V Boleticích lidé nesmí na rozhlednu na Knížecím stolci, napadla ji houba
"Vstup na rozhlednu je s okamžitou platností uzavřen. Důvodem je aktuální stav, kdy její dřevěná konstrukce byla podle zjištění revize napadena houbou. O dalším osudu rozhledny se bude jednat," uvedl ředitel divize Vojenských lesů a statků v Horní Plané Martin Honetschläger.
Knížecí stolec je s nadmořskou výškou 1236 metrů nejvyšším vrcholem vojenského újezdu Boletice. Šestimetrová rozhledna sloužila turistům od léta 2012. Vede k ní turistická trasa ze Záhvozdí, která byla dlouhé roky otevřena o všech víkendech a svátcích.
Kvůli vyššímu zájmu o vojenský výcvik však újezd musel od ledna omezit režim pro návštěvníky. Turisté letos mohli využít jen okruh od Záhvozdí na Knížecí stolec a zpět, a to navíc jen o státních svátcích a sobotách a nedělích během letních prázdnin. "Nejbližším termínem pro vstup na turistickou trasu je 17. listopad," uvedl Sotona. V ten den však už zájemci nebudou moci na vyhlídku na vrcholu Knížecího stolce, z níž je možné za dobré viditelnosti spatřit Alpy.
Vojenský újezd v Boleticích vznikl v roce 1947 na rozloze 220 kilometrů čtverečních. V roce 2016 se jeho část změnila v civilní lokalitu. Vznikla obec Polná na Šumavě s místní částí Květušín a osada Boletice, která spadá pod Kájov. Vojenský újezd, který je třetí největší v ČR, sahá od Českého Krumlova téměř až k nádrži Lipno a do podhůří Šumavy.
reklama
Dále čtěte |
Území po těžbě uhlí na Mostecku se plně otevře veřejnosti na jaře 2028
Domy přírody loni přivítaly kolem půl milionu návštěvníků, meziročně více
Na Čerchově se otevřela horská chataOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Břetislav Machaček
8.11.2023 17:29být chráněno před všemi vlivy snižujícími jeho životnost a nebo ho na ty stavby raději nepoužívat. Někde to je hniloba, houba, či strakapoud, ale
společnými jmenovateli je nevhodnost dřeva na tu stavbu a absence údržby.
Naši předci to věděli a dřevěnku stavěli pro jednu generaci od svatby po
smrt, ale dnes lpíme na záchraně staveb, které nebyly na více let určeny. Kdysi jsem se o tom bavil s restaurátory lidových staveb na Oravě a ti
mi řekli, že cyklus staveb byl původně od nové dřevěnice pro novomanžele
po její stržení po jejich smrti a stavbě nové pro jejich vnuky. Nikdo se tehdy nepokoušel měnit jednotlivé poškozené kulatiny a nedělali tak pro ně zbytečnou práci. Dřevo bylo levné, snadno dostupné a po stržení posloužilo
ještě jako palivo. Na to by měli myslet i projektanti rozhleden, že stavějí z materiálu, který má omezenou životnost a jednou je budou muset strhnout.
