V Botanické zahradě v Liberci vystavují 61 odrůd jablek, historické i nejnovější

V Botanické zahradě v Liberci probíhá výstava jablek a příběhů, jež se vážou k jejich šlechtění. Po areálu jsou už nyní plody 61 historických, tržních i novošlechtěných odrůd. Výstava trvá do 18. února. Podílí se na ní Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, který se šlechtění jablek věnuje v osadě Střížovice u Turnova přes 60 let. Na výstavě představí ústav i novinky, které zatím nejsou ani na trhu.

"Výstava chce návštěvníkům představit příběhy šlechtění jablka. A aby výstava byla vyvážená, férová, tak tady ukazujeme od úplně historických odrůd třeba ze 17., z 19. století, přes klasické tržní odrůdy, které známe ze samoobsluhy, z marketů. A gros výstavy je moderní šlechtění jabloně, které se uskutečňuje pod hlavičkou akademie věd. A tady se můžou návštěvníci seznámit i s úplně novými odrůdami, které jsou teď čerstvě zaregistrované nebo které teprve procházejí odrůdovými zkouškami," řekl spoluautor výstavy Miroslav Srba.

Mezi nejnovější odrůdy šlechtitelské stanice ze Střižovic patří Camelot nebo Lyra, které jsou patentově chráněné od loňského prosince. Oproti prvním šlechtěným odrůdám, jako byl třeba Topaz, se u těch novějších klade důraz na to, aby měly širší spektrum rezistence vůči chorobám, které napadají jabloně. "A druhá vlastnost je, že první odrůdy se třeba nedaly ani tak dlouho skladovat. Dnešním trendem je, že při dobrém skladování odrůda vám vydrží 12, v extrému i 24 měsíců," řekl zástupce šlechtitelské stanice ve Střížovicích Dimitrij Tyč. Při šlechtění se podle něj musejí zaměřovat i na chuť, důležitá je křehkost dužiny. "Je v dnešní době pro konzumenty významná," dodal Tyč.

Podle něj při šlechtění pracují klasickým způsobem, kdy na začátku zjednodušeně řečeno zkříží hezké chutné jablko, které ale trpí chorobami, s odrůdou, která není sice tak chutná, ale je odolnější. "Na počátku vezmeme pyl, přeneseme z otcovské odrůdy na mateřskou a mezi tímto krokem a tím konečným, to znamená odrůdou, respektive plodem prodávaným na trzích je v průměru patnáct dvacet let," uvedl Tyč.

Na výstavě jsou i ukázky genealogie. "Na jednotlivých panelech je odprezentováno to, z jakých odrůd vznikly Rubín, Šampion a co se k tomu muselo pak všechno přidat, aby se z toho staly mezinárodně úspěšné odrůdy," dodal Srba. Například na počátku Opalu byly Golden Delicious, Lord Lamburen, Spartan a divoké jablíčko dovozené z USA.

Ústav experimentální botaniky se se svými odrůdami výrazněji ve světě prosazuje od 90. let minulého století. "Nejúspěšnější je Topaz, která je dneska nejpěstovanější odrůdou v režimu bio na celém světě. Je to první odrůda, která je zároveň výrazně kvalitní, že má dobrou chuť, je to jablíčko krásné a zároveň je odolné proti strupovitosti, takže nevyžaduje tak intenzivní chemii jako běžné tržní odrůdy," řekl Srba. V USA je populární odrůda Opal a NASA dokonce v roce 2015 poslala tato jablka astronautům na Mezinárodní vesmírnou stanici.

---

reklama

---