V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Prezidentem se stal Miloš Zeman. Zastánce dostavby Temelína a zásahů na Šumavě
Zelení podporují Schwarzenberga, přestože mlčí k protiekologické politice vlády
Volba prezidenta 2013: Žijeme ve staletí kultivované krajině a chtít tady divočinu nejde, říká Přemysl SobotkaOnline diskuse
objevily se plakáty, - 17. 1. 2013 - ŠafaříkLžete tady vy. Půlky prasat se daly koupit vždycky, dokonce i celé živé prase. Dnes se mi to už nevyplatí, jelikož žena vaří leda o víkendu a je s tím moc práce. Salát byl od jara do podzimu, okurky byly zavařené celý rok, čerstvé přes léto, stejně jako i rajčata a ostatní zelenina. Moje rodiče nikdy nechodili nic kupovat do Zeleniny, jelikož to sehnali vždy jinde, to nebyl problém. Taky jsme měli malou zahrádku, jako ostatně drtivá většina národa - jestli nevíte, tak jsme byli vždy národem zahrádkářů. Ale stejně hospodařil třeba i můj strýc (trochu ale ve větším) v Austrálii, už když dojel v konci 80. let, tak jsem mrkal na drát, když nám oznámili, že si zeleninu pěstují taky sami, jelikož je tam všechno příliš drahé a přebytky prodávají u cesty, zatímco my jsme je vyhazovali do kompostu. Vytápěné skleníky frčely v té době na jižním Slovensku - laciný plyn a hlupáci na severu pak kupovali přehnojenou zeleninu. Kdo nebyl motyka, tak si tyhle prkotiny snadno sehnal sám. Jediné, co jste obtížněji sháněl, byly ty banány. Jestli jste jedl shnilé zemáky, tak je to lež, jedině jste mohl na trhu koupit namrzlé. My jsme ale takové hlupoty nikdy neřešili, jelikož se koupilo několik pytlů brambor na podzim po 40 - 50 kč/q a měli jsme pokoj. Na salát v zimě jste musel do zeleniny nebo spíše do zahradnictví, ale to nám moc nechutnalo, no a v dubnu už byl čerstvý vlastní z pařeniště. Za pár let tu budete lidem nalhávat, že před tou ulhanou revolucí tady lidé žili na stromech a řádil tu hladomor. |
