V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Online diskuse
objevily se plakáty, - 17. 1. 2013 - Šafaříkfafnir - děláte, jako by ta doba byla snad ve středověku a byl jste jediným pamětníkem. Co o mě svědčí, že jsme nic nekupovali v Zelenině? Jste opravdu takový demagog, že mi přijde, jako byste psal z koaličních lavic? Zeleninu naši pěstovali na zahrádce, stejně jako lidé v širokém okolí. Když vám něco nevyšlo, sehnal jste to za pár kaček u sousedů, nebo vám to dali zadarmo. Pamatuji, že jsme tam měli mnohdy tolik rajčat, že to hnilo ve velkém na poli a nikdo to už nechtěl jíst. Mrkev, brambory, červená řepa, jabka byly do jara ze sklepa, a to ve stavu, že by se za to ani dneska nikdo nemusel stydět.Lidé v panelácích neměli sklepy? Myslíte, že mnozí zahrádkáři u nás ty zemáky skladovali na balkóně? Člověk ale nesměl být motyka a musel vědět, jak na to. Vejce byla vždy domácí a čerstvá - celý rok i bez vyhřívané družstevní drůbežárny. Rajčata mi stačila od léta do podzimu. To samé jahody. Vepřové půlky se daly koupit běžně na jatkách - prodávají je tam dodnes. Když jste chtěl živé a velké prase (kozu,ovci) musel jste k soukromníkům - nabídek byly mraky. Ve družstvech tehdy mívali totiž k prodeji leda okolo 120 kg. Maso se muselo u nás ihned zpracovat - do skla, konzerv, klobásy a kosti se udily. Leda málo se mrazilo. V mražáku jsem totiž mívával neustále zásobu svého masa pro dravce, a pak zvěřinu. Půlka prasete znamená okolo 40 - 45 kg masa v sáčcích, což jsou asi 3 - 4 šuplíky v mém 190 l mražáku, tak nedělejte z toho takovou hrůzu. Co asi dělali lidé s prasetem, když neměli ještě mražáky? Asi to nechali zkazit, ne? Jo, a to maso jsme nikdy neměli, jak do pár měsíců. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že za dvacet let budou lidé požírat maso staré několik let a ještě k tomu prošlé, pěkně nazelenalé ... To je asi ten kýžený pokrok ve výši životní úrovně. Co se týče černého trhu, tak to asi znáte lépe vy. Tam se totiž tehdy nekšeftovalo s běžným vepřovým, ale s cizí měnou a s elektronikou. Jinak i ti drobní producenti tehdy většinou platili jakési minimální daně, černota kvetla ve velkých městech u veksláků, z nichž se pak rekrutovali příznivci a členové ODS a ODA. Já chci především tvrdý zákon na prokázání původu majetku, ale třeba u fafnira to začíná pochybným šperkem - prý po babičce a končí to u jiných majetků s kriminální zápletkou a prezidentskou amnestií ... |