V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Prezidentem se stal Miloš Zeman. Zastánce dostavby Temelína a zásahů na Šumavě
Zelení podporují Schwarzenberga, přestože mlčí k protiekologické politice vlády
Volba prezidenta 2013: Žijeme ve staletí kultivované krajině a chtít tady divočinu nejde, říká Přemysl SobotkaOnline diskuse
objevily se plakáty, - 16. 1. 2013 - Jan Šimůnek1. Klerikálové vždy bojovali proti kvalitnímu školství (proto KDU-ČSL vedení JMK rušilo přednostně nejkvalitnější střední školy), protože potřebují masy nevzdělaných či polovzdělaných občanů, vhodných k "evangelizaci" (vzdělaný a samostatnému kritickému myšlení navyklý člověk bezcenným blábolům z kostelů podlehne podstatně hůř).2. "Proč by truhlář ..." OK, zavedeme tvrdý kapitalismus volné soutěže, budoucí truhlář, soustružník, potažmo lékař (aj. vysokoškolák) si zaplatí kompletní náklady svého vzdělání, a pak, když ten soustružník (atd.) utrpí úraz nebo onemocní, tak si zaplatí plnou cenu ošetření nebo si budou platit komerční zdravotní a komerční sociální pojištění. Jsem pro, ale asi bych byl těžce přehlasován. Nehledě k tomu, že by to chtělo nějaké přechodné období, aby se to vůbec dalo realizovat. V momentě, kdy ten lékař ty další ošetřuje v podstatě ze svého (a z rozdílu svého platu a platu obdobně vzdělaných pracovníků v zemích, kde to takto komerčně funguje, tak se dá jakžtakž argumentovat tím, že studoval "zadarmo". S vaší vizí vzdělání pouze za komerční školné tedy +- souhlasím, na rozdíl od vás asi vidím více ty zádrhele, které jsou s tím spojené. Druhou věcí je, že by se zavedením komerčního školného dětem z nízkopříjmových skupin v podstatě uzavřela cesta k plnohodnotnému vzdělání, což, z mnoha důvodů, není ideální stav. Jistěže by to pomohlo církvi, protože ta by mohla v těchto vodách lovit a vyrábět na veliko tvory z vymytými mozky se středoškolskými potažmo vysokoškolskými diplomy (v praxi jen vemi omezeně použitelné), a tím provádět "reevangelizaci". Po tunelu zvaném "církevní restituce", na nichž se podílel i KS, na to bude mít peněz dost. |
