má zazimovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.1.2020 09:53 Reaguje na
Varoázu ve včelstvech nemáme a v zazimování problém není, včely sedí každou zimu na 20 kilech zásob. Neuč orly lítat
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 10:36 Reaguje na Jakub Graňák
Tak je tam asi jiný problém. Pokud budete vše svádět na "zlý Roundup", který s největší pravděpodobností za nic nemůže, tak vám holt ty včely vyhynou na to, co je skutečně hubí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.1.2020 10:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Problém znám - chemický koktejl, který si donesou z celého okolí. Nic jiného se v průběhu dekád tolik nezměnilo
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 14:43 Reaguje na Jakub Graňák
Pak to může být interakce podprahových / podlimitních dávek. To beru, protože tohle existuje a je to i popsáno v literatuře. Pak je ovšem třeba se zaměřit na to, které konkrétní látky se takto potencují co do účinku.
Odpovědět
sv

19.1.2020 22:00 Reaguje na Jakub Graňák
Orel, který netuší, že počet včelstev v ČR v minulých letech stoupal, a že hustota včelstev je zde jedna z nejvyšších na světě, takže včely na sebe málem narážejí ve vzduchu o rychlosti přenosu chorob v takovém prostředí nemluvě a raději blábolí ničím nepodložené nesmysly o roundupu (což je ve srovnání s dříve používanými pesticidy čajíček), by raději neměl ani vycházet z hnízda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.1.2020 10:38 Reaguje na
Počet včelstev s tím nemá co dělat, každý kdo včelaří, výpadky nahrazuje. Proto je počet včelstev stabilní.
Ty ten roudup prodáváš, že?
Odpovědět
sv

19.1.2020 01:42 Reaguje na Jakub Graňák
Důležité je nezaměňovat včelstva s neurony. Tobě chcípne půlka mozkových buňek a ne půlka včel.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.1.2020 09:54 Reaguje na
Tvé přízpěvky vykazují kvality diskutéra ze čtvrté cenové po dvanácté rundě
Odpovědět
sv

19.1.2020 22:01 Reaguje na Jakub Graňák
Copak ty zemědělec neznáš heslo "jak se do lesa volá, tak se ze lesa ozývá".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.1.2020 10:35 Reaguje na
Nikoho ve svých přízpěvcích neurážím, narozdíl od tebe
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 20:53
Pokud je neškodný, tak proč se musí kontaminovaný med ničit?
Ovšem u nás to bude asi daleko horší, protože řepka se chemizuje daleko více, než potravinářské plodiny. Jen Babiš lhal, že včelám chutná. Asi v okolí řepkových polí žádné včely nežijí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 10:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Nehledejte za limity v potravinách zájem o ochranu zdraví lidí (alespoň ne v první řadě). Roundup vadí výrobcům méně účinných a zdraví daleko více škodlivějších postřiků. A tak si zaplatili zelené řváče. O nic jiného nejde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 14:40
Za limity v potravinách stojí naprosto nepřehledná změť politických a ekonomických zájmů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.1.2020 11:50
Chemizace zemědělství je obrovským problémem. Na straně jedné úžasně snižuje náklady, na straně druhé decimuje hmyzí společenstva. Samostatnou kapitolou je nedodržování limitů v praxi a nadužívání pesticidů. A to se nebavíme o ilegálních dovozech těchto nebezpečných látek zemědělci.
Podstatně zvýšit represi na chemizaci naší půdy.

Odpovědět
sv

18.1.2020 12:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ve srovnání s minulým režim se chemizace v zemědělství výrazně snížila. GMO by ji mohly snížit ještě podstatněji, to by ovšem zelení vylízanci, kterým jde od huby pěna vždy, když se před nimi někdo o GMO jen zmíní, nemohli mít tak velký politický vliv.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.1.2020 15:54 Reaguje na
O škále pesticidů dnes nabízených se za bolševika mohlo leda tak zdát.
Druhou věcí byl také dostatek organiky - hnoje - ,který se na pole dostával v dostatečném množství.Dnes nahrazováno syntetikou.
Transformaci zemědělství jsme totálně nezvládli.
Ale zpět k pesticidům - je nezbytné zajistit podstatně přísnější regulaci a kontrolu, má-li hmyz a návazně drobné ptactvo vůbec přežít.
Odpovědět
sv

