V brněnském Mariánském údolí lidé vysazovali nový les po kůrovcové kalamitě
Den za obnovu lesa, který se poprvé uskutečnil v roce 2019, se včera konal v každém z krajů Česka a zapojují se do něj stovky dobrovolníků. "Lidem to jde dobře," ocenil jejich pomoc Jiří Groda pověřený řízením Lesů ČR. Jde především o propagační akci, jejímž cílem je přivést lidi do lesa a ukázat jim, jak práce na obnově lesa vypadá a jak je obtížná.
Loni se podařilo zalesnit 50 000 hektarů, přičemž zhruba pětina připadla na přirozenou obnovu. "Přirozeně není v silách lesníka všude stavět oplocenky, ale všechnu novou výsadu je třeba chránit. Takže kde není oplocenka, se sazenice chrání nátěrem," řekl Groda. I tak nepřežije průměrně třetina nové výsadby, velikost ztrát se odvíjí od počasí v daném roce. "Když se sází na jaře v dubnu a v květnu a poté je sucho, ztráty jsou vyšší," řekl Groda.
Kůrovcová kalamita v Česku už kulminovala a loni a letos se dařilo postup kůrovce brzdit. Situaci pomohlo jak počasí, protože už není tak extrémní dlouhodobé sucho, tak lesníci státních lesů posílili výrobní kapacity, které jim umožňují rychleji reagovat na šíření kůrovce a les efektivněji bránit před zničením. "Aktuálně nejvíce bojujeme v severních Čechách a snažíme se chránit lesy v jižních Čechách, kam se šíří kůrovec z Vysočiny," řekl Groda. Destruktivní činnost kůrovce už není také tak rozsáhlá, protože ve východní polovině republiky už zlikvidoval podstatnou část smrkových lesů.
Podle Grody bude na místech, kde se sází sazenice o výšce zhruba 30 centimetrů, za tři roky les vysoký 1,5 metru. "Listnaté stromy mají velký potenciál růstu," uvedl.
Kůrovcová kalamita se intenzivně projevila poprvé v roce 2015 na Bruntálsku, odkud se v dalších letech postupně šířila po celé Moravě, na Vysočinu či do východních Čech. Zatímco v prvních letech lesníci nestíhali kácet a odvážet z lesa suché stromy, v posledních dvou letech už mají čím dál více prostoru pro obnovu lesa a pro běžné hospodaření.
reklama