V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Online diskuse
Pravo-leva volba - 17. 1. 2013 - M.Z.Nejsem uplnym pametnikem, ale konec 60 let si jiz pamatuji dobre. (16. ledna 1969 jsem cekal - marne - na prvnim rande na slecnu, ktera neprisla a tak si udalosti toho zimni dne plus dnu nasledujici celonarodni vzepeti po Palachove smrti - i dnes pamatuji pomerne ostre.) Dnes to vidim tak ze je skoda, ze jsme nemeli nejakeho "Tenga" ci aspon "Kadara" ci aspon Husaka dostatecne mocneho uz kolem roku 1966. Ten proces ("Prazske jaro") byl totiz globalne politicky odsouzen k fiasku, mel byt radeji tvrde stopnut uz roku 1965. (I za cenu nekolik mrtvych studentu na demonstraci, reknu li to brutalne... ;) Byla by to jedina sance prilis nepodrazdit (ani ne tak Brezneva, ten byl pomerne rozumny, Kosygin jeste vic ale ten byl slaby, jestraby kolem nej) "Rusy" prilis - a snazit se uvolnovat a zrozumnovat ten zdejsi rezim nejak min (pro cizinu) napadne, opatrne zato ale trvale. Studoval jsem na fakulte (MFF) kde ale zasahy vladnouci ideologie byly - i dle meho dnesniho pohledu - i v 70 letech dost minimalni. Samozrejme, byly proverky a vyhazovani z KSC - alez fakulty z politickych duvodu pokud vim nevyhodili vubec nikoho. Synove a dcery prednich chartistu (na filosofii ci UMPRUM studovat samozrejme nesmeli - u nas ale ano) pozivali u vyucujicich a studentu pamatuji li se dobre spis sympatii a zajmu (v nekterych pripadech, M. Benda roku 1989, az nezaslouzeneho...) Samozrejme pohled cloveka, ktery dnes treba uspesne podnika a drive nemohl bude jiny - ale odmitam ta leta prilis demonizovat. Vic nez je nutno. Ten system nebyl - zvlast pak v tech 80 letech - nejak prilis drsny ci kruty (dnes je k lidem, jejichz pracovni sila neni dostatecne konkurenceschopna, podstatne tvrdsi rekl bych - a tohle konstatovani se tyka vic jak 50% populace) byl rigidni, neefektivni az blby. Shnil a zhroutil se - nebot nedokazal konkurovat daleko efektivnejsimu systemu na zapad od nasich hranic. (Ne tedy ze by to byla buhvijaka diktatura kterou odvazni mladi lide, herci a dalsi svrhli :) Mimochodem, docela si vzpominam na jeden z poslednich koncertu J. Hutky u nas na fakulte pred jeho emigraci. Bylo narvano, dnes by na koncert (nejen tohoto) pisnickare prislo daleko min lidi... |