19.1.2020 02:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, jsou k dispozici pesticidy mnohem bezpečnější než ty, které byly k dispozici za minulého režimu. Pesticidy jsou regulovány dostatečně. Problém je někde jinde, např. dotace do tzv. biopaliv a z toho plynoucí obří lány monokultur.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.1.2020 17:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, pane Vinklere, nadužívání pesticidů bych neviděl jako problém, protože již samotná cena drží zemědělce na uzdě. Výjimky samozřejmě existují, nelegální dovoz nějaký taky, ale málokdo si ho riskne použít, z hlediska toho, že nevíte, co v něm je.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.1.2020 17:33
Tady mi něco dost nehraje. Jak může být med kontaminován glyfosátem, když v době, kdy by se řepka touto látkou připravila na sklizeň, na ni již žádné včely nelétají?? S tím doufám nechce nikdo, ani včelaři , polemizovat! V tuto dobu na řepce není po včelách ani vidu, ani slechu!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2020 18:06 Reaguje na pavel peregrin
Ten vnos do medu bude asi úplně odjinud než od řepky, a to ze dvou směrů:
1) úletem na okolní květenu
2) popíšu opkovaně pozorovanou praxi u jednoho našeho lokálního "hospodáře": na jaře nechá bez jakékoli agrotechniky vzejít na poli všechny plevele do výšky cca 30 cm, pak to vezme roundupem, nechá to tak a pak cca po třech týdnech to zopakuje, teprve potom seje. Podobně postupuje na podzim u výdrolu - dle jeho slov ušetří za naftu
Jistě sám uznáte, že takovej magor by měl mít papíry na hlavu
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.1.2020 18:57 Reaguje na Jakub Graňák
To, co popisujete, je již mezní způsob hospodaření, ale nikoliv ojedinělý. Pokusím se objasnit. Tento postup může mít opodstatnění na jaře tam, kde se opakovaně potýkají se suchem, protože šetří půdní vodu. Je to názorný příklad toho, jak kolikrát dvě věci jdou krásně proti sobě- na jedné straně zátěž pro půdu, ale na druhé šetření s půdní vodou. To je případ jara.
V případě podzimu je to již mnohem více ospravedlnitelné, protože ošetření výdrolu, na který stačí i 0,75 l glyfosátu se smáčedlem, je jednak mnohem účinnější než podmítka, za druhé se opět ušetří půdní vláha a co je podstatné, přeruší se razantně zelený most přenosu viroz, protože křísi nemají kde bydlet.
Samozřejmě klasická podmítka má svoje nezastupitelné postavení, ale v tomto případě je výše uvedený postup v pořádku. Je to i z toho důvodu,že se podstatně ušetří čas a lidská síla.
Tu naftu bych neviděl jako tak rozhodnou, protože podmítka obnáší nějakých 6 l/ha, což je zhruba s amortizací 200,- Kč, a glyfosát v tom litru se smáčedlem vyjde zhruba stejně tak. Ale v počtu ošetřených ha je nebetyčný rozdíl, s 6 m podmítačem za směnu uděláte zhruba 40 ha, ale s 24 m postřikovačem klidně 200 ha, což je pětkrát tolik. Takže efektivita je úplně jinde.
Tímto výčtem nechci nijak hájit použití glyfosátu, pouze chci říci, že se jedná o postupy zatím lege artis, a v mnohém i ospravedlnitelné.
Ještě k tomu medu- ošetřovat by se neměl kvetoucí plevel, ostatně i z hlediska logiky to je pozdě, a v dobu, kdy kvete řepka, jsou zásahy glyfosáty i u ostatních plodin prakticky nulové. Takže si myslím, že celý článek je jen humbuk pro neznalé.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2020 19:20 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za poučný přízpěvek, u toho výdrolu si myslím, že to dělá úplně blbě (nic proti přerušování zel. mostu). Ta řepka se mu tam tlačí i na jaře a rychle vykvétá. Nevím zda to hned po sklizni ještě nepodmítá (asi z důvodu rychlejšího rozkladu zbytků?) a tím pádem si část toho výdrolu zapraví na jaro, v květnu to je žluté, i když tam je naseté proso
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.1.2020 19:32 Reaguje na Jakub Graňák
Já u řepky zásadně nepodmítám a čekám, aby co největší množství semen ze sklizně vzešlo. Řepkový výdrol je nebezpečný plevel a v případě pěstování speciálních plodin často málo řešitelný. Stejně tak postupuji po sklizni jetele a máku. Slabou stránkou podmítky v současných podmínkách je, že se jí zlikviduje tak maximálně 85% výdrolu, zatímco glyfosátem se to blíží ke 100%. Důvodem je to, že nyní jsou výnosy obilovin běžně přes 7 t, a pokud vezmu to, že technicky kombajn-každý!- má normované ztráty 1-1,5 %, tak v podstatě při vyšším výnosu není problém ztráta 1q/ha. A to je sakra něco jiného, než dříve při výnosech 4-5 t.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist