V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Prezidentem se stal Miloš Zeman. Zastánce dostavby Temelína a zásahů na Šumavě
Zelení podporují Schwarzenberga, přestože mlčí k protiekologické politice vlády
Volba prezidenta 2013: Žijeme ve staletí kultivované krajině a chtít tady divočinu nejde, říká Přemysl SobotkaOnline diskuse
objevily se plakáty, - 17. 1. 2013 - ŠafaříkObilí jste asi těžko pěstoval na zahrádce - to je nejnutnější předpoklad soběstačnosti k uživení obyvatelstva a o to komančům především šlo. Okurky, meruně a broskve byly z jižní Moravy, trnky (slivovice), jabka, hrušky a další běžné ovoce jste sehnal lehce kdekoliv na venkově za suché z nosa. Nikdy jsem nepochopil, proč to lidé kupovali draze ze Zeleniny. Samozřejmě, že se nikdy nekupovalo kilo broskví nebo okurek. To byste byl k smíchu ...Třeba i vejce musela u nás být zásadně domácí. Dle mého otce byla ta kupovaná tehdy otrávená a nekvalitní. Dneska samozřejmě vejce kupuji (dokonce i pro ptáky) v obchodě. To zahrádkaření tehdy bylo i z důvodu přesvědčení značné části populace, že to družstevní je přechemizované, a teda nezdravé. Ale jinak je to i o tom, že na venkově vždy byli lidé pracovití, zatímco ve velkých městech měli tulení nemoc už tehdy. |
